ČEZ v pololetí zvýšil čistý zisk na 18,1 miliardy korun, hlavně díky konci windfall tax. Provozní zisk i výnosy ale meziročně klesly kvůli nižším realizačním cenám elektřiny. Energetická skupina přesto zvedla výhled na celý rok a čeká očištěný čistý zisk až 35 miliard korun.
Polostátní energetická společnost ČEZ vydělala za tři čtvrtletí letošního roku 21,5 miliardy korun, čistý zisk tak snížila o 6,5 procenta. Do hospodaření firmy se promítly odpisy a klesající ceny elektřiny, které snižují provozní zisk podniku. Ceny elektřiny navíc budou klesat i v příštím roce, řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Oznámil, že firma chce do roku 2030 investovat přes 426 miliard korun. Peníze půjdou na rozvoj nových i současných zdrojů, především pak na rozvoj distribučních sítí. Podle analytiků už letos výraznější výkyvy v hospodaření ČEZ nelze očekávat. Pro další vývoj akcií společnosti podle nich budou klíčové hlavně kroky nové vlády a případné zestátnění firmy.
Sedm členů představenstva energetické společnosti ČEZ si loni celkově vydělali 194 milionů korun, je to o desítky milionů víc než za rok 2023. Nejvíce si přilepšil šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš.
Energetická skupina ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vydělala 12,8 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl přibližně o šest procent. Provozní výnosy naopak vzrostly o šest miliard na 93,4 miliardy korun. V hospodaření se projevila zejména loňská akvizice plynárenské distribuční společnosti GasNet. Vedení ČEZ zároveň navrhlo dividendu ve výši 47 korun na akcii, což odpovídá 80 procentům z loňského očištěného zisku.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
V Česku by v budoucnu mohly vzniknout až dvě továrny na moduly pro malé jaderné elektrárny. Společnost ČEZ o tom nyní jedná s britskou firmou Rolls-Royce SMR, s níž loni uzavřela strategické partnerství, uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. První blok by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně. Společnost zároveň pokročila také v přípravě modulárního reaktoru v Tušimicích.
Polostátní energetickou skupinu ČEZ dál povede její dosavadní šéf Daniel Beneš. Dozorčí rada společnosti dnes předsedovi představenstva a generálnímu řediteli firmy prodloužila mandát na další čtyřleté období do roku 2029. Současné mu končí na konci příštího roku, uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Beneš vede ČEZ od roku 2011.
Sedm členů představenstva energetické společnosti ČEZ mělo v loňském roce celkový příjem stejný jako v roce 2022. Celkem si přišli na téměř 135 milionů korun. Nejvíc dostal šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který měl nárok na skoro 35 milionů korun. Vyplývá to z pozvánky na červnovou valnou hromadu společnosti.
Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem 40 miliard korun.
Konec roku je bilančním časem, nabízím svých několik poznámek k letošními roku z hlediska fungování státu, politiky a mocenských pohybů u vlivových skupin. V politice je podle mě podstané, že sledujeme jakýsi lyrický věk politiky. Trochu jako když Kundera mluvil o mládí, je politika černobílá, radikální, plná prázdných symbolů, povrchní, směšná. Vyčerpává se tím, že se zabývá hlavně sama sebou. A taková politika v zemi není schopna obnovit společenskou smlouvu, onu nepsanou dohodu mezi členy naší společnosti, která je v posledních letech silně narušená.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
Číst více
