Zdiskreditovaném francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu dnes vychází kniha „Deník vězně“. Po ani ne třech týdnech za mřížemi se staví do role protřelého mukla. Mimo to se při čtení úryvků lze těžko ubránit dojmu, že vládnoucí elity jsou prostě jiná sorta lidí. Lepší lidé, pro které platí jiná pravidla. Těžko uvěřit, že politici takto odtržení od reality v západním světě vládli. Nebo snad stále vládnou?
Zakladatel a šéf komunikační platformy Telegram Pavel Durov odcestoval s povolením soudu z Francie do Dubaje, uvedla agentura AFP s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování. Rodák z ruského Petrohradu od konce loňského srpna čelí ve Francii obviněním, že nedělá dost proti využívání své platformy k porušování zákona. Od té doby podléhá soudnímu dohledu.
Francouzský nejvyšší soud potvrdil rozsudek nad bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym za korupci a obchodování s vlivem, uvedla agentura AFP. Sarkozy se proti rozsudku z roku 2021, kdy mu byl uložen tříletý trest vězení, odvolal. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, třetí bude Sarkozy místo nástupu do vězení nosit elektronický monitorovací náramek.
Senegalské úřady obvinily společnost Transcon Electronic Systems a jejího obchodního ředitele Ilju Mazánka z nezákonných finančních převodů v zahraničí a z nezákonného importu materiálu a zařízení. Výše způsobené škody podle nich činí 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun), řekl v Praze generální ředitel firmy Transcon Vladimír Drábek. Společnost podle něj vinu odmítá a požádala o Mazánkovo propuštění. Zároveň zastavila rekonstrukci dvou letišť v Senegalu, k čemuž získala zakázku v roce 2019. Mazánek byl v Senegalu zadržen koncem listopadu.
Předseda jihokorejské provládní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun uvedl, že prezident Jun Sok-jol nejeví ochotu odstoupit za to, že se v zemi pokusil zavést stanné právo. Musí být proto okamžitě odvolán. Jun mezitím znovu hájil své rozhodnutí, které podle něj mělo chránit jihokorejskou demokracii před zásahy Severní Koreje. Slíbil, že bude bojovat až do konce, informovaly světové agentury.
Soud v Jekatěrinburgu uložil 12 let vězení za vlastizradu Xeniji Karelinové, která má občanství Ruska i Spojených států. Žena byla obžalována kvůli tomu, že předloni v únoru, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, poskytla drobný příspěvek, přibližně 50 dolarů (asi 1140 korun), ukrajinské charitě v USA na podporu napadené země. Informovaly o tom ruské agentury.
Zakladatel zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX Sam Bankman-Fried si u soudu na newyorském Manhattanu vyslechne výši trestu v případě mnohamiliardové zpronevěry. Za mřížemi by v krajním případě mohl strávit příštích 50 let.
Po teroristickém útoku na předměstí Moskvy, při kterém na konci minulého týdne zahynulo nejméně 139 lidí, začali ruští zákonodárci volat po obnově trestu smrti, který není v Rusku už téměř tři desetiletí uplatňován. Ústavní soud se k této věci odmítl vyjádřit, protože ji může zanedlouho posuzovat, uvedla ruská média.
Za dvě znásilnění a jeden pokus o znásilnění Obvodní soud pro Prahu 3 potrestal bývalého poslance Dominika Feriho tříletým vězením. Uznal ho vinným ve všech bodech obžaloby. Rozhodnutí není pravomocné, Feri se proti němu ihned odvolal k pražskému městskému soudu. Bývalý politik novinářům řekl, že je z rozsudku zklamaný, doufá, že odvolací soud bude mít na případ jiný názor.
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.
