Umělá inteligence bude řídit opravy vlaků, zpoždění způsobená technickými závadami se mohou stát minulostí
Plné nástupiště lidí, ale vlak, který měl před dvaceti minutami odjíždět, ještě ani nedorazil. Z rozhlasu se ozývá hlášení o poruše lokomotivy a čekání na její náhradu. Nejen na české železnici nejsou takové situace ničím výjimečným, poruchám zcela zabránit nelze. Přesto podle Jana Otýpky ze společnosti TTC Marconi existuje elegantnější způsob, jak zajistit plynulý chod železnice. Na scénu přichází umělá inteligence.
Železnice hraje klíčovou roli v osobní i nákladní dopravě už dvě stě let. Díky průběžné modernizaci se dnešní vlaky od těch prvních liší v mnohém, přesto se i dnes řada věcí nechává náhodě. „Na železnici je standardem takzvaná reaktivní údržba. Jednoduše čekáme, až se něco rozbije, a teprve potom to opravujeme. Stačí přitom jeden výpadek ve špatný čas a na špatném místě, aby vznikl dominový efekt a zastavil se pohyb i na evropských páteřních linkách, které denně využívají desetitisíce lidí,“ popisuje Otýpka.
Jedinou alternativou byla až doposud preventivní údržba. Ta obnáší intervalovou výměnu jednotlivých součástek podle přesně daného harmonogramu. Nehrozí pak náhlé poruchy a výpadky, na druhou stranu ovšem dochází k výraznému nárůstu nákladů a také velkému plýtvání, protože se často zbytečně vyhazují díly, které by za normálních okolností sloužily ještě dlouhé roky. To nejde dohromady se sílícím tlakem na ceny, ale ani s rostoucím objemem evropského vlakového provozu.
„Do roku 2030 plánuje Evropská unie nárůst osobní vlakové dopravy přibližně o třetinu, u nákladní dokonce až o čtyřicet procent. Tradiční přístupy takový tlak nemohou zvládnout, protože okna pro výluky se zkracují a infrastruktura stárne,“ upozorňuje Otýpka.
Česká technologická a realitní skupina TTC dokončila akvizici tuzemské konzultační a projektové společnosti Ayudate. Prostřednictvím firmy TTC HOLDING získala ve společnosti stoprocentní podíl. Hodnotu transakce strany nezveřejnily.
Skupina TTC kupuje Ayudate. Posiluje v zabezpečení vlaků ETCS
Zprávy z firem
V hlavní roli umělá inteligence
S nástupem AI se železničářům dostává do rukou nový důležitý nástroj. „Otevírají se možnosti přesné predikce. AI průběžně čte a vyhodnocuje data. Včas pak dokáže odhalit součástku, která brzy selže. Techniky upozorní dokonce i na to, za kolik dní či týdnů k tomu dojde,“ vysvětluje Otýpka s odkazem na studii zpracovanou před dvěma lety konzultační společností McKinsey a Mezinárodní železniční unií (UIC). Podle ní může predikce snížit náklady na údržbu až o jednu pětinu a zamezit až třetině neplánovaných výpadků.
V některých zemích už prediktivní údržbu testují. „V Nizozemsku s ní pracuje společnost ProRail, která spravuje přes sedm tisíc kilometrů tratí. Z dostupných dat vyplývá, že počet poruch klesl o čtvrtinu a podíl vlaků jedoucích podle jízdního řádu vzrostl na víc než devadesát procent.“ Do datové infrastruktury nyní investuje i společnost Infrabel v Belgii nebo Siemens ve Španělsku. „Přesnost dodržování jízdního řádu se na trase z Barcelony do Madridu přiblížila sto procentům, navíc klesly provozní náklady.“
Data jsou alfou a omegou
Na trati, ve vozidlech i další infrastruktuře je třeba rozmístit senzory, které bezpečně a bez zpoždění přenášejí data. Typicky se sbírají data z výhybek, záznamy o otevírání dveří jednotlivých vlaků, ale řeší se i zdánlivé drobnosti, jako je spotřeba vody na vlakových toaletách. Moderní kolejová vozidla už jsou těmito senzory vybavena z výroby, na kolejích ale jezdí i desítky let staré vlaky.
„Na trati se stále používají komunikační systémy staré i třicet let. Nová řešení s nimi musí umět komunikovat, což je technicky nejnáročnější část celého procesu – a také důvod, proč zatím tato řešení v praxi často selhávají,“ popisuje Otýpka, který vidí naději v novém komunikačním systému FRMCS založeném na 5G sítích. Na něj bude evropská železnice postupně přecházet, což umožní rychlejší a objemnější přenosy dat z jedoucích vlaků do vlakových center.
Spolehlivost sítí a ochrana dat před jejich falšováním i úniky. To jsou dnes hlavní témata nejen pro firmy, ale také pro kritickou infrastrukturu státu, kde na chyby není ani nejmenší prostor. „Když volám kolegovi a nedovolám se, zkusím to za chvíli znovu. Ale když volám záchranku, druhý pokus už obvykle nemám,“ říká Martin Bajer ze společnosti TTC Marconi, která v oblasti kritické infrastruktury a kritické komunikace působí coby poskytovatel technologických řešení. 
Kritická infrastruktura vstupuje do nové éry, prim hraje rychlá síť a umělá inteligence
Zprávy z firem
Tam se následně data analyzují. Modely prediktivní diagnostiky fungovaly už dříve, pracovaly například s časovými řadami a dalšími přístupy. Umělá inteligence jim ale dala větší přesnost a otevřela nové možnosti. „Data se v reálném čase porovnávají s tím, jak se zařízení chovala v minulosti. Tedy před tím, než docházelo k poruchám. Systém se tak učí a závady potom dokáže předvídat s velkou pravděpodobností.“
Tady ovšem proces nekončí. Aby predikce dávaly smysl, je třeba umět je přeměnit v konkrétní akci. „Technik v terénu musí dostat informaci, co, kdy a kde je třeba udělat.“ Otýpka dodává, že zapomínat se nesmí na bezpečnost, protože železnice patří do kritické infrastruktury státu. Navíc je třeba přesvědčit techniky s desetiletími praxe a zavedenými postupy, aby věřili algoritmu a moderním technologiím. Když se to všechno povede, přínosy prediktivní údržby mohou být podle Otýpky obrovské.
Česká účast v evropské „železniční revoluci“
Sběr a analýzy dat jsou pro skupinu TTC denním chlebem. Pracuje s nimi mimo jiné v energetice, kde se prediktivním modelům dlouhodobě věnuje. Díky využití umělé inteligence a strojového učení dnes předchází výpadkům distribuční sítě nejen v Evropě, ale i zemích Blízkého východu. Na podobném principu by teď měla probíhat i komunikace na železnici. „Celý proces je postaven na sběru obrovského množství dat z mnoha senzorů, na schopnosti tato data online zpracovávat a přenášet je do datových center, kde probíhají další analýzy a predikce. V těchto oblastech působí řada firem z naší skupiny, proto vidíme příležitost vybudovat vertikální řetězec služeb, které k sobě vzájemně patří,“ popisuje Otýpka s tím, že železnice je už dnes pro skupinu klíčovou oblastí, a proto chce být u toho, až prediktivní údržba přijde i k nám.
TTC nyní jedná s prvními potenciálními partnery a zákazníky o možnostech pilotního projektu. „Věříme, že první řešení by se mohla objevit v reálném provozu do konce příštího roku,“ dodává Otýpka.
Začínala v devadesátkách, kdy svůj boom zažívaly telekomunikace, dnes je u toho, když podobný rozvoj přichází v energetice. Skupina TTC má velké cíle v Česku i zahraničí a chce přispět ke spolupráci tuzemských firem nebo rychlejšímu inovačnímu rozvoji. Pomůže jí s tím ekosystém BRAIN CONNECT Prague, který funguje od letošního května. Jak ostatně říká člen představenstva Luboš Müller, inovace má celá skupina v Dna. Před více než třiceti lety totiž vznikala na základech Výzkumného ústavu telekomunikací.
Müller z TTC: České firmy spolu soupeří. Pokud chtějí uspět v zahraničí, musejí začít spolupracovat
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
