Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Nejdražší nástroj. Ikonická kytara Davida Gilmoura z Pink Floyd se prodala za rekordních 310 milionů korun

Kytara Davida Gilmoura
Profimedia.cz
 nst
nst

Legendární „Black Strat“ Davida Gilmoura přepsala dějiny aukcí. Ikonická kytara Pink Floyd se prodala za rekordních 14,5 milionu dolarů

Jedna z nejslavnějších elektrických kytar v historii rocku změnila majitele. Černý Fender Stratocaster, na který David Gilmour nahrál zásadní alba skupiny Pink Floyd, se v aukční síni Christie's prodal za více než 14,5 milionu dolarů. Nástroj, známý mezi fanoušky jako „Black Strat“, tak výrazně překonal dosavadní rekord mezi draženými kytarami.

Elektrická kytara Fender Stratocaster, kterou David Gilmour koupil na začátku 70. let v New Yorku, patří k nejikoničtějším nástrojům moderní hudby. Právě na tento černý model vznikla řada nejslavnějších kytarových partů v historii rocku a nástroj se stal neoddělitelnou součástí zvuku Pink Floyd v jejich nejúspěšnějším období.

Gilmour s kytarou vystupoval a nahrával především mezi lety 1972 a 1983, kdy kapela vydala několik zásadních alb. Patří mezi ně například kultovní deska The Dark Side of the Moon, která patří k nejprodávanějším nahrávkám všech dob, nebo album Wish You Were Here. Nástroj je slyšet také v legendárních kytarových sólech ve skladbách jako Comfortably Numb nebo Time.

V aukci newyorské pobočky Christie's se kytara prodala během pouhých 21 minut od zahájení dražby. Výsledná cena více než 14,5 milionu dolarů (zhruba 310 milionů korun) z ní učinila nejdražší kytaru, která kdy byla prodána v aukci. Dosavadní rekord držel nástroj frontmana skupiny Nirvana Kurt Cobain, prodaný v roce 2020 za přibližně šest milionů dolarů.

Rekordní prodej je o to pozoruhodnější, že kytara nese jasné stopy dlouhého používání – na těle jsou patrné škrábance, oděrky i drobné úpravy, které Gilmour během let provedl. Právě tyto známky „pracovního nástroje“ však podle expertů zvyšují její historickou i sběratelskou hodnotu.

Bourbon street

New Orleans: město, kde jazz potkává historii a moučkový cukr

New Orleans je město kontrastů – hlučné i melancholické, sladké i drsné. Voní kávou a beignety, zní jazzem z ulic, ale zároveň připomíná těžkou minulost amerického Jihu. Kdo jednou projde jeho uličkami, pochopí, proč se mu říká nejbarevnější město Spojených států.

Přečíst článek

Nástroj byl součástí sbírky amerického miliardáře Jima Irsaye, majitele týmu NFL Indianapolis Colts a známého sběratele hudebních memorabilií. Irsay kytaru koupil v roce 2019 za zhruba pět milionů dolarů, takže její hodnota se během několika let téměř ztrojnásobila.

Aukce přinesla rekordní částky i u dalších nástrojů. Kytara, na kterou Kurt Cobain hrál ve videoklipu k písni Smells Like Teen Spirit, se prodala za 6,9 milionu dolarů a vytvořila nový rekord mezi jeho nástroji. Vysokou cenu získala také zakázková kytara kytaristy Jerry Garcia ze skupiny Grateful Dead, která se vydražila za 11,6 milionu dolarů.

Podle odborníků rekord potvrzuje rostoucí zájem sběratelů o historické hudební nástroje. Ty se v posledních letech stávají nejen kulturním artefaktem, ale i investicí – zvlášť pokud jsou spojeny s ikonickými hudebníky a nahrávkami, které formovaly dějiny populární hudby.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Pink Floyd - Experience
video

Pink Floyd složili píseň pro Ukrajinu. První novou skladbu po třiceti letech

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Babiš se v americkém svěráku kroutí jako žížala

Andrej Babiš
ČTK
Dalibor Martínek

Andrej Babiš sice protlačil Sněmovnou rozpočet na letošní rok s „nezákonně” vysokým schodkem 310 miliard korun, ale na zbrojení se mu peníze dávat nechtějí. Počítá se 155 miliardami korun, což je pod dvěma procenty HDP. Američané opakovaně vysílají signály, že se jim to nelíbí. Babiš kličkuje jako zajíc na poli.

Chceme, aby se v Česku žilo dobře, aby lidé byli zdraví, to je populistická mantra Andreje Babiše. Před volbami i po volbách. „Nechceme válku, chceme mír,“ vypráví. Trošku přitom pozapomněl, že Česko je členem NATO a má vůči němu závazky. 

Kreativní účetnictví místo zbrojení

Babiš má jako správný lišák svůj plán. Aby nakrmil své voliče pohádkami o tom, jak se budeme mít dobře i bez zbrojení, vymyslel, že do obranných výdajů započítá kdeco. Třeba výstavbu silnic a dálnic, posílení energetiky. A další výmysly.

Národní rozpočtová rada přitom již upozorňovala, že všechny tyto výdaje musí jako zbrojní zpětně odsouhlasit NATO. Jelikož potvrzení přichází zpětně, Babiš zatím může v klidu tvrdit, že výdaje nejsou 1,7 procenta HDP, ale přes dvě. Až se ukáže, že to tak není, bude dělat překvapeného. Česko nyní vykazuje ze všech členů NATO největší podíl položek na obranu, které ve skutečnosti s obranou nesouvisejí.

České zbrojení, americké bolení

Macinka si přinesl do Sněmovny Rudé Právo. Babiš s Okamurou si potvrdili nadřazenost nad českou justicí. Američané ale Babišovi to zbrojení neodpustí. Bude Vít Rakušan věčným čekatelem?

Přečíst článek

Spoléhání na „kamarády“

Druhou částí Babišovy strategie, jak očůrat výdaje na zbrojení, je, že se přece „kamarádí“ s Marcem Ruttem, generálním tajemníkem NATO. A Macinka se teď nově „kamarádí“ s Trumpem. A ti nás prý chápou, že na zbrojení nemáme peníze.

Babiš došel k pomýlenému názoru, že mu všechno projde. Mluvím s generálním tajemníkem NATO. A pan Macinka to vysvětloval americkému prezidentu Trumpovi. Takže já v tom nevidím žádný problém, my jim to rádi vysvětlíme znovu, kasá se v Česku.

Z Washingtonu přicházejí varování

Jaksi zapomíná, že kamarádství stojí na důvěře a solidaritě. Ne na oblbování.

Signálů, že se plete, dostává dost. Nejdřív slyšel kritiku za nízké zbrojní výdaje od Nicholase Merricka, amerického velvyslance v Praze. Vzkaz patrně nebyl pro premiéra pro premiéra dost silný, dostal silnější. Od Matthewa Whitakera, amerického velvyslance při NATO. „Žádné výmluvy, žádné výjimky.“ Americká ambasáda pro jistotu vzkaz přeložila do češtiny, aby si Babiš nestál na uších.

Je to už dost silný vzkaz?

Možná.

David Ondráčka: Zákon o zahraničním vlivu udělá z půlky národa „agenty“

V rámci vytváření nepřátel státu a lidu, teď patlalové od Okamurovců a Motoristů chtějí zákon o registraci fyzických i právnických osob vykonávající „zahraniční vlivovou činnost“. Cizáckým agentem se stane zhruba půlka národa. A vznikne kolem toho obludná byrokracie, nové úřady na přezkum, bude to stát miliardy. Vytváření nákladné byrokracie proti cizímu vlivu jde úžasně proti zdravému rozumu. Bravo, patlalové, přesně tohle je největší společenský problém Česka v roce 2026, tohle pomůže našim lidem. A bravo Babiši, že jim tohle blbnutí umožňujete.

Přečíst článek

Vláda začíná měknout

Babišův ministr obrany Jaromír Zůna sice pořád tvrdí, že nový most je obranný výdaj. Ale už připouští, že Česko přeci jen výdaje na zbrojení někdy zvedne. Přišel s novou písničkou. Když není dost peněz na obranu, neznamená to, že peníze nebudou v příštích letech. Česko pod americkým tlakem začíná měknout jako sýr.

Závazek, který někdo bude muset zaplatit

Babiš dřív tvrdil, že závazek 3,5 procenta HDP na obranu v roce 2035 není jeho, ale jeho předchůdce Petra Fialy. Takže se ho držet nemusí. Další vykrucování.

Nyní již vláda Zůnovými ústy, těžko říct, zda nepřijde ještě korekce, závazek uznává. Jde však prý o vzdálenou budoucnost, ne o současnost.

Zasekne tedy Babiš sekyru pro budoucí vlády?

Zůstává otázkou, kdy s českým vykrucováním dojde západním spojencům trpělivost. Babiš spoléhá, že jeho výmluvy budou ještě nějakou dobu fungovat. Patrně ale neumí číst mezi řádky.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Andrej Babiš a Petr Macinka

Politický diář Dalibora Martínka: Válku, nebo mír? Macinka a Babiš jsou v pasti

Přečíst článek
Andrej Babiš

„Žádné výmluvy, žádné výjimky.“ Z USA míří kritika na vládu Babiše kvůli výdajům na obranu

Přečíst článek

Karel Pučelík: Donald Trump prostě neumí vládnout

Americký prezident Donald Trump
ČTK
Karel Pučelík

Skoro by se dalo konstatovat, že kam přijde pravicový populismus, tam brzy vypukne chaos, a politika se změní v absurdní podívanou. Třeba kvůli vzestupu Donalda Trumpa je svět nepředvídatelnějším a brutálnějším místem. Populističtí lídři ukazují, že umí vyhrát volby, ale s vládnutím si většinou nevědí rady.

Bleskové útoky na Írán nebo Venezuelu, které odporují zvyklostem i mezinárodnímu právu, rozpočtová politika, která nedává smysl nebo nespočet celních eskapád. Americký prezident Donald Trump dokáže zásadně měnit směr v klíčových politických otázkách v horizontu několika hodin. To nevypadá, že by se rozhodoval na základě důkladných analýz nebo že sleduje nějaký propracovaný plán.

Americký prezident je dost možná nejmocnější člověk planety, přesto to však ještě v nedávné historii vypadalo, že ani on s lecčím pohnout nemůže, či jen velmi obtížně a zdlouhavě. V Trumpově druhém mandátu je to jiný příběh, věci se dějí jako by jen stačilo, aby luskl prstem. Je to tím, že je Trump konečně efektivní a rázný vůdce – a jak on sám proklamuje, nejlepším prezidentem?

Americký prezident Donald Trump ČTK

Zní to moc jednoduše na to, aby to byla pravda. Předešlé administrativy fungovaly úplně jinak. Měly svébytné ministry a aparát, zahraniční politika se tvořila na základě dlouhodobé diplomacie, stejně tak ekonomika. Vážily se pro a proti. Trump kolem sebe nemá lidi, kteří by mu bránili v chybných rozhodnutích, ale své nohsledy, hlas zkušených diplomatů a úředníků utlumil.

Důležité je sledovat výsledky, které v případě Trumpovy politiky nejsou nijak zářné. Navzdory tomu, že on sám je tak prezentuje. Zahraniční politika přináší světu spíš chaos než mír a prosperitu, ani domácí ekonomika se nijak zázračně nenastartovala. Ostatně kdyby byl tak skvělý prezident, nemuseli by se republikáni tak obávat podzimních voleb do Kongresu, které pro ně nevypadají nijak zvlášť růžově.

Americký prezident Donald Trump

Deportace jednoho migranta stojí Trumpovu administrativu průměrně 133 tisíc dolarů

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa vynaložila více než 40 milionů dolarů na deportaci zhruba 300 migrantů do zemí, s nimiž neměli žádné vazby. Vyplývá to ze zprávy demokratů ze senátního Výboru pro zahraniční vztahy. Podle autorů byly miliony dolarů převedeny zahraničním vládám formou jednorázových plateb, aniž by existoval systém, který by kontroloval, jak byly prostředky využity.

Přečíst článek

Sebevědomí při kampani, chaos ve vládě

Pravicoví populisté dokážou vyhrávat volby, o tom jsme se už přesvědčili, ale když se dostanou k vládě, jejich kouzlo často rychle vyprchává. Nejde zdaleka jen o Donalda Trumpa a MAGA.

Pro další příklad můžeme nahlédnout do Británie, kde se v průzkumech daří populistické až krajně pravicové Reform UK. Strana zatím má hrstku poslanců a několik výraznějších regionálních politiků. Někde dokonce vedou komunální orgány. Pozitivní reklamu pro vládnutí ale často nedělají, jejich politika je mnohdy nesmyslná a bizarní. Nigel Farage si to uvědomuje, a proto se rychle snaží vylepšit odborný profil uskupení, a to i tak, že přetahuje výrazné tváře předchozích konzervativních vlád.

A co třeba u nás v Česku? SPD se konečně dostala do vlády, ale své lidí na ministerstva raději nepustila. Motoristé sobě pak předvádějí divadlo, jaké tu dlouho nebylo. Jinak působí hlavně destruktivně, ať jde o klima nebo třeba o kulturu. V zahraničí díky Petrovi Macinkovi Česko vypadá směšně. Zatím se ani nezdá, že by to zmíněným stranám pomáhalo v růstu preferencí. Voliči chtějí změnu, pokud možno pozitivní, ne divadlo. Umí však pravicový populisté i budovat? To zatím neukázali.

Írán

Drahý konflikt. První týden války s Íránem stál USA více než 238 miliard

První týden války s Íránem stál Spojené státy podle Pentagonu 11,3 miliardy dolarů (více než 238 miliard korun). Jen během prvního víkendu operací utratila americká armáda za munici přibližně pět miliard dolarů. Informaci poskytl americkému Kongresu Pentagon, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroj obeznámený se situací, který hovořil pod podmínkou anonymity. Konflikt Izraele a Spojených států s Íránem trvá už 13. den.

Přečíst článek

Bez seriózní práce nebudou koláče

Teď si leckterý čtenář říká, že jsem zaujatý a můj liberální světonázor (ať už to znamená cokoliv) mi brání vidět realitu. Jenže k napsání tohoto textu mě inspiroval Frank Furedi, v Británii žijící a původem maďarský intelektuál, který je oblíbencem (krajní) pravice. Ten vede bruselský think-tank MCC Brussels, jenž stoji na podpoře Viktora Orbána.

„Můžete vyhrát volby, ale pokud nejste připraveni na jejich důsledky, stanete se svým nejhorším nepřítelem,“ konstatuje osmasedmdesátiletý pravicový teoretik Furedi pro Politico. I když má pro pravicové lídry sympatie, neuniká mu, že úspěch Donalda Trumpa a podobných netkví v tom, že jsou úžasní, ale že „těží ze slabostí jiných hnutí“. V jejich vládní praxi vidí značné mezery.

Úspěšní populisté umí surfovat na vlnách nespokojenosti a frustrace, ale to je málo. Jak uzavírá Furedi: „Jednou z velkých tragédií našeho světa je, že demokracie v národě vyžaduje seriózní politické strany.“ A populisté až na výjimky nenabízí.

Související

V americké ekonomice v únoru nečekaně ubylo 92 tisíc pracovních míst

Trumpův „zlatý věk“? Kdeže. Americká ekonomika nečekaně přišla o 92 tisíc pracovních míst

Přečíst článek
Americký prezident Donald Trump

„Čistý celní chaos“. Evropa varuje Trumpa, že obchodní dohody s USA jsou v ohrožení

Přečíst článek
Doporučujeme