Zásadní pokrok v klinických studiích léku proti roztroušené skleróze představila švýcarská farmaceutická společnost Roche.

Švýcarská farmaceutická společnost Roche oznámila průlomové výsledky dvou pokročilých klinických studií, které naznačují, že její nový lék na roztroušenou sklerózu by mohl účinně působit proti většině forem tohoto onemocnění, uvedla agentura Bloomberg. Látka fenebrutinib, označovaná jako inhibitor BTK, podle společnosti významně snížila počet relapsů u pacientů s relabující formou (náhlé zhoršení projevů nemoci - pozn. red.) roztroušené sklerózy a zároveň zpomalila zhoršování zdravotního stavu u pacientů s progresivní formou choroby.

První peorální lék proti roztroušené skleróze

Podle Roche jde o zásadní krok, protože fenebrutinib by se mohl stát prvním peorálním lékem, který dokáže účinně léčit obě hlavní formy roztroušené sklerózy – relabující i progresivní. Dosavadní možnosti léčby, zejména u progresivní varianty, jsou omezené.

Ve zvláštní pozdní fázi klinické studie zaměřené na primárně progresivní roztroušenou sklerózu, tedy formu nemoci, která se postupně zhoršuje bez zřetelných relapsů, fenebrutinib zpomalil rozvoj postižení srovnatelně s přípravkem Ocrevus, který je v současnosti jediným schváleným lékem pro tuto formu. První pozitivní známky se objevily už po šesti měsících a přetrvávaly po celou dobu studie.

Podle Roche se během studií neobjevily žádné nové vedlejší účinky léku. Společnost plánuje zveřejnit výsledky další fáze studie s pacienty s relabující roztroušenou sklerózou v první polovině roku 2026 a poté předložit souhrn dat regulačním úřadům.

Akcie Roche po zveřejnění výsledků v pondělí vzrostly až o 2,6 procenta, poté ale část zisků odevzdaly. Analytik Stefan Schneider z Vontobelu označil výsledky za „pozitivní překvapení“ a upozornil, že fenebrutinib by mohl kompenzovat očekávaný pokles příjmů firmy po vypršení patentové ochrany Ocrevusu v roce 2029.

Léčba rakoviny je na dosah. Trump a jeho politici jí však házejí klacky pod nohy

Zprávy z firem

Zásadním způsobem pomohly vakcíny mRNA zkrotit pandemii covidu-19 a nyní by se jim mohl podobný kousek povést i u pacientů s rakovinou. Technologie, oceněná Nobelovou cenou, by podle nových poznatků mohla zásadně proměnit léčbu zhoubné nemoci.

nst

Přečíst článek

Audio verze článku

Reálně lidi rozpočet státu vlastně nezajímá. Jestli bude jeho schodek 286 miliard nebo 360 miliard? Nikdo kromě Mojmíra Hampla si kvůli tomu vlasy na hlavě rvát nebude. Každého zajímá jen to, kolik peněz mu měsíčně přistává na účtu. A všichni chtějí víc. Soudci jsou dokonce schopni se za zvýšení svých vysokých platů soudit.

Jiní, jako třeba učitelé nebo lékaři, „jen“ vyhrožují stávkou v případě, jestli jim platy neporostou nad inflaci. Jsou to plané výhrůžky, dobře vědí, že jim každá vláda peníze vždy přidá. O důchodcích se raději ani nebavme.

Politiky zajímá rozpočet do té míry, že když jsou u vlády, snaží se zavděčit všem, aby byli znovu u vlády. Dluhová služba v aktuální výši sto miliard korun trápí jenom zmiňovaného šéfa Rozpočtové rady vlády.

A když jsou v opozici, tepají vládu za špatné hospodaření, aby se před každými následujícími volbami mohli před voliči tvářit jako ti budoucí dobří hospodáři. Když se dostanou k vládnutí, dopadne to s chudákem rozpočtem jako minule. Čtyři roky nebude jeho schodek nikoho zajímat. Ministr financí se bude rituálně rozčilovat na ministry, že moc utrácejí. To je tak všechno.

V rozpočtu chybí podle Babiše až 85 miliard na výdajích, 15 miliard příjmů prý neexistuje

Politika

V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.

ČTK

Přečíst článek

Trapné tanečky

Letošní tanečky kolem státního rozpočtu na příští rok jsou trapné hned z několika důvodů. Popořadě. Fakt, že dosluhují vláda nedá svůj dlouho připravovaný rozpočet do Poslanecké sněmovny si skutečně každý může vysvětlovat jako dětské trucování. Ve smyslu, prohráli jsme, dělejte si rozpočet sami. Dosluhující vláda má o tom, zda dá či nedá „svůj“ rozpočet Sněmovně, definitivně rozhodnout tuto středu. Možná už budou hlavy klidnější.

Na druhé straně je s podivem, že favorit voleb a jeho stínová ministryně financí Alena Schillerová za dobu svého opozičního působení nepřipravovala vlastní představu o rozpočtu. Před volbami nasliboval Babiš všechno všem, rozuměj víc peněz pro každého od dětí ve školce až po důchodce. Přitom dobře věděl, že na to stát nemá peníze, že to pojede na dluh. Teď se plameně rozčiluje, že mu Fiala nedal výsledek své práce, aby ho potom silou většiny v parlamentu mohla veřejně cupovat. Tomu se říká alibismus.

Potom je tady motiv „obávaného“ rozpočtového provizoria. Provizoriem děsí obyvatele ta i ona partaj. Skoro to vypadá jako by se blížil nějaký armagedon. Ale jak bylo řečeno, lidem je to jedno. Ve skutečnosti není provizorium žádná katastrofa. Prostě se od ledna pojede podle současného rozpočtu se schváleným schodkem 241 miliard. A to jen do doby, než Babišova vláda schválí nový rozpočet. Dá se předpokládat, že se schodkem vyšším.

Během provizoria by jednotlivé resorty mohly každý měsíc utratit dvanáctinu letošního balíku. Nelze používat nároky z nespotřebovaných výdajů, prostředky rezervního fondu a mimorozpočtové zdroje. To je asi tak všechno. No, armagedon by asi vypadal hůř.

Havel v čele Topky, Okamura a jeho vlajka

Názory

TOP 09 si zvolila nového předsedu, osmatřicetiletého Matěje Ondřeje Havla. Ve volbě neměl protikandidáta, dostal sedmdesát procent hlasů. Markéta Pekarová Adamová s politikou skončila, v říjnových sněmovních nekandidovala. Končí ze zdravotních důvodů. TOP 09 se chce pod novým vedením emancipovat, v opozici se teď bude snažit vytvořit si vlastní, novou tvář. Na rozdíl od ODS například žádá přijetí eura.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Žabomyší válka, kterou si politici způsobili sami

Nejhorší je, že tuto žabomyší válku o rozpočet si způsobili politici sami. Ono posadit volby na říjen je z hlediska „nejdůležitějšího“ zákona roku opravdu hloupost. Když se blíží tyto podzimní volby, politici už jedou volební kampaň, do toho prázdniny. I proto dokončoval Stanjura rozpočet až koncem září. Bez veřejné debaty, připravovaný za zavřenými dveřmi.

A také bez debaty s opozicí, zvláště když letos věděl, že favoritem je Babiš. Prostě samé naschvály. Jistě panovalo důvodné podezření, že by data o chystaném rozpočtu byla před volbami použita proti vládě. Přitom kdyby se volby konaly na jaře, jak tomu bylo ještě v roce 2010, měla by každá nová vláda na rozpočet času dost a nemuselo by docházet k současným nechutným tanečkům.

Přesun voleb z jara na podzimní termín nastala v červnu roku 2013, když kvůli kabelkám Jany Nagyové padla Nečasova vláda. Babiš se po prvních podzimních volbách v témže roce stal ministrem financí. Za rok 2021 nasekal, údajně kvůli covidu, dosud rekordní schodek 420 miliard korun. Pro Babiše žádné trauma. Teď se vzteká, že nemá v ruce Fialův rozpočet.