V zimě hrozí rampouchy a sníh padající ze střech. Kdo odpovídá za škody a jak se jim lze vyhnout
Sníh a led na střechách nejsou jen zimní kulisou, ale i reálným bezpečnostním rizikem. Při oblevě může dojít k pádu sněhu nebo rampouchů, které mohou zranit chodce nebo poškodit zaparkovaná auta. Kdo za takové škody odpovídá, jak jim předcházet a co dělat, pokud k nehodě dojde?
Sníh a led nahromaděný na střechách domů představují v zimních měsících významné riziko. Jakmile dojde k oblevě, může se větší množství sněhu uvolnit a spadnout na chodník nebo zaparkovaná vozidla. Následky mohou být vážné. Od škody na majetku až po zranění kolemjdoucích.
Kdo odpovídá za pád sněhu ze střechy
Odpovědnost za škody způsobené padajícím sněhem nebo ledem nese majitel nemovitosti. Ten má povinnost zajistit, aby jeho objekt neohrožoval okolí. Odpovídá tedy jak za újmu na zdraví, tak za škody na cizím majetku. Vlastník může tuto povinnost smluvně přenést na správce domu, vždy by však mělo jít o písemnou dohodu.
Jak riziku předcházet
Základem je pojištění odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti, které kryje škody způsobené třetím osobám. Samotné pojištění však nestačí. Pojišťovna vždy posuzuje, zda majitel přijal odpovídající preventivní opatření.
Důležité je pravidelné odklízení sněhu ze střechy, a to buď svépomocí, nebo prostřednictvím odborné firmy. Zásah hasičů přichází v úvahu pouze ve výjimečných situacích, například při mimořádných kalamitách.
Riziko lze snížit také technickým zabezpečením střechy, například instalací sněhových zábran, sněholamů nebo sněhových háků.
Co dělat, když ke škodě dojde
Pokud dojde ke zranění, je nutné zajistit zdravotní pomoc. Následně je vhodné událost zdokumentovat – pořídit fotografie místa, poškození i střechy, zaznamenat datum a čas a získat kontakty na svědky. V případě závažnějších škod je namístě přivolat policii, která sepíše úřední záznam. Škodu je poté nutné nahlásit pojišťovně.
Má výstražná cedule smysl
Výstražné cedule nebo dočasné zábrany mohou snížit riziko, z hlediska odpovědnosti však majitele plně nechrání. Jejich význam je spíše doplňkový – povinností vlastníka je především aktivně bránit vzniku nebezpečí.
Kdy majitel za škodu neodpovídá
Existují situace, kdy škoda vznikne v důsledku tzv. vyšší moci, například při náhlých a nepředvídatelných povětrnostních jevech. V takových případech majitel ani správce nemovitosti za škodu neodpovídá a náhradu obvykle neposkytuje ani pojišťovna.
Pokud jste naopak poškozený
V případě, že vám padající sníh nebo led poškodí majetek a nemáte havarijní pojištění, můžete náhradu škody vymáhat po majiteli nemovitosti. Jednodušší řešení představuje havarijní pojištění s krytím přírodních nebezpečí, kdy pojišťovna škodu uhradí a případné další vymáhání řeší sama.
Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
Princ Alfréd: Na údržbu zámku nám musí vydělat lesy
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
