Lukáš Kovanda: Ukrajinské útoky ochromily Rusko. Pohonné hmoty jsou nyní na příděl
Obyvatelé částí Ruska se potýkají s něčím zcela nezvyklým pro světovou ropnou velmoc – s příděly pohonných hmot. Důvodem je růst účinnosti ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, které nyní vyřadily z provozu třináct procent rafinační kapacity.
Sankce, jež západní země uplatňují od roku 2022, přitom Rusku znesnadňují přístup k technologiím právě západní provenience, což opravu a údržbu poškozených zařízení prodlužuje. Rusko sice příslušné technologie v rostoucí míře dováží z Číny, namísto ze západních zemí, avšak čínská zařízení nejsou na tak pokročilé úrovni jako ta západní.
Intenzivní útoky ukrajinských sil rovněž na ruské železniční sítě a letiště přitom během letních prázdnin přiměly řady Rusů k upřednostnění silniční dopravy. Tím pádem tradičně silná letní poptávka po pohonných hmotách ještě zmohutněla. Více paliv je nyní třeba také do kombajnů a dalších zemědělských strojů, pochopitelně z důvodů vrcholících sklizní.
Ukrajina na ropovod Družba útočí, aby přiměla Maďarsko souhlasit s jejím vstupem do EU. Nedostatku paliv se kvůli útokům obávají ovšem i v Německu, kam stále teče ropa vykazovaná jako ropa z Kazachstánu, jež je ve skutečnosti alespoň zčásti ruská.
Lukáš Kovanda: Zelenskyj stupňuje tlak na Orbána, skrze Družbu
Názory
Mimořádně silná poptávka po palivech se tak teď v Rusku střetává s mimořádně ochromenou nabídkou, v čehož důsledku pohonné hmoty v zemi pochopitelně zdražují a v řadě míst se úřady musí uchylovat k jejich přidělování. Zákazníci na Krymu nebo v částech Sibiře se tudíž jen těžce smiřují s tím, že si budou moci pořídit jen určité, přidělené množství dané pohonné hmoty, a to tedy ještě za citelně vyšší cenu, než na jakou jsou zvyklí. Vždyť velkoobchodní ceny třeba benzínu v Rusku letos stouply o 45 procent, přestože ropa na světovém trhu zlevnila o zhruba osm procent v dolarech, a dokonce o nějakých 35 procent v přepočtu do rublů (viz graf Bloombergu níže).
Ukrajinci v letošním roce výrazně pokročili ve vývoji dronů dlouhého doletu, jimiž účinněji než kdykoli v minulosti poškozují ruské rafinerie, ropovody či důležité energetické uzly. V posledním zhruba měsíci tak narušili výrobu ve více než tuctu rafinérií, z nichž některé jsou vzdálené i vyšší stovky kilometrů od ukrajinských hranic.
Kyjev tak nyní vytváří prakticky konstantní tlak na ruskou energetickou soustavu. Poprvé za celou dobu ruské invaze tudíž teď Moskva čelí situaci, kdy je její energetická soustava v podstatě permanentně zásadně narušena. Pokud by Kyjev i nadále byl schopen ruskou energetickou infrastrukturu poškozovat rychleji, než jak ji Rusko stíhá dávat zase do pořádku, zásadně by to proměnilo poměr sil v celém válečném střetu obou zemí. Ukrajina by získala „páku“ na Rusko, které by tak mohlo opustit některé ze svých současných požadavků, jež si dává jako podmínku pro ukončení bojů.
Ukrajinci by tím pádem obrátili v nevýhodu nesmírnou rozlehlost Ruska, na níž si naopak vylámali zuby ti, co se v dějinách pokusili Rusko dobýt. Tato rozlehlost znesnadňuje vzdušnou obranu země tváří v tváří právě dronům dlouhého doletu.
Ochromení ekonomiky
Ukrajinské údery na ruskou infrastrukturu přitom poškozují nejen tamní energetiku, ale mají potenciál ochromit celou ekonomiku.
Totiž vzestup cen pohonných hmot pochopitelně zesiluje již tak poměrně výrazné inflační tlaky v zemi. Inflace se pohybuje kolem devíti procent. Na ni musí ruská centrální banka reagovat nastavením poměrně vysokých úrokových sazeb. Minulý měsíc je sice snížila z 20 na 18 procent, což je ale i tak vysoké číslo.
Vysoké základní úrokové sazby ruské centrální banky jdou ruku v ruce se zdražováním úvěru a kapitálu napříč ekonomikou. Takovým kapitálem je v širším smyslu slova třeba i prostor ke skladování pohonných hmot. Ruští podnikatelé tradičně nakupují paliva levněji v zimě, načež je dráže prodávají během vrcholící letní sezóny. Letos ale takovému překupování učinily do značné míry přítrž právě vysoké úrokové sazby, promítající se tedy třeba i do vysokého nájemného skladů. Překupníci se obávali, že jim marže z letního prodeje nemusí pokrýt nájemné, takže od zavedené praxe zhusta ustoupili, což ještě vyhrocuje nynější nedostatek paliv. Ten tedy v bludném kruhu tlačí inflaci vzhůru, což drží nahoře také úrokové sazby a ceny pronájmu.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
