Kreatin se z doplňku stravy spojovaného výhradně se silovými sportovci a kulturistikou stal jedním z nejdiskutovanějších témat v komunitě zaměřené na biohacking, kognitivní výkon a longevity. Výzkum posledních let ukazuje, že mechanismy fungování kreatinu v organismu přesahují benefity svalům.
Právě vrcholí sezóna čerstvých plodin. Nabídka lokálního ovoce a zeleniny je tak široká, že si vybere opravdu každý, navíc jsou výhodné i ekonomicky. Plodiny můžeme sklidit či nakoupit, zmrazit, usušit či zavařit pro pozdější konzumaci. Ideálně zařazujeme čerstvé plodiny do jídelníčku každý den, protože nyní jsou nejen chuťově nejvýraznější, ale také nutričně nejbohatší.
Stravovací přístup Bryana Johnsona, podnikatele-biohackera, jehož cílem je žit věčně, je většinou hodnocen jako extrémní a dlouhodobě neudržitelný. Jak konkrétně to vypadá a jak se normální smrtelníci mohou jeho dietou inspirovat?
Představitelé rodu Homo tepelně zpracovávají svou potravu od dob, kdy byli schopni kontrolovat a posléze i rozdělávat oheň. Známá je hypotéza, že se zapojením ohně do zpracování potravy se zvětšil našim předkům objem mozku, což může za inteligenční vývoj zástupců rodu Homo. Míra tohoto vlivu je zatím předmětem debat, ale pravda je, že dodnes máme rádi tepelně zpracovanou potravu, a to nejen v případě jídla, které je ke konzumaci za syrova nevhodné či je syrové dokonce škodlivé.
Malá nabídka vhodných pochutin pro návštěvníky fitness, kde pracoval na recepci, přivedla tehdy dvaadvacetiletého Alexandra Koníčka k nápadu vyrábět zdravé a zároveň výživné produkty z ořechů. V roce 2015 tak po práci začal ručně mlít a vytvářet první experimenty. „Šlo o různé druhy oříšků a po sedmi měsících se zdařilo umlít stoprocentní arašídové máslo. To jsem začal nabízet ve Fitness centru Olympia,“ říká.
Média jsou plná rad, co a jak bychom měli jíst. Od odborníků i laiků s vlastními zkušenostmi jsme bombardováni návody a svědectvími, jak se lze "uzdravit a zhubnout". Neexistuje však všeobecná shoda, jak má vypadat lidská strava. A tak se každý rozhoduje a intuitivně jedná, jak uzná za vhodné. Existuje ale stravovací styl, který je experty hodnocen jako velmi vhodný pro většinu společnosti - středomořská strava.
Globální tržby na trhu s wellness službami v loňském roce stouply o osm procent na 5,6 bilionu dolarů. Od roku 2013 však stouply již téměř o 65 procent a výrazný růst se čeká i v příštích letech. Do roku 2027 se očekává nárůst tržeb na 8,5 bilionu dolarů, což je přibližně dvakrát více než hrubý domácí produkt Německa. Vyplývá to ze studie Global Wellness Institute (GWI), na kterou upozornila agentura Bloomberg.
Firma Country Life, která produkuje biopotraviny a provozuje obchody se zdravou výživou, má nového akcionáře. Podíl 51 procent získala společnost Fermia, za kterou stojí především podnikatel Pavel Bouška, uvedly to Hospodářské noviny. Country Life se podle svého zakladatele Otakara Jiránka potýkala v posledních dvou letech s ekonomickými problémy v důsledku epidemie covidu-19, zvýšených nákladů na dopravu a energie a nárůstu úroků na úvěrech. Kupní cenu nechtěla ani jedna strana komentovat.
Unijní ministři financí se budou na svém dnešním jednání v Lucemburku snažit dosáhnout 🤝 shody na balíčku, který se týká integrace kapitálových trhů a dohledu (MISP). Balíček představuje jeden z klíčových pilířů Unie úspor a investic, kterou Evropská komise označuje za zásadní pro zvýšení konkurenceschopnosti EU vůči Spojeným státům a Číně.
Příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku za 🖼 výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Zjistil to průzkum Art Basel a UBS o globálním sběratelství, který provedla společnost Arts Economics. Lidé narození v letech 1997 až 2012 tak předstihli i zástupce generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
Nižší volební účast v komunálních volbách souvisí mimo jiné se složitým volebním systémem, méně intenzivními kampaněmi a tím, že část voličů žije jinde, než má nahlášené trvalé bydliště. Přesto jde o volby, jejichž výsledky mohou lidé nejvíc bezprostředně pozorovat ve svém každodenním životě, řekl politolog 👨 Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.