Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Praha otevřela Dvorecký most. Nové spojení přes Vltavu posílí MHD i veřejný prostor

Stavba konstrukce Dvoreckého mostu
Newstream Michal Nosek
Michal Nosek
nos

Praha má nový, v pořadí 21. most přes Vltavu. Dvorecký most mezi Podolím a Zlíchovem se dnes odpoledne otevřel pěším, od soboty po něm začne jezdit MHD. Stavba za téměř dvě miliardy korun má zlepšit spojení mezi pravým a levým břehem a zároveň nabídnout nový veřejný prostor pro obyvatele i návštěvníky metropole.

Praha má 21. most přes Vltavu. Po novém Dvoreckém mostu mezi Podolím a Zlíchovem se mohou projít lidé, běžný provoz MHD na mostě začne v sobotu. Most, jehož stavba začala v roce 2022 a vyšla na 1,97 miliardy korun, je určen pro MHD, chodce, cyklisty a složky integrovaného záchranného systému. Individuální automobilová doprava na něj nemá přístup.

Projekt vznikl na základě mezinárodní architektonicko-konstrukční soutěže z roku 2017, do níž se přihlásilo 45 týmů. Vítězem se stal návrh architektů ze studia Atelier 6 ve spolupráci s inženýrskou kanceláří Tubes. Cílem bylo vytvořit nové dopravní propojení mezi Smíchovem a Pankrácí, které zároveň odlehčí přetíženým mostům, zejména Barrandovskému.

OBRAZEM: Dvorecký most obstál v zatěžovací zkoušce

OBRAZEM: Dvorecký most obstál v zatěžovací zkoušce

Na Dvoreckém mostě mezi Prahou 4 a Prahou 5 to ve středu vypadalo spíše jako na stavbě dálnice než na nové městské lávce. Na rozestavěnou konstrukci najely těžké nákladní vozy a inženýři sledovali, co to s mostem udělá. Proběhla totiž klíčová zatěžovací zkouška, která má potvrdit, že je stavba připravená na běžný provoz.

Přečíst článek

Autorem architektonického řešení je Radek Šíma z Atelieru 6, který již dříve uvedl: „Projektujeme most na dohled jednoho ze středobodů Prahy… plánujeme bránu do města.“

Most je navržen jako železobetonová konstrukce dlouhá přibližně 331 metrů. Architekti se inspirovali tradičními pražskými obloukovými mosty i českým kubismem a snažili se, aby nová stavba přirozeně zapadla do historického panoramatu města. „Chtěli jsme se vsunout do skupiny pražských mostů,“ popsal Šíma koncepci návrhu.

Významnou součástí projektu je i umělecké řešení. Na podobě veřejného prostoru a světelných instalací se podílel výtvarník Krištof Kintera. Most tak nemá sloužit jen dopravě, ale i jako místo pro setkávání a trávení volného času.

Po mostě budou jezdit tramvaje i autobusy a vznikne zde také důležité propojení pro cyklisty a pěší. Na obou březích Vltavy se zároveň budují nové veřejné prostory. Na podolské straně například amfiteátr, sportoviště nebo schody k řece, na smíchovské pak nové plochy s uměleckými prvky a zastávkami MHD.

Stavbu provázely komplikace, zejména kvůli geologickému podloží ve Vltavě. Kvůli nim se náklady zvýšily z původně plánovaných 1,57 miliardy korun na 1,97 miliardy a projekt se zpozdil zhruba o rok. I po otevření mostu budou práce v jeho okolí pokračovat minimálně do konce letošního roku.

Dvorecký most je první nový most přes Vltavu v Praze po více než deseti letech. Podle vedení města představuje důležitý krok v rozvoji dopravní infrastruktury i veřejného prostoru. „V Praze se mosty moc často nestaví a tento určitě pomůže lidem dostat se z jedné strany Vltavy na druhou,“ uvedli zástupci města.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Dvorecký most v době výstavby

Praha za týden otevírá první nový most po desetiletích. Dvorecký za dvě miliardy propojí břehy i veřejný prostor

Přečíst článek

Kdo se má za Trumpa dobře? Zlodějíčci v kravatách a oblecích

Americký prezident Donald Trump
ČTK
Tereza Zavadilová
tzv

Stíhání hospodářské kriminality v USA bylo loni na nejnižší úrovni za čtyřicet let. Takzvaná kriminalita bílých límečků má nyní vcelku umetenou cestu, píší Financial Times. Elitní právníci přicházejí o práci.

Administrativa Donalda Trumpa napřela mnoho sil do pronásledování imigrantů a jejich potomků, přesunula tam peníze i lidské zdroje. Ty naopak chybí na úřadech, které vyšetřují takzvanou kriminalitu bílých límečků. Plus k tomu šetření na státních úřadech a institucích, které započalo už během krátké vládní epizody Elona Muska. Výsledkem je, že hospodářská kriminalita je stíhána méně než dříve, píše v obsáhlé analýze deník Financial Times. 

V roce 2025 bylo méně stíhání hospodářské kriminality než v kterémkoli roce minimálně od roku 1986, podle dat organizace Transactional Records Access Clearinghouse. V ůřadech vyšetřujících složité finanční kauzy je o stovky právníků méně než před nástupem Trumpa a jeho lidí do vlády. Od té doby se změnila řada věcí: vláda pozastavila a přepracovala vymáhání zákona proti uplácení zahraničních úředníků (FCPA), přesunula kapacity žalobců na kauzy spojené s migrací, udělila milosti nebo zmírnila tresty desítkám pachatelů hospodářské kriminality a proškrtala počet zaměstnanců v regulačních úřadech.

Podle deníku počet právníků federální vlády klesl o 839 oproti době Trumpova návratu do úřadu.

Donald Trump

Trump v objetí Ježíše Krista. Provokace, která může rozzuřit i jeho věrné

Donald Trump znovu rozvířil emoce. Na své síti Truth Social přesdílel umělou inteligencí vytvořený obrázek, na kterém je vyobrazen v objetí Ježíše Krista.

Přečíst článek

Milost pro kamaráda

Kromě toho ministerstvo spravedlnosti užívá zdroje k vyšetřování osob, které Trump považuje za své protivníky. Trump udělil milost nebo zmírnil tresty desítkám pachatelů hospodářské kriminality, včetně provozovatele Silk Road Rosse Ulbrichta a spoluzakladatele Binance Changpenga Zhao. Ministerstvo zároveň přesouvá zdroje do Národní divize pro vymáhání podvodů, která se zaměří na zneužívání veřejných prostředků, především sociálních dávek.

Zároveň Komise pro cenné papíry a burzy, U.S. Securities and Exchange Commission, jejíž vyšetřování často vedou nebo probíhají souběžně s trestními kauzami ministerstva spravedlnosti a která vytváří velkou část práce pro právníky v této oblasti, má nařízený mírnější přístup než za prezidentství Joea Bidena. Za rok do 30. září podala 456 vymáhacích žalob, což je nejméně za dvě desetiletí, a tento měsíc uvedla, že „ukončila regulaci prostřednictvím vymáhání.“

Výsledkem nového klimatu je podle Financial Times i to, že firmy samy snižují vnitřní kontrolu, šetří na compliance a podobně. „Mám obavu, že slabší vymáhání práva může vést k nárůstu kriminality nebo k nedostatku odpovědnosti v některých oblastech,“ řekl Breon Peace, partner kanceláře Cleary Gottlieb a dříve hlavní federální žalobce Brooklynu.

Hormuz

Co chce Trump docílit blokádou Hormuzského průlivu?

V prvé řadě jde americkému prezidentovi o to, aby „vynuloval“ ostrov Charg, aniž by jej přitom Spojené státy musely vojensky napadnout a ochromit jeho ropnou infrastrukturu. Írán odtamtud vyváží 90 procent své ropy, zejména do Číny. O to jde v dalším sledu; Čína kvůli americké blokádě přijde o ropu z Íránu, což by ji mohlo přimět k tomu, aby zatlačila na Teherán, aby ten Hormuzský průliv otevřel.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Lev XIV.

Trump se pustil do papeže. Tvrdí, že souhlasí s íránskými jadernými zbraněmi

Přečíst článek

Michal Nosek: Babiš s Macinkou proti Pavlovi. Když se hádají o židli u stolu NATO, ztrácejí místo v sále

Prezident Petr Pavel
Profimedia
Michal Nosek

Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o účast na summitu NATO už dávno není jen technickou hádkou o kompetence. Je to příklad toho, jak se malost domácí politiky přelévá tam, kam by patřit neměla. Na mezinárodní scénu.

Na první pohled lapálie. Kdo pojede na summit NATO: Prezident, nebo premiér, nebo oba? Zahraniční politika je sdílená, třenice se stávají. Jenže tohle není běžné zaskřípání. Tohle je demonstrativní střet osobností, zabalený do řečí o pravomocích.

Na jedné straně prezident, který alianční prostředí zná zevnitř a jehož kredibilita v bezpečnostní politice je nesporná. Na druhé premiér, který trvá na tom, že zahraniční politika je primárně exekutivní doména vlády. Oba mají kus pravdy. Jenže místo dohody sledujeme souboj o to, kdo si urve víc prostoru, a kdo ustoupí jako slabší.

Když vláda schválí delegaci bez prezidenta, není to neutrální krok. V politice nic takového neexistuje. Je to vzkaz. Ať už vědomý, nebo ne a zní: „dokážeme vás obejít“. A přesně tak to bude čteno doma i venku.

Zleva premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (SPD)

Prezident mimo hru? Vláda ho vynechala z letu na summit NATO

Premiér Andrej Babiš poletí na červencový summit NATO v Ankaře armádním letadlem spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou. Vyplývá to z usnesení vlády o letecké přepravě ústavních činitelů, které kabinet schválil v pondělí. V seznamu účastníků letu však chybí prezident Petr Pavel, který přitom usiluje o vedení české delegace.

Přečíst článek

Řešení je na stole

Nejabsurdnější na tom je, že řešení leží na stole. Prezident na neformální část, premiér na formální jednání. Standardní model, který používají jiné státy. Maximální využití obou rolí. Místo toho si Česko neomylně vybírá variantu opačnou, tedy prohru, zmatek a další nenávist.

Do toho vstupuje Petr Macinka, a tady už přestává veškerá iluze o nešťastné koordinaci. Tohle není nedorozumění. Tohle je vědomé přikládání pod kotel. Jeho kroky nepůsobí jako snaha spor uklidnit, ale naopak ho vyhrotit. Osobní animozity vůči prezidentovi přestávají být zákulisní šeptandou a stávají se hybnou silou zahraniční politiky. A to je průšvih.

Zahraniční politika není hřiště pro naschvály. Není to prostor pro vyřizování účtů. V momentě, kdy se jí stane, přestává být službou státu a mění se v nástroj osobních bojů. A to už není jen ostuda, ale to má reálné důsledky.

Premiér Andrej Babiš (ANO)

Dalibor Martínek: Pavel si naběhnul na Babišův kopanec

Premiér Babiš bezelstně oznámil, že Pavel nebude součástí vládní delegace na summit NATO v Turecku. Neumím si představit, co by tam dělal, prohlásil. Obrazně řečeno, Pavel se tlačil do letadla směr Ankara, Babiš ho ze schůdků bez skrupulí srazil.

Přečíst článek

Protože nejde o to, kdo bude sedět u stolu. Jde o to, jestli tam Česko vůbec sedí jako relevantní partner. Jestli působí jako země, která ví, co chce, a umí to říct jedním hlasem. Nebo jako stát, který si ani nedokáže vyjasnit, kdo ten hlas má mít. Mezinárodní politika je z velké části o dojmu. A tenhle dojem je momentálně pro české zástupce žalostný.

Spojenci nehodnotí jen projevy na summitu. Sledují i to, co se děje před ním. A pokud vidí chaos, osobní spory a demonstrativní ignorování vlastních institucí, berou si z toho jediné, že Česko není schopné elementární koordinace v klidné situaci. Co by se asi dělo v případě vážné krize.

Související

Prezident ČR Petr Pavel a premiér Andrej Babiš

Michal Nosek: Pavel, nebo Babiš. Kdo poletí do Ankary? Český boj o okýnko v letadle NATO

Přečíst článek
Doporučujeme