Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Do čela ČEPS se vrací Jan Kalina

Do čela ČEPS se vrací Jan Kalina
Profimedia
 nst
nst

Po odchodu Martina Durčáka přebírá vedení ČEPS Jan Kalina. Do čela státního podniku se vrací po téměř osmi letech.

Novým předsedou představenstva provozovatele přenosové soustavy ČEPS se dnes stal Jan Kalina. Na středečním zasedání ho zvolilo představenstvo společnosti, oznámil ČEPS. Kalina ve funkci nahradil Martina Durčáka, který skončil v polovině března.

Kalina se do vedení podniku vrací z energetické skupiny ČEZ, kde působil od roku 2020. Zastával zde pozice člena představenstva a ředitele divize obnovitelné a klasické energetiky.

V závěru letošního března na svou pozici ve firmě rezignoval. Už dříve ho totiž dozorčí rada ČEPS jmenovala s účinností od začátku dubna do vedení státního provozovatele přenosové soustavy.

Uhlí se vrací do hry. Tykačovy elektrárny pojedou déle

Uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice měly skončit už letos. Kvůli vývoji na trzích ale pojedou minimálně do roku 2027.

Přečíst článek

Prioritou jsou investice

„Mou prioritou bude posilovat spolupráci uvnitř představenstva, podporovat klíčové investice do rozvoje přenosové soustavy a přispívat k tomu, aby ČEPS byla strategicky připravena na úkoly spojené s dynamickou transformací energetiky a dlouhodobě obstála v měnícím se evropském energetickém prostředí,“ uvedl po svém zvolení Kalina.

Kalina už v minulosti ČEPS vedl. Na jaře roku 2016 se stal předsedou představenstva a ve funkci působil do října 2018, kdy ho odvolala dozorčí rada.

Kalina tak obsadil místo po Martinu Durčákovi, který ČEPS vedl od ledna 2019. O jeho konci rozhodla dozorčí rada 9. března. Podle podniku tak učinila po dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu. Durčák pak firmu definitivně opustil 12. března.

Větrnné elektrárny

Michal Nosek: Češi chtějí větrníky. Jen ne za svým domem

V průzkumech větrníky milujeme. V krajině už o poznání méně. Česko tak stojí ve svém typickém rozporu. Chceme čistou a levnou energii, ale odmítáme ji tam, kde skutečně vzniká.

Přečíst článek

Změny v dozorčí radě

Změny ve vedení navazují na obměnu dozorčí rady podniku. V radě skončil bývalý náměstek ministra průmyslu Martin Frélich (ODS). Nově v ní zasedají Michaela Pobořilová a Lenka Kovačovská. Podle údajů na webu společnosti už v radě nepůsobí ani Matouš Pelikán a Pavel Hájek.

Akciová společnost ČEPS je výhradním provozovatelem přenosové soustavy v Česku. Spravuje 45 rozvoden s 82 transformátory a přibližně 6000 kilometrů vedení velmi vysokého a zvláště vysokého napětí. Stát vlastní firmu prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu. Předloni společnost vykázala čistý zisk 7,18 miliardy korun.

Martin Houška z Nord HT

Fotovoltaika nestačí, říká energetik. Domácnosti zbytečně přicházejí o tisíce

Češi investují stovky tisíc do fotovoltaiky a tepelných čerpadel, ale často bez jasného systému. Výsledek? Nižší úspory, než čekali. Podle Martina Houšky ze společnosti NORD HT není problém v technologiích, ale v jejich propojení a řízení.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Karel Pučelík: Trumpova válka možná brzy skončí. Dražší život ale zůstane

Karel Pučelík: Trumpova válka možná brzy skončí. Dražší život ale zůstane
Profimedia
Karel Pučelík

Americký prezident Donald Trump chce podle všeho ukončit válku v Íránu do několika týdnů. Pro trhy je to dobrá zpráva. Akcie po sérii poklesů zareagovaly rychlým růstem. I přesto je třeba počítat s tím, že následky budeme v našich peněženkách pociťovat ještě nějakou dobu. Když už tím ale musíme procházet, využijme to jako příležitost.

Íránský režim nepadl, zato infrastruktura na Blízkém východě utrpěla řadu škod, stejně jako světová ekonomika. A samozřejmě v první řadě krveprolití. Jestli zbrklý výpad Donalda Trumpa do Íránu není příkladem zbytečné války, pak co jiného by to bylo?

Donald Trump se pravděpodobně plánuje z konfliktu stáhnout, což je v tomto nepřehledném scénáři dobrá zpráva. Uvidíme, jak se události vyvinou, ale trhy na oznámení reagují pozitivně. Naděje je i v ekonomice velmi ceněný artikl. Nicméně i přesto nelze čekat, že se ze dne na den vrátíme do normálu, stejně jako konfliktem vyhnané ceny.

„I kdyby... zítra nastal mír, v dohledné budoucnosti se k normálu stejně nevrátíme,“ uvedl ještě před americkým oznámením eurokomisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen. Zničená infrastruktura, ztracené investice i další škody v dodavatelském řetězci a globálním systému se ze dne na den neopraví. Ekonomika se bude hojit měsíce, možná v některých ohledech i roky. Pravděpodobně se ani v případě ideálního scénáře, který je v případě vrtochů Donalda Trumpa nejistý, nevyhneme vyšším cenám, ať už pohonných hmot či dalších věcí.

Trump: Válku s Íránem ukončíme do tří týdnů

USA chtějí brzy ukončit útoky na Írán. Trump mluví o týdnech. „Dokončujeme tu práci“, řekl americký prezident.

Přečíst článek

Poučení z ropných šoků

Co s tím? Moc dělat nemůžeme. Eurokomisař nabádá, abychom méně jezdili autem a méně létali. „Pracovat z domova, pokud je to možné, snížit rychlostní limity na dálnicích o deset kilometrů za hodinu, podporovat veřejnou dopravu, zavést střídání vjezdu osobních vozidel... rozšířit sdílení vozidel a zavést úsporné jízdní styly,“ dodal další tipy.

Klíčová bude ale i dlouhodobá reakce. Ekonomický dopad konfliktu bývá v médiích srovnáván s pandemií koronaviru, ale pro historika je možná zajímavější srovnání s ropnými šoky v 70. letech minulého století. Ty totiž kromě problémů přinesly kvalitativní změnu ekonomiky. Následovala racionalizace energetiky, výroby i spotřebitelského chování, třeba přechod k méně energeticky náročným technologiím. Například Američané se začali odvracet od velkých a silných aut, které „žraly“ nesmyslné litry paliva a skoro i trávu kolem silnice...

Válka s Íránem štěpí NATO. USA zvažují změnu vztahů

Washington kritizuje spojence z NATO za nedostatečnou podporu v konfliktu s Íránem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluví o nutnosti přehodnotit smysl aliance.

Přečíst článek

Racionalizace by měla přijít i nyní. V našem případě by to mohl být přechod na alternativní zdroje, abychom nebyli tak závislí na cenách ropy a plynu. Zelená politika není jen ekologická, ale i strategická. Je vidět, že třeba Čína, ačkoli je zároveň největším znečišťovatelem, profituje z konkurenceschopné sítě alternativní energie. Příklad si můžeme vzít i ze Španělska, byť to jako slunná země má lepší předpoklady pro energetiku založenou na obnovitelných zdrojích.

Všichni si přejeme nižší ceny, ale návrat k „fosilnímu normálu“ bychom vyhlížet neměli.

Další komentáře Karla Pučelíka

Související

Hlídková loď Spojených arabských emirátů (druhá zprava) poblíž tankeru zakotveného v Ománském zálivu poblíž Hormuzského průlivu, pátek 1. května 2026

Válka v zálivu má nečekaného vítěze. Saúdové na ropě vydělávají víc než před ní

Přečíst článek

Brno má svůj „Shard“. Mrakodrap už nabírá výšku

Brno má svůj „Shard“. Mrakodrap už nabírá výšku
Century 21, užito se svolením
 nst
nst

Brno získává novou dominantu. Na Křenové ulici roste výškový dům, který se už teď prosazuje v městském horizontu a připomíná londýnský mrakodrap The Shard.

Na Křenové ulici v Brně roste dům, který už teď mění panorama města. Novostavba s ostrou siluetou a výškou asi 60 metrů vstupuje do finální fáze. Projekt má ambici stát se novou vertikální dominantou širšího centra. Svým tvarem si podle autorů vysloužil i přirovnání k londýnskému mrakodrapu „The Shard“.

S rostoucí výškou se mění i charakter bydlení. Zatímco nižší patra zůstávají v kontaktu s ulicí, ve vyšších podlažích se otevírají výhledy na Petrov, Špilberk i širší panorama Brna. Autorem návrhu je architekt Rudolf Müller.

Byty od investičních po rodinné

Projekt nabídne byty od dispozic 1+kk až po 4+kk. Menší jednotky kolem 40 metrů čtverečních míří spíše na investory nebo jednotlivce, větší byty pak na rodinné bydlení. Ve vyšších patrech jsou plánované byty s terasami a mezonetové jednotky.

„Byty na Křenové kombinují centrální polohu s typem bydlení, který v této části města dlouho chyběl,“ říká Denisa Miklíková z realitní kanceláře Century 21 Bonus Brno. „Je to nabídka pro lidi, kteří chtějí být ve středu dění, ale zároveň očekávají kvalitu a dlouhodobou hodnotu nemovitosti,“ dodává.

Stavební spořitelny lákají klienty na vyšší zhodnocení úspor

Stavební spořitelny se snaží čelit poklesu zájmu klientů lepším úročením vkládaných úspor. Lidé ochotní u nich spořit aspoň po šest let mohou své peníze zhodnotit o více než 5,5 procenta ročně. Tedy lépe než na spořicím účtu u bank. Aktuálně ke zvýšení přikročila Modrá pyramida ze skupiny Komerční banky.

Přečíst článek

Kolik stojí bydlení na Křenové

Ceny bytů se podle developerů pohybují přibližně od 5,9 milionu do 18,5 milionu korun v závislosti na velikosti a umístění. Standard zahrnuje například klimatizaci, centrální vytápění nebo přípravu na venkovní stínění. Budova spadá do energetické třídy B a součástí projektu jsou i parkovací místa.

Oblast kolem ulice Křenová v posledních letech prochází postupnou proměnou. Nová výstavba zde navazuje na stávající městskou strukturu a postupně mění charakter širšího centra.

Dokončení projektu je plánováno na prosinec 2026, předání bytů novým majitelům pak na začátek roku 2027.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Mrakodrap Ostrava

Věžák na ostravském sídlišti se promění v luxusní bydlení. Developer sbírá peníze i od drobných investorů

Přečíst článek
Projekt na Smíchově

Další kus Smíchova zmizí pod jeřáby. U řeky vznikne čtvrť za šest miliard

Přečíst článek
Doporučujeme