Drony nad Pchjongjangem, propaganda a údajná snaha vyvolat krizi s KLDR. Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol dostal v dalším procesu 30 let vězení.
Francouzský soud zakázal symbolu tamější krajní pravice kandidovat v příští prezidentských volbách. Ambiciózní, populistické a antiimigrační Národní sdružení rozsudek uvrhl do nejistoty. Může vůbec pomýšlet na další úspěchy bez jména Le Pen v čele? Po zvolení Donalda Trumpa i po jeho soudních třenicích se však další vývoj těžko odhaduje.
Zakladatel a šéf komunikační platformy Telegram Pavel Durov odcestoval s povolením soudu z Francie do Dubaje, uvedla agentura AFP s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování. Rodák z ruského Petrohradu od konce loňského srpna čelí ve Francii obviněním, že nedělá dost proti využívání své platformy k porušování zákona. Od té doby podléhá soudnímu dohledu.
Francouzský nejvyšší soud potvrdil rozsudek nad bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym za korupci a obchodování s vlivem, uvedla agentura AFP. Sarkozy se proti rozsudku z roku 2021, kdy mu byl uložen tříletý trest vězení, odvolal. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, třetí bude Sarkozy místo nástupu do vězení nosit elektronický monitorovací náramek.
Senegalské úřady obvinily společnost Transcon Electronic Systems a jejího obchodního ředitele Ilju Mazánka z nezákonných finančních převodů v zahraničí a z nezákonného importu materiálu a zařízení. Výše způsobené škody podle nich činí 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun), řekl v Praze generální ředitel firmy Transcon Vladimír Drábek. Společnost podle něj vinu odmítá a požádala o Mazánkovo propuštění. Zároveň zastavila rekonstrukci dvou letišť v Senegalu, k čemuž získala zakázku v roce 2019. Mazánek byl v Senegalu zadržen koncem listopadu.
Předseda jihokorejské provládní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun uvedl, že prezident Jun Sok-jol nejeví ochotu odstoupit za to, že se v zemi pokusil zavést stanné právo. Musí být proto okamžitě odvolán. Jun mezitím znovu hájil své rozhodnutí, které podle něj mělo chránit jihokorejskou demokracii před zásahy Severní Koreje. Slíbil, že bude bojovat až do konce, informovaly světové agentury.
Soud v Jekatěrinburgu uložil 12 let vězení za vlastizradu Xeniji Karelinové, která má občanství Ruska i Spojených států. Žena byla obžalována kvůli tomu, že předloni v únoru, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, poskytla drobný příspěvek, přibližně 50 dolarů (asi 1140 korun), ukrajinské charitě v USA na podporu napadené země. Informovaly o tom ruské agentury.
Zakladatel zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX Sam Bankman-Fried si u soudu na newyorském Manhattanu vyslechne výši trestu v případě mnohamiliardové zpronevěry. Za mřížemi by v krajním případě mohl strávit příštích 50 let.
Po teroristickém útoku na předměstí Moskvy, při kterém na konci minulého týdne zahynulo nejméně 139 lidí, začali ruští zákonodárci volat po obnově trestu smrti, který není v Rusku už téměř tři desetiletí uplatňován. Ústavní soud se k této věci odmítl vyjádřit, protože ji může zanedlouho posuzovat, uvedla ruská média.
Ceny ropy se mírně zvyšují a směřují i k týdennímu růstu. Spojené státy hrozí časově neomezenou námořní blokádou Íránu, což vyvolalo obavy z narušení dodávek ropy z Blízkého východu.
Americká společnost OpenAI, která působí v oblasti umělé inteligence (AI), posiluje svou přítomnost v Německu. Její šéf Sam Altman v rozhovoru s listem Handelsblatt oznámil, že firma plánuje otevřít novou pobočku v Berlíně.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let, informovala dnes agentura AFP. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě.
Zbrojovka Excalibur Army loni zvýšila tržby meziročně o 17,4 miliardy korun na rekordních 83,2 miliardy korun. Její zisk vzrostl o 1,32 miliardy Kč na 12,5 miliardy Kč, což je také nejvyšší hodnota. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti Excalibur Army, která ve Šternberku na Olomoucku a v Přelouči na Pardubicku vyrábí, modernizuje a opravuje vojenskou techniku. Firma patří do strojírensko-zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada.
Společnost Severní energetická zahájila rozhovory se starosty obcí v těžební oblasti na Mostecku o finanční podpoře z částky, kterou ušetřila na rekultivacích hnědouhelného lomu ČSA. Peníze chce rozdělit firma, která patří do energetické skupiny miliardáře Pavla Tykače, sama, bez prostřednictví státu.
Požár u chorvatského letoviska Omiš na jadranském pobřeží je jedním z nejhorších v historii země, uvedl podle agentury AFP a dalších médií šéf hasičů Slavko Tucaković. Evakuovalo se přes 2000 lidí, mezi nimi i 300 českých turistů. Zranilo se 36 lidí, sedm z nich bojuje o život.
Armáda České republiky podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) letos nabírá 2997 vojáků, původně plánovala přijetí 2250 lidí. Premiér Andrej Babiš (ANO) na slavnostní přísaze vojáků ve Vyškově uvedl, že armáda má zajištěno financování na úrovni dvou procent HDP a že vláda rozpočet na příští rok schválí do konce září.
V souvislosti s rozsáhlým požárem u chorvatského letoviska Omiš bylo podle dosavadních informací evakuováno přibližně 300 českých občanů, sdělil dnes mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Chorvatští hasiči od dnešní noci zasahují proti rozsáhlému požáru, z místa muselo podle místních úřadu utéct 1000 lidí. Oběti na životech hlášené nejsou. Mezi českými občany podle mluvčího nejsou hlášeny ani žádná vážná zranění.
Česká národní banka uložila ČSOB pokutu 30 milionů korun za nedostatky v některých kontrolních procesech prevence praní špinavých peněz a ověřování klientů. Vyplývá to z informací na webu centrální banky. Podle vyjádření pokutované banky prověřování neprokázalo účast ČSOB na praní špinavých peněz ani újmu zákazníkům nebo třetím stranám a všechny nedostatky byly napraveny.
Španělská vláda povolila prodloužení provozu největší jaderné elektrárny v zemi do roku 2030. Uvádí to výnos zveřejněný dnes v oficiálním věstníku. Díky tomu bude možné dva bloky elektrárny Almaraz provozovat o dva až tři roky déle, než se plánovalo. Španělsko chce zastavit výrobu elektřiny z jádra nejpozději v roce 2035.