Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

„Musíme ubrat,“ přiznává šéf Volkswagenu. Výroba klesne o milion aut

„Musíme ubrat,“ přiznává šéf Volkswagenu. Výroba klesne o milion aut
Profimedia
 ČTK

Volkswagen výrazně mění plány. Kvůli slabší poptávce a tvrdé konkurenci chce omezit výrobu o milion aut a sáhne i na pracovní místa.

Německá automobilová skupina Volkswagen chce v příštích letech snížit celosvětovou výrobní kapacitu o milion vozů, tedy asi o 11 procent. Dosavadní plánované objemy jsou kvůli dnešní situaci na trhu a konkurenčnímu prostředí nereálné. Časopisu Manager Magazin to řekl šéf koncernu Oliver Blume.

„Nadbytečné kapacity nejsou pro naši společnost z dlouhodobého hlediska udržitelné,“ uvedl Blume, který stojí v čele mateřského koncernu české Škody Auto od roku 2022. „A v dnešní situaci na trhu a v konkurenčním prostředí je objemové plánování z minulosti nereálné,“ dodal.

Méně výroby v Evropě i Číně

Největší německý výrobce vozů v současnosti vyprodukuje každoročně zhruba devět milionů automobilů. V uplynulých letech skupina už snížila výrobu v Číně o jeden milion vozů. Do roku 2028 by měly v Evropě vyrábět o milion vozů méně značky Audi a kmenový Volkswagen.

Jak ven z německé automobilové krize?

Volkswagen chystá drastické škrty. Ve hře je i zavírání továren

Německý automobilový koncern Volkswagen hodlá do konce roku 2028 snížit náklady o 20 procent. Informoval o tom časopis Manager Magazin. Dodal, že rozsáhlá úsporná opatření se budou týkat všech značek a mohla by zahrnovat uzavírání továren. Koncern Volkswagen je největším evropským výrobcem osobních automobilů, jeho součástí je i česká Škoda Auto.

Přečíst článek

Tlak trhu a geopolitiky

Firma v reakci na situaci na globálním automobilovém trhu snižuje náklady. Čelí clům, která zavedl americký prezident Donald Trump, zvýšenému konkurenčnímu tlaku v Číně, poklesu evropského trhu a v poslední době i válce na Blízkém východě.

Škrty dopadnou i na pracovní místa

Blume s listem mluvil i o tom, co tyto plány znamenají pro firemní závody v Německu, jak se společnost hodlá zapojit do obranného průmyslu a co plánuje s projektem pick-upu Scout ve Spojených státech.

Aktuálně chce koncern zrušit v domovské zemi do roku 2030 zhruba 50 tisíc pracovních míst, tedy zhruba 18 procent.

Porsche

Porsche vzdoruje Trumpovým clům. Výrobu do USA přesunout nechce

Německá automobilka Porsche zatím navzdory zvýšeným americkým clům neplánuje výrobu svých luxusních sportovních vozů ve Spojených státech. V rozhovoru s listem Handelsblatt to podle agentury DPA řekl šéf severoamerických aktivit podniku Timo Resch.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Zámky se staly horkým zbožím. Zájem o ně roste, pár zajímavých je na trhu

Zámek Bezdružice stát nabízí za 52 milionů.
Se svolením poznejdomy.cz/Radomír Kočí
Dalibor Martínek

O zámky a další historické nemovitostmi roste v Česku v posledních měsících zájem. Podpořila ho krize na Blízkém východě, kdy movití Češi přesouvají své investice do Evropy. Zámky stále častěji slouží jako investice, která má zajistit hodnotu peněz. Nebo rozvinout byznys, například formou butikového hotelu.

„Zájemci vnímají památkové objekty jako bezpečný způsob uložení kapitálu v době geopolitické nejistoty,“ tvrdí Lenka Munter, makléřka realitní společnosti Luxent, která se segmentu prémiových nemovitostí věnuje.

Na rozdíl od běžného realitního trhu se trh s historickými nemovitostmi vyvíjí odlišně. Prodej je silně individuální, pomalejší. „V posledních dvou letech zaznamenáváme oživení poptávky a také růst cen u některých typů objektů,“ říká Munter.

Klienti, nejvíce Češi, poptávají lukrativní lokality a autenticitu architektury. „Historické nemovitosti, včetně zámků, je vždy nutné posuzovat zcela individuálně. Mají nepopiratelné estetické a kulturní hodnoty, otázkou však často zůstává jejich výnosový potenciál a zejména náklady na rekonstrukci a následný provoz,“ tvrdí Zdenka Klapalová, prezidenta Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí a jednatelka společnosti Knight Frank.

Zásadní je podle ní najít optimální a dlouhodobě udržitelné využití a zároveň realisticky zohlednit, jaké zásahy a přestavby umožňuje památková ochrana.

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej

Dřevíč má nového majitele. Zámek po Schwarzenbergovi se prodal dráž, než se čekalo

Zámek Dřevíč na Rakovnicku, kde žil politik a diplomat Karel Schwarzenberg, má nového majitele. Barokní objekt nabízela od loňska realitní kancelář Svoboda & Williams a podle Hospodářských novin jej nyní získala rodina Jaroslava Noska, spolumajitele sázkové kanceláře Tipsport. V katastru nemovitostí je jako vlastník nově uvedena Jana Nosková. Původní nabídková cena 65 milionů korun byla podle deníku výrazně překonána.

Přečíst článek

Různé využití

Zámek lze využít různými způsoby podle velikosti, stavu, lokality a konkrétních omezení. Nejčastěji jako butikový hotel, eventové centrum, reprezentativní sídlo firmy nebo soukromou rezidenci. „Stejně jako u jiných specifických aktiv si i tyto objekty svého kupce obvykle najdou, ale klíčová je ekonomika rekonstrukce, reálný provozní model a soulad cenových očekávání mezi majitelem a investorem,“ doplňuje Klapalová.

Aktuálně je na trhu řada zámků. Stát se snaží prodat zámek Bezdružice nebo pražský zámek Veleslavín. V soukromé nabídce je nyní třeba zámek Soutice, ležící na pomezí okresů Kutná Hora a Benešov. Zrestaurovaná tvrz Třebotov nedaleko Prahy, zámek Trnová v Praze, či zámecký areál Vršovice u Loun.

Zámek Konopiště

OBRAZEM: Sto místností, tisíce trofejí a žádná voda. Úklid Konopiště je alchymie

Na zámku Konopiště na Benešovsku vrcholí předsezonní přípravy. Uklízečky oprašují historický nábytek, čistí trofeje i talíře zavěšené na stěnách, myjí okna a ošetřují podlahy. Sezona na jedné z nejnavštěvovanějších památek středních Čech začne v dubnu, mimořádně se ale brány otevřou už tuto neděli při výročí narození vévodkyně Žofie z Hohenbergu.

Přečíst článek

Některé objekty zlevňují

Zatímco ceny bytů a domů rychle rostou, u historických objektů záleží především na jejich technickém stavu a využitelnosti. Objekty v havarijním stavu mírně zlevňují. Cena historické nemovitosti závisí především na lokalitě. „Platí pravidlo, že čím blíže Praze nebo turisticky atraktivnímu místu, tím je cena vyšší,“ tvrdí Munter.

Zchátralé objekty lze aktuálně pořídit přibližně od deseti do dvaceti milionů korun, zrekonstruované zámky se pohybují v řádu desítek až stovek milionů korun. Například raně barokní zámek v Cítolibech v okresu Louny lze pořídit za 15 milionů korun. Nicméně hlavní položkou budou náklady na rekonstrukci.

Obecně platí, že hlavní položkou při pořízení historické nemovitosti před rekonstrukcí není pořizovací cena, ale hodnota renovace, která navíc musí respektovat památkovou ochranu a specifické stavební postupy.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

Přes specifika segmentu zájem o historické nemovitosti od začátku roku 2026 roste. „Přičítám to politické situace posílené válečným konfliktem v místech, kde Češi masivně investovali do realit, například v Dubaji,“ vysvětluje Munter. Nejčastějšími zájemci jsou soukromé osoby se vztahem k historii a umění. Aktuálně například zámek Dřevíč na Rakovnicku, kde žil politik a diplomat Karel Schwarzenberg, získala podle Hospodářských novin rodina Jaroslava Noska, spolumajitele sázkové kanceláře Tipsport. Původní nabídková cena 65 milionů korun byla podle deníku výrazně překonána.

Památky poptávají také investiční skupiny a developeři, kteří se zaměřují na přestavbu objektů na byty, butikové hotely či zdravotní zařízení. Velká poptávka panuje také po netradičních prostorech, jako jsou historické sýpky, mlýny, fary nebo industriální brownfieldy. Významnou roli při investici hraje i daňové prostředí, Česko má jedny z nejnižších daní z nemovitostí v Evropě.

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák

Ceny nemovitostí jen tak neklesnou, říká hlavní analytik Broker Consulting

Přečíst článek
Průmyslový palác po rekonstrukci

Osmnáct let bez křídla. Průmyslový palác se vrací, pod historickou fasádou skrývá nové technologie

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Není Maďar jako Magyar. Slováci jsou vyděšení

Péter Magyar
ČTK
Dalibor Martínek

Zatímco Evropa slaví změnu režimu v Maďarsku, kde padl mnohaletý vůdce Viktor Orbán, paktující se s Putinem a nabourávající jednotnou evropskou politiku, na Slovensku se srdce zastavila. Vztahy Slovenska a Maďarska jsou specifické, citlivé, mimo rozlišovací schopnosti Bruselu. A teď podstupují zatěžkávací zkoušku.

Co se teď mezi dvěma členy V4 děje? Má to historické kořeny, které na západ od Břeclavi málokdo chápe. Je tu letitá snaha o emancipaci slovenského národa, z maďarské strany historické sny o velkém Maďarsku. Problém starý, pro Evropu zapomenutý, přesto nyní opět vyvěrající na povrch.

Mnoho Slováků má strach

Jak praví okřídlená poučka, stát má vždy skvělé vztahy se zeměmi na druhé straně zeměkoule, ale napjaté se svými sousedy. Budoucí maďarský premiér Magyar chce po Slovensku, aby zrušilo zákon, který trestá popírání Benešových dekretů. Sám zákon je trochu bizarní. Nicméně zhmotňuje obavy Slováků, žijících blízko hranic jižního souseda, z možné revize majetkových poměrů.

Ano, před osmdesáti lety bylo téměř sto tisíc Maďarů ze Slovenska odsunuto, a jejich majetky zabaveny. Zatímco v Česku už vibrace kolem otázky sudetských Němců ustávají a blíží se nule, je to pro nás hotová věc, na Slovensku téma poválečného uspořádání pořád žije. Mnoho Slováků má strach.

Výcvik vojáků české armády

Michal Nosek: Válka v pozadí, studenti v první linii. Vrátí Zůna zpět symbol šikany a ztraceného času?

Vojenské katedry se mají obnovit jako relikt, který jsme už jednou odmítli. To není vtip. Je to nostalgický sen ministra Zůny, který si katedru nikdy neužil, protože nestudoval civilní vysokou školu, ale přímo tu vojenskou. Ministr sice odmítá povinnou vojnu, ale vrací do hry instituci, která byla symbolem šikany a ztraceného času. Možná neříká všechno, ale historie mluví jasně.

Přečíst článek

Premiér Fico proto prosadil podivný zákon, který má trestat popírání Benešových dekretů. Je to zákon z prosince loňského roku, populistický a poplatný Ficově vládě.

Orbán tvořil s Ficem tandem evropských rebelů, závislých na ruské ropě. Takže Orbán Ficův „protimaďarský“ zákon neřešil. Věděl, že se s Ficem vždy dohodne, potřeboval ho jako spojence. Nastupující premiér Magyar se však s Ficem principálně neshoduje na otázkách kolem Evropské unie. Společným zájmem zůstává ruská ropa. Ale protimaďarská legislativa se stala třecí plochou.

Péter Magyar

Magyar se tvrdě opřel do prezidenta a soudců: Očekáváme rezignaci Orbánových loutek

Vítěz parlamentních voleb v Maďarsku a pravděpodobný příští premiér Péter Magyar zopakoval svou výzvu, aby prezident Tamás Sulyok odstoupil z funkce a spolu s ním také nejvýznamnější soudci. Podle lídra strany Tisza, která ve volbách získala ústavní většinu poslanců, tak mají učinit nejpozději do konce příštího měsíce, jinak budou odvoláni. Magyar už dříve označil Sulyoka za loutku strany Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána.

Přečíst článek

Fico má problém. Zůstal v boji proti Bruselu, v otázkách řešení ukrajinské krize, sám. Teď těžko změní zákon, který před necelým půlrokem odhlasovala „jeho“ Sněmovna. A ani o změnu nebude mít zájem. Řada Slováků má skutečně obavy z maďarského vlivu. Tento sentiment je neopomenutelnou součástí slovenské politické scény.

Jelikož je Slovensko i Maďarsko součástí Evropské unie i NATO, a má společné zájmy zejména v energetice, dodávkách ropy, problém kolem protimaďarského zákona patrně nebude eskalovat. Nicméně, vybízí k pozornosti, jak dávné a z dnešního pohledu už vlastně malicherné záminky mohou oživit a vytvořit dříve nečekaný zdroj napětí ve střední Evropě.

Související