Po kauze s Trumpem mění BBC vedení. Novým šéfem je exmanažer Googlu

Prezident Petr Pavel nechce posuzovat sto dní vlády. Je to logické, rád by měl s vládou kultivované vztahy. Což se zejména kvůli elementu Macinka ne úplně daří. Nicméně, jak tedy posoudit těchto sto dní s Babišem v čele. Pojďme na fakta.

Co vláda udělala? Drobný výčet. Karel Havlíček se jako buldozer, jak sám říká, vrhnul na novelu stavebního zákona. Tlačí ji Sněmovnou, v polovině dubna se mají poslanci vypořádat se stohem pozměňovacích návrhů. Palec nahoru.

Na druhé straně, úředníci stavebních úřadů se změnami a přesunem pod stát spíše nesouhlasí, raději půjdou do důchodu. Na základě dobrých úmyslů nás možná v bytové výstavbě čeká ještě větší chaos, než by si kdo přál.

Rozpočet: zákon, nebo názor?

Alena Schillerová protlačila Sněmovnou rozpočet s vyšším schodkem, než chystala minulá vláda. A to dokonce v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech. Není to tak, říká ministryně, čímž považuje porušení zákona za vyřízené. Zajímavý přístup vlády k zákonům této země.

Stát půjde víc do mínusu: Babiš připustil vyšší schodek

Money

Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že státní rozpočet v příštím roce bude mít vyšší schodek než letos. Zdůvodnil to potřebou investic. První rozpočet, který předložila a prosadila Babišova koaliční vláda, počítá se schodkem 310 miliard korun. Minulý týden ho podepsal prezident Petr Pavel, účinný je od soboty, což znamenalo konec rozpočtového provizoria. Možnost, že výše příštího schodku přesáhne tu letošní, připustil Babiš už v sobotním Týdnu v politice České televize.

ČTK

Přečíst článek

Velký personální úklid 

Vláda také rozpoutala personální tornádo, vyházela a dál vyhazuje jednoho náměstka či šéfa podřízených organizací za druhým. Změny jsou tak rychlé, že ani nejdou všechny zaznamenat. Jen v poslední době padla šéfka Národní galerie, měnili se šéfové Správy železnic, Všeobecné zdravotní pojišťovny, nemocnic v Brně i v Praze, Lesů ČR a tak dále až do nekonečna. Ministr obrany Zůna se dokonce musel obhajovat, že nedělá čistky pomalu, že prý vyměnil už osmnáct vysokých činitelů. Kdo by v této vládě upadl v podezření, že málo vyhazuje, mohl by mít pěknou polízanici.

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

Leaders

První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Nad celou personální politikou, ale i vyšším dohledem nad bezpečnostními složkami, informačními toky, oživením daňové Kobry, tím vším vláda vzbuzuje obavy, že její moc plíživě přerůstá demokratické meze. Zatím jsou to jen obavy.

Faktem, a velkým problémem jsou výdaje na obranu. Vláda je nepochopitelně osekala, za zbrojení pak licoměrně vykazuje výstavbu silnic. U zemí NATO ztrácí Česko kredibilitu, Babiš však trvá na svém. Hraje před voliči hru, že je pro lásku, ne válku. Jaké dopady na reputaci země bude mít tato Babišova politika, kdy on v sobě na stáro objevil srdce hipíka, je těžké odhadnout, nic dobrého to nebude.

Duo Turek–Macinka 

Potom je tu kapitola sama pro sebe, Motoristé a jejich duo Turek–Macinka. Umanutá snaha usadit Turka do veřejných struktur bylo tématem vlády první dva měsíce. Babiš na tiskových konferencích vlády opakovaně prohlašoval, že jméno Turek už nechce slyšet. Vypadalo to skoro na rozkol v koalici. Nyní to však vypadá, že všichni zúčastnění dostali, co chtěli, v koalici svítí slunce.

Druhý z dvojičky, Petr Macinka, vnesl do vrcholné politiky takový esprit, že se kvůli němu plní česká náměstí. Macinka je největší přítěží vlády a celé země. V zahraničí opakovaně tropí ostudu, v Česku se mnoho lidí děsí, že s ním budeme muset trávit ještě nekonečné víc než tři roky. Fakt, že se vysmívá zeleným tématům, je snad méně závažné než jeho působení na mezinárodní scéně. Babiš, místo aby ho uvázal u boudy, ho možná ještě podporuje. Kvůli Macinkovi těžko balancuje svůj vztah s prezidentem, evidentně ho to příliš netíží. Všude, kde působí Motoristé, tráva neroste. Trpí kultura, zahraniční politika, ochrana životního prostředí. A obecně společenská kultura.

Sám Babiš se nejvíc pustil do boje proti systému emisních povolenek. Pod pláštěm ochrany českého průmyslu a ekonomiky svádí souboj s klimatickými ambicemi většiny evropských zemí. Možná si za tuto snahu zaslouží pochvalu, systém povolenek skutečně zvlčil. Na druhé straně, lze s úspěchem pochybovat o síle českého hlasu. Na čem se neshodnou Němci s Francouzi, nebude. Babiš hraje pro domácí publikum.

Nebýt Macinky, vláda by si za prvních sto dnů možná nevysloužila zas tak špatnou známku. Ale bohužel.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Co má vláda dělat s drahým benzínem? Hlavně se neopičit po Slovensku, píše ve svém komentáři zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák. Výsledkem takových experimentálních zásahů do trhu je podle něj jen chaos, selhání a deformovaný trh.

Probíhající monitoring marží čerpacích stanic nápadně připomíná postup Fialovy vlády před přesně čtyřmi roky. I v tom ohledu, že kontrola 2530 čerpacích stanic zjistila jen toliko, že pro strach z odlivu zákazníků čerpadláři svoje marže snížili pod obvyklou úroveň. Stanovení fixních marží, k jakému přistupuje nebo o něm uvažuje několik unijních zemí, tedy u nás alespoň v tuto chvíli nedává smysl. A celkově má tento monitoring stejně minimální efekt, jako měl na jaře 2022. 

Fialova vláda svého času navíc zrušila povinnost přidávat biosložky, což bylo úplně nejlepší opatření ze všech. Totiž pro svoji absurditu vzhledem k tomu, že distributorům pohonných hmot umožňovalo nahradit levnější surovinu tou dražší. Nehledě na to, že distributory nevyvazovalo z povinnosti biosložku přidávat na základě zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Třetím opatřením z jara 2022 pak bylo osvobození dopravců od silniční daně, které ovšem zvyšování maloobchodních cen všeho nezabránilo.

Michal Nosek: Nafta jen pro vyvolené: Slovensko testuje, kam až sahá jeho loajalita k EU

Názory

Dvojí ceny nafty podle poznávací značky nejsou jen krizovým opatřením, ale otevřeným experimentem s diskriminací. Slovensko si v ropné nouzi zkouší, jestli pravidla Evropské unie platí jen tehdy, když se to hodí.

Michal Nosek

Přečíst článek

Plnú nie, pán šofér

Babišová vláda zatím postupuje překvapivě racionálně, zejména ve srovnání s jí blízkými vládami v Maďarsku a na Slovensku. V zemi pod Tatrami lze nyní tankovat jen přímo do nádrže nebo do nanejvýš deseti litrového kanystru za maximálně 400 eur. To odpovídá čtvrtině až pětině nádrže kamionu, který tak musí častěji tankovat a třeba u dražších čerpacích stanic, na kterých by jinak nezastavoval. Slovenským dopravcům to bohatě vykompenzuje o 14 procent levnější nafta, zahraniční však musí počítat s vyššími náklady.

Dvojí ceny ve stylu restaurací devadesátkové Prahy se uplatňují na základě SPZ, kterou někde kontrolují pohledem ke stojanům, jinde si na kase vyžádají technický průkaz. Bezobslužné čerpací stanice mají smůlu, musí zavřít. Zároveň se množí zkazky o tom, že někteří pumpaři prodávají bez ohledu na SPZ či 400 eurový limit. Rozlišování zákazníků z pochopitelných důvodů vadí Evropské komisi, která je kritizuje podobně, jako stejný postup Orbánova Maďarska v roce 2022.

To se letos raději rozhodlo pro zastropování cen benzínu na zhruba 37 korun a nafty na něco přes 38 korun. Dotování cen paliv již oznámilo také Chorvatsko a v omezené míře Řecko, zatímco Rumunsko jde cestou snižování marží, k čemuž se chystá i Rakousko. Němci zase omezují rychlost, s jakou smějí čerpací stanice zdražovat, totiž jen jednou za den, přesně v poledne. A co z toho má či nemá, může nebo nemůže dělat česká vláda?

Slovensko zavádí dvojí ceny nafty. Cizinci zaplatí až o pětinu víc, stát reaguje na ropnou krizi

Politika

Slovensko poprvé přistupuje k razantní regulaci prodeje pohonných hmot. Kvůli výpadku dodávek ropy a náporu zahraničních řidičů zavádí omezení tankování a od pondělí také dvojí ceny nafty. Opatření ale vyvolává pochybnosti o souladu s právem EU i kritiku dopravců.

nst

Přečíst článek

Na čí úkor

Ta zatím ústy ministryně Schillerové odmítá snížení DPH na pohonné hmoty s argumentem, že nelze každý týden měnit výši zdanění kdečeho jenom proto, že se zrovna něco děje na trzích. Doufejme, že Babišova vláda nepřistoupí ani na zastropování cen, opatření stejně líbivé, jako drahé. Tedy pokud je obchodníkům kompenzováno z veřejných peněz, což Orbánova vláda svého času hrubě podcenila. Dovoz benzínu a nafty do země se v důsledku propadl tak, že když Maďarsko koncem roku 2022 zastropování zrušilo, ceny okamžitě vylétly nahoru o deset korun.

Omezování trhu zkrátka nebývá tou nejefektivnější cestou. Bylo by lepší vzít to z opačného konce, tedy subvencemi podpořit domácnosti? To lze například prostřednictvím voucherů na pohonné hmoty pro sociálně slabé, jaké ve Spojených státech rozdělují některé municipality či neziskovky. Ostatně Řecko nyní chystá digitální tankovací karty nabité 50 eury, respektive 60 eury pro obyvatele ostrovů, které na základě jejích příjmů obdrží zhruba tři čtvrtiny domácností. Ovšem spolu s ostatními opatřeními chce Řecko na zmírnění dopadů krize vydat 300 milionů eur neboli 7,3 miliard korun. Díru v rozpočtu má pomoci zalepit vyšší zdanění výher z online sázení. 

Pokud se náš kabinet rozhodne být srovnatelně velkorysý, měl by také řešit, kde ušetřit nebo vybrat víc na daních. Dosavadní zdrženlivost vlády raději zatím nechvalme, protože potřeba zasáhnout bude v čase narůstat, dokud se energetické trhy neuklidní na delší dobu. Bohužel na rozdíl od elektřiny jakožto domácího zdroje, kde máme v Česku řadu nástrojů ať už tržních či regulatorních, abychom změnili celý rámec k lepšímu, u nafty a benzínu máme po ruce jen „záplaty.“ 

Nejlepší tedy patrně bude situaci přečkat, v krajním případě cíleně podpořit pouze sociálně nejvíce zasažené domácnosti či části byznysu. V mezičase se můžeme znovu zamyslet nad tím, zda něco nelze v delším horizontu udělat i se závislostí Česka na derivátech ropy. Tím se prostřednictvím elektromobility vracíme k elektroenergetice. Masivní příklon k elektromobilitě se nám ale vyplatí až tehdy, když budeme mít zajištěné bezemisní zdroje, silně konkurenční trhy, funkční regulaci a koncept elektromobility, který bude těžit z levných cen elektřiny v čase a místě.

Lukáš Kovanda: Válka v Perském zálivu už má vítěze. Putin na ropě vydělává miliardy

Názory

Válka v Perském zálivu ještě neskončila a už má vítěze – Vladimira Putina. Ruské příjmy z ropy jsou na maximu od začátku invaze na Ukrajinu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek