Přípravy na zestátnění ČEZ nabírají konkrétnější podobu. Energetická skupina obsadila vedení nové dceřiné firmy ČEZ Energy, do níž vyčlení velkou část nevýrobního byznysu. V jejím čele stanou Pavel Cyrani a Daniel Beneš.
Sedm členů představenstva energetické společnosti ČEZ si loni celkově vydělali 194 milionů korun, je to o desítky milionů víc než za rok 2023. Nejvíce si přilepšil šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš.
Energetická skupina ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vydělala 12,8 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl přibližně o šest procent. Provozní výnosy naopak vzrostly o šest miliard na 93,4 miliardy korun. V hospodaření se projevila zejména loňská akvizice plynárenské distribuční společnosti GasNet. Vedení ČEZ zároveň navrhlo dividendu ve výši 47 korun na akcii, což odpovídá 80 procentům z loňského očištěného zisku.
Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to řekl v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné.
Finanční škody způsobené odkladem finální dohody k Dukovanům mohou při zdržení několika měsíců jít do stovek milionů korun. Záležet bude na přesné době zpoždění tendru. Novinářům to dnes řekl šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Věří, že soud nakonec uzná správnost tendru. Škodu chce firma následně vymáhat po francouzské firmě EDF. Beneš také při hodnocení nabídek uchazečů uvedl, že nabídka EDF v tendru nebyla výhodná a česká strana by ji nemohla nikdy podepsat.
V Česku by v budoucnu mohly vzniknout až dvě továrny na moduly pro malé jaderné elektrárny. Společnost ČEZ o tom nyní jedná s britskou firmou Rolls-Royce SMR, s níž loni uzavřela strategické partnerství, uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. První blok by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně. Společnost zároveň pokročila také v přípravě modulárního reaktoru v Tušimicích.
Polostátní energetickou skupinu ČEZ dál povede její dosavadní šéf Daniel Beneš. Dozorčí rada společnosti dnes předsedovi představenstva a generálnímu řediteli firmy prodloužila mandát na další čtyřleté období do roku 2029. Současné mu končí na konci příštího roku, uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Beneš vede ČEZ od roku 2011.
Sedm členů představenstva energetické společnosti ČEZ mělo v loňském roce celkový příjem stejný jako v roce 2022. Celkem si přišli na téměř 135 milionů korun. Nejvíc dostal šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který měl nárok na skoro 35 milionů korun. Vyplývá to z pozvánky na červnovou valnou hromadu společnosti.
Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem 40 miliard korun.
Konec roku je bilančním časem, nabízím svých několik poznámek k letošními roku z hlediska fungování státu, politiky a mocenských pohybů u vlivových skupin. V politice je podle mě podstané, že sledujeme jakýsi lyrický věk politiky. Trochu jako když Kundera mluvil o mládí, je politika černobílá, radikální, plná prázdných symbolů, povrchní, směšná. Vyčerpává se tím, že se zabývá hlavně sama sebou. A taková politika v zemi není schopna obnovit společenskou smlouvu, onu nepsanou dohodu mezi členy naší společnosti, která je v posledních letech silně narušená.
Rekordní zisk 81 miliard je jedním z hlavních důvodů pro schválení bonusů pro osm čelních představitelů energetické společnosti. Z celkových 135 milionů si nejvíc odnese generální ředitel Daniel Beneš.
Policie 👮🏻👮🏻👮🏻 v zahrádkářské kolonii v Berlíně-Spandau našla muže podezřelého ze sobotního útoku na manifestaci na podporu práv komunity LGBT+, uvádí deník Bild na svých internetových stránkách. Zástupci berlínského senátu agentuře DPA potvrdili, že byl při policejním zásahu zabit. "Jsem bezpečnostním složkám vděčná za to, že byl atentátník tak rychle nalezen. Jde o velkolepý výkon," cituje Bild berlínskou senátorku pro vnitro Iris Sprangerovou.
Na seznam UNESCO byl zapsán řecký Olymp a starověká japonská města Asuka a Fudžiwara. Organizace o tom rozhodla na zasedání v Jižní Koreji.
