OBRAZEM: Prezidentské salonky v Národním divadle – místa, kam se jen tak nedostanete
Prezidentský salonek a střecha Národního divadla spojuje jediné: jsou symbolem výjimečnosti i uzavřenosti. A možná právě proto působí tak přitažlivě. Tyto prostory, ukryté v císařském traktu budovy, nejsou běžně přístupné. Prezident a jeho hosté jsou dnes prakticky jediní, kdo do nich smí vstoupit.
Prezidentský salonek i lóže mají vlastní slavnostní přístup: kočárový vjezd vedoucí na nábřeží, následné schodiště a privátní vstupy oddělené od běžných diváků.
Prezidentská lóže je situována v prvním balkonu vpravo od pohledu na jeviště, hned u jevištní hrany. Z hlediska divadelního pohledu však její výhled není ideální – divák z ní vidí převážně levou část scény a přímý výhled je značně omezený a význam této lóže je tak spíše ceremoniální.
FOTOGALERIE: Prezidentský salón v Národním divadle
Do prostoru prezidentského salonku se vstupuje z předsíně, odkud se dále pokračuje do Pánského salónku a Dámského budoáru. Tyto místnosti nesou výtvarné prvky od umělců spjatých s generací Národního divadla: tapety a malby od Julius Mařáka, Václava Brožíka či Vojtěcha Hynaise. V nich je kladen důraz na národní symboliku – v dekoracích se odkazuje na původ základních kamenů divadla nebo významné české a habsburské rody. Interiér je také vystaven péči tak, aby původní nábytek, tapety i výzdoba byly zachovány v autentickém stavu.
Kdo v historii prostory užíval?
Původně se prostor nazýval královskou lóží, v éře první republiky a dále se stal prezidentským pro ceremonie a slavnostní příležitosti. Historicky v něm usedli prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš či Václav Havel. Naopak za několik posledních prezidentských období nebyl v lóži přítomen Miloš Zeman. V březnu 2023 po vítězství v prezidentských volbách navštívili prostor Petr Pavel s manželkou při slavnostní premiéře.
O několik pater výš leží druhé z nejméně přístupných míst, střecha Národního divadla. Z ulice vidíme jen zlacenou korunu, sochy Trig a vlajkový stožár, ale málokdo tuší, že jde o technický i estetický zázrak. Střechu pokrývá více než dva a půl kilogramu čtyřiadvacetikarátového zlata. Zlacené ornamenty, měděné plechy a litinové zábradlí vážící přes deset tun a vytvářejí efekt, který lidé znají jako zlatou korunku.
Z nárožních pylónů shlížejí Trigy – trojspřeží sochaře Bohuslava Schnircha. Jejich symbolika je jasná: svoboda umění, kterou táhnou síly rozumu, vůle a představivosti. Na střechu se běžně nesmí. Přístup mají jen technici a restaurátoři, kteří tu udržují složitou konstrukci a oprýskané zlacení.
Značka FAB, po desetiletí symbol bezpečí českých domácností, stojí na pomezí tradice a technologické revoluce. V Rychnově nad Kněžnou, kde se její historie píše už více než sto let, se dnes místo klasických „fabek“ vyrábějí také chytré vložky a elektronické zámky.
FAB využívá moderní technologie. Český zámek digitálně odemyká Národní divadlo
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.