Penta míří tam, kde mohou růst skutečné výšky. V Londýně právě začala stavět 52patrový dům za miliardy.

Společnost Penta Real Estate ze skupiny Penta vstoupila na britský nemovitostní trh a hned na úvod plánuje výstavbu dvou rozsáhlých rezidenčních projektů v Londýně. Klíčovým prvkem vstupu je především výstavba výškového domu Cuba Street, který bude patřit k novým dominantám širšího centra města. Celkem v obou projektech vznikne zhruba 680 bytů s investičním objemem přes 20 miliard korun. Stavba začala letos a dokončení je naplánováno na rok 2029, uvedla Penta v tiskové zprávě.

Penta zamířila do Londýna

Penta Real Estate a britský developer Ballymore mají ve společném podniku rovný podíl. Hlavní pozornost přitahuje první projekt Cuba Street, v jehož rámci vyroste 52patrový dům s 434 byty. Jedná se o výškovou rezidenční budovu situovanou podél Temže, která po dokončení zásadně rozšíří nabídku moderního bydlení v této části Londýna.

5 fotografií v galerii

Druhý projekt, The Capston, zahrnuje výstavbu dalších 247 bytů ve dvou domech o 11 a 22 podlažích.

12 fotografií v galerii

„Partnerství s Pentou a zajištění financování pro více než 680 nových bytů je v dnešním náročném prostředí významným počinem. Těšíme se na spolupráci s Pentou při jejích prvních projektech ve Spojeném království,“ uvedl ředitel Ballymore John Mulryan.

Pro Pentu znamenají aktuální projekty další krok v její strategii expanze na západoevropské trhy. Podle Pavla Streblova z představenstva Penta Real Estate chce firma v Londýně v budoucnu působit nejen v rezidenční výstavbě, ale také v segmentu kanceláří, hotelů či studentského bydlení. „V příštích několika letech zde chceme výrazně rozšířit naši místní kancelář, realizovat podobně velké investice v miliardových částkách a etablovat Pentu jako silného hráče, který dokáže i v Londýně budovat velké rozvojové projekty včetně výškových domů,“ dodal Streblov.

Streblov z Penty: Na nákupech jsme pořád a sledujeme i zahraniční trhy. Hlavně Anglii a Německo

Reality

Penta Real Estate rozvijí výstavbu hned na několik místech v Praze. Velkou výzvou je pro ni bezpochyby revitalizace Florence. O tom, jak toto území bude vypadat rozhodla před třemi lety urbanistická soutěž, nyní jsou na stole architektonické soutěže, které mají navrhnout podobu čtyř bloků mezi magistrálou a autobusovým nádražím Florenc. „Přesně to jsou místa, kde by se mělo primárně stavět, protože veškerou infrastrukturu máte už na místě,“ říká Pavel Streblov, obchodní ředitel Penta Real Estate. Ten má kromě klíčových projektů v Praze na starost i její zahraniční expanzi.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Penta Real Estate je součástí investiční skupiny Penta založené v roce 1994. Realitní divize se zaměřuje na kanceláře, byty a maloobchod a v Česku a na Slovensku aktuálně realizuje přes 20 projektů.

Na začátku října firma oznámila, že od Českých drah koupila za 731 milionů korun pozemky v severní části areálu pražského Nákladového nádraží Žižkov. Už v listopadu 2023 získala za téměř 244 milionů korun nevyužívané pozemky na Florenci, kde naváže na výstavbu nové čtvrti u své kancelářské budovy Masaryčka.

Podle výroční zprávy činil čistý zisk Penta Real Estate v loňském roce 13,2 milionu korun, což představuje meziroční růst o 5,5 procenta. Tržby realitní divize vzrostly o 22 procent na 456,6 milionu korun.

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Reality

Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Aktualizováno

Penta rozšiřuje impérium. Společnost kupuje centrálu České spořitelny u metra Budějovická

Reality

Společnost Penta Real Estate z investiční skupiny Penta kupuje spolu s firmou MAT Corporation, která vlastní pražská obchodní centra DBK a Europark, budovy centrály České spořitelny u metra Budějovická v Praze. Transakci posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval na webu. Hodnotu transakce neuvedl.

ČTK

Přečíst článek

České hory zavádějí dynamické ceny skipasů. Kdo plánuje dopředu, ušetří stovky, kdo kupuje na místě, zaplatí i o 70 procent víc.

České hory trestají váhavé, za stejný skipas zaplatíte klidně o 700 korun víc. Zájem o české hory ale ani tak neutuchá, státní kase ročně zajistí 13 miliard korun.

Lyžařská sezona se teprve rozjíždí, ale cenový souboj o peněženky už dávno začal. Na první pohled to přitom vypadá skoro idylicky – oficiální ceníky slibují jen velmi mírné zdražení skipasů, většinou o dvě až tři procenta, tedy zhruba tempem inflace. Část areálů ceny dokonce vůbec nezvedla. Jenže tyto tabulky dnes slouží spíš jako dekorace. Skutečné ceny se totiž už neurčují tiskem na papír, ale algoritmem, který řídí nabídku podle poptávky podobně jako u letenek nebo hotelů. A právě tady se rodí ty největší rozdíly.

Zimní resorty se mění v nejžádanější adresy Evropy. Alpské nemovitosti se prodávají za rekordní částky

Reality

Alpy zažívají největší realitní boom za poslední dekádu. Z sezonních resortů se stávají celoroční luxusní destinace, kde omezená výstavba a rostoucí poptávka ženou ceny rekordně nahoru.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Plánujte, nebo plaťte

Zásadní už není otázka, kolik stojí skipas, ale kdy a kde ho člověk koupí. Kdo objednává s předstihem přes internet, běžně ušetří patnáct, dvacet i třicet procent proti ceně na místě. Kdo přijede spontánně a zamíří rovnou k pokladně, platí takzvanou přirážku za nerozhodnost.

Jak tvrdě dnes dynamické ceny fungují, ukazují právě největší české resorty. Ve Špindlerově Mlýně se u lednových termínů dostane připravený lyžař při online nákupu na cenu 980 korun za den, zatímco ten, kdo koupí skipas na místě, zaplatí až 1690 korun. Podobně v propojeném SkiResortu Černá hora – Pec vyjde včasný nákup na 1110 korun, zatímco u pokladny se cena šplhá k 1490 korunám. A Lipno rozdíly posouvá ještě dál: od zhruba 690 korun při nákupu dopředu až po téměř 1490 korun na poslední chvíli. U jednoho dne lyžování tak může jít nejen o stovky, ale klidně o sedmisetkorunový rozdíl na osobu – za úplně stejný svah.

Král českých a slovenských hor Igor Rattaj: Rakušané musejí lákat nové lyžaře. I ty z východu

Leaders

Patří k nejpopulárnějším miliardářům. Byznys Igora Rattaje se totiž za poslední dekády dotknul řady oblíbených oblastí, jako jsou hudební festivaly či filmové hity. Nejvíc energie ale soustředí na rozvoj českých a slovenských hor, kde jeho TMR provozuje celou řadu areálů. Jak se pere se změnami počasí a jak se mu daří využívat byznysový potenciál hor v létě? O tom jsme mluvili s Igorem Rattajem v letním vydání magazínu Newstream CLUB, který se věnoval návratu Česko-Slovenska. Nyní si můžete rozhovor přečíst poprvé online v rámci Inventury 2024 byznysového portálu newstream.cz.

Michal Nosek

Přečíst článek

Vedle velkých resortů, kde vládne algoritmus, fungují menší kopce mnohem civilněji. Nabízejí bodové skipasy nebo časové vstupy na pár hodin, ideální pro děti a začátečníky, kteří celý den stejně na svahu nevydrží. Místo tisícikorun se tak rodinné lyžování často vejde do několika stovek korun za odpoledne.

V porovnání s Alpami stále levné

Při dobrém plánování přitom zůstávají české hory v evropském měřítku pořád relativně dostupné. Celodenní skipas se pohybuje mezi 750 a 1000 korunami, zatímco v Alpách lyžaři běžně nechávají kolem 60 eur za den a v prémiových střediscích se částky blíží i osmdesáti eurům. Letos tam ceny navíc opět poskočily zhruba o další čtyři procenta.

O to pozoruhodnější je, že zájem o zimní radovánky zůstává vysoký. Přibližně třetina Čechů aktivně lyžuje a většina z nich chce na svazích zůstat i v dalších letech. Každou zimu zamíří do tuzemských hor zhruba čtyři miliony návštěvníků. A peníze se netočí jen kolem vleků – každá koruna utracená za skipas přináší dalších sedm korun v navazujících službách, od hotelů přes restaurace až po dopravu. Státu tak horská turistika ročně přispívá zhruba 13 miliardami korun.

Aktualizováno

OBRAZEM: Lyžařská sezóna je tu. Které sjezdovky v Krkonoších už jsou otevřené?

Enjoy

Vlekaři ve východních Krkonoších a v Orlických horách otevřeli další areály a sjezdovky. Lyžovat se začalo v krkonošské Peci pod Sněžkou a Malé Úpě a v Říčkách v Orlických horách. Střediska Špindlerův Mlýn a Černá hora, která zahájila sezonu v pátek, otevřela další tratě. Od pátku se lyžuje i v areálu Šerlišský Mlýn v Orlických horách. Lyžaři mají v Královéhradeckém kraji k dispozici přes 16 kilometrů sjezdovek. První skiareály dnes zahájily sezonu i v Pardubickém kraji.

ČTK

Přečíst článek

Oficiální zdražování skipasů se proto odehrává hlavně na papíře. Skutečné rozdíly v cenách dnes vytváří především chování samotných lyžařů. Kdo plánuje, lyžuje relativně levně. Kdo spoléhá na improvizaci, zbytečně připlácí.

Další texty ekonoma Lukáše Kovandy