Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Tykač posiluje v energetice. Sev.en získala americké ropné a plynové vrty

Pavel Tykač
ČTK
 nst
nst

Česká investiční skupina Sev.en Global Investment, která patří do energetické skupiny Sev.en podnikatele Pavla Tykače, vstupuje do těžby ropy a plynu ve Spojených státech. V Texasu koupila ropné a plynové vrty společností UpCurve Energy I a II. Cenu transakce nezveřejnila.

Vrty denně vytěží přibližně 5000 barelů ropy, tedy téměř 800 tisíc litrů. To odpovídá více než třem procentům průměrné denní spotřeby pohonných hmot v Česku. Zároveň produkují i velké objemy zemního plynu.

Sev.en GI kvůli akvizici založila v USA nový holding Sev.en US Resources. Převzatá společnost bude pod jeho střechou fungovat pod názvem Perun. Působí hlavně v pánvích Permian a Delaware, které podle skupiny patří k nejdůležitějším oblastem amerického ropného průmyslu.

Těžební práva

Součástí obchodu jsou nejen samotné vrty, ale také těžební práva k rozsáhlým pozemkům. Na nich je více než stovka ověřených lokalit pro další rozvoj těžby.

„Ropu a plyn, které jsou stále páteří světové ekonomiky, máme v hledáčku už delší dobu. Tahle transakce je důležitým milníkem dlouhodobé strategie skupiny. S ohledem na současnou geopolitickou situaci jsem rád, že se nám transakci povedlo dokončit v tak klíčovém okamžiku,“ uvedl výkonný ředitel Sev.en GI Alan Svoboda.

Nový holding Sev.en US Resources má sloužit jako základna pro další rozvoj skupiny ve Spojených státech. Sev.en GI pod touto značkou plánuje rozvíjet převzaté vrty i těžební práva a hledat další příležitosti v těžbě ropy a zemního plynu.

„Dnešním dnem se stáváme novým ambiciózním hráčem v odvětví, které podle nás zůstane nezbytnou součástí globálního energetického mixu ještě po několik desetiletí,“ dodal Svoboda.

Sev.en Global Investments řídí zahraniční investice skupiny Sev.en. Vedle tradiční energetiky a těžby se zaměřuje také na další odvětví, například ocelářství, těžbu nerostných surovin nebo výrobu organických hnojiv.

Cíglerův Seyfor překonal miliardu v zisku. Z Brna buduje evropského technologického jednorožce

„Dnes se nad tím zpětně usmíváme,“ říká Martin Cígler o někdejších plánech Seyforu. Realita totiž plány výrazně přerostla. Brněnská softwarová skupina dnes působí v osmi zemích, za akvizice utratila přes 100 milionů eur a do roku 2030 chce patřit mezi evropské technologické jednorožce.

Přečíst článek

Předloni skupina vykázala čistou ztrátu 52 milionů eur, tedy zhruba 1,27 miliardy korun. Hrubý provozní zisk EBITDA klesl na 238 milionů eur z 434 milionů eur v roce 2023. Účetní ztráta souvisela především s přeceněním hodnoty majetku směrem dolů. Tržby v roce 2024 poprvé překonaly dvě miliardy eur, tedy asi 48,8 miliardy korun.

Pavel Tykač podniká především v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Patří k nejbohatším Čechům. Ovládá mimo jiné druhého největšího výrobce elektřiny v Česku Sev.en Energy, do které patří severočeské hnědouhelné doly Vršany a ČSA, elektrárny Chvaletice a Počerady a teplárny ve Zlíně a Kladně.

Prostřednictvím dalších firem Tykač skupuje také akcie, například Monety nebo ČEZ. Vlastní fotbalový klub Slavia Praha a angažuje se i v zahraničí.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Žádný blackout ani vyšší účty za elektřinu. S koncem uhelných zdrojů v Česku nic takového nehrozí, uklidňují analytici

Přečíst článek

Co všechno změní Metropolitní plán? Praha ukazuje, kde poroste a kde už stavět nepůjde

Konečným schvalováním projde Metropolitní plán 28. května.
Profimedia.cz
Petra Nehasilová

Metropolitní plán má změnit podobu Prahy na desítky let dopředu. Otevírá cestu až k 350 tisícům bytů, proměně brownfieldů, metru D, desítkám kilometrů nových tramvajových tratí i jasným limitům pro výškové stavby. Definitivní slovo ale ještě budou mít zastupitelé.

Praha je blízko zásadní změně pravidel pro svůj budoucí rozvoj. Pražští radní schválili návrh Metropolitního plánu, dokument ale ještě čeká finální hlasování zastupitelů. Ti by o něm měli rozhodovat 28. května.

Nový plán má nahradit dosavadní územní plán z roku 1999 a určit, kde se bude v metropoli stavět, kde zůstane krajina, kudy povedou klíčové dopravní stavby a jak vysoké domy budou v jednotlivých částech města přípustné. Podle města má dokument otevřít prostor až pro 350 tisíc nových bytů včetně veřejné vybavenosti, jako jsou školy nebo nemocnice.

„Metropolitní plán může být klíčovým krokem k tomu, aby se v Praze konečně mohlo více stavět,“ uvedl již dříve v rozhovoru pro Newstream největší pražský developer Dušan Kunovský.

Praha má růst dovnitř, ne do polí

Základní princip Metropolitního plánu se dá shrnout jednoduše: Praha se má přestat nekontrolovaně roztahovat do krajiny a lépe využít prostor uvnitř města. Plán pracuje s takzvanou dostředností, tedy s rozvojem vnitřních rezerv, zanedbaných areálů, proluk a transformačních území. Nejde jen o ochranu krajiny, ale i o dopravu a náklady města. Výstavba na okrajích Prahy zvyšuje tlak na auta, silnice, parkování i veřejné služby, zatímco rozvoj uvnitř města může lépe využít metro, tramvaje, železnici i existující infrastrukturu.

Brownfieldy jako hlavní rezerva města

Největší příležitost mají představovat brownfieldy. Tedy bývalé průmyslové, železniční nebo dopravní areály, které dnes často leží ladem nebo jsou využité jen částečně. Právě tam má Praha hledat největší část budoucí bytové výstavby. Podle města tvoří brownfieldy 55 procent rozvojových ploch, ale soustředí se na nich až 73 procent kapacity nové výstavby. Většina těchto území navíc leží v dosahu tramvaje, metra nebo železnice, což z nich dělá logická místa pro vznik nových čtvrtí.

Mezi největší transformační území patří například Bubny-Zátory, Nákladové nádraží Žižkov, Smíchovské nádraží, Vysočany, Palmovka nebo části Letňan. Nemají se z nich stát jen soubory bytových domů. Plán počítá s tím, že nové čtvrti musí nabídnout také školy, školky, obchody, služby, parky, pracovní příležitosti a veřejný prostor. 

Nová etapa výstavby Žižkova

Ještě nedávno brownfield, dnes obří jáma. Výstavba nového Žižkova za miliardy začala

Transformace bývalého nákladového nádraží patří k největším rozvojovým projektům v Praze. První etapa počítá s bytovými domy, parkem i občanskou vybaveností.

Přečíst článek

Až 350 tisíc bytů. Ale ne hned a ne automaticky

Číslo 350 tisíc nových bytů je nejviditelnější politický argument pro plán. Ukazuje, že Praha má uvnitř svého území stále velkou rezervu pro výstavbu. Zároveň je ale potřeba ho číst opatrně. Metropolitní plán neurčuje, kdy přesně byty vzniknou, kdo je postaví ani za jakou cenu. Je to rámec, který říká, kde pro ně může být místo. Investorům ale může pomoci tím, že omezí roky trvající žádosti o změnu územního plánu.

Developerský sektor proto sleduje přijetí plánu jako jeden z nejdůležitějších momentů posledních let. „Věříme, že po mnoha letech příprav se Metropolitní plán stane důležitým mezníkem v řešení dlouhodobého problému nedostatečné výstavby v Praze a že naplní očekávání v podobě zvýšení kapacity pro bytovou i komerční výstavbu,“ uvedl Zdeněk Soudný z Asociace developerů.

Projekt na Smíchově

Další kus Smíchova zmizí pod jeřáby. U řeky vznikne čtvrť za šest miliard

Smíchov čeká další velká proměna. UDI Group po jedenácti letech povolování spouští projekt SIDE Smíchov Living, dříve známý jako Vltava Meadows. Na brownfieldu mezi Strakonickou a Nádražní vyroste přibližně 1200 bytů s obchody, službami a zelení. První etapa má být hotová na přelomu let 2028 a 2029.

Přečíst článek

Infrastruktura: bez škol, tramvají a sítí město fungovat nebude

Metropolitní plán není jen o bytech. Nové čtvrti nemohou fungovat bez škol, školek, parků, zdravotnických zařízení, tramvajových tratí, silnic, kanalizace, vody, energií a dalších sítí. V praxi to znamená, že velké transformační lokality mají být plánovány jako plnohodnotné městské čtvrti. Nestačí postavit byty a zbytek nechat na městě. Rozvoj musí být provázaný s veřejnou dopravou, technickou infrastrukturou a občanskou vybaveností.

Plán má zároveň chránit koridory pro významné dopravní stavby, například metro D, nové tramvajové tratě, Městský okruh nebo železniční propojení. Základní úsek metra D má měřit 10,6 kilometru a propojit Náměstí Míru s Depem Písnice přes Pankrác, Krč, Libuš a Písnici. Tramvajová síť se má rozšířit o více než 70 kilometrů nových tratí, mimo jiné do Bohnic, Suchdola, na Jižní Město, do Komořan či nových čtvrtí typu Bubny-Zátory a Nákladové nádraží Žižkov.

Dvorecký most

Praha otevřela Dvorecký most. Nové spojení přes Vltavu posílí MHD i veřejný prostor

Praha má nový, v pořadí 21. most přes Vltavu. Dvorecký most mezi Podolím a Zlíchovem se dnes odpoledne otevřel pěším, od soboty po něm začne jezdit MHD. Stavba za téměř dvě miliardy korun má zlepšit spojení mezi pravým a levým břehem a zároveň nabídnout nový veřejný prostor pro obyvatele i návštěvníky metropole.

Přečíst článek

Výškové limity: kde mohou růst věže a kde ne

Jedním z nejcitlivějších témat jsou výškové limity. Praha je město s historickým panoramatem, výraznými svahy, věžemi a chráněnými pohledy. Metropolitní plán proto nastavuje jasnější pravidla, kde je vyšší zástavba přípustná a kde musí zůstat zachována stávající výšková hladina.

Plán vyšší domy nevylučuje, ale chce je koncentrovat tam, kde dávají urbanistický smysl. Maximální hranice má být 100 metrů. Týkat se má jen vybraných lokalit mimo historické jádro, například Roztyl, Chodova nebo Nových Butovic.

Brno má svůj „Shard“. Mrakodrap už nabírá výšku

Brno získává novou dominantu. Na Křenové ulici roste výškový dům, který se už teď prosazuje v městském horizontu a připomíná londýnský mrakodrap The Shard.

Přečíst článek

Veřejný prostor nemá být zbytek mezi domy

Metropolitní plán klade velký důraz také na veřejná prostranství. Ulice, náměstí, parky a promenády nemají být jen doprovodem výstavby, ale základní kostrou města. Pro obyvatele jde o velmi praktickou věc. Znamená to lepší průchodnost čtvrtí, důraz na pěší vazby, lokální centra, živý parter, stromy v ulicích, náměstí a parky. 

Petr Hlaváček

Petr Hlaváček: Vltavskou filharmonii jsme vlastně už začali stavět

Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Ondřej Boháč, šéf IPRu a Petr Hlaváček, náměstek primátora

Šéf pražských plánovačů: Stavební zákon přinesl jen elektronizaci, nikoli digitalizaci

Přečíst článek
Petr Hlaváček, radní pro územní rozvoj

Radní Hlaváček: Metropolitní plán schválíme do konce volebního období, je příliš podrobný

Přečíst článek

Passer dál staví kanceláře. Na Brumlovce dokončuje dům, který spojí práci a bydlení

Budova Delta, Brumlovka Passerinvest
Passerinvest/užito se svolením
Dalibor Martínek

Společnost Passerinvest Group Radima Passera dokončila hrubou stavbu multifunkční budovy Hila na pražské Brumlovce. Jak říká zakladatel firmy, a je to pro něj typické, s Boží pomocí dokončuje unikátní stavbu, kde bude 20 tisíc metrů čtverečních kanceláří a zároveň 71 bytů.

Za architektonickým návrhem budovy stojí Aulík Fišer architekti. Součástí budovy jsou střešní terasy o ploše přes dva tisíce metrů čtverečních. „Kvalitní pracovní prostředí je pro nás základ. Dlouhodobě navrhujeme kanceláře pro lidi, ne pro excelové tabulky. Hila v tomto směru posouvá standard ještě dál, ať už jde o množství venkovních prostor a teras, kvalitu vnitřního prostředí nebo celkový komfort každodenního fungování,“ uvedl Eduard Forejt, ředitel rozvoje a obchodu Passerinvest Group.

Splnění dávného snu

Hila vyrůstá v místě, kde do roku 2018 stály paneláky. Nový multifunkční objekt nabídne téměř trojnásobek bývalé plochy v podobě moderního pracovního prostředí, kvalitního bydlení a rozšíření vybavenosti lokality.

„Budova Hila nám jako architektům splnila dávný sen: stavět město do výšky ve vrstvách. Na střeše kancelářské budovy, kde už je ve městě lepší vzduch a navíc výhled, postavit bytový dům,“ říká architekt Jan Aulík, který stojí za architektonickým řešením budovy.

„Srdcem kancelářské budovy je čtyřpodlažní atrium s recepcí, do kterého jsou orientovány panoramatické výtahy. Rezidenční sedmipodlažní část má obdobně také svůj centrální vertikální prostor osvětlující patrové komunikace s výtvarně ztvárněným svítidlem,“ uvedl Aulík.

Nájemné za kancelářské prostory se pohybuje v rozmezí 24,50 až 27,50 eur za metr čtvereční. Rezidenční část zahrnuje celkem 71 plně vybavených bytových jednotek.

Tento objekt bude stát na místě Transgasu.

Pražský trh s kancelářemi je v těžké defenzivě. Nové kanceláře budou až za několik let

Český trh s kancelářemi trpí. Stává se z něj úzké hrdlo rozvoje české ekonomiky. Investoři kanceláře nestaví, výhodněji a předvídatelněji jim vycházejí investice do rezidenční výstavby. O kanceláře, zejména v Praze, přitom roste zájem. Po rezidenčním trhu, kde nabídka nestíhá poptávku a ceny bydlení rostou, se podobné schéma odvíjí i v segmentu kanceláří. Málo výstavby, růst cen.

Přečíst článek

Sequoia

Passer začal stavět největší kancelářský projekt v Praze

Společnost Passerinvest Group Radima Passera zahájila výstavbu nové administrativní budovy Sequoia v pražských Roztylech. Jde o největší kancelářskou budovu, která se v současnosti v Praze staví pro volný trh. Za dva roky nabídne 33 tisíc metrů pronajímatelné plochy.

Přečíst článek

Související

Zámek Bezdružice stát nabízí za 52 milionů.

Zámky se staly horkým zbožím. Zájem o ně roste, pár zajímavých je na trhu

Přečíst článek
Doporučujeme