České domácnosti patřily ve druhé polovině loňského roku k těm, které v Evropské unii platily jedny z nejvyšších cen elektřiny. Podle nových dat Eurostatu byla elektřina v Česku šestá nejdražší v EU. U plynu byla situace příznivější, jeho ceny zůstaly pod unijním průměrem a meziročně klesly nejvíce ze všech členských států. Pokles cen energií by měl podle energetiků pokračovat i letos.

České domácnosti platily ve druhé polovině loňského roku šesté nejvyšší ceny elektřiny v Evropské unii. Vyplývá to z nových statistik Eurostatu, na které upozornil Svaz energetiky ČR.

Nejdražší elektřinu pro domácnosti mělo loni Irsko. Česko se přesto zařadilo mezi deset zemí EU, kde cena elektřiny meziročně klesla. Pokles přesáhl pět procent.

Michal Nosek: Zelenou revolucí zachráníme planetu. A zakopeme ji pod lopatky

Názory

Větrná energie měla být symbolem čisté budoucnosti. Místo toho začíná připomínat dokonale zabalený problém. Elektřinu máme „zelenou“, ale odpad futuristický, drahý a nechtěný. A jako obvykle, řešení přijde. Někdy. Možná.

Michal Nosek

Přečíst článek

Podle ředitele pro legislativu Svazu energetiky ČR Bohuslava Čížka patří Česko při pohledu na ceny silové elektřiny na burze mezi levnější země střední a východní Evropy. Stále je ale výrazně dražší než například Španělsko, Portugalsko nebo Francie a o několik eur dražší než Německo.

„Výslednou cenu ovšem ovlivňuje řada dalších faktorů na straně nabídky i poptávky a z pohledu výše konečné ceny se bohužel Česká republika umisťuje v řadě kategorií na předních příčkách. To potvrzuje, že investice a transformační kroky musí pokračovat,“ uvedl Čížek.

Plyn byl pod unijním průměrem

Příznivější pozici mělo Česko podle Eurostatu u zemního plynu. Ceny pro tuzemské domácnosti se loni držely pod průměrem EU. Ve druhé polovině roku navíc meziročně klesly o deset procent, což byl největší pokles v celé unii. Nejvyšší ceny plynu platily domácnosti ve Švédsku.

Výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba upozornil, že pokles cen pokračoval také na začátku letošního roku. Pomohlo tomu i převedení poplatků za podporované zdroje energie, takzvané POZE, zcela na stát.

„V současnosti se ukazuje, že růst cen energetických produktů na světových trzích v souvislosti s krizí na Blízkém východě se propisuje do tuzemských cen elektřiny a plynu pro domácnosti zatím jen omezeně,“ dodal Kotrba.

Konečné ceny ovlivňují i regulované složky

Podle Svazu energetiky stojí za postavením Česka ve statistikách několik faktorů. Patří mezi ně energetický mix, domácí podmínky, chování zákazníků, ochota měnit dodavatele i nastavení regulovaných složek ceny elektřiny a náklady na sítě.

Statistika Eurostatu vychází z reálně fakturovaných cen energií. Předseda sekce obchodu Svazu energetiky Jiří Gavor uvedl, že při porovnání aktuálních tržních nabídek dodavatelů by se Česko posunulo blíže k průměru EU.

„A pokud za typického reprezentanta zvolíme v Česku velmi oblíbený dvoutarifní otopový odběr, který je v našem současném tarifním systému zvýhodňován oproti běžné sazbě D02, tedy svítím, vařím, tak už se dostáváme k levnějším zemím EU,“ řekl Gavor.

Zákazníci mohou často ušetřit změnou nabídky

Podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera vychází Česko při srovnávání cen energetických komodit, zejména elektřiny pro maloodběratele, hůře, než odpovídá reálnému stavu české energetiky.

Důvodem jsou podle něj mimo jiné specifika tarifikace a poplatky spojené s podporou obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky instalované v letech 2008 a 2009. Zároveň upozornil, že část zákazníků platí více, než by musela.

„Ceny, které zákazníci platí, jsou vyšší, než by platit mohli, tedy jsou vyšší než ceny ceníkové nebo akviziční,“ řekl Macenauer. Podle něj se zákazník často může dostat k nižším nákladům, část lidí ale změnu nabídky nebo dodavatele neřeší. U velkoodběratelů je podle Macenauera problém vysokých cen energií výrazně závažnější než u domácností.

Kauza ministryně Zuzany Mrázové dala Pirátům přesně to, co politicky potřebovali. Jasný terč, morálně vděčné téma a šanci znovu se postavit do role neúnavných čističů veřejného života. Jenže mezi kontrolou veřejného majetku a politickou šmírovačkou je velmi tenká hranice.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová dle médií roky využívala obecní byt v Bílině, kde dříve působila jako starostka. Za byt na náměstí o velikosti zhruba 130 metrů čtverečních měla do roku 2024 platit nájem kolem 4500 korun měsíčně. Sama tvrdí, že pravidla neporušila, a rezignaci odmítá.

Piráti na kauzu odpověděli návrhem pracovně nazvaným Lex Mrázová. Má prý zprůhlednit využívání obecních bytů veřejnými činiteli. Zní to hezky. Veřejný majetek, férová pravidla, rovný přístup, konec výhod pro politiky schovaných za nájemní smlouvy.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Obecní byty nemají být trafikou pro zasloužilé straníky, radní ani jejich známé. Jenže u Pirátů to znovu vypadá méně jako systémové řešení a víc jako další díl jejich obehrané show: Zase jsme našli strašně ošklivou kauzu, a tak budeme chvíli vypadat důležitě.

Strana, která se roky prodávala jako digitální moderní a kompetentní alternativa, dnes až příliš často připomíná partu aktivistů s propiskou, formulářem, razítkem a pocitem historického poslání. Na co sáhne, to chce nejdřív zregulovat, zveřejnit, zanést do registru a doprovodit tiskovou zprávou o záchraně republiky před temnotou klientelismu.

Seznamy podezřelých

Jenže politika není kniha domovní důvěrnice a správa města není soutěž o nejdelší seznam možných podezřelých. Skutečná otázka nezní jen, kdo kde bydlí a kolik platí. Zní: Kolik obecních bytů vzniká, podle jakých pravidel se přidělují, komu opravdu pomáhají a kdo za celý systém nese odpovědnost.

Kauza Mrázové si vysvětlení jistě zaslouží. Ministryně odpovědná za bydlení, která roky v roli starostky využívala výhodný obecní byt v chudém městě, je legitimní veřejné téma. Ale z jedné kauzy se nemá stát pirátská továrna na nové registry, seznamy a morální prověrky.

Církev se už dokáže uživit sama, pomocí nájemního bydlení

Reality

Arcibiskupství pražské bude letos poprvé hradit mzdy kněží a dalších pracovníků diecéze z výnosů nájemního bydlení. Nyní převzalo jeden bytový dům s 57 byty v pražské Ruzyni od společnosti Finep. Pod značkou XPlace tak arcibiskupství vlastní již 460 bytů, do roku 2027 jich chce mít šest set.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Michal Nosek: Černá stavba? Kdepak, jen divně nasvícená. Česká specialita jménem „legislativní úklid“

Názory

Reportérky Seznam Zpráv si všimly, že kolem ministryně Zuzany Mrázové vyrostlo několik staveb, které by si s úřady nejspíš „nerozuměly“. Shodou okolností se zároveň chystá zákon, jenž by podobná nedorozumění dokázal velmi efektivně uklidit ze stolu. Náhody se dějí. Občas velmi systematicky.

Michal Nosek

Přečíst článek