Raketový úspěch Parzivalu. „Česká gastronomie inspiruje,“ říká michelinský šéfkuchař

Lovecký zámeček Dřevíč, kde více než třicet let žil politik a podnikatel Karel Schwarzenberg, je nyní na prodej. Exkluzivně jej nabízí realitní kancelář Svoboda & Williams za cenu 65 milionů korun.

Zámeček se nachází v křivoklátských lesích mezi Nižborem a Lány, zhruba půl hodiny jízdy od Prahy. Jde o barokní objekt z počátku 18. století, stojící na místě starší myslivny z roku 1572. Schwarzenberg jej na začátku 90. let nechal kompletně zrekonstruovat.

Součástí nabídky je hlavní budova o užitné ploše 401 metrů čtverečních, samostatný dům pro hosty (289 m²), starší správcovský dům, kaple sv. Huberta a drobné stavby v okolí. K areálu patří také 25hektarový pozemek, tvořený mixem lesů a luk. V posledních letech byl modernizován zejména dům pro hosty, zatímco správcovský objekt vyžaduje rekonstrukci. Zámeček samotný je po rozsáhlé obnově z 90. let v udržovaném stavu.

První stavba na místě dnešního Dřevíče je doložena už roku 1572, kdy zde na pokyn arciknížete Ferdinanda vznikla myslivna. Současný zámeček nechal na jejím místě počátkem 18. století postavit kníže Josef Vilém z Fürstenberka, majitel křivoklátského panství. Šlo o menší barokní lovecký objekt s mansardovou střechou, který později, v 19. století, prošel úpravami.

Areálem prošly různé osobnosti své doby. V první polovině 19. století zde pobýval Jindřich Fügner, pozdější spoluzakladatel Sokola. Po roce 1929 přešel Dřevíč do majetku státu a sloužil jako sídlo lesní správy. Za druhé světové války zde občas pobýval prezident Emil Hácha, v padesátých letech Marta Gottwaldová. Později se objekt využíval pro rekreační a školící účely státního podniku.

Schwarzenbergova éra: rekonstrukce a politické zákulisí

Rok 1991 znamenal zásadní obrat. Dřevíč koupil Karel Schwarzenberg, který zde žil až do roku 2023. V první polovině 90. let nechal objekt kompletně zrekonstruovat. Na návrhu a realizaci se podíleli architekti Markéta Cajthamlová, Lev Lauermann a rakouský architekt Hermann Czech, který vytvořil nové interiéry.

Dřevíč byl v 90. letech místem neformálních politických setkání. Probíhala zde například jednání související s přípravou Česko-německé deklarace a v roce 1999 zde vznikla Dřevíčská výzva. Schwarzenberg zde hostil řadu domácích i zahraničních návštěv, včetně tehdejších politiků a diplomatů.

Karel Schwarzenberg měl ještě podle Echo24 v roce 2014 sepsal darovací smlouvu, na jejímž základě sídlo po jeho smrti přešlo na Roberta Schmiedlehnera, tiskového mluvčího rakouského Muzea zinkenbašské malířské kolonie. Podle dostupných informací má jít o vzdáleného rodinného příslušníka rodu Schwarzenbergů.

OBRAZEM: Ze zámku Bezdružice by klidně mohl být luxusní hotel. Ale nikdo ho nechce

Reality

Bylo tam vězení i rekreační areál ČKD. Teď se stát snaží barokního zámku Bezdružice zbavit. Zatím ale o něj nikdo neprojevil zájem, ani po několika milionovém zlevnění. Historická památka má našlápnuto na to, stát se dalším ležákem v majetku státu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Makléřka: Rusové se zámků zbavují, kupují je Češi. Ti se o ně lépe starají

Reality

Situace na trhu s historickými nemovitostmi není předvídatelná a nehodnotí se tak snadno jako ostatní segmenty realitního trhu, říká Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje. Pravidelně také odhaduje hodnotu majetku britské královské rodiny pro americký časopis Forbes. A jak se podle ní cena zámků vyvíjí? „Nezaznamenala jsem ani nárůst ani pokles, cena každé takové nemovitosti je stanovena velmi individuálně,“ říká Munter.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Česko patří mezi jedenáct zemí světa s nejvyšším podílem ekologického zemědělství. Ekofarmáři zde obhospodařují 17,5 procenta zemědělské půdy, což zemi řadí na deváté místo v Evropě. Přestože ekologické hospodaření dlouhodobě dominuje zejména v horských a podhorských oblastech s převahou travních porostů, v posledních letech výrazně roste podíl orné půdy v bio režimu. Ta dnes tvoří přibližně pětinu ekologicky obhospodařovaných ploch.

S tím souvisí i zvýšená produkce plodin typických pro ekologické zemědělství, mezi něž patří špalda, pohanka či žito. Nabídka v obchodech však podle spotřebitelů stále neodpovídá poptávce. Průzkum realizovaný v rámci projektu Myjsmebio ukázal, že 45 procent Čechů považuje sortiment bio obilovin za nedostatečný.

Chybí know-how

Potenciál pro další rozvoj vidí i Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO. „Každý druhý farmář uvažuje o rozšíření portfolia bio obilovin, ale jen asi pětina plánuje také finalizaci produktů,“ uvádí manažerka svazu Kateřina Urbánková. Podle ní farmáři většinou nemají kapacity ani know-how k výrobě koncových produktů. To však vytváří prostor pro zpracovatele, jako jsou mlýny či pekárny, kteří mohou rozšířit výrobu o bio segment a nabídnout zákazníkům produkty s vyšší přidanou hodnotou. Svaz zároveň připomíná, že certifikace není zásadní překážkou – a farmářům i výrobcům je připraven pomoci.

Člověk lovem ohrožuje tisíce druhů ryb. Sám se ale v online éře stává lovnou zvěří

Zprávy z firem

Přírodní rozmanitost není jen bohatstvím sama o sobě, je i zásadní pro ekonomiku. Lidstvo si už leccos na toto téma dovede spočítat. Jaká je bilance rybolovu a co nám o způsobu zemědělského hospodaření říkají ptáci? Které neblahé důsledky má druhý život v digitálním světě a jak naopak prodloužit život veřejných peněz na podporu ekonomiky? Nejen to se řešilo v podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr z dalších osmi dílů nabízí následující souhrn.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Z výzkumu dále vyplynulo, že Češi dávají při možnostech přednost bio kvalitě. Nejčastěji nakupují bio pohanku a jáhly, což potvrzuje vzrůstající oblibu tradičních plodin. Podle Urbánkové je však povědomí o jejich skutečné rozmanitosti nedostatečné: „Pouze něco přes třicet procent farmářů hodnotí informovanost veřejnosti jako dostatečnou. Přitom ekologické zemědělství zahrnuje celou škálu plodin – od špaldy přes jáhly až po oves. Zájem posiluje také trend domácího pečení, díky němuž roste poptávka po bio moukách.“

Ekologické zemědělství přitom nestojí jen na absenci chemických postřiků. Je to systém certifikovaný evropskou i národní legislativou, který pracuje s pestrým osevním postupem, důrazem na kvalitu půdy a šetrným přístupem k přírodě. Bioprodukty jsou pravidelně kontrolovány a jasně označeny – v Česku logem biozebry s kódem „CZ-BIO-xxx“, v rámci EU pak symbolem biolistu a informací o původu surovin.

Rostoucí zájem spotřebitelů i chuť farmářů rozšiřovat produkci naznačují, že bio obiloviny mají v Česku před sebou prostor k dalšímu rozvoji. Klíčová však bude osvěta i schopnost zpracovatelského trhu pružně reagovat na nové příležitosti.

Jaká loga se používají k označení biopotravin? Národní značení Je-li na vámi vybrané potravině logo biozebry s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“, můžete si být jisti, že poslední úpravu tohoto výrobku – ať už výrobu, zpracování, či balení – provedl subjekt certifikovaný českou kontrolní organizací. Která organizace certifikaci v ČR provedla, zjistíte jednoduše. Stačí se podívat na číselný kód ve tvaru „CZ-BIO-xxx“, jenž najdete u loga biozebry. Evropské značení Pokud výrobek pochází ze zemí Evropské unie, musí být označen biolistem, číselným kódem kontrolní organizace a také informací o původu surovin. Ten se obvykle uvádí ve formátu „EU“, nebo „mimo EU“ společně s názvem země, ve které byly vyprodukovány všechny použité suroviny.