FAB využívá moderní technologie. Český zámek digitálně odemyká Národní divadlo
Značka FAB, po desetiletí symbol bezpečí českých domácností, stojí na pomezí tradice a technologické revoluce. V Rychnově nad Kněžnou, kde se její historie píše už více než sto let, se dnes místo klasických „fabek“ vyrábějí také chytré vložky a elektronické zámky.
Továrna FAB, která dříve sázela na mechanickou preciznost, se mění v high-tech centrum globálního gigantu Assa Abloy. Když se ale řekne FAB, většina Čechů si vybaví klíč s malým logem psa. Domácí mazlíček zakladatele podniku Aloise Fáborského se stal symbolem již ve 30. letech minulého století, a stále představuje bezpečí a spolehlivost. Svět se však mění, a zámky také.
„FAB chrání domovy už přes sto let. Navazujeme na tradici, ale zároveň přinášíme inovace, které posouvají bezpečnost na novou úroveň. Od bezpečnostních vložek až po digitální přístupové systémy," říká Javel Jirásek, ředitel Assa Abloy pro Česko, do jejíhož portfolia rychnovský FAB patří.
V Rychnově nad Kněžnou dnes vzniká téměř deset milionů cylindrických vložek ročně a celkově vyrobí půl miliardy klíčů. Výrobky putují nejen na český trh, ale i do více než 70 zemí světa. Z kdysi čistě českého podniku se stal klíčový výrobní závod skupiny ASSA ABLOY, švédského lídra v oblasti přístupových a bezpečnostních systémů. „I konzervativní Češi se postupně učí odemykat elektronicky. FAB spojuje osvědčenou tradici s inovacemi a zůstává symbolem kvality, preciznosti a bezpečí,“ dodává ředitel.
Od klíče k aplikaci
FAB už dávno není jen o železe a pružinkách. Nová generace produktů, označená jako FAB nové generace, sjednocuje čtyři produktové řady a nabízí patentovaná řešení proti kopírování klíčů. Vedle nich se ale čím dál více prosazují mechatronické a elektromechanické vložky, které kombinují klasický klíč s digitálním přístupem.
Jedním z průkopnických produktů je například FAB eCliq či Cliq Go. Elektromotorický zámek, který lze ovládat mobilem, číselníkem nebo otiskem prstu. Uživatel si tak může otevřít dveře i na dálku, přičemž stále zůstává zachována možnost klasického klíče. Tento hybridní přístup odráží strategii celé skupiny. Propojit mechanické zabezpečení s digitálním komfortem.
Rozsáhlou modernizaci zabezpečení FAB aktuálně provedl v Národním divadle v Praze, kde vyměnil tisíc vložek za moderní digitální. „FAB je součástí historie Národního divadla již desítky let. Díky modernizaci máme nově sjednocený systém přístupů, vyšší bezpečnost a pohodlí, stačí nám jediný klíč,“ popisuje novinky Tomáš Froyda, vedoucí vnějších vztahů Národního divadla.
Chytrá továrna, úsporná energie
Změny nejsou jen v produktech, ale i ve výrobě. Rychnovský závod prochází rozsáhlou modernizací. Osm hal již využívá inteligentní LED osvětlení řízené systémem DALI s pohybovými senzory a vzdáleným monitoringem spotřeby. Projekt snížil energetickou náročnost výroby a zároveň umožnil sledovat spotřebu v reálném čase.
V duchu konceptu smart factory se digitalizují výrobní procesy a optimalizuje logistika. Stejně jako u samotných zámků, i zde se přechází od mechaniky k datům, a to s cílem zvýšit efektivitu, kvalitu a udržitelnost.
Inovace s českým podpisem
Zatímco dříve byl vývoj zámků čistě ruční disciplínou, dnes v Rychnově funguje i vývojové centrum celé Assa Abloy. České know-how se tak podílí na vývoji komponentů pro značky z celého světa.
Parní turbíny, které vyrábí jeden ze světových lídrů v tomto oboru v korejském Changwonu, mají škodovácký design. Plzeňská společnost Doosan Škoda Power totiž zajišťuje výzkum a vývoj těchto turbín pro celou skupinu, ať už se vyrábí v západních Čechách nebo na druhém konci východní polokoule. „Naše mateřská společnost Doosan si uvědomuje, že se jí vyplatí rozvíjet plzeňské know-how,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný ředitel plzeňské firmy Daniel Procházka.
Globální centrum vývoje turbín se z Plzně nikam stěhovat nebude, říká šéf plzeňského Doosanu
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
