Škoda Auto končí v Číně. Ještě před několika lety přitom šlo o její největší trh a jeden z pilířů globální expanze. Teď automobilka přiznává porážku. Prodej vozů ukončí v polovině letošního roku a definitivně tak uzavře kapitolu, která začala mimořádným úspěchem.
Škoda Auto ukončí v polovině letošního roku prodej svých vozů v Číně. Důvodem je výrazná změna tamního trhu pro mezinárodní výrobce. Automobilka se chce proto soustředit na posilování v Indii a regionu jihovýchodní Asie ASEAN. Informaci přinesl deník E15, mluvčí Škody Auto Ivana Povolná záměr automobilky potvrdila.
Škoda podle zveřejněných výsledků v Číně loni prodala jen 15 tisíc vozů, což byl meziroční pokles o 14,5 procenta. Před deseti lety ale automobilka v zemi prodávala 300 tisíc aut ročně a Čína byla jejím největším odbytištěm. Vozy vyráběla ve společném závodě místní značky SAIC a Volkswagenu.
Dojezd stávajících prodejů
„Automobilka ve spolupráci s regionálním partnerem bude pokračovat v prodeji modelů značky Škoda na čínském trhu až do poloviny roku 2026. Tímto krokem Škoda Auto plánuje efektivně využít stávající obchodní infrastrukturu v zemi. Poprodejní služby pro vozy značky Škoda budou i nadále zajišťovány v souladu s platnými právními požadavky tamního trhu,“ uvedla Povolná.
Škoda podle ní svou budoucí mezinárodní strategii, postavení značky na čínském trhu a další směřování svých aktivit v regionu analyzovala několik posledních měsíců. „Na základě této analýzy dospěla Škoda Auto k rozhodnutí dále se soustředit na posilování přítomnosti značky zejména v Indii a regionu ASEAN,“ dodala Povolná.
Indie jako nový pilíř
V Indii Škoda loni téměř zdvojnásobila dodávky na 70 600 vozů, což jí pomohlo částečně vykrýt výpadek prodejů v Číně nebo v Rusku. Indie a Vietnam pro ni podle dřívějšího vyjádření předsedy představenstva Klause Zellmera představují strategické klíčové trhy pro plánovaný mezinárodní rozvoj společnosti v regionu. Navíc pomáhají využít prodejní příležitosti v Austrálii a na Novém Zélandu. Automobilka se poohlíží i po nových trzích v postsovětských republikách.
V Indii Škoda vyrábí ve dvou závodech modely Slavia, Kushaq a Kylaq. Využívá přitom platformu, kterou předtím používala pro výrobu v Číně. Od loňského roku vozy z Indie montuje i v závodu ve vietnamském Ha Longu.
Škoda dodala loni celosvětově 1 043 900 vozů, meziročně o 12,7 procenta více. V Evropě, kde byla Škoda třetí nejprodávanější značkou, zvýšila prodej o desetinu na 836 200 vozů. Automobilka loni zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na rekordních 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Tržby vzrostly na 30,1 miliardy eur (732,7 miliardy korun) z 27,8 miliardy eur předloni.
Martin Jahn: Spalovací motory tu budou ještě desítky let
Autoprůmysl sice někteří lidé odepisují jako zastaralé odvětví, pravý opak je ale pravdou. Martin Jahn, který má v představenstvu Škody Auto na starosti oblast prodeje a marketingu, v rozhovoru pro Export.cz upozorňuje, že veškeré současné inovace, včetně robotizace, digitalizace i umělé inteligence, se už naplno využívají právě v autoprůmyslu. „Nové technologie potřebují někoho, kdo je bude škálovat – dostane je k velkému počtu spotřebitelů,“ dodává známý manažer a také prezident českého Sdružení automobilového průmyslu.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
„Reglobalizace" začala. Vietnam, Mexiko a Indie posilují ve světovém obchodu na úkor Číny
Co má vláda dělat s drahým benzínem? Hlavně se neopičit po Slovensku, píše ve svém komentáři zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák. Výsledkem takových experimentálních zásahů do trhu je podle něj jen chaos, selhání a deformovaný trh.
Probíhající monitoring marží čerpacích stanic nápadně připomíná postup Fialovy vlády před přesně čtyřmi roky. I v tom ohledu, že kontrola 2530 čerpacích stanic zjistila jen toliko, že pro strach z odlivu zákazníků čerpadláři svoje marže snížili pod obvyklou úroveň. Stanovení fixních marží, k jakému přistupuje nebo o něm uvažuje několik unijních zemí, tedy u nás alespoň v tuto chvíli nedává smysl. A celkově má tento monitoring stejně minimální efekt, jako měl na jaře 2022.
Fialova vláda svého času navíc zrušila povinnost přidávat biosložky, což bylo úplně nejlepší opatření ze všech. Totiž pro svoji absurditu vzhledem k tomu, že distributorům pohonných hmot umožňovalo nahradit levnější surovinu tou dražší. Nehledě na to, že distributory nevyvazovalo z povinnosti biosložku přidávat na základě zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Třetím opatřením z jara 2022 pak bylo osvobození dopravců od silniční daně, které ovšem zvyšování maloobchodních cen všeho nezabránilo.
Michal Nosek: Nafta jen pro vyvolené: Slovensko testuje, kam až sahá jeho loajalita k EU
Dvojí ceny nafty podle poznávací značky nejsou jen krizovým opatřením, ale otevřeným experimentem s diskriminací. Slovensko si v ropné nouzi zkouší, jestli pravidla Evropské unie platí jen tehdy, když se to hodí.
Babišová vláda zatím postupuje překvapivě racionálně, zejména ve srovnání s jí blízkými vládami v Maďarsku a na Slovensku. V zemi pod Tatrami lze nyní tankovat jen přímo do nádrže nebo do nanejvýš deseti litrového kanystru za maximálně 400 eur. To odpovídá čtvrtině až pětině nádrže kamionu, který tak musí častěji tankovat a třeba u dražších čerpacích stanic, na kterých by jinak nezastavoval. Slovenským dopravcům to bohatě vykompenzuje o 14 procent levnější nafta, zahraniční však musí počítat s vyššími náklady.
Dvojí ceny ve stylu restaurací devadesátkové Prahy se uplatňují na základě SPZ, kterou někde kontrolují pohledem ke stojanům, jinde si na kase vyžádají technický průkaz. Bezobslužné čerpací stanice mají smůlu, musí zavřít. Zároveň se množí zkazky o tom, že někteří pumpaři prodávají bez ohledu na SPZ či 400 eurový limit. Rozlišování zákazníků z pochopitelných důvodů vadí Evropské komisi, která je kritizuje podobně, jako stejný postup Orbánova Maďarska v roce 2022.
To se letos raději rozhodlo pro zastropování cen benzínu na zhruba 37 korun a nafty na něco přes 38 korun. Dotování cen paliv již oznámilo také Chorvatsko a v omezené míře Řecko, zatímco Rumunsko jde cestou snižování marží, k čemuž se chystá i Rakousko.Němci zase omezují rychlost, s jakou smějí čerpací stanice zdražovat, totiž jen jednou za den, přesně v poledne. A co z toho má či nemá, může nebo nemůže dělat česká vláda?
Slovensko zavádí dvojí ceny nafty. Cizinci zaplatí až o pětinu víc, stát reaguje na ropnou krizi
Slovensko poprvé přistupuje k razantní regulaci prodeje pohonných hmot. Kvůli výpadku dodávek ropy a náporu zahraničních řidičů zavádí omezení tankování a od pondělí také dvojí ceny nafty. Opatření ale vyvolává pochybnosti o souladu s právem EU i kritiku dopravců.
Ta zatím ústy ministryně Schillerové odmítá snížení DPH na pohonné hmoty s argumentem, že nelze každý týden měnit výši zdanění kdečeho jenom proto, že se zrovna něco děje na trzích. Doufejme, že Babišova vláda nepřistoupí ani na zastropování cen, opatření stejně líbivé, jako drahé. Tedy pokud je obchodníkům kompenzováno z veřejných peněz, což Orbánova vláda svého času hrubě podcenila. Dovoz benzínu a nafty do země se v důsledku propadl tak, že když Maďarsko koncem roku 2022 zastropování zrušilo, ceny okamžitě vylétly nahoru o deset korun.
Omezování trhu zkrátka nebývá tou nejefektivnější cestou. Bylo by lepší vzít to z opačného konce, tedy subvencemi podpořit domácnosti? To lze například prostřednictvím voucherů na pohonné hmoty pro sociálně slabé, jaké ve Spojených státech rozdělují některé municipality či neziskovky. Ostatně Řecko nyní chystá digitální tankovací karty nabité 50 eury, respektive 60 eury pro obyvatele ostrovů, které na základě jejích příjmů obdrží zhruba tři čtvrtiny domácností. Ovšem spolu s ostatními opatřeními chce Řecko na zmírnění dopadů krize vydat 300 milionů eur neboli 7,3 miliard korun. Díru v rozpočtu má pomoci zalepit vyšší zdanění výher z online sázení.
Pokud se náš kabinet rozhodne být srovnatelně velkorysý, měl by také řešit, kde ušetřit nebo vybrat víc na daních. Dosavadní zdrženlivost vlády raději zatím nechvalme, protože potřeba zasáhnout bude v čase narůstat, dokud se energetické trhy neuklidní na delší dobu. Bohužel na rozdíl od elektřiny jakožto domácího zdroje, kde máme v Česku řadu nástrojů ať už tržních či regulatorních, abychom změnili celý rámec k lepšímu, u nafty a benzínu máme po ruce jen „záplaty.“
Nejlepší tedy patrně bude situaci přečkat, v krajním případě cíleně podpořit pouze sociálně nejvíce zasažené domácnosti či části byznysu. V mezičase se můžeme znovu zamyslet nad tím, zda něco nelze v delším horizontu udělat i se závislostí Česka na derivátech ropy. Tím se prostřednictvím elektromobility vracíme k elektroenergetice. Masivní příklon k elektromobilitě se nám ale vyplatí až tehdy, když budeme mít zajištěné bezemisní zdroje, silně konkurenční trhy, funkční regulaci a koncept elektromobility, který bude těžit z levných cen elektřiny v čase a místě.
Lukáš Kovanda: Válka v Perském zálivu už má vítěze. Putin na ropě vydělává miliardy
EGAP pokračuje v ziskové jízdě. Loni skončil v plusu přes miliardu korun a podpořil export za 33,7 miliardy. „Díky zisku můžeme pokrýt více obchodních případů,“ říká šéf EGAPu David Havlíček.
Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), jejímž prostřednictvím stát podporuje export českých firem, uzavřela loňský rok se ziskem 1,03 miliardy korun. Zisková byla i v předchozích čtyřech letech. Výsledek byl pozitivně ovlivněn úspěšným vymáháním pojistných událostí, rostoucí kvalitou portfolia a snižováním nákladů na provoz.
Loni exportní pojišťovna EGAP uzavřela s vývozci celkem 137 smluv, týkajících se 33 zemí světa a celkem podpořila 33,7 miliardy korun vývozu a investic. Mezi obchodní případy patřil třeba vývoz dopravních letadel do Uzbekistánu či zemědělských strojů na Ukrajinu a do jižní Afriky. Pojištěním exportně orientovaných podniků EGAP podpořil domácí výrobu železničních vagónů, obranné techniky či potravinových doplňků.
„Loňský výsledek je pozitivní zprávou vzhledem k tomu, že naším primárním úkolem není generovat zisk, ale podporovat export. Nejen z pohledu státu, že si na sebe vyděláme, že jsme soběstační a nepotřebujeme žádné dotace na náš provoz či poskytování pojištění. Ale zároveň je to dobrá zpráva pro exportéry, protože se nám vytvářením zisku zvyšuje kapitál a tím pádem můžeme pokrývat více obchodních případů,“ uvedl v rozhovoru pro Newstream předseda představenstva EGAP David Havlíček.
Jaký vliv na činnost a transakce EGAP má současný vojenský konflikt kolem Perského zálivu? Zvažujete kvůli tomu nějaké kroky?
Neevidujeme žádná platební prodlení v souvislosti s vojenským konfliktem v Perském zálivu, nějaká speciální opatření nepřipravujeme. Námi pojištěné obchodní případy v tuto chvíli ohroženy nejsou.
Pozitivní hospodářský výsledek s tvorbou zisku ale zároveň znamená, že máte nízký podíl případů, kdy dojde k naplnění rizika a vy musíte poskytnout pojistné plnění.
Pojistné události samozřejmě nastávají, od toho jsme pojišťovna a bylo by až divné, kdybychom žádné pojistné události neměli. Na druhou stranu ale počet i objem takových událostí výrazným způsobem klesá. A tím jsme schopni generovat zisk. Vypadá to – jak už jsem zmiňoval, loňský rok ještě není uzavřený - že jsme za poslední tři roky dosáhli více než tři miliardy korun zisku. Kvalita portfolia se měří mírou selhání, tedy jaký podíl obchodních případů skončí v pojistné události, a ta míra je dnes 0,6 procenta, což vám samo o sobě nic neřekne. Ale když se podíváme na časovou řadu, je to nejnižší číslo, které tady kdy bylo.
Přísnější pravidla pro pojištění
Díky čemu se ta míra selhání snížila?
Před několika lety se změnila upisovací politika. Jednotlivé případy analyzujeme více do hloubky, více strukturujeme. Jejich posouzení už není závislé jen na investičním projektu, ale pokud je to projekt, který ještě negeneruje žádné výnosy, tak tam musí být silný ručitel, který nastoupí v případě selhání. Takže jsme ustoupili od praxe, kdy jsme hodnotili projekt v tom smyslu, že v rámci investičního projektu bude za pět let postavena fabrika, která bude generovat tolik a tolik výnosů a že na základě toho očekávání pojistíme bankovní úvěr, který žadatel získá. Nýbrž podmínkou našeho pojištění je i přítomnost dalšího subjektu na straně žadatele, do jehož bilance se promítne ono riziko.
Takže došlo k úpravám vašich pojistných produktů?
Naše produkty se příliš nezměnily. Změnil se způsob upisování, co všechno musejí obchodní případy splňovat. Už jsme na to určitým způsobem i naučili trh, tedy vývozce a jejich banky, takže už za námi dnes nikdo nechodí s případy, které by nebyly realizovatelné. Máme ale i nové produkty. Novým produktem je například pojištění domácích investičních úvěrů.
V poslední době se zásadním způsobem změnila či mění geopolitická situace a globální rizika. Vypadá to na rozvolňování dosavadních aliancí a vznik nových. Jak se to odráží v portfoliu vašich obchodních případů?
Globální rizika, to je náš byznys. Kvůli tomu jsme tady. Když jde vývozce na trh, hlídá si své performační riziko, tedy aby dodávky běžely, jak mají a tak dále. Ale když někde vypukne válečný konflikt, povstání, změní se celní politika a podobně, tak to je něco, od čeho jsme tu právě my, abychom kryli tato tržně nepojistitelná rizika. Velká změna začala v tomto ohledu v posledních letech pandemií covidu. Kdy se narušily globální řetězce, spousta firem zjistila, že existují rizika, která je dříve ani nenapadla. Jako třeba to, že jim nedorazí materiál, a tak nemohou vyrábět. Poptávka po našich službách od covidu postupně roste. Společně s Hospodářskou komorou ČR jsme nedávno uskutečnili průzkum, jak firmy vnímají geopolitická rizika. A bylo vidět, že uvědomění si těch rizik roste a že by se u nás pojišťovaly i firmy, které to předtím vůbec nezvažovaly. Jako třeba firmy podnikající ve Spojených státech.
Konec závislosti na Rusku
A co diverzifikace rizika? EGAP měl dlouhodobě problém s tím, že v jeho portfoliu byl nepřiměřeně či dokonce nepovoleně vysoký podíl obchodů v Rusku.
Vysoká expozice v Ruské federaci, která dosahovala až 50 procent portfolia, už je hlubokou, hlubokou minulostí. Tak před 10, 15 lety jsme změnili strategii, jak naši podporu více diverzifikovat, a otevírali jsme nové a nové trhy. Jen za poslední tři roky jsme podpořili export do 50 zemí. Z toho je jasně vidět, jak expozice na Ruskou federaci klesala. Na začátku války byla na asi 13 miliardách, takže relativně dost, ale už mnohem méně než předtím. A navíc se stalo něco nečekaného.
Šéf EGAP David Havlíček: My nabízíme lokomotivu, Korejci lokomotivu i s železnicí
Ukrajina je válečnou zónou, přesto tam české firmy obchodují více než před ruskou invazí. Exportní a garanční pojišťovna (EGAP) tam už pojistila obchody za 1,7 miliardy korun – a zatím bez jediné škody. Skutečný boj ale podle jejího šéfa Davida Havlíčka přijde až při poválečné obnově, kdy evropské firmy narazí na konkurenci států, které financují nejen export, ale i infrastrukturu.
Co nečekaného se ve vztahu k pojistným případům v Ruské federaci stalo?
Čekali jsme, že většina naší expozice skončí pojistnou událostí, protože Česko bylo klasifikováno jako nepřátelská země, a mysleli jsme si, že ruští dlužníci prostě přestanou platit z tohoto titulu. Ti ale paradoxně na začátku rusko-ukrajinského konfliktu řekněme první rok, dva, předpláceli. Důvod byl ten, že ruská centrální banka udržovala umělý kurz rublu na úrovni, která byla asi dvakrát silnější než tržní kurz, a tím pádem se vlastně jejich eurové závazky snížily na polovinu. Takže platili své úvěry v předstihu, protože na tom polovinu vydělali.
Takže to byla ve vztahu k Ruské federaci po začátku toho vojenského konfliktu první fáze, kdy nám tam nevznikaly skoro žádné škody. Potom už to samozřejmě začalo trochu drhnout. Nicméně veškeré pojistné události, které vznikly, a těch bylo minimum, jsme byli schopni pokrýt ze svých rezerv. Nepožadovali jsme po státu žádnou dotaci.
S čím jste se při řešení pojistných události v Rusku potkávali?
U některých obchodních případů začaly hrát roli politické vlivy a platební vůle se snižovala. Což jsme viděli třeba v tom, jak ruské soudy změnily způsob svého rozhodování vůči Česku a dalším zemím, které byly na jejich černé listině. Nicméně u žádného z těch případů jsme si neřekli, že to vzdáme, a že to, co je v Rusku, zůstane v Rusku. Musím pochválit náš tým, který při vymáhání mnohdy uplatnil i velmi kreativní cestu. Dokázali peníze z Ruska dostávat přes banky snad celého světa.
Církev se už dokáže uživit sama, pomocí nájemního bydlení
Arcibiskupství pražské bude letos poprvé hradit mzdy kněží a dalších pracovníků diecéze z výnosů nájemního bydlení. Nyní převzalo jeden bytový dům s 57 byty v pražské Ruzyni od společnosti Finep. Pod značkou XPlace tak arcibiskupství vlastní již 460 bytů, do roku 2027 jich chce mít šest set.
Vyjednáváním, soudně, prodejem pohledávek, když už nebyla jiná cesta. Kvůli evropským sankcím vůči Rusku jsme ale nemohli uplatňovat standardní nástroje typu restrukturalizace. Ta je vnímána jako úleva dlužníkovi. Proto jsme nemohli použít třeba prodloužení splátkového kalendáře, i když to dávalo smysl, a museli jsme vymýšlet jiné způsoby.
Chodíte k ruským soudům?
Je to případ od případu. U soudního jednání vidíme, jak si jsou naši dlužníci čím dál jistější, že bude soud k věci přistupovat v jejich prospěch. Ale stále to ještě není sto k nule. Často jsme také účastníky rozhodčího řízení, které se koná u českého soudu anebo třeba ve Vídni, a následně se rozsudek uplatňuje v Ruské federaci.
Jaký podíl má Rusko na celkovém objemu pojistných obchodů dnes?
Aktuálně je naše expozice vůči Ruské federaci zhruba jedna miliarda korun, tedy asi jedno procento. Znamená to výrazný pokles. A jsou to samozřejmě historické případy, protože pro nás je ruský trh od začátku války samozřejmě uzavřený a nepojišťujeme tam nic nového. Stejně přistupujeme i k běloruskému trhu.
Nechtějí vám uznat reklamaci bot? Pojistěte se proti tomu
Na trh vstoupila společnost Lexia Legal Protection, která nabízí pojištění právní ochrany a chce se stát jedničkou ve střední a východní Evropě. Pomocnou ruku nabízí i při řešení každodenních problémů, jako je neuznání reklamace, spor se sousedy, stavebním úřadem či neplacení faktur.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Šéf EGAP David Havlíček: My nabízíme lokomotivu, Korejci lokomotivu i s železnicí
