Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Rusko ruší dohodu s USA o likvidaci plutonia

Vladimir Putin
ČTK
 ČTK

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým Rusko odstupuje od dohody se Spojenými státy o snížení zásob plutonia z jaderných hlavic z dob studené války. Příslušný dokument byl zveřejněn na úředním portálu. Zákon tento měsíc přijaly obě komory ruského parlamentu.

Dohodu podepsaly obě jaderné velmoci v roce 2000, ratifikována byla v roce 2011. V jejím rámci se USA a Rusko zavázaly zlikvidovat 34 tun plutonia, které zbylo po omezení jaderných arzenálů. Toto plutonium pokládaly obě země za přebytečné pro vojenské programy, poznamenal list Kommersant.

Ruská vláda letos v červenci předložila parlamentu návrh zákona o odstoupení od dohody. Za jednu z příčin označila záměr USA změnit postup likvidace plutonia bez souhlasu Ruska. USA plánují předat část zásob plutonia podnikatelské sféře, což podle tisku oslabí dominující postavení Ruska na světovém trhu dodávek uranu a také sníží náklady datových center na elektřinu, dodal ruský deník.

Maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico

Studená sprcha pro Orbána s Ficem. Trump chce, aby se zbavili dovozu ruské ropy, na níž jsou vysoce závislí

Slovensko a Maďarsko se ocitají v prekérní situaci. Americká administrativa chce, aby by se zbavily dovozu ruské ropy. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska, avšak americký velvyslanec při NATO Matt Whitaker se dnes v rozhovoru pro Fox News nechal slyšet, že by měly přijít s plánem na odstřižení se od ní.

Přečíst článek

Dohoda o nakládání s plutoniem a jeho likvidaci (PMDA) zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17 tisíc jaderných hlavic.

Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.

Americký prezident Donald Trump

Trump reaguje na ruský jaderný test: Putin by měl raději ukončit válku na Ukrajině

Za nevhodné označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem. Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl šéf Bílého domu novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že na testu střely Burevestnik není nic, co by mělo narušit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, které jsou podle něj na minimální úrovni.

Přečíst článek

Rusko a Spojené státy jsou největšími jadernými mocnostmi na světě a dohromady mají přibližně 8000 jaderných hlavic. V roce 1986 jich však měly odhadem 73 tisíc, napsala dříve agentura Reuters.

Západní vůdci obviňují Moskvu, že od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 řinčí jadernými zbraněmi. Pár dní po invazi uvedl Putin jaderné síly do stavu maximální pohotovosti. Loni šéf Kremlu podepsal novou jadernou doktrínu snižující práh pro použití jaderných zbraní. V neděli Putin oznámil úspěšný test mezikontinentální střely s jaderným pohonem.

Mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem uvízla na mrtvém bodě navzdory snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa o zprostředkování. Trump sliboval, že po lednovém návratu do Bílého domu rychle ukončí válku Ruska proti Ukrajině, ale minulý týden odložil na neurčito dříve oznámený summit s Putinem v Budapešti.

Související

Ruský prezident Vladimir Putin

Kreml: Testy zbraní Burevestnik a Poseidon nejsou jaderné, USA by měly ověřovat fakta

Přečíst článek

„Nestěžujte si.“ Meloniová zvyšuje daně bankám, aby snížila daně lidem

Italská premiérka Giorgia Meloniová
ČTK
 ČTK

Italská premiérka Giorgia Meloniová obhajuje plán své vlády získat od bank pět miliard eur, a to poté, co finanční sektor v posledních letech profitoval z mimořádných tržních podmínek. Podle premiérky jde o „spravedlivý příspěvek“ společnosti a nástroj, jak posílit pomoc pro nejzranitelnější skupiny obyvatel.

„Pokud z celkového zisku 44 miliard eur v roce 2025 poskytnou přibližně pět miliard na podporu slabších, myslím, že můžeme být spokojeni — a nakonec i oni,“ uvedla Meloniová podle citace z připravované knihy novináře Bruna Vespy.

Italská vláda plánuje prostředky získat prostřednictvím zvýšení korporátní daně a odkladu části daňových kreditů, píše agentura Bloomberg. Výnosy mají pomoci financovat snížení daně z příjmu o dva procentní body pro střední vrstvy, které si rozpočet vyžádá devět miliard eur během tří let. Kabinet očekává, že z mimořádných opatření vůči bankám získá zhruba jedenáct miliard eur ve stejném období.

Zisky italských bank prudce vzrostly po ukončení éry záporných úrokových sazeb Evropskou centrální bankou. Meloniová se už v roce 2023 pokusila zavést mimořádnou bankovní daň, ale tehdy opatření vyvolalo paniku na trzích a muselo být zmírněno.

Napětí kolem nového plánu panuje i uvnitř vládní koalice, zejména mezi krajně pravicovou Ligou Mattea Salviniho a umírněnou Forza Italia. Salvini o víkendu prohlásil, že „každá další stížnost bank znamená další miliardu, kterou po nich budeme chtít“.

Rozpočet Meloniové je koncipován tak, aby posílil nižší a střední vrstvy — klíčový elektorát pro volby, které se musí konat nejpozději v roce 2027.

video

Ondřej Hák: Se stavebním spořením zlepšíte kvalitu bydlení

Stavební spoření zažívá renesanci. Ukazuje se, že jde o jednu z nejvýhodnějších možností investování peněz do rekonstrukcí či posouvání kvality bydlení. „Každá koruna vložená do zlepšování energetické bilance domu či bytu se násobně vyplatí,“ říká v podcastu Realitní Club Ondřej Hák, nový výkonný ředitel Raiffeisen stavební spořitelny.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Donald Trump

Trumpovo vítězství. Americký finanční úřad už nesmí zkoumat jeho starší daňová přiznání

Přečíst článek
Slovenský premiér Robert Fico

Fico si stojí za svým a odráží kritiku. Transakční daň je nezrušitelná, uvedl

Přečíst článek
Investice a daně. Kdy máte klid a kdy musíte vyplňovat přiznání?

Kdo si chce odečíst z daní maximum, musí to stihnout vyřešit do konce roku

Přečíst článek

Trumpův člověk prodal byty za 200 milionů dolarů ještě před zahájením stavby

Steve Witkoff
ČTK
 nst
nst

Zatímco Steve Witkoff, zvláštní vyslanec USA pro Blízký východ, jednal o příměří v Gaze, jeho syn Alex ve Spojených státech prodával luxusní byty. Rodinná realitní společnost Witkoff Group už prodala byty v hodnotě 200 milionů dolarů v připravovaném projektu Ocean Terrace v Miami Beach — a to ještě před zahájením výstavby. Oficiální prodejní kampaň startuje tento týden, stavba má začít ve druhém čtvrtletí 2026.

Projekt vzniká ve spolupráci s místním developerem Sandorem Scherem a investorem Alexem Blavatnikem ze společnosti Access Industries, uvádí agentura Bloomberg. Ocean Terrace se připravoval více než deset let a čelil odporu kvůli ochraně historických budov. Pro rodinu Witkoffových představuje sázku na to, že boom luxusních nemovitostí v Miami – podpořený příchodem bohatých obyvatel, omezeným množstvím pobřežních pozemků a rostoucím politickým vlivem Floridy – bude pokračovat.

Byt za miliony dolarů

Ceny bytů začínají na 6,3 milionu dolarů a dokončení projektu se očekává v roce 2029. Na ploše 2,2 akru vyroste dvacetipatrový dům, šestipodlažní „resortní rezidence“, butikový hotel se 42 pokoji, soukromý klub a 15 tisíc čtverečních stop obchodních prostor. Součástí bude i obnova budov z 40. let v art deco stylu.

Alex Witkoff, který se stal generálním ředitelem firmy letos na jaře, uvedl, že zájem mezi investory je značný. „Vidíme druhou vlnu lidí z New Yorku a dalších měst, které k přesunu na jih motivují i politické důvody,“ řekl třiatřicetiletý developer.

Witkoffovi, původem z New Yorku, patří mezi významné tvůrce realitního boomu v jižní Floridě. V minulosti obnovili například legendární Shore Club, kde se penthouse prodal za rekordních 120 milionů dolarů. Členství v jejich golfovém klubu Shell Bay nyní stojí 1,5 milionu dolarů.

Italská premiérka Giorgia Meloniová

„Nestěžujte si.“ Meloniová zvyšuje daně bankám, aby snížila daně lidem

Italská premiérka Giorgia Meloniová obhajuje plán své vlády získat od bank pět miliard eur, a to poté, co finanční sektor v posledních letech profitoval z mimořádných tržních podmínek. Podle premiérky jde o „spravedlivý příspěvek“ společnosti a nástroj, jak posílit pomoc pro nejzranitelnější skupiny obyvatel.

Přečíst článek

Projekt Ocean Terrace získal financování 85 milionů dolarů od JPMorgan Chase & Co. a navazuje na širší trend přeměny klidnější čtvrti North Beach na novou adresu luxusu. Kritici však upozorňují, že lokalita zatím postrádá infrastrukturu odpovídající nárokům nejbohatších kupců.

Witkoff Group nadále investuje i v New Yorku, kde společně s Blavatnikovou Access Industries rozvíjí projekt One High Line v Chelsea, jehož prodeje letos překročily miliardu dolarů.

„Miami se stává globálním centrem,“ uzavírá Alex Witkoff. „Nabízí všechno, co má New York — jen s lepším počasím.“

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související