Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.

Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to ve středu prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).

Inflace zatím roste jen mírně

Lagardeová uvedla, že k určitému mírnému zpřísnění měnové politiky může být důvod i v situaci, kdy bude inflační cíl ECB v důsledku současného šoku na trhu s energiemi překročen jen kratší dobu.

V únoru byla v eurozóně míra inflace 1,9 procenta, a zvýšila se tak z lednové hodnoty 1,7 procenta. Válka na Blízkém východě začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán, první dopad na inflaci se tedy ukáže až v číslech za březen.

Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové

Leaders

Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.  

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Obrat v měnové politice?

Evropská centrální banka předloni v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem loňského června, kdy ji snížila na 2,00 procenta.

Minulý týden ponechala úrokové sazby beze změny, ale varovala před nadcházejícím růstem cen. V ECB se teď diskutuje o tom, za jakých okolností by bylo nutné sazby zvýšit, aby se zabránilo riziku rychlého a trvalého růstu cen.

Lagardeová: reagovat musíme

„Pokud by ten šok vedl k výraznému, i když ne k dlouhotrvajícímu překročení cíle, může být na místě, abychom naši měnovou politiku trochu přizpůsobili,“ řekla podle agentury Reuters Lagardeová v dnešním projevu ve Frankfurtu nad Mohanem. „Ponechat takové překročení zcela bez reakce by mohlo představovat komunikační riziko: veřejnost by mohla jen těžko chápat reakční funkci, která nereaguje,“ dodala šéfka ECB.

Nejlépe placená úřednice EU pod palbou. Lagardeová dostala od BIS další odměnu

Money

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová obdržela loni od Banky pro mezinárodní platby (BIS) zhruba 140 tisíc eur, tedy asi 3,4 milionu korun. Informoval o tom deník Financial Times. Odměna přichází v době, kdy ECB svým zaměstnancům zakazuje přijímat platby od třetích stran za činnosti vykonávané v rámci jejich práce pro banku.

nst

Přečíst článek

Scénáře: od mírného růstu po šest procent

Lagardeová výslovně neztotožnila svá kritéria s žádným ze scénářů, které ECB představila minulý týden. Nejsou však příliš odlišná od inflačního vývoje podle scénáře, který ECB považuje za nepříznivý. Podle základního scénáře letos inflace dosáhne v průměru 2,6 procenta, což by byl nárůst z přibližně dvou procent loni. V nepříznivém scénáři inflace ve druhé polovině letošního roku překročí čtyři procenta, ale do poloviny příštího roku se vrátí k dvouprocentnímu cíli. V nejhorší variantě přesáhne míra inflace začátkem příštího roku šest procent a k cíli se nevrátí několik let.

Trhy čekají růst sazeb

„Pokud očekáváme, že se inflace výrazně a trvale odchýlí od cíle, reakce musí být odpovídajícím způsobem razantní nebo dlouhodobá,“ uvedla Lagardeová. „Jinak by se spustily samoposilující mechanismy, riziko ztráty ukotvení inflačních očekávání by pak bylo akutní,“ dodala. Finanční trhy nyní očekávají, že ECB v letošním roce zvýší úrokové sazby dvakrát až třikrát. Předpokládají, že inflace zůstane nad dvouprocentním cílem ECB několik let.

Lagardeová zvažuje dřívější konec v ECB, aby Macron stihl ovlivnit výběr jejího nástupce

Money

Předčasný odchod Lagardeové z čela ECB by umožnil, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron.

ČTK

Přečíst článek

Poučení z minulosti

Součástí argumentace pro dřívější, ale mírnější zásahy je i to, že ECB čelila kritice za příliš pozdní reakci na inflační vlnu v období let 2021 až 2022. Banka tehdy považovala růst cen za dočasný a nezačala zvyšovat úrokové sazby, dokud inflace nedosáhla zhruba osmi procent, tedy čtyřnásobku jejího cíle.

Tentokrát je situace jiná

Lagardeová uvedla, že současná situace je výrazně odlišná a že několik faktorů naznačuje menší míru přenosu nárůstu inflace do širší ekonomiky. Šok na trhu s energiemi je zatím slabší, hlavně u zemního plynu. Trh práce není tak napjatý, neexistuje odložená poptávka jako po pandemii covidu-19, fiskální politika je přísnější a základní úroková sazba centrální banky je vyšší. Historické zkušenosti podle Lagardeové naznačují, že široké přelévání růstu cen energií do celé ekonomiky je spíše výjimkou než pravidlem.

Fed drží sazby, válka ale zatemňuje výhled

Money

Sazby zůstávají na stávajících úrovních, ale nervozita roste. Fed sleduje inflaci i vývoj ve světě a nevylučuje další kroky.

nst

Přečíst článek

Amerika předala Íránu plán na konec války. Jednání by mohla proběhnout už tento týden. Součástí návrhu jsou i citlivé požadavky na jaderný program.

Spojené státy předaly Íránu patnáctibodový plán k ukončení války. V úterý to s odvoláním na své zdroje napsal deník The New York Times (NYT) s tím, že se tak stalo prostřednictvím Pákistánu. O mírovém plánu informovala také izraelská stanice Channel 12, podle které USA a skupina prostředníků v čele s Pákistánem diskutují o možnosti uspořádat s Íránem ve čtvrtek mírová jednání na vysoké úrovni. Za možné dějiště takového setkání označil Channel 12 pákistánské hlavní město Islámábád.

Karel Pučelík: Trump nejspíš nemá vůbec žádný plán

Názory

Pořád dokola. Donald Trump se pustí do šíleného plánu, pak pocítí jeho důsledky a postupně vycouvá. Fiasko přesto vyhlásí za skvělý úspěch. Za jeho omyly však platí ti, kteří v konfliktu mají nejmenší slovo, obyčejní lidé. V lepším případě jen vysokými účty, v horším životy.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Nejistá reakce Íránu

Podle NYT není jasné, zda Teherán plán přijme jako základ pro jednání a zda je k celé věci přizván Izrael, který útoky na Írán podniká po boku USA. Stanice Channel 12 uvedla, že součástí plánu je požadavek, aby Teherán v blízkovýchodním regionu zastavil financování proíránských skupin a aby v Hormuzském průlivu, klíčové úžině pro dopravu ropy a plynu, vznikla volná námořní zóna.

O plánu s odvoláním na zdroje informovala také agentura Reuters, která zmínila bod požadující ukončení provozu íránských zařízení na obohacování uranu v Natanzu, Fordo a Isfahánu.

Zlato padá nejvíc za desítky let. Trhy mění očekávání kvůli válce

Trhy

Ceny zlata i stříbra na začátku týdne výrazně klesají. Zlato se brzy ráno propadlo o více než osm procent a stříbro téměř o devět procent, později se pokles částečně zmírnil. Na trh dál dopadají důsledky konfliktu na Blízkém východě a s nimi spojené obavy z růstu inflace.

nst

Přečíst článek

Obavy Izraele a role prostředníků

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se podle Channel 12 obává, že americký prezident Donald Trump podepíše s Íránem dohodu, která nebude chránit zájmy židovského státu. Stanice dále uvedla, že na přípravě možných mírových jednání se jako prostředníci vedle Pákistánu podílejí i Egypt a Turecko.

Trump v úterý prohlásil, že USA s Íránem vyjednávají a že do rozhovorů se na americké straně zapojili viceprezident J. D. Vance, šéf diplomacie Marco Rubio, prezidentův zeť Jared Kushner a Trumpův zmocněnec Steve Witkoff.

Právě Vance by se podle Channel 12 mohl případné mírové schůzky osobně zúčastnit. Islámská republika nicméně veřejně prohlašuje, že se žádné rozhovory s Washingtonem nekonají.

Aktualizováno

Cena ropy opět vystřelila nad 100 dolarů za barel, Íránci popřeli jednání s USA

Money

Ceny ropy na světových trzích opět rostou. Severomořská ropa Brent se opět vrátila nad 100 dolarů za barel. Děje se tak poté, co íránští představitelé popřeli, že by země vedla se Spojenými státy rozhovory o ukončení války na Blízkém východě. V pondělí ropa výrazně zlevnila po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil ministerstvu obrany o pět dní podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu a že obě strany vedou plodné rozhovory.

ČTK

Přečíst článek