Zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada má za sebou mimořádně úspěšný vstup na burzu. Akcie firmy při debutu na hlavním trhu v Amsterodamu prudce posílily a investoři jí přisoudili hodnotu v řádu miliard eur. Podle analytiků může jít o největší IPO zbrojařské společnosti v historii.

Zbrojařská a strojírenská společnost Czechoslovak Group (CSG) včera vstoupila na hlavní trh burzy v Amsterodamu a hned v prvních minutách obchodování zaznamenala výrazný zájem investorů. Akcie firmy byly v rámci primární veřejné nabídky (IPO) upsány za 25 eur, po zahájení obchodování však jejich cena vyskočila o více než 30 procent nad hranici 32 eur. Později se růst zmírnil a akcie se obchodovaly přibližně za 30 eur, tedy asi o 23 procent výše než emisní cena.

CSG nabídla investorům 15,2 procenta svých akcií. Celkový výnos z IPO by se podle odhadů mohl pohybovat mezi 3,3 až 3,8 miliardy eur, což odpovídá až zhruba 92 miliardám korun. Od dnešního rána se akcie společnosti začaly obchodovat také na neregulovaném trhu pražské burzy Free Market.

Podle zveřejněného prospektu by měl majoritní vlastník a šéf skupiny Michal Strnad z prodeje akcií inkasovat téměř tři miliardy eur, zbylá část výnosu připadne samotné firmě. Třiatřicetiletý podnikatel tak patří mezi nejmladší miliardáře v evropském obranném průmyslu.

Lukáš Kovanda: Úspěchu CSG na amsterdamské burze může značně pomoci Trump

Názory

Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Analytici už před vstupem CSG na burzu upozorňovali, že by mohlo jít o vůbec největší primární veřejnou nabídku akcií zbrojařské společnosti v historii. Silný start obchodování jejich očekávání potvrdil.

Czechoslovak Group je jedním z předních evropských výrobců dělostřelecké munice a další vojenské techniky. V oblasti obranného průmyslu firma výrazně expandovala už před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022, přičemž následný nárůst poptávky po zbrojní produkci její růst ještě urychlil.

CSG nabídne akcie i českým investorům. Na domácím parketu

Trhy

Zbrojařský holding CSG miliardáře Michala Strnada vstoupí v pátek na dvě burzy zároveň. Primárním trhem je Amsterdam. Praha bude jeho doplňkem. Holding tak cílí i na české investory. Akcie budu obchodované v českých korunách.

nst

Přečíst článek

Průměrná cena poledního menu v Česku se v prosinci 2025 vyšplhala na 199 korun. Oproti předchozím letům se tempo zdražování výrazně zpomalilo a místy se téměř zastavilo. Vyplývá to z dat společnosti Edenred. Přesto tlak na rodinné rozpočty nepolevil a oběd se stal položkou, kterou lidé sledují citlivěji než dřív.

Rok 2025 přinesl do oblasti poledního stravování relativní stabilizaci. Zatímco v lednu činila průměrná cena oběda 192,50 koruny, na konci roku vzrostla jen o 6,50 koruny. Meziročně tak ceny stouply přibližně o 2,6 procenta, což je výrazně méně než v předchozích letech. V některých měsících, zejména na podzim, ceny prakticky stagnovaly.

13 fotografií v galerii

To ale neznamená, že by se domácnostem ulevilo. Výdaje na jídlo dnes tvoří zhruba pětinu rozpočtu běžné rodiny a stále více lidí se posouvá do vyšších výdajových kategorií. Zatímco v roce 2024 utrácelo za potraviny více než čtyřicet procent rozpočtu necelých šest procent domácností, v roce 2025 už to bylo přes osm procent.

Cenové rozdíly mezi regiony zůstávají výrazné. Nejdráže vychází polední menu dlouhodobě v Praze, kde se prosincová průměrná cena dostala na 223,30 koruny. Na opačném konci žebříčku stojí Zlín a Olomouc, kde se ceny i v roce 2025 držely pod hranicí 180 korun.

Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu

Enjoy

Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Kde se zdražovalo nejrychleji?

Liší se i tempo zdražování. Nejrychlejší růst zaznamenal Liberec, kde ceny meziročně vzrostly o pět procent, tedy zhruba o deset korun. Naopak Hradec Králové vykázal nárůst pod jedno procento, podobně klidný vývoj hlásí i Jihlava a Plzeň.

18 fotografií v galerii

„Data ukazují, že trh se jako celek postupně zklidňuje, ale vývoj zůstává velmi nerovnoměrný a liší se město od města,“ říká Aneta Martišková z vedení společnosti Edenred.

Vyšší ceny se promítají i do každodenního chování strávníků. Podíl lidí, kteří chodí na oběd do restaurace v okolí pracoviště, klesl z 33 procent v roce 2024 na 26 procent v roce 2025. Naopak výrazně přibylo těch, kteří si nosí jídlo z domova — jejich podíl vzrostl ze 46 na více než 57 procent.

Oběd z výrobní linky. Budoucnost, nebo konec restaurací?

Enjoy

Misky na dopravním pásu, roboti dávkují ingredience, lidé jen kontrolují. Wonder chce přepsat pravidla gastronomie. Jenže jídlo není balík z e-shopu – a zákazníci to cítí.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Jídlo z domova

Roste také význam alternativ, jako jsou automaty, menší provozovny přímo na pracovišti nebo rychlá občerstvení. Restaurace si část zákazníků udržují především díky zvýhodněným poledním menu, která si pravidelně vybírá zhruba 47 procent Čechů.

„Restaurace patří mezi první výdajové položky, které jsou lidé ochotni omezit. V našem průzkumu to uvedlo téměř 90 procent respondentů,“ doplňuje Martišková.

Podle průzkumu Barometr Food 2025 považuje většina lidí za přijatelnou cenu oběda částku mezi 120 a 160 korunami. Více než 160 korun je ochotno zaplatit zhruba 32 procent strávníků, zatímco částku nad 200 korun akceptuje jen přibližně sedm procent.

Většina krajských měst se tak dnes pohybuje o 20 až 50 korun nad hranicí, kterou spotřebitelé považují za komfortní. Ochota připlatit roste především tehdy, pokud vyšší cenu doprovází jasná přidaná hodnota — typicky lepší kvalita nebo kvalitnější suroviny.

Brambory na Pankráci: Restaurace, kde příloha převzala hlavní roli

Enjoy

Na Pankráci vznikla restaurace, která dává bramborám hlavní roli. Nejde o trik, ale o promyšlený koncept, kde se z obyčejné suroviny stává plnohodnotný gastronomický zážitek – od předkrmů až po dezerty.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Češi museli slevit z kvality potravin

Tlak na rozpočty se odráží i ve skladbě nákupních košíků. Zhruba 40 procent lidí přiznává, že muselo slevit z kvality potravin, zároveň se ale více než polovina snaží udržet alespoň základní standard stravování. Až 70 procent Čechů dnes nakupuje minimálně polovinu potravin ve slevách.

Podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, se mění i vztah ke značkám. „U běžných potravin lidé velmi pečlivě sledují cenu. Pokud ale výrobek nabízí něco navíc, jsou ochotni si připlatit — typicky za lokální původ nebo zdravější složení,“ říká.

Vedle ceny hraje stále větší roli také čas. Rychle rostou prodeje předpřipravených jídel, salátů i zájem o rozvoz potravin až domů. „Úspora času je dnes jedním z hlavních kritérií spotřebitelského rozhodování,“ uzavírá Prouza.