Zdiskreditovaném francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu dnes vychází kniha „Deník vězně“. Po ani ne třech týdnech za mřížemi se staví do role protřelého mukla. Mimo to se při čtení úryvků lze těžko ubránit dojmu, že vládnoucí elity jsou prostě jiná sorta lidí. Lepší lidé, pro které platí jiná pravidla. Těžko uvěřit, že politici takto odtržení od reality v západním světě vládli. Nebo snad stále vládnou?
Zakladatel a šéf komunikační platformy Telegram Pavel Durov odcestoval s povolením soudu z Francie do Dubaje, uvedla agentura AFP s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování. Rodák z ruského Petrohradu od konce loňského srpna čelí ve Francii obviněním, že nedělá dost proti využívání své platformy k porušování zákona. Od té doby podléhá soudnímu dohledu.
Francouzský nejvyšší soud potvrdil rozsudek nad bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym za korupci a obchodování s vlivem, uvedla agentura AFP. Sarkozy se proti rozsudku z roku 2021, kdy mu byl uložen tříletý trest vězení, odvolal. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, třetí bude Sarkozy místo nástupu do vězení nosit elektronický monitorovací náramek.
Senegalské úřady obvinily společnost Transcon Electronic Systems a jejího obchodního ředitele Ilju Mazánka z nezákonných finančních převodů v zahraničí a z nezákonného importu materiálu a zařízení. Výše způsobené škody podle nich činí 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun), řekl v Praze generální ředitel firmy Transcon Vladimír Drábek. Společnost podle něj vinu odmítá a požádala o Mazánkovo propuštění. Zároveň zastavila rekonstrukci dvou letišť v Senegalu, k čemuž získala zakázku v roce 2019. Mazánek byl v Senegalu zadržen koncem listopadu.
Předseda jihokorejské provládní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun uvedl, že prezident Jun Sok-jol nejeví ochotu odstoupit za to, že se v zemi pokusil zavést stanné právo. Musí být proto okamžitě odvolán. Jun mezitím znovu hájil své rozhodnutí, které podle něj mělo chránit jihokorejskou demokracii před zásahy Severní Koreje. Slíbil, že bude bojovat až do konce, informovaly světové agentury.
Soud v Jekatěrinburgu uložil 12 let vězení za vlastizradu Xeniji Karelinové, která má občanství Ruska i Spojených států. Žena byla obžalována kvůli tomu, že předloni v únoru, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, poskytla drobný příspěvek, přibližně 50 dolarů (asi 1140 korun), ukrajinské charitě v USA na podporu napadené země. Informovaly o tom ruské agentury.
Zakladatel zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX Sam Bankman-Fried si u soudu na newyorském Manhattanu vyslechne výši trestu v případě mnohamiliardové zpronevěry. Za mřížemi by v krajním případě mohl strávit příštích 50 let.
Po teroristickém útoku na předměstí Moskvy, při kterém na konci minulého týdne zahynulo nejméně 139 lidí, začali ruští zákonodárci volat po obnově trestu smrti, který není v Rusku už téměř tři desetiletí uplatňován. Ústavní soud se k této věci odmítl vyjádřit, protože ji může zanedlouho posuzovat, uvedla ruská média.
Za dvě znásilnění a jeden pokus o znásilnění Obvodní soud pro Prahu 3 potrestal bývalého poslance Dominika Feriho tříletým vězením. Uznal ho vinným ve všech bodech obžaloby. Rozhodnutí není pravomocné, Feri se proti němu ihned odvolal k pražskému městskému soudu. Bývalý politik novinářům řekl, že je z rozsudku zklamaný, doufá, že odvolací soud bude mít na případ jiný názor.
Britský exministr zdravotnictví Wes Streeting dnes oznámil, že chce kandidovat na lídra Labouristické strany, kterou vede premiér Keir Starmer. Toho by pak Streeting ve funkci premiéra patrně i nahradil. Podle serveru stanice BBC také řekl, že vystoupení Británie z Evropské unie před několika lety byla katastrofální chyba a že jeho země by se do EU jednoho dne měla vrátit.
Některé evropské země vedou s Teheránem jednání o získání povolení k plavbě Hormuzským průlivem, oznámila to íránská státní televize. Írán tuto strategickou úžinu a klíčovou námořní trasu, kudy běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy, převážně blokuje v reakci na americko-izraelské údery zahájené na konci února.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) počítá s prosazením zákona o médiích veřejné služby se změnou jejich financování. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice "obrovsky rychlá".
Česko bude dál posilovat zemědělskou spolupráci se Srbskem. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) se na tom při návštěvě Srbska shodl se svým tamním protějškem Draganem Glamočičem. Potenciál je podle ministra například v rozvoji zpracovatelského průmyslu.
Izraelská armáda dnes oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle izraelských představitelů posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí.
Izrael dnes nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory platnému příměří v oblasti provedl nové údery. Izraelská armáda uvedla, že cílila na infrastrukturu libanonského militantního hnutí Hizballáh. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení křehkého příměří uzavřeného 16.dubna o dalších 45 dní.
Úřady práce vyplatily za první čtvrtletí na superdávkách 563 milionů korun. Novou podporu v březnu dostalo 33 900 domácností. Vyplývá to z údajů ministerstva práce. Superdávka nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Pobírají ji zatím jen noví žadatelé. Příjemcům dosavadních dávek stát na čtyřech dávkách za první tři měsíce poslal asi 7,8 miliardy korun.
Ruský prezident Vladimir Putin bude příští úterý a středu na návštěvě Číny, oznámil dnes Kreml. Putin bude v Číně jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o dvoustranných vztazích a vymění si s ním názory na zásadní mezinárodní a regionální otázky, dodal Kreml v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters.
Rodiče dětí, které se od příštího roku narodí, by mohli mít vyšší rodičovskou. Místo nynějších 350 korun by dostali 400 tisí korun, na dvojčata a vícerčata místo 700 pak 800 tisíc korun. Počítá s tím novela o státní sociální podpoře, kterou v pondělí projedná vláda.
Stát loni vybral na správních poplatcích 3,1 miliardy korun. Bylo to o pětinu víc, než plánoval. Meziročně na nich získal o třetinu víc. Téměř polovinu z toho vybral Český úřad zeměměřický a katastrální, který přispěl částkou 1,4 miliardy korun.