Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa objevují kouzlo velmocenské politiky. Vidíme to ve Venezuele, ale hlavně v nátlaku na Grónsko. Americká armáda se tam už teď těší velké svobodě. Trumpovo kroky tedy dávají smysl jen v případě, že se svými spojenci už nepočítá.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Grónsko je důležité pro bezpečnost Spojených států, a proto udělá všechno pro to, aby ostrov získal. Kvůli tomuto cíli se nebojí udělat velkou mezinárodní roztržku – a dokonce ohrozit dosavadní mezinárodní řád založený na spolupráci v NATO. Logika jeho jednání při detailnějším pohledu pokulhává.

15 fotografií v galerii

Americký zájem o největší ostrov světa není ničím novým. Nápady na získání území se objevují už od druhé poloviny devatenáctého století. Nabídku na odkoupení Dánsku zaslala už administrativa demokrata Harryho Trumana těsně po druhé světové válce. Už tehdy Američané neúspěšně argumentovali „nepostradatelností pro bezpečnost“.

To bylo před osmdesáti lety. I když se USA nepodařilo Grónsko získat, jejich bezpečnostní situace ohrožena nebyla. Truman ani žádný jeho nástupce nedělal kolem ledového ostrova velký poprask, a už vůbec neohrožoval důležité spojenecké vazby. Proč to doteď šlo, ale najednou je třeba vyhrožovat invazí?

Trumpův manuál moci ve Venezuele, kterému rozumí Putin i Zelenskyj

Názory

Trump nezačal vyjednávání u stolu, ale u vrtulníku. Noc. Caracas ztichne. A potom se stane to, co si většina lidí nedovolí ani vyslovit: Donald Trump nechá zajmout Nicoláse Madura a odvézt ho do Spojených států. Trump pak pronese větu, která vymaže všechny nuance: Spojené státy jsou „v čele“, dokud nedojde k předání moci.

Radim Pařík

Přečíst článek

USA a Dánsko – vzoroví partneři?

Klíčovým faktem v celé této taškařici je skutečnost, že ostrov náleží Dánsku. Skandinávské království je americkým partnerem v NATO, a to nejen na papíře, ale chová se skutečně jako vstřícný a velkorysý spojenec. Jak připomíná deník The Guardian, aktuální smlouvy dávají americké armádě slušnou porci svobody.

Už od roku 1951 mohou Američané zřizovat a provozovat vojenské základny na území Grónska. V roce 2004 smlouvu potvrdila i místní vláda, která přímo specifikovala, že Američané mohou ubytovávat personál a „provozovat přistání, vzlety, kotviště, přístaviště, pohyb a provoz lodí, letadel a plavidel“. Toho armáda využívá vrchovatě, na severozápadě mají základnu Pituffik Space Base, kde v době studené války sloužilo až deset tisíc lidí.

Pro Dánsko a Grónsko je situace taktéž výhodná, protože Američané investují do infrastruktury a dávají práci několika stovkám místním. K tomu zajišťují bezpečnost v regionu, o který se může zajímat Rusko i Čína.

Dánsko se navíc s administrativou Joe Bidena dohodlo na rozšířeném přístupu americké armády k jejich základnám na území země. Podobné vazby mají USA i s dalšími skandinávskými státy. Američané tedy mohou vojensky operovat nejen v Grónsku, ale i v samotném Dánsku. Kde je tedy problém?

Dalibor Martínek: Kdo zastaví Trumpa? Evropa na to nemá sílu

Názory

Celá Evropa hledí na konání Donalda Trumpa s otevřenou pusou. Únos venezuelského prezidenta, teď apetit na Grónsko. Možná na Kolumbii nebo Mexiko. Co se to děje? Byli jsme tady na Západě jeden tým, strážci západních hodnot a hybatelé civilizace, demokracie. A najednou Trump vlítne s bandou hrdlořezů do nezávislého státu a unese tamního prezidenta.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Končí éra spolupráce? Vrací se velmocenské handlování?

Trumpovo jednání dává smysl pouze v jednom případě – pokud už Dány za své spojence nepovažuje nebo tak brzy hodlá učinit. V poslední době americký prezident často hovoří v tónu, který je jako vystřižený z doby imperiální velmocenské politiky se sférami vlivu. A nejen hovoří, Venezuela je toho příkladem. Trump své nápady obhajuje lživými argumenty. V případě Grónska například tím, že je „pokryté ruskými a čínskými loděmi všude kolem,“ což žádná data nepotvrzují.

Prezident svým nátlakem vrací svět krůček po krůčku do temných dob, kdy si státy nebyly ani formálně rovnocenné a s jejich obyvateli se handlovalo jako s houskami na krámě. Doba, kdy si šlo koupit kus země i s lidmi, je dávno pryč. I Dánsku, které se ve své koloniální historii také dvakrát nevyznamenalo, je jasné, že o osudu Grónska musí rozhodnout Gróňané.

Americká administrativa dává všanc relativně fungující systém, který udržel Západ v míru a spolupráci. Trump se dokonce nechal slyšet, že nevěří, že by mu spojenci z NATO přišli v případě potřeby na pomoc. Historie v tomto případě mluví jasně. Slavný článek 5 byl aktivován pouze jednou – a to na pomoc Američanům. Spojenci je následovali do problematické války v Iráku. Včetně Dánska.

Bylo by ironií, pokud by se NATO v historicky druhém případě muselo bránit útoku člena NATO.

Trhy letos porostou, ale ne všichni vydělají. Analytici upozorňují, že rok 2026 přinese návrat k fundamentům, vyšší volatilitu a konec tolerance k prázdným slibům.

Po třech velmi silných letech vstupují finanční trhy do roku 2026 s vysokými valuacemi a výrazně střízlivějším očekáváním. Růstový příběh pokračuje, ale éra snadných výnosů končí, shodují se oslovení analytici. Klíčová podle nich bude selekce, práce s rizikem a schopnost rozlišit realitu od euforie – především kolem umělé inteligence.

Podle Víta Hradila, hlavního ekonoma Investiky, čeká americký trh spíše umírněný rok. U indexu S&P 500 počítá s růstem kolem pěti procent a upozorňuje na ochlazení AI euforie. „Reálné komerční využití AI bude složitější, než si dnes trh představuje,“ říká Hradil. Rizikem zůstává i americká inflace, která může Fed nutit k opatrnějším krokům.

Zlatý rok pro investory? Na burzu se chystají nejzajímavější firmy za dekádu

Trhy

Své akcie v letošním roce pravděpodobně na burzu uvedou firmy jako SpaceX, Anthropic, CSG nebo Revolut. Trh se na takto velké emise těší a podle odborníků mohou při IPO firmy získat opravdu hodně peněz a akcie čekají vysoké nárůsty.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

O něco optimističtější je Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital. Ten očekává růst zisků firem v indexu S&P 500 o 12 až 13 procent, což by mohlo index posunout zhruba o 9 až 11 procent výše. Tahouny mají zůstat technologie, polovodiče a AI, zároveň ale varuje před přehříváním trhu a vznikem dílčích bublin.

Umělá inteligence zůstává hlavním strukturálním tématem, jenže investoři už nebudou tolerovat pouhé sliby. Podle analytika Lukáše Rašky z Portu se začne tvrdě hodnotit návratnost investic. Firmy, které AI skutečně promění ve vyšší zisky, zůstanou vítězi. Ostatní čeká volatilita.

Český investor má potenciál být jako Warren Buffett, říká Stacha z Investony

Money

Češi nechávají na běžných účtech ležet čtyři biliony korun. Platforma Investona, která vyrostla za základech obchodníka s cennými papíry Colosseum, po přejmenování Czech Asset Investments. Chce si na trh jít právě pro tyto peníze. „Češi, přestože jsou konzervativní, v posledních letech mnohem víc přemýšlejí o investicích,“ říká Radek Stacha, spoluvlastník Czech Asset Investments.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Dolar jako tichý zabiják optimismu

Evropa podle Hradila znovu přitahuje pozornost. Index STOXX 600 by podle něj mohl přidat kolem sedmi procent, investory láká nižší ocenění a institucionální stabilita. Podobně to vidí i Raška, který očekává pokračování růstu akcií, ale tempem bližším historickému průměru. „Rok 2026 bude víc o fundamentu a diverzifikaci,“ upozorňuje.

Tomáš Cverna, analytik XTB, upozorňuje, že rozvíjející se trhy mohou po silném roce zpomalit. Klíčovým faktorem bude americký dolar – jeho další výrazné oslabení už nepovažuje za pravděpodobné. Míšek zároveň varuje, že případné rychlé posílení dolaru by mohlo výrazně snížit zisky amerických firem a odhalit, jak velkou roli dosud hrál měnový efekt.

DeepSeek už trhy neděsí. Loňský šok z čínské AI se neopakoval

Trhy

Asistent umělé inteligence čínského start-upu DeepSeek před necelým rokem výrazně otřásl technologickými trhy. Uvedení modelu R1 vyvolalo paniku mezi investory a prudké výprodeje akcií předních západních technologických firem. Obavy tehdy směřovaly k možné ztrátě dominance Spojených států v oblasti umělé inteligence.

nst

Přečíst článek

Zlato nahoře, ropa pod tlakem

Na komoditních trzích se analytici shodují, že klíčovou roli bude i letos hrát geopolitika. Zlato podle Hradila může posílit zhruba o deset procent díky pokračujícím geopolitickým rozepřím. Míšek jde ještě dál a připomíná, že poptávku po zlatě dlouhodobě podporují centrální banky v rámci snižování závislosti na americkém dolaru. Podle něj se trh s drahými kovy nachází spíše v ranější fázi širšího investičního cyklu, nikoli na jeho konci.

Timur Barotov: Růstový trh dozrává. AI bublina a úvěrové riziko jej může ukončit

Názory

V posledních pěti letech došlo k inflaci téměř všeho – od spotřebního zboží přes komodity až po investiční aktiva. Tato inflační epizoda byla logickým důsledkem nouzového navyšování množství peněz v oběhu vládami a centrálními bankami na počátku pandemie.

Timur Barotov

Přečíst článek

Ropa má naopak složitější výhled. Hradil očekává zhruba desetiprocentní pokles ceny kvůli převisu nabídky nad poptávkou. Míšek připouští i scénář poklesu ceny ropy Brent směrem k 50 dolarům za barel, mimo jiné kvůli geopolitickému tlaku na zvýšení produkce a strategickým zájmům Spojených států.

Kryptoměny: jen pro silné žaludky

Na kryptu se analytici shodnou rychle. Volatilita zůstane extrémní. Cverna dává přednost bitcoinu před altcoiny, Raška připomíná, že kryptoměny by měly zůstat jen doplňkem portfolia. Hradil otevřeně přiznává, že jejich směr je prakticky neodhadnutelný.

Rok 2026 má potenciál být pozitivní, ale nebude jednoduchý. Investory čeká méně euforie, více práce a tvrdší rozlišování mezi vítězi a poraženými. Podle analytiků právě disciplína, diverzifikace a realistická očekávání budou rozhodovat víc než kdy dřív.