Partneři projektu

Pivovary objevují lehčí budoucnost. Slabší piva míří na fitness generaci

Mladí pijí pivo méně
iStock
 nst
nst

České pivovary reagují na proměnu spotřebitelských návyků. Stále více z nich uvádí na trh piva s minimem cukru a nižším obsahem alkoholu, která oslovují především mladší ročníky, sportovce či lidi držící dietu. Zatím jde o menší segment, poptávka ale podle výrobců roste.

Piva s nízkým obsahem sacharidů a slabším procentem alkoholu se postupně zabydlují i na českém trhu. Vaří je malé řemeslné pivovary i velcí hráči a cílí na zákazníky, kteří chtějí skloubit chuť piva se zdravějším životním stylem.

Například nepomucký pivovar uvedl na trh novinku „Low Carb Ale“. Podle sládkové Žanety Petružálkové vzniklo pivo jako reakce na rostoucí fitness trend. „Hodně lidí cvičí a nechtějí si pak dát dvě dvanáctky. Naše pivo má minimum zbytkového cukru a výrazně méně kalorií. Myšlenka byla jednoduchá – dát si pivo a nemít výčitky,“ popsala.

Nápoj je silně prokvašený, laboratorně certifikovaný a obsahuje zhruba 3,2 procenta alkoholu. Pivovar zdůrazňuje, že i přes „lehčí“ parametry si zachovává plnou chuť.

Mladí pijí méně, ale vybírají víc

Podle zástupců pivovarů se mění i samotná pivní kultura. Mladší generace už nepije ve velkém, ale spíše ochutnává. „Nedají si deset piv za večer. Dají si tři čtyři kvalitní a sledují kalorie i životní styl,“ uvedl marketingový šéf nepomuckého pivovaru Tomáš Sladký. Právě to byl podle něj impuls přinést na trh nový typ produktu.

Podobnou zkušenost má i pražský pivovar Board, který vaří osmistupňový „Lowcarb – session brut IPA“ s přibližně tříprocentním alkoholem.

„Kupují si ho hlavně lidé, kteří do sebe nechtějí dostat hromadu cukru. Klasický pivař si ho často nevezme, protože je pro něj slabé,“ řekl sládek Michael Král. Odběrateli jsou podle něj bary, pivotéky i sportoviště.

Pivo je výrobně srovnatelně nákladné jako silnější ležáky, používají se ale aromatické zahraniční chmely, například americké odrůdy. „Už nejméně polovina naší produkce jde tímto zdravějším směrem,“ dodal.

Do segmentu vstupují i velké pivovary

Nízkosacharidová piva nenabízejí jen minipivovary. Plzeňský Prazdroj má v portfoliu už několik let Gambrinus Dry. „Díky vyššímu prokvašení vycházíme vstříc pivařům, kteří preferují moderní životní styl a chtějí pít pivo s menším obsahem cukrů. Přesto si zachovává klasické chuťové vlastnosti,“ uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář. Prodeje této varianty sice meziročně rostou, stále však patří k menším segmentům nabídky.

Návrat staré myšlenky

Podle pivovarského experta Josefa Krýsla nejde o úplně nový fenomén. Připomíná takzvané dia pivo, které se v Česku prodávalo už před desítkami let.

„Mělo také velmi nízký obsah nezkvasitelných cukrů. Zpočátku se pilo jako novinka, ale zájem postupně klesal,“ uvedl.

Upozorňuje také na technologickou výzvu: udržet správnou chuťovou rovnováhu. Nízkosacharidová piva bývají méně hořká, a je proto nutné dobře vybalancovat sladkost a hořkost.

Zatím doplněk, ne revoluce

Pokud by se segment výrazněji rozšířil, velké pivovary by podle odborníků reagovaly rychle. V současnosti ale zůstává spíše doplňkem trhu.

Kolik stojí jarňáky na českých horách? Ne prasátko, musíte rozbít prase

Dalibor Martínek: Kolik stojí jarňáky na českých horách? Ne prasátko, musíte rozbít prase

Jsou tu dětské jarní prázdniny. Pro rodiče finanční horor. Podle aktuální zprávy státní agentury CzechTourism „stále platí, že ceny za dovolenou na zimních horách v ČR jsou nižší než v zahraničí.“ Není to úplně pravda. Kolik by stály jarní prázdniny na horách rodinu se dvěma dětmi?

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Díky rozšíření varny už ve Svijanech nemusí pivo vařit o víkendech a svátcích

Ve Svijanech si o víkendech konečně oddychnou. Díky investici 120 milionů vaří pivo už jen ve všední dny

Přečíst článek

Rusko odpojilo 100 milionů lidí od WhatsAppu. Kreml tlačí na „národní“ aplikaci MAX

WhatsApp
iStock
 nst
nst

Moskva definitivně zablokovala WhatsApp a vyzvala občany, aby přešli na domácí aplikaci MAX. Oficiálním důvodem je porušování ruských zákonů ze strany společnosti Meta, podle kritiků však jde o další krok k upevnění státní kontroly nad digitální komunikací v zemi. Blokace se dotýká zhruba 100 milionů uživatelů.

Rusko zcela zablokovalo komunikační aplikaci WhatsApp, kterou vlastní americká společnost Meta Platforms. Oznámil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že firma „neprojevila ochotu dodržovat ruské zákony“.

Podle Peskova bylo rozhodnutí přijato a uvedeno do praxe. Současně doporučil Rusům přejít na domácí aplikaci MAX, kterou označil za „národní messenger“ dostupný na trhu jako alternativa.

Technická blokace i tlak na infrastrukturu

Blokace proběhla na úrovni domén a síťové infrastruktury. Některé doménové názvy spojené s WhatsAppem zmizely z ruského národního registru, což znamená, že zařízení připojená z ruských sítí přestala získávat IP adresy služby. Prakticky to vedlo k úplné nedostupnosti aplikace bez využití virtuální privátní sítě (VPN).

Jde o vyvrcholení několikaměsíčního tlaku na platformu. Už dříve byla Meta v Rusku označena za extremistickou organizaci, což významně omezilo její působení na tamním trhu. WhatsApp v minulosti varoval, že případná blokace by izolovala více než 100 milionů uživatelů od „soukromé a bezpečné komunikace“.

MAX jako „národní“ alternativa

Kreml nyní otevřeně podporuje domácí aplikaci MAX. Podle oficiální linie má jít o technologicky rozvíjenou platformu plně kompatibilní s ruskou legislativou.

Kritici však upozorňují, že přechod na státem preferovaný messenger může usnadnit dohled nad komunikací obyvatel. Úřady tato obvinění odmítají a tvrdí, že cílem je pouze právní suverenita a ochrana digitálního prostoru země.

Digitální suverenita jako priorita

Zásah proti WhatsAppu zapadá do širší strategie Moskvy, která v době války systematicky posiluje kontrolu nad informačním a komunikačním prostorem. Zahraniční technologické firmy stojí před volbou: přizpůsobit se místním pravidlům – včetně ukládání dat na území Ruska a spolupráce s regulátory – nebo z trhu odejít.

Podobné kroky Kreml podnikl už v minulosti vůči dalším západním platformám. Blokace WhatsAppu však představuje dosud největší zásah do každodenní digitální komunikace ruské populace.

Dopad na byznys i každodenní život

WhatsApp v Rusku sloužil nejen k osobní komunikaci, ale také jako klíčový nástroj pro malé podniky, zákaznickou podporu i interní firemní komunikaci. Přechod na novou platformu může znamenat technologické i reputační náklady a další fragmentaci trhu.

Rozhodnutí Moskvy tak není jen politickým gestem, ale i významným ekonomickým a infrastrukturním krokem. Ukazuje, že digitální suverenita – a kontrola nad datovými toky – se v Rusku stává prioritou srovnatelnou s energetikou či obranou.

Související

Brno dohání Prahu. Ceny starších bytů tam rostly rychleji

Brno
Profimedia
 nst
nst

Střední cena za metr čtvereční staršího bytu v Praze se na konci loňského roku vyšplhala na 143 tisíc korun, a dostala se tak na úroveň, na které se ještě nedávno pohybovaly ceny prodávaných bytů v novostavbách. Meziročně se tato cena zvýšila o 11,5 procenta. V Brně rostla cena starších bytů o 13 procent, říká analýza realitní kanceláře Maxima Reality, která vychází z údajů v katastru nemovitostí.

Zatímco na konci roku 2024 se střední cena prodaných bytů za metr čtvereční pohybovala na úrovni 128 tisíc korun, o rok později už to bylo už 143 tisíc korun. Ještě na konci roku 2020 to přitom bylo 93 tisíc korun.

V absolutních číslech se mediánová cena prodaného pražského bytu v loňském roce vyšplhala na 7,6 milionů korun ze 6,9 milionů korun na konci roku 2024. Prodejní ceny starších bytů v Praze se na konci loňského roku dostaly na úroveň, za kterou se ještě před pár lety prodávaly byty v novostavbách.

„Očekávám, že růst cen bude pokračovat i v letošním roce, byť tempo bude spíše zpomalovat, protože dlouhodobě převyšuje růst mezd, což pravděpodobně povede k mírnému oslabování poptávky,“ tvrdí Jakub Šolar, obchodní ředitel Maxima Reality.

Ceny se přibližují

V porovnání s jinými regiony Česka rostly ceny v Praze loni spíše pomaleji. Cena za metr čtvereční se v celém Česku mezi lety 2024 a 2025 zvýšila o 16,3 procenta. V Brně vyrostly na konci loňského roku ceny starších bytů meziročně o třináct procent a jejich cena za metr čtvereční se dostala nad částku 117 tisíc korun. „Rychlejší růst cen přispěl k tomu, že se rozdíl mezi cenou staršího bytu v Praze a v Brně přiblížil na necelých 26 tisíc korun za metr čtvereční,“ říká Šolar.

V loňském roce se v Praze prodalo rekordních 10 714 starších bytů, což je o téměř 16 procent více než v roce 2024. V Praze se za posledních šest let nikdy neprodalo více starších bytů. Tento vývoj koresponduje s vývojem v Brně i s vývojem českého trhu jako celku. K meziročnímu překonání objemu prodaných starších bytů o zhruba šestnáct procent došlo i souhrnně na celém českém trhu.

V Praze jsou velké cenové rozdíly v závislosti na lokalitě. Na Černém Mostě, v Bohnicích nebo na Hájích se cena loni pohybovala okolo 115 tisíc korun za metr, v Holešovicích, Karlíně, Dejvicích nebo na Smíchově přesáhla 150 tisíc korun. Střední cena staršího bytu na Smíchově byla 10,6 milionů korun, na Černém Mostě 6,9 milionů.

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související