Existují dějinné zlomy, které poznáme hned. Revoluce, války, pády režimů. A pak ty české. Například chvíle, kdy si po druhém pivu někdo objedná vodu. To už není životní styl. To je civilizační událost.
Lidé v Praze letos platí v průměru za jedno čepované dvanáctistupňové pivo přes 64 korun, o devět procent více než loni. V celém Česku dosáhla průměrná cena 54 korun. A s aktuálním rozhodnutím vlády a sněmovny o zvýšení DPH u piva se cena v hlavním městě dostane přes psychologickou hranici 70 korun, varuje Asociace malých a středních podniků.
Obliba točeného piva klesá. Zatímco v roce 2009 se v českých hospodách a restauracích vypila téměř polovina celorepublikové spotřeby, loni to bylo jen 31 procent. A plánované změny DPH na tomu rozhodně neprospějí.
Česko má s 21 procenty nejnižší základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) ze zemí visegradské skupiny (V4), kterou vedle něj tvoří Polsko, Slovensko a Maďarsko. Naopak snížená sazba DPH, která je v Česku 12 procent a uplatňuje se na vybrané zboží a služby, patří v regionu mezi vyšší. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars.
Kongres Spojených států v úterý schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů 💵 (1,45 bilionu korun) na prosazování imigrační politiky. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Návrh nyní míří k podpisu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Spojené státy provedly v noci na dnešek nové údery 💣 na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Číst více
Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, píše agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
Číst více
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters. Důvodem jsou částečně předchozí zkušenosti s úpadkem demokracie v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána.
