Skupině ČEZ meziročně klesl čistý zisk o více než pětinu
Energetická skupina ČEZ v první polovině letošního roku vydělala 16,5 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně o více než pětinu klesl. Provozní zisk (EBITDA) podniku naopak oproti loňsku o sedm procent stoupl na 73,9 miliardy korun. Výsledky hospodaření podle firmy překonaly původní očekávaní, vedení společnosti proto navýšilo své celoroční výhledy. Pro dividendu klíčový očištěný čistý zisk za rok 2025 nyní předpokládá na úrovni 26 až 30 miliard korun.
Provozní výnosy ČEZ za první pololetí meziročně vzrostly o 5,8 miliardy na 167,5 miliardy korun. Pozitivně se podle firmy projevilo zejména začlenění akvizice GasNet do celé skupiny a také výsledky prodeje a vyšší výroba jaderných elektráren. Negativně naopak oproti loňsku zapůsobilo snížení realizačních cen vyrobené elektřiny a nižší zisk z obchodování s komoditami.
Očištěný čistý zisk ČEZ pak meziročně klesl o 4,4 miliardy na 16,7 miliardy korun. Příčinou jsou podle společnosti především vyšší odpisy o 10,5 miliardy korun, na což měly vliv začlenění GasNet a také zrychlení odpisů uhelných aktiv v poslední čtvrtině loňského roku.
„Výsledky hospodaření převyšují naše výchozí očekávání. Proto jsme navýšili výhled celoročního výsledku hospodaření, EBITDA nově očekáváme na úrovni 132 až 137 miliard korun a čistý zisk očištěný na úrovni 26 až 30 miliard korun,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Očekávané rozmezí pro provozní zisk tak oproti začátku roku podnik navýšil o pět miliard korun, u očištěného čistého zisku pak o miliardu korun.
Investice do modulárních reaktorů
Při hodnocení uplynulých měsíců Beneš připomněl nejvýznamnější investiční kroky podniku v čele s dokončením investice do britského vývojáře modulárních reaktorů Rolls-Royce SMR, kde má nyní ČEZ pětinový podíl, a také smlouvu dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II s korejskou KHNP k výstavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech. „Jde o důležité milníky pro zajištění energetické bezpečnosti a cenově dostupné elektřiny v ČR. Významně investujeme v oblasti transformace teplárenství, kde jsme vstoupili do realizační fáze. Definovali jsme technická řešení a termíny ve všech lokalitách,“ podotkl Beneš. Celkové plánované investice skupiny v letech 2025-2030 podle něj překonají 400 miliard korun.
I přes investice klesl čistý dluh ČEZ oproti konci roku 2024 o 21,3 miliardy na 181,5 miliardy korun.
ČEZ už dříve pro letošní rok ohlásil plán na zvýšení výroby z jaderných elektráren o dvě terawatthodiny (TWh) na téměř 32 TWh za rok. V prvních šesti měsících zatím jaderné zdroje vyprodukovaly 15,5 TWh elektřiny, meziročně o 0,9 TWh více. K letošní vyšší výrobě přispívá podle firmy vyšší výkon dukovanských bloků a zejména pak jen jediná odstávka pro výměnu paliva v Temelíně.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně vzrostla o dvě procenta na 17,4 TWh, spotřeba plynu na území GasNet pak stoupla oproti loňsku o 11 procent na 34,1 TWh. Celková dodávka elektřiny a zemního plynu od ČEZ činila sedm TWh, meziročně o osm procent více.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
Sousední státy investují miliardy do rozvoje větrné energie a zajišťují si tak nejen levnější energii, ale i nové příjmy pro obce a obyvatele v regionech s větrnými elektrárnami, Česká republika však v této oblasti stále zaostává. Větrná energetika přitom nepředstavuje jen nástroj ekologické transformace – má také silný ekonomický potenciál. A ten v Česku zůstává z velké části nevyužitý.
Větrná energie: Promarněná ekonomická příležitost pro celé Česko?
Zprávy z firem
Češi mají nejdražší elektřinu v regionu visegrádské čtyřky (V4). Zatímco většina okolních zemí využívá regulaci cen nebo další státní zásahy k omezení růstu velkoobchodních cen energií, Česko je výjimkou. Naopak ceny pohonných hmot v ČR patří v současné době k nejlevnějším v Evropě. Všechny země mají také problémy s dostupnosti vlastního bydlení, v Česku vázne výstavba. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas.
Češi mají nejdražší elektřinu ze zemí V4. Natankují však nejlevněji
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
