Suverenitu dat se nevyplatí podceňovat
Rozmach cloudových technologií a zejména aplikací veřejného cloudu vedl k tomu, že se celá řada firemních dat přesunula z vlastních serverů podniků na infrastrukturu poskytovatelů cloudových služeb. Tento přístup s sebou přinesl podnikům řadu výhod: pružnost a agilitu, zjednodušení správy i finanční efektivitu, kdy se snižují investiční náklady a platí se pouze za skutečně spotřebované zdroje.
V posledních letech se nicméně ukazuje, že „neomezený“ veřejný cloud není všelékem. Geopolitická nejistota i zvyšující se regulační požadavky znamenají, že není jedno, kde jsou citlivá uložena a zpracovávána. Požadavek na to, aby podniky měly nad svými daty maximální kontrolu a chránily je před potenciálně nežádoucím zahraničním vlivem, se označuje jako „suverenita dat“. Jinak nahlíženo jde o princip, podle kterého data podléhají zákonům a správě země, ve které jsou shromažďována, zpracovávána a ukládána.
Výše uvedené se netýká jen provozovatelů kritické infrastruktury nebo finančních služeb, kde jsou určitá pravidla vyžadována již dřívější legislativou. Suverenita dat se stává kritickou otázkou pro prakticky všechny větší podniky. A její význam se ještě zvyšuje spolu s rostoucím využíváním modelů umělé inteligence. Není totiž jedno, na datech jakého původu a kde se příslušné modely trénují, kde se ukládají záznamy interakcí s AI a podobně.
Americká společnost Oracle v příštích pěti letech investuje do datových center v Německu dvě miliardy dolarů. Chce tak uspokojit rostoucí poptávku po umělé inteligenci a cloudové infrastruktuře v zemi. Miliardu dolarů hodlá investovat i v v Nizozemsku.
Miliardové investice. Oracle zřídí v Německu a Nizozemsku datová centra
Zprávy z firem
„Podle naší nedávné studie už celých 78 procent organizací přehodnocuje své datové strategie tak, aby zahrnovaly suverénní datová centra a silnější rámce správy. Společnosti modernizují IT infrastrukturu s cílem snížit 100procentní závislost na zahraničních poskytovatelích,“ uvádí Paul Melmon, ředitel pražského R&D centra společnosti Pure Storage, která vyvíjí moderní úložiště dat.
Hlavními architekty světových veřejných cloudů a modelů umělé inteligence jsou americké a čínské firmy; zbytek světa proto zvažuje, jak na tuto situaci reagovat. Legislativní rámce proto chystá i EU. „Navrhovaný zákon o rozvoji cloudu a umělé inteligence má za cíl poskytnout evropským podnikům a veřejným orgánům přístup k bezpečným, udržitelným a interoperabilním cloudovým infrastrukturám. To je důležité, protože nedávné geopolitické události ukázaly, že kontrola nad digitální infrastrukturou může být narušena přes noc – nikoli kvůli technické poruše, ale kvůli politickému tlaku nebo zahraniční jurisdikci,“ vysvětluje Paul Melmon.
Proslulá česká společnost Laurina a Klementa kdysi přecházela od výroby jízdních kol k motocyklům a automobilům. „Tohle je v našem byznysu vlastně úplně stejné,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Karel Masařík, jehož firma Codasip je současnou českou „hvězdou“ v oboru designu čipů. „Vyvíjíme čím dál víc komplexnějších procesorů. Jak se rozšiřoval náš inženýring, rostla také naše schopnost – obrazně řečeno – místo kol designovat motorky a pak osobní automobily.“
Nejúspěšnější český byznysmen přes čipy: Jdeme ve stopách Avastu i Laurina a Klementa
Leaders
Rizika pro podniky jsou jasná
Zmíněný průzkum provedený společností Pure Storage a Technickou univerzitou Sydney potvrdil, že zákazníci se stále více zajímají o to, kde jsou jejich data uložena. Největší obavu mají respondenti v této souvislosti z rizika přerušení služeb. 92 procent připouští, že nedostatečné plánování suverenity dat může vést k poškození reputace společnosti a podle 85 procent hrozí ztráta důvěry zákazníků.
Podnikům lze v této souvislosti doporučit zvážit strategii více poskytovatelů služeb (což má smysl už i proto, že se tím snižuje riziko technologického uzamčení a vzniku závislosti na jediném dodavateli), přijetí suverénních datových center a začlenění zvýšených požadavků na správu dat do obchodních smluv.
Řešením je hybridní přístup
Suverenita dat přitom neznamená, že by se firmy měly vzdát dosavadních nebo budoucích investic do služeb veřejného cloudu. Řada poskytovatelů je schopna garantovat, že data jsou uložena a zpracována pouze v určité zemi (nebo v šířeji vymezené oblasti typu EU). Veřejný cloud lze také využívat pro méně důležité funkce a tím se nepřipravit o nesporné výhody této technologie.
Vhodným přístupem je proto analýza rizik a zajištění suverenity dat pro klíčové aplikace a data. V případě umělé inteligence znamená suverenita dat to, aby citlivá data používaná pro trénování a odvozování nových informací byla auditovatelná, spravovaná a chráněná. Vedle vlastní fyzické suverenity dat pak existuje také suverenita technologická, která obnáší například používané šifrovací technologie a přenositelnost dat.
Spíše než univerzální doporučení lze organizacím poradit, aby posuzovaly požadavky na suverenitu pro každou aplikaci zvlášť a zvolily hybridní přístup, snažily se nicméně omezit závislost na konkrétních poskytovatelích cloudových služeb a hyperškálovaných řešení. Pro mnoho pracovních úloh zůstává podle Paula Melmona veřejný cloud nejefektivnějším řešením. Naopak pokud jde o kritické pracovní úlohy, suverénní hostingové prostředí může být jedinou schůdnou možností. Řešením jsou proto hybridní strategie.
Investice do primárního výzkumu jsou složité, ale potenciálně mimořádně ziskové. I tak probíhají zejména na Západě a nikoli ve střední a východní Evropě, říká investor Michal Zahradníček, jehož fond Life BioCEEd se zaměřuje právě na tuto oblast. „Náš fond má nyní půl miliardy, ale když bude potřeba, můžeme si zavolat více finančních prostředků, myslím, že bychom mohli proinvestovat 1,5 až 2 miliardy,“ říká investor.
Investor Michal Zahradníček: Česká věda má skryté diamanty, které zatím leží ladem
Leaders
Investice do budoucnosti
Státy a podniky se do budoucna budou muset na modelech suverenity shodnout. Distribuované systémy nelze ponechat bez správy, stejně jako nelze všechny operace s daty uzavřít do suverénního území.
„Vzhledem k tomu, že EU investuje 200 miliard eur do infrastruktury umělé inteligence a stále větší pozornost se věnuje kritické národní infrastruktuře, je pravděpodobné, že se požadavky na suverenitu budou rozšiřovat. Budování nebo zavádění suverénní infrastruktury proto nyní organizacím zajišťuje pozici pro budoucnost, a to bez ohledu na současné předpisy,“ uzavírá Paul Melmon.
Nový díl talkshow Na kus řeči s právníky se zabývá problematikou autorského práva v kontextu umělé inteligence (AI) a analyzuje, jak současný právní rámec – zejména český – reaguje na nové technologické výzvy. Hlavním tématem je otázka, zda mohou být výtvory vytvořené umělou inteligencí chráněny autorským právem, a pokud ano, za jakých podmínek.
Maluje, píše i skládá. Ale vše, co vytvoří umělá inteligence, autorský zákon nechrání
Zprávy z firem
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
