Strnad s J&T investují stovky milionů do polských přístavů

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Rubiův projev na Mnichovské bezpečnostní konferenci byl očekáván s napětím. Loni se Evropa stala v projevu amerického viceprezidenta J. D. Vance terčem ostré kritiky kvůli údajně špatnému stavu demokracie a omezování svobody slova. Podle šéfa konference Wolfganga Ischingera nakonec Evropanům přinesl Rubiův projev úlevu. Ministr v něm mnohokrát zopakoval, že Spojené státy si Evropy jako spojence váží a chtějí postupovat společně.

Přišla i kritika

V úvodu projevu Rubio připomněl společnou historii Spojených států a Evropy a ocenil transatlantické spojenectví. Kritizoval ale, že v „euforii“ po druhé světové válce a pádu komunismu se příliš mnoho pravomocí přeneslo na mezinárodní instituce, zatímco protivníci USA a Evropy jednali sobecky a nedodržovali pravidla.

Spojené státy jsou podle ministra zahraničí nyní připraveny napravit minulé chyby a vybudovat nový mezinárodní řád i samy, dávají ale přednost tomu, aby na tom s nimi Evropa spolupracovala. Starý světový řád, který vybudovaly USA a Evropa společně, přitom není podle Rubia třeba zcela opustit, ale jen reformovat.

Cesta „nové prosperity“

Rubio zdůraznil, že si USA nepřejí, aby jejich spojenci byli slabí, protože to oslabuje i Spojení státy. Společně se naopak dokáží Evropa a USA bránit svým nepřátelům. V závěru své řeči šéf americké diplomacie označil Evropu za „ceněného spojence a nejstaršího přítele“, s nímž se USA chtějí vydat na cestu „nové prosperity“. Evropa by podle něj měla být hrdá na své dědictví, ze kterého vycházejí i Spojené státy. Řekl dokonce, že USA „budou vždy dítětem Evropy“.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle stanice BBC řekla, že ji Rubiův projev uklidnil, a šéfa americké diplomacie označila za „silného spojence“. Někteří členové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa se vyjadřují ostřeji, ale Rubio dal jasně najevo svůj zájem o silnou Evropu, řekla von der Leyenová.

Britský premiér Keir Starmer v reakci na Rubiův projev řekl, že Evropa by neměla mít pocit, že už toho udělala dost. Předseda britské vlády vyjádřil silné přesvědčení, že Evropa toho po mnoho let nečinila dost pro zajištění své síly a bezpečnosti. Neměla by rozvracet transatlantické vztahy, naopak by je „měla přizpůsobit době, ve které žijeme“, míní Starmer.

Vzhledem k tomu, že šéf americké diplomacie zdůraznil vazby, které spojují Spojené státy a Evropu, a také skutečnost, že žádná země nemůže výzvám dnešní doby čelit sama, není překvapivé, že si Rubiova řeč vysloužila nadšený potlesk, míní podle agentury AFP francouzský šéf diplomacie Jean-Noël Barrot.

„Dobrý projev přednesený způsobem, který je podle mě dobrý pro vztahy mezi Evropou a Spojenými státy,“ sdělil agentuře estonský ministr obrany Hanno Pevkur.

Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis byl skeptičtější. „Nijak zvlášť se to neliší od obecného postoje Trumpovy administrativy. Prostě to bylo zdvořilejší,“ uvedl Landsbergis o Rubiově výstupu.

V krátké debatě s šéfem konference Ischingerem po konci projevu Rubio na dotaz k Ukrajině uvedl, že Spojené státy stále neví, jestli to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně. V dosavadních jednáních se podle něj podařilo vyřešit řadu otázek, ty nejtěžší ale stále zůstávají. V úterý bude podle Rubia další schůzka k Ukrajině, i když zřejmě v jiném složení než dosud. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání ruské invazi, Spojené státy se snaží zprostředkovat mír.

Pavel: Populisté často změní názor, když se dostanou k moci

Politika

Populisté často změní řadu svých extrémních názorů, když se dostanou k moci a zjistí, jak komplexní situace ve skutečnosti je. V panelové diskusi na Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se věnovala nárůstu populismu ve světě, to řekl český prezident Petr Pavel. Populismus sám o sobě podle něj nemusí být špatný, problémem je, když se obrátí proti institucím chránícím demokracii.

ČTK

Přečíst článek

Deportace jednoho migranta stojí Trumpovu administrativu průměrně 133 tisíc dolarů

Politika

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa vynaložila více než 40 milionů dolarů na deportaci zhruba 300 migrantů do zemí, s nimiž neměli žádné vazby. Vyplývá to ze zprávy demokratů ze senátního Výboru pro zahraniční vztahy. Podle autorů byly miliony dolarů převedeny zahraničním vládám formou jednorázových plateb, aniž by existoval systém, který by kontroloval, jak byly prostředky využity.

nst

Přečíst článek

Vlastní bydlení zůstává pro mladé Čechy velkým tématem – a zároveň stále hůře dosažitelným cílem. Hypotéku má v současnosti každý šestý člověk do 30 let. Další téměř čtvrtina si ji plánuje vzít během příštích tří let. Přesto se třetina mladých smířila s tím, že na své ideální bydlení nikdy nedosáhne. Nejčastěji uvádějí vysoké ceny nemovitostí a nedostupné hypotéky. Vyplývá to z průzkumu pro společnost Xella, kterého se zúčastnilo 1 050 respondentů ve věku 18 až 30 let.

Hypotéku aktuálně splácí 16 procent mladých lidí, dalších 24 procent si ji chce vzít v nejbližších třech letech. Čtvrtina by si úvěr vzala, ale považuje své příjmy za nedostatečné. Do vlastního bydlení by mladí nejčastěji investovali mezi 2 a 5 miliony korun.

„Mladí přitom nečekají, že situaci za ně někdo vyřeší. Třetina připouští, že na svém vysněném bydlení už nyní pracuje, další třetina věří ve zlepšení své finanční situace. Nejvíc je totiž trápí vysoké ceny nemovitostí a nedostupné hypotéky. A vědí, že s tímto problémem mohou bojovat především tím, že se budou snažit navýšit své příjmy,“ uvedl jednatel Xella pro ČR a Slovensko Igor Forberger.

Šéf Skansky: 4,5 procenta je moc. Ideální hypotéka začíná trojkou

Reality

Růst cen stavebních prací, nedostatek kapacit a pomalé povolování projektů dnes řeší prakticky všichni developeři. Skanska Residential ale na rozdíl od některých konkurentů projekty nepozastavuje a drží se svých plánů. Šéf společnosti Petr Michálek v rozhovoru mluví o cenách, hypotékách i roli města jakožto developera.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Poměr mezi vlastním bydlením a nájmem je u mladých poměrně vyrovnaný. Do vlastního chce v příštích dvou letech investovat 23 procenta mladých, nájem by zvolilo 16 procenta. V Česku přitom podle statistik bydlí ve vlastním zhruba tři čtvrtiny obyvatel.

U rodičů stále žije 35 procent mladých lidí. Ti, kteří se osamostatnili, zamířili v 39 procentech případů do nájmu – ať už s partnerem, přáteli nebo sami. Čtvrtina lidí do 30 let už na vlastní bydlení dosáhla, buď díky dědictví, nebo prostřednictvím hypotéky.

Nemovitosti zdražují

Ceny nemovitostí dál rostou. Podle analýzy Bezrealitky.cz zdražily ve čtvrtém čtvrtletí starší byty, rodinné domy i nájmy meziročně o více než 10 procent. Cena za metr čtvereční staršího bytu dosáhla 118 486 korun, u rodinného domu 66 047 korun. Průměrný nájem činil 374 korun za metr čtvereční.

video

Nemovitosti nesnáším, ale někde potenciál ještě je, říká šéf Partners Petr Borkovec

Newstream TV

Krypto je spíše náboženství. Nemovitosti jsou nudné a nezajímavé, provokuje šéf, zakladatel a většinový majitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec. Jeho skupina na investicích vyrostla. A nemovitostem a nyní ani kryptu se nevyhýbá. Jen je třeba vybrat správné příležitosti, popisuje v pořadu Newstream Byznys Talks miliardář Petr Borkovec.

tzv

Přečíst článek

Hypotéky sice mírně zlevnily, ale zůstávají nákladné. Průměrná sazba podle Swiss Life Hypoindexu na začátku února klesla meziměsíčně o 0,01 procentního bodu na 4,93 procenta. Měsíční splátka úvěru ve výši 3,5 milionu korun sjednaného na 25 let při 80 procentech LTV se snížila na 20 314 korun.

Průměrné mzdy mladých přitom za cenami bydlení zaostávají. Lidé do 24 let vydělávají v průměru 42 tisíc korun, ve věku 25 až 34 let pak 58 tisíc korun. Podle Českého statistického úřadu vydávaly domácnosti loni za bydlení v průměru 8 897 korun měsíčně, což odpovídá 15,9 procent jejich čistých příjmů. Nejvíce zatěžuje rozpočty nájem – domácnosti v nájmu platily průměrně 13 572 korun měsíčně, tedy 30,1 procent svých příjmů.