Uzená zmrzlina k pivu? Automat Matuška dobývá „Jiřák“

Češi mění svůj vztah k alkoholu. Místo dlouhých večerů v hospodách roste zájem o nealkoholické a nízkoalkoholické nápoje, hotové koktejly i kvalitnější lahve pro domácí konzumaci. Data e-shopů, retailu i barů naznačují, že nejde o krátkodobý výkyv, ale o dlouhodobou proměnu trhu.

Podle dat e-shopu Alkohol.cz patřily v roce 2025 k nejrychleji rostoucím kategoriím nealkoholické alternativy destilátů, které meziročně vzrostly o 176 procent. Stejným tempem rostlo také pivo a cider. Silný růst zaznamenaly i aperitivy a míchané drinky, tedy segmenty spojené spíše s lehčí konzumací než s tvrdým alkoholem.

Trend potvrzují i velcí online prodejci potravin. Rohlík eviduje dlouhodobý růst poptávky po nealkoholických a nízkoalkoholických variantách napříč kategoriemi. „Nejde už jen o produkty s nulovým obsahem alkoholu. Roste celé spektrum nápojů do zhruba osmi až deseti procent alkoholu,“ říká za Rohlík Hana Krevňáková.

Pivovary objevují lehčí budoucnost. Slabší piva míří na fitness generaci

Enjoy

České pivovary reagují na proměnu spotřebitelských návyků. Stále více z nich uvádí na trh piva s minimem cukru a nižším obsahem alkoholu, která oslovují především mladší ročníky, sportovce či lidi držící dietu. Zatím jde o menší segment, poptávka ale podle výrobců roste.

nst

Přečíst článek

Nejrychleji rostou hotové drinky a nealko vína

Podle Rohlíku vykazují největší dynamiku hotové míchané nápoje v plechovkách. Kategorie RTD (ready-to-drink) meziročně vzrostla o 17 procent. Ještě výraznější růst zaznamenala nealkoholická vína, jejichž prodeje stouply o 44 procent.

Obchodníci zároveň registrují silnou poptávku po šumivých vínech s nižším obsahem alkoholu nebo po nápojích kombinujících víno s vodou či ovocnou šťávou. Výrobci reagují nejen na změnu vkusu, ale i na regulatorní tlak, například spotřební daně.

Mladí pijí méně, změna probíhá ale napříč generacemi

Proměna se netýká jen mladších zákazníků, i když právě ti pijí méně než předchozí generace. „Trend je patrný napříč generacemi. Zákazníci dnes častěji kombinují klasické alkoholické produkty s nealkoholickými nebo low-ABV, tedy nízkoalkoholickými alternativami, podle příležitosti – například během pracovních dnů nebo v rámci iniciativ typu Suchý únor,“ popisuje Krevňáková.

Podobnou zkušenost mají i bary. Hosté podle Lukáše Dvořáka z Casa Havana a Banker’s Baru častěji volí jednu až dvě skleničky kvalitního drinku místo celovečerního popíjení. Roste také poptávka po nealkoholických koktejlech, které už nejsou jen náhradou, ale plnohodnotnou součástí nabídky.

Méně objemu, více kvality

Změna se projevuje i ve struktuře nákupů. Roste zájem o menší balení, optimalizuje se obsah alkoholu u některých spiritů a sílí poptávka po kvalitnějších produktech. „Nejde jen o pokles spotřeby, ale o kultivaci výběru. Zákazníci více zvažují příležitost, kvalitu i množství,“ dodává Krevňáková.

video

Dlouhověkost se nerodí v laboratoři. Začíná v nákupním košíku, v dětství a v hlavě, říkají odborníci

Enjoy

Moderní medicína umí prodloužit život, ale kvalitu stáří ovlivňují jiné věci. Každodenní návyky, vztahy a prostředí, ve kterém žijeme. Lékaři a odborníci na zdraví v diskusi společnosti Care Connect a mediálního domu Newstream, kterou moderoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza říkají, že bez změny životního stylu nás žádná pilulka nezachrání a že o zdraví v sedmdesáti se rozhoduje už v dětství.

Michal Nosek

Přečíst článek

Z hospody do obýváku

Část konzumace se přesouvá do domácího prostředí. Podle Alkohol.cz si lidé častěji dopřejí kvalitní lahev domů místo několika drinků v baru. Data online supermarketů ukazují rostoucí poptávku po produktech pro „zážitkové“ domácí večery – od prosecca po prémiové potraviny.

Podle obchodníků a výrobců jde o strukturální změnu. Generační obměna, vyšší daně, širší nabídka nealkoholických produktů i důraz na zdravější životní styl mají tento trend dál posilovat.

Češi tak sice nepřestávají pít, ale mění způsob. Alkohol se z každodenního zvyku postupně stává příležitostným, kontrolovaným a více zážitkovým produktem.

Stát a EU posílají do univerzitní výstavby desítky miliard. Nové kampusy formují města i vědu na generace dopředu. Přesto řada klíčových projektů vzniká bez architektonických soutěží.

České vysoké školy už dávno nestaví jen posluchárny. V posledních patnácti letech se proměnily v jedny z největších veřejných developerů v zemi. Nové kampusy, biomedicínská centra, superlaboratoře i celé městské čtvrti pro vědu vznikají v investicích, které běžně překračují stovky milionů a u největších projektů i miliardy korun.

Účet přitom z velké části platí stát a evropské fondy. A právě tady začíná problém. Značná část těchto staveb nevzniká z architektonických soutěží. Tedy z nástroje, který stát sám doporučuje jako standard pro veřejné investice.

Jihlava ukázala cestu i Praze. Nová aréna za 2,2 miliardy mění pravidla českých stadionů

Reality

Kde dřív stál starý zimák, vyrostla moderní stavba. Nová Horácká aréna v Jihlavě spojuje sport, kulturu i byznys, protože moderní haly už nejsou jen stadiony pro utkání, stávají se multifunkčními centry městského života.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Budovy za stovky milionů, výběr bez soutěže

Typickým příkladem je nová budova teoretických ústavů lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Projekt za zhruba 630 milionů korun, z toho více než 430 milionů ze státního rozpočtu, nevzešel z otevřené soutěže. Návrh připravil přímo oslovený projektový tým.

Výsledkem je technologicky špičkový objekt. Architektonicky ale vyvolal rozpaky, kritici mluví o komerčním výrazu fasády i slabším vztahu k veřejnému prostoru kampusu.

Olomouc přitom není výjimka, ale symptom systému. „Architektonické soutěže jsou pro stavby vzdělávacích institucí nezbytné. V případě základních škol už to v Česku v posledních letech funguje, soutěží za 15 let proběhly desítky. Velkých univerzitních budov nebo areálů se staví výrazně méně. Pokud je k tomu příležitost, je o to více potřeba postupovat správně, zvolit transparentní postup z pozice veřejného zadavatele a využít příležitost vytvořit kvalitní prostor,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Ostrava se mění k nepoznání. Město, které bylo symbolem průmyslu, dnes udává směr architektuře

Reality

Z bývalých hald vznikají nové čtvrti, radnice dostává soudobou přístavbu a světová architektura míří do centra města. Ostrava přestává žít minulostí a krok za krokem se zapisuje na mapu evropských měst, která se nebojí budoucnosti.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Právě proto, že univerzitní megaprojekty vznikají zřídka, měla by se každá příležitost využít k maximální kvalitě.

Takové projekty přitom neovlivňují jen samotné školy, ale dlouhodobě formují i strukturu měst a regionů. I proto stát už v roce 2015 přijal Politiku architektury a stavební kultury, která doporučuje řešit veřejné stavby prostřednictvím architektonických soutěží.

Medicína: nejvíc peněz, nejméně soutěží

Největší investice vznikají tam, kde soutěže chybí nejčastěji, a to u lékařských a biomedicínských projektů. Nový kampus lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni za miliardy korun sjednotí výuku medicíny do jednoho areálu. Urbanismus ani architektura ale nevzešly z mezinárodní soutěže. Podobně se rozvíjela i lékařská fakulta Ostravské univerzity. Pavilon po pavilonu, podle dotačních výzev a provozních potřeb. Funkčně efektivní, architektonicky zdrženlivé. Tentýž investor nicméně postavil městský kampus na Černé louce ze soutěže  a rozdíl v urbanismu i ambici je patrný na první pohled.

V Klecanech roste unikátní projekt pro děti s vadou řeči za půl miliardy korun

Reality

V Klecanech u Prahy pokračuje výstavba nové Logopedické školy svaté Ludmily, kterou buduje Arcibiskupství pražské prostřednictvím Nadace svaté Ludmily.

nst

Přečíst článek

Univerzity argumentují složitostí projektů. „Výzkumné či biomedicínské stavby patří mezi technicky nejnáročnější typy investičních záměrů. Největší bariérou pro samotnou architektonickou soutěž je nutnost, aby zpracovatel měl zkušenosti a vysokou míru odborné specializace, která vyžaduje detailní znalost laboratorních technologií, provozních toků, legislativních standardů či hygienických a bezpečnostních parametrů,“ vysvětluje David Póč, kvestor Masarykovy univerzity v Brně.

Právě tato specifika pak podle něj logicky zužují okruh projektantů, kteří jsou schopni splnit nejen architektonické, ale také technologické nároky. Obecně lze podle Póče jednoznačně říci, že v rámci investičních akcí jsou vždy projekty, resp. jejich jednotlivé etapy (kupříkladu formáty dokumentace) realizovány formou soutěže. Masarykova univerzita postupuje při rozhodování o podmínkách, a tedy nastavení zadání, nového projektu podle několika klíčových kritérií.

„V první řadě zvažujeme charakter a komplexitu připravované stavby a míru jejího architektonického či urbanistického významu jak pro rozvoj univerzitního prostředí, tak i pojetí infrastruktury v rámci veřejného prostoru,“ dodává Póč.

Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo

Reality

Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Vedení univerzity si podle něj zároveň uvědomuje, že architektura není jen obálka budovy, ale součást značky. „Dobře navržený kampus pomáhá budovat silnou identitu univerzity a přispívá k pozitivnímu vnímání ze strany veřejnosti, partnerů ať už na národní či mezinárodní úrovni. Zároveň jde o dlouhodobou investici do konkurenceschopnosti univerzity,“ uzavírá Póč.

Veřejné peníze, veřejná kvalita

Na absenci soutěží dlouhodobě upozorňuje i profesní sféra. Podle místopředsedy České komory architektů Petra Leška nejde jen o architekturu, ale především o odpovědné nakládání s veřejnými prostředky.

„Finance na veřejné stavby by měly být využívány efektivně a s největší užitnou hodnotou. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby jejich projekty byly vybírány z více předložených návrhů,“ říká Lešek. Právě porovnání různých řešení podle něj umožňuje posoudit nejen investiční náklady, ale i provozní efektivitu, funkčnost, flexibilitu nebo vztah stavby k okolí.

Z továrny na zdravotnickou techniku luxusní bydlení: Byty u Vltavy startují na 6 milionech

Reality

Projekt Bydlení META Modřany dosáhl nejvyššího bodu hrubé stavby první etapy a směřuje k dokončení začátkem roku 2027. Rekonverze původního administrativního objektu přinese 183 bytů, školku i nové obchodní prostory.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Architektonická soutěž přitom není experimentální nástroj, ale historicky ověřený mechanismus výběru. „Návrhy musí hodnotit relevantní porota složená jak z expertů na výstavbu, tak ze zástupců uživatele a investora. Právě tento formát architektonická soutěž již staletí zajišťuje, a to nejen v ČR, ale v celé Evropě,“ připomíná.

Podle něj by proto zájem o soutěže měl vycházet přirozeně ze strany zadavatelů. Umožňují totiž expertní výběr, který minimalizuje riziko špatné investice. „Pokud nedošlo k výběru z více návrhů od více týmů, a to kompetentní a převážně nezávislou porotou, tak je spíše málo pravděpodobné, že jde o výběr ekonomicky nejlepší,“ dodává Lešek

Praxe, kdy se projektant vybírá primárně podle ceny nebo rychlosti zpracování, podle něj vede k falešné úspoře. Levnější projekt totiž negarantuje levnější budovu ani levnější provoz. „Platí přibližný poměr nákladů 1:10:100. Tedy stavební náklady jsou cca desetkrát vyšší než cena projektu a provozní a údržbové náklady po dobu životnosti stavby jsou desetkrát vyšší než náklady investiční,“ tvrdí Lešek.

Absence soutěže se podle České komory architektů neprojevuje jen ekonomicky, ale i kvalitativně.  „Bez posuzování návrhů k posouzení kvality prostředí a dlouhodobé hodnoty vůbec nedojde. Veřejný zadavatel se tak zříká komplexního výběru zahrnujícího i tato kritéria.“

U univerzitních staveb má tento deficit ještě širší dopad. Nejde pouze o budovy, ale o infrastrukturu vědy. „České univerzity a vědecké ústavy soutěží o co nejlepší vědce. Ti přitom potřebují nejen perfektní přístroje a internetové připojení, ale i kvalitní prostředí jak pro svoji práci, tak pro své rodiny,“ upozorňuje Lešek.

Zázrak z Brna. Českou cenu za architekturu ovládl dětský hospic Dům pro Julii

Reality

Jde o architekturu, která má duši. Brněnský Dům pro Julii, první dětský hospic v České republice, získal hlavní ocenění České ceny za architekturu 2025. Citlivě navržená stavba od ateliéru ČTYŘSTĚN architekti a krajináře Marka Holána ukazuje, že architektura může opravdu léčit.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Zázrak z dřeva: Kaple v poli u Brna ohromila svět a získala architektonického Oskara

Reality

Když se víra spojí s architekturou, vznikne ticho, které mluví. A také dřevěná kaple v polích u Brna, která letos porazila velké projekty i slavné ateliéry. Stavěli ji ručně, z darů věřících. Teď je z ní nejkrásnější novostavba v Česku.

Petra Nehasilová

Přečíst článek