Potravináři, nesolte tolik. Zachráníte životy i zdravotnictví
Kdo chce jíst zdravě, k doporučením kvalitního jídla se snadno dostane. Často to ale vyžaduje disciplínu a odhodlání. Oxfordští vědci však přišli na to, že celospolečenské zlepšení může nastat i bez silné vůle spotřebitele. Stačila by vůle výrobců, kteří by drobnou změnou postupů udělali velký posun.
Výzkumníci z oxfordské univerzity přišli na způsob, jak výrazně zlepšit kvalitu potravin, aby méně zatěžovala zdraví konzumentů. Je obecně známo, co bychom měli dělat – nejíst zpracované výrobky, omezit červené maso, vyhnout se sladkým nápojům, jist zeleninu několikrát denně... Než se ale společnost k něčemu takovému odhodlá, trvá to pěkně dlouho.
Aktuálně publikovaná studie je zajímavá v tom, že spotřebitelé vůbec nemusí měnit své návyky. Benefity se k nim dostanou automaticky. Bez uskromňování, bez cvičení. Zázrak! Klíčovou přísadou je v tomto případě sůl, která výrazně přispívá ke kardiovaskulárním chorobám.
Strava je jedním z hlavních signálů, kterým má organismus možnost vyhodnocovat své prostředí. Sděluje totiž informace o dostupnosti zdrojů, bezpečí prostředí, celkové stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti. A z hlediska longevity se sčítá, jaký signál tělo dostává opakovaně, den za dnem, v průběhu let.
Biohacking: Největší fígl longevity? Přestat jíst věci z továrny
Enjoy
„Na rozdíl od individuálních doporučení ohledně stravování, která mohou být obtížně realizovatelná, je snížení obsahu soli prostřednictvím úpravy složení průmyslově vyráběných produktů strategií pro celou populaci, která nevyžaduje žádné kroky ze strany spotřebitelů,“ uvádí autorka studie Lauren Bandyová s tím, že Světová zdravotnická organizace (WHO) omezení soli uznává jako jeden z nejefektivnějších prostředků.
Stačí drobná úprava
Ve Velké Británii už téměř dva roky mají doporučení, kolik soli do potravin přidávat. Seznam zahrnuje 108 kategorií běžně konzumovaných jídel, od chleba po rychlé občerstvení. Háček je v tom, že doporučení jsou dobrovolná a výrobci se jimi nemusí řídit. To je škoda pro lidi a potažmo i zdravotní systém. Nebavíme se přitom o nějaké drastické obměně průmyslových receptů. Doporučení mluví o snížení obsahu soli o 17,5 procent, tedy z 6,1 na 4,9 gramu denně. Doporučení WHO je pět gramů denně.
Na Nuffield Department of Primary Care Health Sciences přišli na to, že kdyby se doporučení dodržovala, zdravotní benefity by byly velmi výrazné. V horizontu dvaceti let by bylo o více než 100 tisíc méně infarktů, srdečních chorob nebo 25 tisíc mrtvic. Naopak by Britům přibylo přes 240 tisíc let kvalitního života. To všechno by mělo i společenský rozměr, ve zdravotnictví by každá generace ušetřila miliardu liber.
Nová studie publikovaná v září 2025 přináší dosud nejkomplexnější pohled na to, jak se časování jídel u starších dospělých mění v průběhu let a jak souvisí s morbiditou, genetickými predispozicemi a dlouhodobou mortalitou. Výzkum, který probíhal více než třicet let na rozsáhlém vzorku starších dospělých, ukazuje, že denní rozvržení příjmu potravy úzce odráží fyzické i psychické zdraví a jeho změny mohou sloužit jako hodnotný ukazatel biologického stavu organismu.
Biohacking: Pozdní snídaně? Vědci ji spojují s vyšším rizikem nemocí i smrti
Enjoy
Češi solí o sto šest
Čtenář si nyní může říci, že tato zkušenost není pro českého spotřebitele relevantní. Vždyť Britové jsou milovníci polotovarů a balených jídel. Opak je ale pravdou. Právě Češi by měli zbystřit, protože patří mezi nadprůměrné konzumenty soli v Evropě. Podle dat z roku 2024 Čech průměrně sní 13,4 gramů soli, přičemž výrazně více solí muži než ženy, ale i ty si slaných potravin dopřávají výrazně více, než dle zmíněných britských doporučení.
Z analýzy vyplývá, že až 80 procent požívané soli pochází ze zpracovaných potravin. Omezení soli v potravinářském průmyslu nebo i v restauracích by tak bylo bezbolestnou cestou ke zlepšení naší nelichotivé pověsti. Na zlepšení situace tlačí i stát.
Odměnou by bylo méně úmrtí i delší doba dožití v aktivním stavu, stejně tak úspory ve zdravotním systému – podobně jako v britském případě. V Česku nadále platí, že kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou smrti, jsou zodpovědné za zhruba 40 procent veškerých úmrtí.
Takže potravináři, zvažte to. Zachráníte životy a pomůžete zdravotnictví, které bude v budoucnu dost možná pod tlakem i bez nadměrného solení.
Kognitivní funkce představují komplexní soubor procesů, které umožňují získávat a zpracovávat informace, učit se, pamatovat si, plánovat a rozhodovat se v kontextu proměnlivého prostředí. Jejich úroveň není určena pouze genetickou výbavou, ale je výsledkem složité interakce biologických mechanismů a zkušeností získávaných během života. Klíčovým aspektem jejich dynamiky je neuroplasticita - schopnost nervového systému kontinuálně přizpůsobovat svou strukturu a funkci v reakci na měnící se venkovní podmínky. 
Biohacking: Chcete ostřejší mysl? Běhejte, jezte ryby a dobře spěte
Enjoy
Moderátorka Sara Polak si do podcastu Dobré společnosti pozvala Petra Máru. Ten už přes dvacet let přibližuje české veřejnosti svět technologií, a upozorňuje na jejich praktický dopad a význam pro osobní rozvoj. Jako influencer, školitel a podcaster se stal průvodcem pro ty, kteří chtějí porozumět digitální budoucnosti. Petr Mára bude na říjnové konferenci Good Company Circle hovořit o tom, jaký dopad má na lidstvo dlouhověkost a technologická propojenost.
Technologie budou už za pár let schopné prodloužit život, říká Petr Mára
Newstream TV
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
