Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Zisky čínského giganta BYD klesly. Cenová válka drtí elektromobilový trh

Čínské automobilky oslabily
ČTK
 nst
nst

Největší čínský výrobce elektromobilů BYD zaznamenal loni první pokles zisku za čtyři roky. Navzdory růstu tržeb firmu zasáhla tvrdá cenová konkurence na domácím trhu, která tlačí marže dolů. Společnost proto zrychluje expanzi do zahraničí, kde už dnes generuje stále větší část svých prodejů.

Čistý zisk společnosti BYD se v loňském roce meziročně snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za poslední čtyři roky, přičemž propad byl výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpokládali pokles zhruba o 12 procent.

Tržby automobilky sice vzrostly o 3,5 procenta na 804 miliard jüanů, tempo jejich růstu však bylo nejpomalejší za posledních šest let. Negativně se na výsledcích podepsal především slabší prodej na domácím trhu, kde panuje mimořádně ostrá cenová konkurence mezi výrobci elektromobilů.

Na trhu s čistě elektrickými vozy přitom BYD dlouhodobě soupeří s americkou automobilkou Tesla, kterou vede miliardář Elon Musk. Konkurenční boj v Číně podle předsedy správní rady BYD Wang Čchuan-fu dosahuje vrcholu a celé odvětví prochází „brutální vyřazovací fází“, v níž přežijí jen nejsilnější hráči.

Firma na situaci reaguje výrazným posilováním své přítomnosti v zahraničí. Zatímco dříve prodávala většinu vozů na domácím trhu, podíl zahraničních aktivit na celkovém prodeji se loni více než zdvojnásobil na 22,7 procenta. V prvních dvou měsících letošního roku pak dosáhl už zhruba 50 procent, což naznačuje rychlý posun strategie směrem k globálním trhům, včetně Evropy.

Škoda končí v Číně. Z kdysi klíčového trhu je propadák

Škoda Auto končí v Číně. Ještě před několika lety přitom šlo o její největší trh a jeden z pilířů globální expanze. Teď automobilka přiznává porážku. Prodej vozů ukončí v polovině letošního roku a definitivně tak uzavře kapitolu, která začala mimořádným úspěchem.

Přečíst článek

Signálem zpomalování je také vývoj zaměstnanosti. Počet pracovníků společnosti se loni snížil přibližně o desetinu na necelých 870 tisíc. Firma tak zjevně přistupuje k úsporám a optimalizaci nákladů v prostředí rostoucího tlaku na ceny i ziskovost.

Výsledky BYD potvrzují širší trend na čínském trhu elektromobilů, který je sice největší na světě, zároveň však čelí intenzivní cenové válce. Ta nutí výrobce snižovat ceny, což sice podporuje prodeje, ale výrazně omezuje jejich ziskové marže. Pro řadu firem tak může být rozhodující právě schopnost prosadit se na zahraničních trzích.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Stát inkasuje miliony navíc z drahých paliv. Řidiči platí víc, rozpočet ale zároveň krvácí jinde

Ceny pohonných hmot rostou
iStock
 nst
nst

Raketový růst cen benzinu a nafty přináší státní kase desítky milionů korun denně navíc díky vyššímu výběru DPH. Zároveň ale zdražování energií zvyšuje výdaje státu, takže celkový efekt pro rozpočet zůstává nejistý.

Rostoucí ceny pohonných hmot v posledních týdnech výrazně navyšují příjmy státu. Důvod je jednoduchý – čím vyšší je konečná cena benzinu a nafty, tím více stát vybere na dani z přidané hodnoty. Podle analytiků jde aktuálně o vysoké desítky milionů korun denně navíc oproti období před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě.

Zatímco DPH s cenou paliv roste, spotřební daň zůstává stejná, protože je pevně stanovená na každý litr. V Česku činí 12,84 koruny u benzinu a 9,95 koruny u nafty. K výsledné ceně se pak připočítává ještě marže prodejců, která se dlouhodobě pohybuje kolem tří korun za litr.

Andrej Babiš

Babiš zostra na distributory paliv: Nezneužívejte konflikt a zlevněte

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a nezneužívali konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Uvedl to na svém facebooku. Společnost Orlen sdělila, že podniká v souladu se zákony a ceny jsou určovány trhem. Benzin Natural 95 za poslední týden v Česku podle údajů společnosti CCS zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 koruny za litr a nafta o 4,75 koruny v průměru na 47,90 koruny za litr.

Přečíst článek

Za zdražováním stojí především vývoj na ropném trhu, který ovlivnil konflikt zahájený na konci února. Jen za poslední týden zdražil benzin Natural 95 o více než dvě koruny na zhruba 41 korun za litr. Nafta zdražila ještě výrazněji – téměř o pět korun na bezmála 48 korun za litr. Ve srovnání s koncem února je benzin dražší přibližně o osm korun a diesel dokonce o patnáct korun.

Analytici odhadují, že stát nyní na vyšším výběru DPH inkasuje zhruba 54 milionů korun denně. Pokud by současné ceny vydržely delší dobu, znamenalo by to pro rozpočet miliardové příjmy navíc každý měsíc. Výsledná částka přitom může být ještě vyšší, pokud lidé tankují více než obvykle, což se podle provozovatelů čerpacích stanic dělo zejména v prvních týdnech po začátku konfliktu.

Slovensko zavedlo dvojí ceny paliv

Michal Nosek: Nafta jen pro vyvolené: Slovensko testuje, kam až sahá jeho loajalita k EU

Dvojí ceny nafty podle poznávací značky nejsou jen krizovým opatřením, ale otevřeným experimentem s diskriminací. Slovensko si v ropné nouzi zkouší, jestli pravidla Evropské unie platí jen tehdy, když se to hodí.

Přečíst článek

Na první pohled by se tak mohlo zdát, že stát na drahých palivech vydělává. Realita je ale složitější. Stejné zdražování, které zvyšuje daňové příjmy, totiž zároveň zvyšuje i výdaje státu – především kvůli dražším energiím. Celkový dopad na veřejné finance tak není jednoznačný.

Vláda se proto chystá situaci řešit. Na programu má mimo jiné jednání o možném omezení marží nebo dalších krocích vůči čerpacím stanicím. Dosavadní kontroly ministerstva financí přitom ukázaly, že marže prodejců po vypuknutí konfliktu spíše klesaly.

Související

Drahé pohonné hmoty jsou tahounem inflace

Drahá nafta. Inflace v dubnu vyskočila na 2,5 procenta, zdražily energie i pohonné hmoty

Přečíst článek
čerpací stanice, ilustrační foto

Čerpací stanice nezohlednily letní propad cen ropy, pohonné hmoty zdražují

Přečíst článek
Nafta na čerpacích stanicích zlevňuje

Lukáš Kovanda: Nafta v Česku výrazně zlevnila. Patříme k nejrychlejším v EU

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Strnad přišel o 155 miliard. Na burzovní trůn se vrací ČEZ

CSG zahájila licenční výrobu velkorážové munice na Ukrajině
CSG, užito se svolením
Lukáš Kovanda

Zbrojařská skupina Czechoslovak Group po silném vstupu na burzu naráží na realitu trhu. Po slabším přijetí výsledků a zhoršeném globálním sentimentu její akcie klesly pod upisovací cenu a firma ztratila pozici nejhodnotnější české společnosti. Tu znovu přebírá ČEZ.

Akcie zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) se na burze v Amsterdamu poprvé od vstupu na trh propadly pod upisovací cenu 25 eur za akcii. Krátce po desáté hodině se obchodovaly až kolem 24,66 eura.

Firma tak zároveň přišla o pozici nejhodnotnější veřejně obchodované společnosti v Česku. Zatímco ještě včera její tržní kapitalizace na pražské burze dosahovala zhruba 645 miliard korun, nyní klesla přibližně na 615 miliard.

Na první místo se tak vrací energetický gigant ČEZ, jehož hodnota se aktuálně pohybuje kolem 635 miliard korun.

Prudký obrat po silném startu

CSG přitom na burzu vstoupila teprve před dvěma měsíci a zpočátku zažívala velmi silný růst. Už čtvrtý den obchodování, 28. ledna, dosáhla její tržní kapitalizace zhruba 816 miliard korun. Od té doby ale firma přišla přibližně o 200 miliard korun své hodnoty.

Michal Strnad

Přelomový rok pro Strnada: CSG vydělala přes 21 miliard

Čistý zisk zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada loni meziročně stoupl o 35,5 procenta na 872 milionů eur (asi 21,3 miliardy korun). Tržby vzrostly o 71,7 procenta na 6,7 miliardy eur (163,8 miliardy korun), podle firmy to bylo díky silné poptávce po obranných systémech a integraci společnosti The Kinetic Group.

Přečíst článek

Propad se výrazně promítl i do majetku většinového vlastníka a šéfa skupiny Michala Strnada. Jeho jmění kleslo z přibližně 770 miliard korun na zhruba 615 miliard. Za pouhé dva měsíce tak „zchudl“ asi o 155 miliard korun.

Co stojí za poklesem

Bezprostředním impulzem byly výsledky hospodaření za rok 2025, které firma zveřejnila ve středu. Ty investory zcela nepřesvědčily – slabší byla zejména divize malorážového střeliva, na což upozornili i analytici banky Jefferies.

Negativně byl vnímán i fakt, že společnost nezvýšila svůj výhled na letošní rok. Investoři, kteří po silném startu očekávali další růst, tak reagovali spíše zklamáním.

Roli hraje i širší kontext. Na globálních trzích panuje nervozita spojená s konfliktem v Perském zálivu. Zatímco zbrojařské firmy čelí výkyvům sentimentu, energetické společnosti z aktuální situace naopak těží – rostoucí ceny ropy a dalších komodit podporují růst jejich akcií. I proto se nyní na vrchol českého burzovního žebříčku vrací právě ČEZ.

Související

Jaderná elektrárna Dukovany

Férové vypořádání minoritářů ČEZ není politický dárek. Je to cena za kontrolu

Přečíst článek