Britská BBC se chystá požádat floridský soud o zamítnutí žaloby Donalda Trumpa. Prezident po britské stanici požaduje deset miliard dolarů kvůli dokumentu o útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. BBC viní z pomluvy i porušení zákona. Stanice připustila redakční chybu, odmítá však, že by ale porušila zákon.
Britská veřejnoprávní stanice BBC ve středečním podání federálnímu soudu v americkém Miami uvedla, že americký prezident Donald Trump neprokázal, že se v dokumentu odvysílaném krátce před jeho znovuzvolením dopustila pomluvy. Chystá se proto požádat o zamítnutí Trumpovy žaloby o deset miliard dolarů (asi 205 miliard korun), píše agentura Reuters.
BBC chce argumentovat tím, že Trump neprokázal ani pomluvu, ani porušení floridského zákona o nekalých obchodních praktikách. Rozhlasová a televizní stanice se rovněž chystá zpochybnit příslušnost soudu s odkazem na floridské právo, federální pravidla pro civilní spory a pasáže americké ústavy o řádném procesu.
Spor o sestřih projevu z 6. ledna
Trump BBC zažaloval v prosinci kvůli dokumentu se sestříhaným záznamem jeho projevu ze 6. ledna 2021, který podle něj vyvolával dojem, že vyzýval své příznivce k útoku na Kapitol, sídlo Kongresu USA. Americký prezident po britské stanici žádá pět miliard dolarů za každý ze dvou bodů žaloby, a to za pomluvu a za porušení zákona státu Florida, který zakazuje klamavé a nekalé obchodní praktiky.
Britská stanice už dříve uvedla, že pro podání žaloby neexistuje právní základ. Za sestřih se ale Trumpovi omluvila a přiznala redakční chybu. Kauza vedla v listopadu k rezignaci generálního ředitele BBC Tima Davieho a šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Součást širšího tlaku na média
Žaloba proti BBC je podle agentur součástí širšího Trumpova tažení proti médiím. Prezident v minulosti žaloval nebo veřejně napadal řadu amerických televizí a deníků, které se kriticky stavějí k jeho působení. Některá z nich, například stanice CBS či ABC, se s prezidentem dohodla na mimosoudním vyrovnání v řádu desítek milionů dolarů. Jiná média, včetně deníků The New York Times či The Wall Street Journal, pochybení odmítají.
Bundeswehr kupuje drony od firmy, kterou platí kontroverzní Thiel
Německá armáda se v trendu posledních měsíců vyzbrojuje po uši. Kupuje například drony na 2,9 miliardy eur. Jenže problém: za start-upem, který je má armádě dodat, stojí šedá eminence americké politiky, miliardář Peter Thiel.
Šéf Mety Mark Zuckerberg má dnes vypovídat v přelomovém procesu o bezpečnosti sociálních sítí. Žaloba tvrdí, že Instagram a další aplikace vědomě podporovaly návykové chování mladých lidí. Případ už teď odborníci přirovnávají k „Big Tobacco“ momentu technologického světa. Meta obvinění odmítá a tvrdí, že nenese žádnou odpovědnost za závislostní chování uživatelů svých platforem.
Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberk má ve středu vypovídat u soudu v Los Angeles v procesu, který může zásadně proměnit pohled na odpovědnost sociálních sítí.
Případ, jenž začal na konci ledna, řeší žalobu mladé ženy, která tvrdí, že se stala závislou na aplikacích jako Instagram či YouTube. Podle jejích právníků technologické firmy věděly, že design jejich platforem může mladým uživatelům škodit – a přesto veřejnost ujišťovaly o jejich bezpečnosti.
Nepotřebuje tohle vaše dítě? Paul McCartney a Mark Zuckerberg investovali do dětských reproduktorů Yoto
Yoto není další Labubu. Naopak. Startup, který podpořili vlivné osobnosti byznysu i kultury, nabízí rodičům zařízení umožňující dětem poslouchat vhodnou muziku, poslouchat dětské audioknihy. A letos se má poprvé dostat do zisku.
Odborníci přirovnávají letošní sérii soudních sporů k přelomovým procesům proti tabákovým firmám v 90. letech. Stejně jako tehdy výrobci cigaret věděli o zdravotních rizicích kouření a dlouhodobě je zlehčovali či popírali, jsou dnes technologické firmy podezřívány, že si byly vědomy návykového potenciálu svých platforem a přesto veřejnost ubezpečovaly o jejich neškodnosti a investovaly nemalé sumy do marketingu.
Snap a TikTok se s žalobkyní ještě před zahájením procesu dohodly na vyrovnání. Meta se ale rozhodla jít k soudu.
„Otázkou pro porotu je, zda byl Instagram podstatným faktorem v psychických potížích žalobkyně,“ uvedl mluvčí Mety pro CNBC.
Kdy už jde o klinickou závislost?
Minulý týden v procesu vypovídal i šéf Instagramu Adam Mosseri. Přiznal, že používání sociálních sítí může být problematické, odmítl však srovnání s klinickou závislostí.
„Myslím, že je možné používat Instagram víc, než je vám příjemné. Ale příliš mnoho je relativní a každý tuto hranici máme jinde,“ uvedl Mosseri.
Losangeleský proces není jediný. Meta současně čelí žalobě také v Novém Mexiku, kde ji generální prokurátor Raúl Torrez obviňuje z nedostatečné ochrany dětí před online predátory. „Tvrdíme, že Meta vytvořila nebezpečný produkt, který umožňuje zneužívání dětí,“ řekl Torrez CNBC.
A na léto je navíc naplánován další proces v Kalifornii, který se zaměří na dopady aplikací na duševní zdraví mladých uživatelů.
Zda půjde skutečně o „tabákový moment“ technologického světa, ukážou až nadcházející měsíce. Jisté ale je, že soudní síň se letos stává místem, kde se bude rozhodovat o hranicích odpovědnosti digitálních platforem. A případný verdikt může změnit nejen byznys modely sociálních sítí, ale i způsob, jakým je budou regulovat vlády po celém světě.
Pamatujete Friendster a MySpace? Sociální sítě začaly krachem, přesto změnily svět
Vedle iPhonu jsou největší technologickou novinkou 21. století sociální sítě. Slibovaly, že nás více propojí. Nakonec nás ale zcela rozdělily a uzavřely v sociálních bublinách, které se navzájem nenávidí, napomohly k etnickým čistkám a jsou hlavní příčinou pandemie psychických potíží u dospívajících. Ale také daly zbohatnout několika miliardářům.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Pamatujete Friendster a MySpace? Sociální sítě začaly krachem, přesto změnily svět
Společnost ČEZ požadovala náhradu škody v řádu stovek milionů eur. Tribunál uznal, že námitky nebyly bezdůvodné. Přesto Bulharsko podle něj neporušilo mezinárodní závazky. A ČEZ se tak žádné kompenzace škod nedomohl.
Energetická skupina ČEZ neuspěla v arbitráži proti Bulharsku, které vinila z poškození svého tamního podnikání. Česká společnost ve sporu žádala náhradu škody v řádu stovek milionů eur, podle arbitrů na ni ovšem nárok nemá. Uvedly to ve středu Seznam Zprávy. ČEZ působil na bulharském trhu od roku 2004, poslední aktiva tam prodal v roce 2021.
Spor o regulaci cen
ČEZ zahájil arbitráž u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic ve Washingtonu v roce 2016. Firma to tehdy odůvodnila řadou zásahů bulharských institucí poškozujících podnikání společností ČEZ v Bulharsku. Skupině se nelíbily především úřední zásahy v oblasti stanovení a regulace cen elektřiny.
Česká společnost měla s bulharskými úřady problémy delší dobu. Od tamní Komise pro energetickou a vodní regulaci dostala velké množství pokut za údajné porušení povinností. Další spory měla skupina také s bulharským antimonopolním úřadem, který jí udělil pokuty za zneužití dominantního postavení na trhu.
Český kapitálový trh: Když miliardáři mlčí, burza chřadne
Proč český kapitálový trh stále není místem, kam si firmy masově chodí pro peníze a z nějž získávají výnosy i běžné domácnosti? Ekonomové mají jasno: na vině je hlavně nezájem českého byznysu sdílet svůj úspěšný příběh.
„Tribunál v nálezu konstatoval, že ačkoli tyto nároky a argumenty společnosti ČEZ byly závažné a nebyly zjevně bezdůvodné, jednání Bulharska nedosáhlo takové právní intenzity, aby porušovalo mezinárodněprávní závazky Bulharska vyplývající ze Smlouvy o energetické chartě, a tudíž nebylo společnosti ČEZ přiznáno právo na náhradu škody,“ uvedl ČEZ.
Nepovedená expanze na Balkán
ČEZ vstoupil na bulharský trh v roce 2004, ve stejné době jako rakouská EVN, německý E.ON a další evropské energetické firmy, které začaly v zemi investovat s očekáváním, že nastane liberalizace energetického trhu. ČEZ zakoupil část bulharské distribuční soustavy, v roce 2006 pak koupil elektrárnu ve Varně. Po sporech s bulharskými úřady se ale rozhodl ze země odejít, své tamní firmy prodal v roce 2021 bulharské finanční společnosti Eurohold za 335 milionů eur (asi 8,13 miliardy korun).
Expanzi ČEZ na Balkán v minulosti označil několikrát za nepovedenou například premiér Andrej Babiš (ANO). ČEZ v minulosti působil také například v Rumunsku.
Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. ČEZ za tři čtvrtletí loňského roku vydělal 21,5 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o zhruba 6,5 procenta. Výsledky za celý rok 2025 by měla firma zveřejnit v březnu.
Energetická krize polevuje. Češi už spotřebu tolik neškrtí
Spotřeba energií loni meziročně vzrostla, ukazují nejnovější data z ERÚ. Nejvýrazněji stoupla spotřeba plynu. Hlavní roli sehrálo chladnější počasí. Růst ale podpořily i nižší ceny.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Kovanda: ČEZ vyhrál arbitráž nad Gazpromem, přiznanou miliardu ale nejspíš neuvidí
