Česko čeká teplotně nadprůměrné léto a s ním i otázka, zda se mohou opakovat blackouty. Podle zakladatele energetické skupiny Amper Jana Palaščáka jsou soláry snadný terč, ale hlavním viníkem výpadků elektřiny nejsou. Tím jsou přehřívající se sítě, slabá odolnost infrastruktury, sucho a problémy konvenčních elektráren s chlazením.

Toto léto přicházelo po špičkách, v prvních dvou červnových týdnech teploty často nedosahovaly ani dvaceti stupňů. Podle všeho ale šlo o příslovečný klid před bouří, kdy už během několika dní mají teploty začít stoupat až k supertropickým hodnotám doprovázeným dlouhými obdobími sucha. Taková vedra skutečně představují hrozbu pro přenosové a distribuční sítě. Vždyť pětatřicítky a výše se do přelomu století ve střední Evropě vůbec nevyskytovaly, takže na ně naše infrastruktura není stavěná.

Itálie ukazuje, co vedro umí

Ostatně přehřátí a rozpínání elektrických kabelů způsobilo blackout, který začátkem července loňského roku postihl řadu italských měst včetně Florencie, Milána a Bergama. K výpadku přispělo také skokové zvýšení spotřeby o přibližně osminu poté, co celá Itálie pustila klimatizaci naplno. Mimochodem, jeden lokální výpadek země zaznamenala už i letos, totiž koncem května v Turíně, a to ze stejných příčin jako loni.

Milion domácností bez proudu. A dva montéři s eseróčkem jako obětní beránci

Názory

ČEPS tvrdí, že za červencový blackout může jeden špatně opravený drát. Jenže souběh selhání v Ledvicích, chaos v dispečinku a otázky z Evropy ukazují, že skutečný problém je mnohem hlubší – a dražší.

Jan Palaščák

Přečíst článek

Český blackout nebyl o solárech

A když už se ohlížíme za loňským létem, jinak poměrně mírným: když 4. července postihl velkou část Čech v našich končinách bezprecedentní výpadek dodávek elektrické energie, jistá část informačního prostoru měla okamžitě jasno, že může za to nadvýroba bavorských FVE v onen velmi letní den. Ve skutečnosti však lapálii způsobil pád vedení vysokého napětí a hlavně následné nedodání výkonové rezervy obecně, zejména pak ze strany uhelné elektrárny Ledvice. Svůj podíl na kalamitě měly také složitá topologie sítí v daný okamžik v důsledku odstávek a dispečink ČEPS jako provozovatele přenosové sítě.

Vedro škodí hlavně konvenčním zdrojům

Na fotovoltaické elektrárny totiž mají extrémní teploty jen malý nebo i záporný vliv a náhlé změny ve výrobě způsobené oblačností dokážou meteorologické predikce solidně zachytit. Extrémní vedra tak komplikují spíše výrobu z konvenčních zdrojů s chladicím okruhem. Voda nezbytná ke chlazení elektráren je teplejší, a pokud zároveň panuje sucho, nemusí jí být dostatek. Loni touto dobou bylo utlumeno či dokonce odstaveno 17 z 18 francouzských jaderných elektráren, zejména těch podél Garonne, Loiry a Rhôny. V některých případech šlo o plánovanou údržbu, kapacita ztracená ve dnech 1. a 2. července přímo v důsledku veder však činila nejméně 7 GW neboli zhruba 15 procent výkonu všech francouzských jaderných elektráren.

Žádný blackout ani vyšší účty za elektřinu. S koncem uhelných zdrojů v Česku nic takového nehrozí, uklidňují analytici

Zprávy z firem

Tykačova Sev.en oznámila konec tří uhelných zdrojů. Analytici vysvětlují, proč se spotřebitelé nemusí bát dramat v podobě blackoutů nebo rostoucích účtů za elektřinu.

ČTK

Přečíst článek

Bez modernizace sítí bude riziko růst

Stejné problémy mělo v té době Švýcarsko a například i naši severní sousedé se dlouhodobě potýkají s potížemi při chlazení svých uhelných elektráren. V kombinaci s tím, jak supertropy ohrožují přenosovou a distribuční infrastrukturu, se tedy jedná o dlouhodobý problém, který se bude s postupující změnou klimatu jen zhoršovat. Nejde přitom ani tak o český scénář zaviněný sérií pochybení jako spíše o výše zmíněné „italské“ scénáře, které opravdu mohou být častější. Alespoň pokud nebudeme dále modernizovat distribuci energie směrem k vyšší odolnosti sítí, a to nejen s ohledem na měnící se vzorce výroby a spotřeby, ale právě také na extrémní počasí.

El Niño není hlavní český problém

Mimochodem, v médiích často zmiňovaný jev El Niño se teprve formuje a jeho efekt bude nejsilnější na přelomu roku, bez ohledu na to, že ve střední Evropě je tak jako tak obtížně kvantifikovatelný. I přesto byla zima 2015/16 v Česku druhou nejteplejší od začátku měření, k čemuž přispělo také tehdy řádící „super El Niño“, jedno z úplně nejsilnějších v zaznamenané historii. To, a případně i velmi mírné zvýšení cen některých zemědělských komodit na globálních trzích, je ovšem vše, co sebesilnější El Niño dokáže způsobit v našich končinách.

Další komentáře Jana Palaščáka

Vyšší sazby ČNB pomohly střadatelům. Ministerstvo muselo přidat na Flexi Bondech.

Zvýšení sazeb ČNB zkomplikovalo život ministerstvu financí. U Flexi Bonds muselo pár dní před ukončením objednávek zvýšit úrokovou sazbu z 3,5 na 3,75 procenta.

Flexi Bondy ponesou víc

Dluhopisy Republiky ještě nebyly emitovány, a už došlo ke změně jejich podmínek. A to ve prospěch občanů, kteří si je objednali. „Výnos u Flexi Bondu je roven repo sazbě ČNB,“ potvrdil mluvčí ministerstva financí Filip Běhal. Dodal, že změna, tedy zvýšení úrokové sazby z 3,5 na 3,75 procenta, byla provedena vzápětí po oznámení bankovní rady ČNB o úpravě úrokových sazeb směrem nahoru.

Změna platí pro všechny zájemce o dluhopisy, nezávisle na tom, zda si je již objednali či dokonce zaplatili. Sazba 3,75 procenta platí od 15. července do 15. října, tedy po dobu platnosti první emise. Možnost si dluhopisy objednat končí tuto neděli (28. června) a mezní termín pro zaplacení pak 7. července.

Největší zájem je o fixní dluhopisy

Flexi Bondy (tzv. vyměnitelné státní pokladniční poukázky) mají dobu splatnosti tři měsíce a po uplynutí této doby, tedy 15. října 2026, budou peníze do nich vložené spolu s výnosem automaticky investovány do nákupu dalších dluhopisů, tedy další emise, na další tři měsíce. Takto bude proces pokračovat dál, pokud si ovšem majitel dluhopisu nebude přát investování ukončit a peníze vybrat. Prvním termínem automatické reinvestice bude 15. říjen a posledním datem, do nějž je možné si reinvestici rozmyslet, bude 9. říjen. Dluhopisů s úročením rovným čtrnáctidenní repo sazbě ČNB si občané objednali za 22,8 miliardy korun.

Státní dluhopis srovná banky do latě, dají klientům lepší podmínky, tvrdí ekonom Křeček

Money

O Dluhopisy Republiky, což je půjčka státu na své útraty, je větší zájem, než se čekalo. Lidé si zatím objednali dluhopisy za 44 miliard korun, plánovaný objem byl 20 miliard. Ministerstvo financí poptávku vyslyší a dluhopisů vydá víc, nabídka státu bude pokračovat až do konce června. Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma společnosti BH Securities, dává nákup dluhopisu smysl. Dluhopis slibuje dobré a bezpečné zhodnocení. Podle Křečka jsou podmínky státního dluhopisu tlakem na banky, aby vylepšily úroky či snížily poplatky u spořících účtů a termínovaných vkladů.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Srozumitelnost se počítá

Největší zájem měli lidé o pevně úročený dluhopis, jehož úroková sazba na konci pětileté doby splatnosti vynese 4,544 procenta. Zatím si jich lidé upsali za bezmála 40 miliard korun, tedy skoro dvojnásobek objemu objednaných Flexi Bondů a čtyřnásobek Proti-inflačních dluhopisů. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka to přičítá tomu, že fixní dluhopis je pro lidi nejčitelnější, má totiž nejjednodušší podmínky. Takový přístup českých domácností ostatně podle Peterky odpovídá pravidlu investování. „Když se na to podíváme i optikou velkých světových investorů, tak tito investoři říkají, že člověk má investovat tam, kde tomu rozumí. A je zřejmé, že právě ten fixní dluhopis je nejsrozumitelnější,“ říká Peterka.

Zájem českých retailových investorů – celkově si lidé do dnešního dne objednali Dluhopisy Republiky za 72,4 miliardy korun – jej nepřekvapuje. Finanční gramotnost v Česku podle něj roste a navíc, lidé zejména starší ročníky, podle něj mají na svých celoživotních úsporách nastřádanou pěknou řádku miliard.

Češi volí jistotu, rekordně investují do státních dluhopisů

Money

Zájem o státní dluhopisy v čase covidu ještě posílil, v právě skončené 12. emisi Dluhopisů Republiky si Češi objednali státní dluhopisy za 5,6 miliardy korun. To je vůbec nejvíce od zahájení jejich prodeje na konci roku 2018. Uvedlo to ministerstvo financí.

ČTK, vku

Přečíst článek