Trump má nový koníček. Členům vlády kupuje stejné boty

Dražší pohonné hmoty mohou výrazně zvýšit příjmy českého státu. Pokud by ceny benzínu a nafty vzrostly zhruba o sedm korun na litr, tedy do úrovně 40 korun za litr, do rozpočtu by měsíčně přitekla téměř miliarda navíc. Vyplývá to z propočtů ekonoma Lukáše Kovandy.

Na dražší ropě může český stát vydělat miliardy. Díky zdražení paliv kvůli Íránu může zvýšit daňové příjmy letos o bezmála deset miliard korun, měsíčně o bezmála miliardu.

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.

Ekonom Pavel Kohout: Benzínky zdražují hned. Bez ohledu na zásoby

Leaders

Studie Mezinárodního měnového fondu (IMF) ukazují, že růst ceny ropy o desetinu zvýší inflaci asi o 0,4 procentního bodu a že tento efekt postupně slábne. Dopad vojenského konfliktu kolem Perského zálivu na růst cen dnes nikdo odhadnout nedokáže. Klíčové totiž je, jak dlouho potrvá. A rekordní inflaci po covidu nezpůsobil jen samotný šok, ale hlavně masivní tisk peněz a fiskální stimulace, připomíná v rozhovoru pro Newstream ekonom a zakladatel společnosti Algorithmic Investment Management Pavel Kohout.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Kolik stát získá z každého litru benzínu

Při ceně benzínu 33 Kč/l řidič při natankování každého litru na spotřební dani odvede 12,84 Kč a na DPH 5,72 Kč. Z litru benzínu tak státu odvede 18,56 Kč. Při ceně 40 Kč/l to ale už bude 12,84 Kč na spotřební dani a 6,94 Kč na DPH, tedy 19,78 Kč. Při navýšení ceny litru benzínu o sedm korun tak stát z každého prodaného litru získá o 1,22 Kč více.

V Česku se v roce 2024 spotřebovalo 2,383 miliardy litrů automobilového benzínu, plyne z údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Při předpokládaném loňském navýšení jeho spotřeby o pět procent (v roce 2024 činil meziroční nárůst spotřeby 7,2 procenta) činí loňská spotřeba 2,5 miliardy litrů.

Pokud by taková spotřeba platila i letos – tedy řidiči by kvůli vyšším cenám spotřebu ponechali na úrovni loňska –, český stát by při zvýšení ceny benzínu o sedm korun na litr získal v ročním vyjádření navíc 3,05 miliardy korun, což odpovídá zhruba 254 milionům korun měsíčně.

Vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících roku byly ceny ještě poměrně nízké a zvyšují se až nyní od začátku března, navýšené inkaso je třeba vztáhnout k deseti měsícům roku, takže představuje 2,5 miliardy korun.

Šéf měnové sekce ČNB Sklenář: Válka v Perském zálivu nás ovlivňuje nepřímo. Nová inflační vlna Česku nehrozí

Leaders

Válečný konflikt dopadne na Česko pouze zprostředkovaně. Dnešní situace je úplně jiná, než na přelomu let 2021 a 2022, kdy česká ekonomika už delší dobu nebyla v dobré kondici a po invazi Ruska na Ukrajinu jsme zažili energetickou krizi a masivní vzestup inflace. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před pár lety, nám nyní nehrozí,“ říká v rozhovoru pro Newstream ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Podobný efekt u nafty

K tomu je ovšem třeba připočíst navýšené inkaso z nafty. Při ceně motorové nafty 33 Kč/l řidič při natankování každého litru na spotřební dani z ní odvede 9,95 Kč a na DPH 5,72 Kč. Z litru nafty tak státu odvede 15,67 Kč.

Při ceně 40 Kč/l to ale už bude opět 9,95 Kč na spotřební dani, ale už 6,94 Kč na DPH, tedy 16,89 Kč. Při navýšení ceny litru nafty o sedm korun tak stát z každého prodaného litru získá rovněž – stejně jako u benzínu – o 1,22 Kč více.

V Česku se v roce 2024 spotřebovalo 6,372 miliardy litrů motorové nafty. Při předpokládaném loňském navýšení její spotřeby taktéž o pět procent (v roce 2024 činil meziroční nárůst spotřeby nafty 3,4 procenta) činí loňská spotřeba 6,69 miliardy litrů.

Agentura IEA kvůli válce navrhuje rekordní uvolnění ropných rezerv

Politika

Svět čelí jedné z největších ropných krizí posledních let. Mezinárodní agentura pro energii proto navrhla rekordní uvolnění strategických rezerv, píše list Wall Street Journal.

ČTK

Přečíst článek

Pokud by taková spotřeba platila i letos – tedy řidiči by, stejně jako v případě benzínu, kvůli vyšším cenám spotřebu ponechali na úrovni loňska –, český stát by při zvýšení ceny nafty o sedm korun na litr získal v ročním vyjádření navíc 8,16 miliardy korun, což odpovídá zhruba 680 milionům korun měsíčně.

Vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících roku byly ceny ještě poměrně nízké a zvyšují se až nyní od začátku března, navýšené inkaso je třeba vztáhnout k deseti měsícům roku, takže představuje 6,8 miliardy korun.

Celkový dopad na státní rozpočet

Celkově si tak stát letos od března do prosince, za deset zbývajících měsíců roku, může vylepšit hospodaření díky vyššímu inkasu z prodeje benzínu i nafty dohromady o 9,3 miliardy korun, měsíčně o zhruba 930 milionů korun.

Za celý rok, pokud by hypoteticky navýšené ceny platily hned od začátku ledna, by si přišel dokonce na dodatečných 11,2 miliardy korun.

Další analýzy a komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Studie Mezinárodního měnového fondu (IMF) ukazují, že růst ceny ropy o desetinu zvýší inflaci asi o 0,4 procentního bodu a že tento efekt postupně slábne. Dopad vojenského konfliktu kolem Perského zálivu na růst cen dnes nikdo odhadnout nedokáže. Klíčové totiž je, jak dlouho potrvá. A rekordní inflaci po covidu nezpůsobil jen samotný šok, ale hlavně masivní tisk peněz a fiskální stimulace, připomíná v rozhovoru pro Newstream ekonom a zakladatel společnosti Algorithmic Investment Management Pavel Kohout.

Jaký dopad na inflaci to bude mít konflikt v Perském zálivu?

Zásadním problémem, který znemožňuje jakýkoliv odhad, je, že se neví, zda ten vojenský konflikt bude krátký, nebo dlouhý. Tedy zda půjde o týdny, měsíce, nebo půl roku či rok. A záleží také na tom, do jaké míry se podaří odstranit ta úzká místa, jako je Hormuzský průliv. Doteď o něm málokdo slyšel, a najednou hýbe světem. Takže ptáte-li se mě, jaký dopad na inflaci to bude mít, odhadnuté to nemám. Předpověď dalšího vývoje je spíš v duchu „nebude-li pršet, nezmoknem“.

Co to znamená?

Pokud bychom se bývali podívali na ceny ropných futures minulý týden, z časové struktury vyplývalo, že trh počítal s krátkodobým vzepětím, ale že by cena měla v horizontu týdnů jít zase dolů. Nevíme ale, jak to bude vypadat během tohoto týdne. Jestli časová struktura cen futures zůstane podobná, anebo zda se vychýlí směrem nahoru, protože trh bude očekávat dlouhodobě vyšší ceny.

Když se podíváme, co způsobila pandemie covidu, která kromě jiného narušila globální dodavatelské řetězce. Plyne z toho nějaké poučení, jak by mohl inflaci ovlivnit zmíněný konflikt v Perském zálivu?

Pokud jde o pandemii koronaviru, tam bylo poměrně brzy zřejmé, že nejde o šok na pár týdnů. Navíc se později ukázalo, že velmi silný inflační účinek neměl jen samotný covid, ale především reakce vlád a centrálních bank. Do ekonomiky přišlo během krátké doby mimořádné množství peněz, zatímco nabídka zboží a služeb byla narušená. Proto se inflační tlak projevil i s výrazným zpožděním a dozníval ještě v roce 2022. To je důležité poučení i pro dnešek: v ekonomice často působí setrvačnosti a zpoždění, takže příčina a následek od sebe nebývají vzdálené dny, ale spíše čtvrtletí nebo i roky. V tomto smyslu je správné říci, že inflace roku 2022 byla do značné míry důsledkem předchozí expanzivní měnové a rozpočtové politiky, nikoli jen okamžitým výsledkem tehdejších politických rozhodnutí.

Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové

Leaders

Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.  

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Řada ekonomů považuje za jeden z hybatelů tehdejší rekordní inflace předcházející enormní růst mezd a platů a také covidový lockdown, který rovněž přispěl k tomu, že lidem najednou skokově narostly úspory, které začaly po skončení lockdownu masivně rozpouštět.

Mzdy a platy rostly právě proto, že centrální banky a federální či státní rozpočty zemí od Ameriky přes Evropu až po Česko byly expanzivní. Peněz v oběhu přibylo o desítky procent během velmi krátké doby. Něco takového jsme nezažili od začátku 80. let. Jinak řečeno: domácnosti měly více prostředků nejen proto, že nemohly utrácet během lockdownů, ale i proto, že státy a centrální banky ekonomiku mimořádně podporovaly. Když se pak ekonomika znovu otevřela, tlak na ceny byl o to silnější.

Výrazný růst mezd nastal i v posledních měsících. Mohl by i tento faktor, na pozadí americko/izraelsko-íránské války, mít vliv na inflaci?

To je možné, ale vliv by určitě nebyl takový, jako za covidu. Momentálně totiž neprobíhá masivní měnová expanze. Připomněl bych americkou vojenskou operaci v Iráku v roce 2003, kdy se očekávalo velké vzepětí cen. Jenže pak se ukázalo, že to na inflaci nemělo moc velký vliv. Prostě proto, že ekonomika už nebyla na ropě tolik závislá, jak byla při ropných krizích v 70. letech.

Kdysi jsem viděl propočet, který ukazoval, do jaké míry byla cena ropy důležitá pro inflaci v letech první ropné krize. Tedy 1973 a 1974 a také během druhé ropné krize v roce 1979. Právě v 70. letech měly ropné šoky na inflaci mimořádně silný dopad, protože ekonomiky byly na energiích mnohem závislejší a měnová politika nedokázala inflační tlaky dostatečně zadržet. Fed i studie IMF později ukazovaly, že novější ropné šoky měly na širší inflaci menší dopad než v 70. letech. IMF uvádí, že desetiprocentní růst globální ropné inflace zvyšoval domácí inflaci v průměru asi o 0,4 procentního bodu na dopadu, ale efekt v čase slábl.

Na druhé straně, podle posledních údajů, které jsem četl v pondělí ráno, je současný výpadek těžby a dopravy výrazně vyšší, než co byl během první ropné krize v roce 1973. Nicméně tyto údaje mají do značné míry spekulativní charakter.

Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň

Money

Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Spolu s ropou zdražují i další energetické komodity jako plyn. Co je pro Česko horší, zdražování ropy, nebo plynu?

Protože končí zima, dá se rozumět argumentu, že v daném okamžiku může být citelnější zdražení ropy a pohonných hmot. Z hlediska širších makroekonomických dopadů ale záleží na tom, kde přesně se cenový šok objeví, jak dlouho potrvá a jak se přenese do průmyslu, dopravy a domácností. Pro zemi, jako je Česko, může být v některých obdobích velmi nebezpečný i růst cen plynu, zejména pokud by silně dopadl na průmysl a výrobu elektřiny.

Velkým tématem, které rezonuje v nejširší veřejnosti, je zdražování benzinu a nafty u čerpacích stanic. Lidé říkají: proč tolik zdražují, to měly benzinky tak malé zásoby?

Pumpaři nenaceňují pohonné hmoty podle pořizovacích nákladů. To platí i obecně. Žádné zboží či služba se neoceňuje podle nákladů, nýbrž podle nabídky a poptávky. A samozřejmě také podle očekávání. A když nastane očekávání růstu cen, pumpaři bez ohledu na to, za kolik nakoupili své zásoby, samozřejmě zdraží. Když si přečtou zprávy anebo se podívají na zprávy a vidí, co se děje, tak lze asi těžko očekávat, že by si řekli, já mám ještě zásobu na týden, tak zatím pojedu na nízké ceny, mně to nevadí. Takže to zvyšování cen je očekávatelné. Ale zajímalo by mě, do jaké míry se promítne zvýšená poptávka ze strany automobilistů, kteří si řekli, pro jistotu si natankuju plnou nádrž a ještě také kanystr. Abych měl zásobu pro případ dalšího zdražování. Nevím, zda se toto také projevuje na poptávce u čerpacích stanic.

Šéf měnové sekce ČNB Sklenář: Válka v Perském zálivu nás ovlivňuje nepřímo. Nová inflační vlna Česku nehrozí

Leaders

Válečný konflikt dopadne na Česko pouze zprostředkovaně. Dnešní situace je úplně jiná, než na přelomu let 2021 a 2022, kdy česká ekonomika už delší dobu nebyla v dobré kondici a po invazi Ruska na Ukrajinu jsme zažili energetickou krizi a masivní vzestup inflace. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před pár lety, nám nyní nehrozí,“ říká v rozhovoru pro Newstream ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Co říkáte návrhu předsedy SPD Tomia Okamury snížit u pohonných hmot spotřební daň? 

Je to takový líbivý návrh a pan Okamura není jediný, kdo s ním přišel. Už jsem to slyšel i odjinud. V nejhorším případě by se o tom dalo uvažovat, ale myslím si, že je na to ještě brzy a že to není úplně ideální řešení.

Co je tedy podle vás ideální řešení?

Nedělat nic, prostě tu situaci přečkat. Obvykle se totiž ukazuje, že většina takových krátkodobých uspěchaných zásahů spíše situaci zhorší, než aby pomohla.

A co říkáte plánu vlády monitorovat marže čerpacích stanic?

To považuji za takové populistické prohlášení.

Nejlepší spořicí účty se v březnu drží čtyřky. Náskok před inflací ale mohou kvůli Íránu ztrácet

Money

Březnový žebříček spořicích účtů přináší na první pohled známý obrázek. Nejlepší sazby se pořád drží kolem čtyř procent, často ale za cenu podmínek, limitů či časově omezených bonusů. Do březnového přehledu se ale vkrádá nový faktor: válka v Íránu. 

Veronika Kudrnová

Přečíst článek