Americký Senát schválil zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost vlády, tzv. shutdown. Zákon nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde se očekává hlasování ve středu. Po konečném schválení bude zapotřebí ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vstoupil v platnost.
Shutdown nyní trvá již 41 dnů a do Washingtonu se vracejí členové Sněmovny reprezentantů, která nejednala od poloviny září, poznamenala agentura AP. Připomněla, že prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil podporu návrhu zákona a přislíbil velmi rychlý návrat k normálnímu stavu.
Americká vláda má nyní výrazně omezené finance. Od 1. října funguje v režimu nouzových výdajů. Kvůli shutdownu jsou mimo jiné rušeny tisíce letů či omezována potravinová pomoc pro chudé Američany, statisíce federálních zaměstnanců nedostávaly výplaty.
Návrh zákona Senát schválil poměrem 60 ku 40 hlasům po desetihodinovém jednání, uvedla na svém webu stanice BBC. V Senátu se podle ní mísily dvě nálady: mezi republikány a osmi demokraty, kteří hlasovali pro ukončení shutdownu, panovala úleva, že skončí strasti milionů Američanů způsobené platební neschopností vlády. Ale mezi demokraty, kteří opatření nepodpořili a kteří požadovali nejprve ústupky republikánů ohledně zdravotní péče, panují obavy, kam se strana bude ubírat dál a jak se postaví republikánům a Trumpovi v budoucnu.
Republikáni slíbili, že do poloviny prosince uspořádají hlasování o prodloužení dotací na zdravotní péči, ale neexistuje žádná záruka úspěchu, zda se oběma stranám před avizovaným hlasováním podaří najít společnou řeč, poznamenala AP.
Přijatý zákon prodlužuje platnost stávajícího rozpočtu do konce ledna. Zahrnuje zrušení hromadného propouštění federálních zaměstnanců Trumpovou administrativou od začátku shutdownu 1. října. Chrání také federální zaměstnance před dalším propouštěním až do ledna a zaručuje, že po skončení platební neschopnosti vlády dostanou zaplaceno.
Kreml hájí invazi na Ukrajinu a tvrdí, že Západ drží válku při životě
Rusko má zájem vyřešit konflikt na Ukrajině politickými a diplomatickými prostředky, ale situace nikoliv jeho vinou uvázla na mrtvém bodě, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko invazi do sousední země vede skoro tři a tři čtvrtě roku.
Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané.
Ruský Vladimír Putin až nyní v plné síle pochopil, jaké má Rusko bohatství doslova zakopané v zemi. Minulý týden proto nařídil svým úředníkům, aby do 1. prosince připravili harmonogram pro „dlouhodobý rozvoj těžby a výroby vzácných a prvků vzácných zemin.“
Nutno říci, že ruská hlava nemá úplně nejkratší vedení, protože celosvětový boj o zdroje vzácných zemin je dávno v plném proudu a dominance Číny v této oblasti vytváří geopolitické napětí a zranitelnost pro průmysly závislé na těchto kriticky důležitých surovinách. Hloubka problému je vidět na posledním sporu amerického prezidenta Trumpa s Čínou, která se pokusila omezit vývoz těchto klíčových materiálů, až jí Američané napařili stoprocentní cla. Nyní je naštěstí spor u ledu, alespoň na nějakou dobu.
Trump podepsáním dohody o těžbě vzácných kovů také na jaře podmínil vojenskou pomoc Američanů Ukrajině. Ta má také velké zásoby minerálů v zemi.
Kolik toho Rusko má?
Podle Amerického geologického úřadu (USGS) činí celkové světové zásoby vzácných zemin zhruba 110 milionů tun. Z toho 44 milionů tun se nachází v Číně, následuje Brazílie (s 21 miliony tun), Indie a Austrálie. Myanmar má také významné zásoby těžkých prvků vzácných zemin a patří mezi hlavní dodavatele Číny, i když přesné množství jeho zásob není známo.
USGS odhaduje, že Rusko disponuje pátými největšími známými zásobami vzácných zemin na světě – celkem 3,8 milionu tun, což je více než ve Spojených státech, které mají podle odhadů 1,9 milionu tun.
Jenže Rusko podle CNBC tvrdí něco jiného. Jeho zásoby vzácných zemin jsou prý mnohem větší, než se dosud uvádělo. Ruské ministerstvo přírodních zdrojů tvrdí, že země má zásoby 15 kovů vzácných zemin v celkovém objemu 28,5 milionu tun – tedy mnohem více, než odhaduje zmíněný Americký geologický úřad. Pokud by to byla pravda, Rusko by patřilo na druhé místo žebříčku zemí bohatých na vzácné kovy.
Co jsou vzácné kovy
Minerály používané v komponentech pro umělou inteligenci pokrývají téměř celou periodickou tabulku prvků – od běžně dostupných prvků, jako je křemík a fosfor, až po prvky vzácných zemin, například germanium, gallium a thallium, které jsou ceněny pro své magnetické vlastnosti, vodivost a odolnost vůči teplu. Další minerály, jako kobalt, lithium, hliník, nikl a měď (souhrnně označované jako CLANCs), jsou zásadní pro ukládání energie, výrobu bateriových materiálů a elektrické rozvody.
Investiční banka Barclays tvrdí, že vlastnictví a zpracování vzácných kovů budou dělítkem budoucího úspěchu zemí i jejich vzájemné spolupráce. Válčí se totiž o zdroje a o talenty. Pomoci by to mohlo i chudším rozvojovým zemím, na jejichž území se většinou zásoby nacházejí, zatímco bohaté vyspělé země dodávají kvalifikované lidi.
Jako celek dodávají rozvíjející se ekonomiky přibližně dvě třetiny (62 procent) světových surovin vzácných zemin a dalších minerálů. „Země bohaté na klíčové minerály mají potenciál založit nové těžební provozy a průmysl s vyšší přidanou hodnotou, což by mohlo vytvářet pracovní místa, podpořit hospodářský růst a přilákat nové zahraniční investice. Navíc rozvojem hlubších a spolehlivějších dodavatelských řetězců by tyto státy mohly získat geopolitický vliv a vytvářet aliance s technologicky vyspělými ekonomikami, jako jsou USA, Evropská unie a Japonsko,“ tvrdí v analýza Barclays.
Rusko podle analytiků v závodu o vzácné minerály zaspalo. Vyspělé státy jako Amerika je potřebují už teď, a vytvořit celý řetězec po zpracování trvá dlouhou dobu. Navíc je kvůli válce Rusko pod sankcemi, takže vývoz bude obtížný, podobně jako se mu komplikuje vývoz ropy a plynu. Takže, jestliže se chce Rusko stát relevantním producentem vzácných kovů, pokud bude trvat válka se sousední Ukrajinou, půjde jen o marný sen.
Trump otevřel Orbánovi kohoutky. Maďarsko může dál kupovat ruskou ropu a plyn
Maďarský premiér Viktor dosáhl zásadního politického úspěchu. U amerického prezidenta Donalda Trumpa si v sobotu zajistil podle svých slov „časově neomezenou“ výjimku na nákup ruské ropy i zemního plynu. Z výjimky nejen z Trumpových říjnových sankcí na ruské energetické kolosy Rosněfť a Lukoil bude těžit také Slovensko. Už jen proto, že většinu ropy, kterou dováží, zajišťuje importem z Ruska právě maďarský petrochemický podnik MOL.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Putin nabízí USA možnost těžby vzácných kovů, i na okupovaných územích na Ukrajině
Vlajky Ukrajiny by jako symbol solidarity měly v Česku viset dál, míní prezident Petr Pavel. Horší by ale bylo, kdyby se zastavila materiální pomoc, řekl prezident při návštěvě Karlovarského kraje ve Františkových Lázních.
Předseda SPD Tomio Okamura nechal minulý týden sundat ukrajinskou vlajku z budovy Sněmovny den poté, co byl zvolen jejím předsedou. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka by se měly ukrajinské vlajky postupně sundávat ze státních budov, splnily svůj účel symbolu a výrazu solidarity. ANO jedná o vzniku budoucí vlády s Motoristy a SPD.
„Vlajky byly vyvěšeny jako symbol solidarity se zemí, která byla napadená agresivní mocností. Myslím, že na tom se dosud nic nezměnilo. Ukrajina je stále předmětem ruské agrese a dokud nedojde k nějaké mírové dohodě, tak by naše solidarita s ní oslabit neměla,“ řekl Pavel.
Větší škodu by ale podle prezidenta znamenala změna postoje Česka k pomoci Ukrajině. „Ať už materiální, finanční, vojenské, jakékoli jiné, což by mělo přímý důsledek na ztrátách na životech, na zraněních, na materiálních škodách. Tady jsem přesvědčen o tom, že by naše pomoc měla pokračovat, protože je to nejenom solidární vůči Ukrajině, ale je to také vyjádřením hodnot, za kterými bychom si jako demokratická země měli stát,“ řekl Pavel.
Dalibor Martínek: Okamura novým šéfem Sněmovny. „Je emocionálně labilní,“ řekl jeho bratr Hayato
Demokratické strany, TOP 09, ODS nebo STAN svedly v Poslanecké sněmovně hrdý, leč marný boj. Nechtěly do čela Sněmovny Tomia Okamuru. Argumentovaly jeho protiukrajinskými, asociálními a populistickými postoji. Marně.
Místopředseda ANO Havlíček v neděli v pořadu Partie na CNN Prima News řekl, že ukrajinské vlajky by měly postupně ze státních budov mizet. Podle něj splnily svůj účel symbolu a výrazu solidarity. Havlíček předpokládá, že vlajku sundá i ze sídla ministerstva průmyslu a obchodu, pokud se stane ministrem.
Předseda Svobodných zvolený na kandidátce SPD Libor Vondráček navrhuje téma vlajek projednat v nějakém orgánu. Neupřesnil, zda ve stranickém, koaličním či sněmovním.
Ukrajinská vlajka visela na sídle dolní parlamentní komory od začátku ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Nový předseda Sněmovny Okamura nechal vlajku minulý týden sundat. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka to byla reakce na gesto, kterým končící vládní koalice premiéra Petra Fialy (ODS) před lety vlajku pověsila. Politici končící vládní koalice a Pirátů Okamurovo gesto označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok.
Související
Aktualizováno
Okamura program nenaplní. Diskuse o odchodu z EU či NATO nepřichází v úvahu, uvedl Havlíček
