„Musíme ubrat,“ přiznává šéf Volkswagenu. Výroba klesne o milion aut

O zámky a další historické nemovitostmi roste v Česku v posledních měsících zájem. Podpořila ho krize na Blízkém východě, kdy movití Češi přesouvají své investice do Evropy. Zámky stále častěji slouží jako investice, která má zajistit hodnotu peněz. Nebo rozvinout byznys, například formou butikového hotelu.

„Zájemci vnímají památkové objekty jako bezpečný způsob uložení kapitálu v době geopolitické nejistoty,“ tvrdí Lenka Munter, makléřka realitní společnosti Luxent, která se segmentu prémiových nemovitostí věnuje.

66 fotografií v galerii

Na rozdíl od běžného realitního trhu se trh s historickými nemovitostmi vyvíjí odlišně. Prodej je silně individuální, pomalejší. „V posledních dvou letech zaznamenáváme oživení poptávky a také růst cen u některých typů objektů,“ říká Munter.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Klienti, nejvíce Češi, poptávají lukrativní lokality a autenticitu architektury. „Historické nemovitosti, včetně zámků, je vždy nutné posuzovat zcela individuálně. Mají nepopiratelné estetické a kulturní hodnoty, otázkou však často zůstává jejich výnosový potenciál a zejména náklady na rekonstrukci a následný provoz,“ tvrdí Zdenka Klapalová, prezidenta Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí a jednatelka společnosti Knight Frank.

Zásadní je podle ní najít optimální a dlouhodobě udržitelné využití a zároveň realisticky zohlednit, jaké zásahy a přestavby umožňuje památková ochrana.

Dřevíč má nového majitele. Zámek po Schwarzenbergovi se prodal dráž, než se čekalo

Reality

Zámek Dřevíč na Rakovnicku, kde žil politik a diplomat Karel Schwarzenberg, má nového majitele. Barokní objekt nabízela od loňska realitní kancelář Svoboda & Williams a podle Hospodářských novin jej nyní získala rodina Jaroslava Noska, spolumajitele sázkové kanceláře Tipsport. V katastru nemovitostí je jako vlastník nově uvedena Jana Nosková. Původní nabídková cena 65 milionů korun byla podle deníku výrazně překonána.

nst

Přečíst článek

Různé využití

Zámek lze využít různými způsoby podle velikosti, stavu, lokality a konkrétních omezení. Nejčastěji jako butikový hotel, eventové centrum, reprezentativní sídlo firmy nebo soukromou rezidenci. „Stejně jako u jiných specifických aktiv si i tyto objekty svého kupce obvykle najdou, ale klíčová je ekonomika rekonstrukce, reálný provozní model a soulad cenových očekávání mezi majitelem a investorem,“ doplňuje Klapalová.

27 fotografií v galerii

Aktuálně je na trhu řada zámků. Stát se snaží prodat zámek Bezdružice nebo pražský zámek Veleslavín. V soukromé nabídce je nyní třeba zámek Soutice, ležící na pomezí okresů Kutná Hora a Benešov. Zrestaurovaná tvrz Třebotov nedaleko Prahy, zámek Trnová v Praze, či zámecký areál Vršovice u Loun.

OBRAZEM: Sto místností, tisíce trofejí a žádná voda. Úklid Konopiště je alchymie

Enjoy

Na zámku Konopiště na Benešovsku vrcholí předsezonní přípravy. Uklízečky oprašují historický nábytek, čistí trofeje i talíře zavěšené na stěnách, myjí okna a ošetřují podlahy. Sezona na jedné z nejnavštěvovanějších památek středních Čech začne v dubnu, mimořádně se ale brány otevřou už tuto neděli při výročí narození vévodkyně Žofie z Hohenbergu.

nst

Přečíst článek

Některé objekty zlevňují

Zatímco ceny bytů a domů rychle rostou, u historických objektů záleží především na jejich technickém stavu a využitelnosti. Objekty v havarijním stavu mírně zlevňují. Cena historické nemovitosti závisí především na lokalitě. „Platí pravidlo, že čím blíže Praze nebo turisticky atraktivnímu místu, tím je cena vyšší,“ tvrdí Munter.

Zchátralé objekty lze aktuálně pořídit přibližně od deseti do dvaceti milionů korun, zrekonstruované zámky se pohybují v řádu desítek až stovek milionů korun. Například raně barokní zámek v Cítolibech v okresu Louny lze pořídit za 15 milionů korun. Nicméně hlavní položkou budou náklady na rekonstrukci.

Obecně platí, že hlavní položkou při pořízení historické nemovitosti před rekonstrukcí není pořizovací cena, ale hodnota renovace, která navíc musí respektovat památkovou ochranu a specifické stavební postupy.

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Reality

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Přes specifika segmentu zájem o historické nemovitosti od začátku roku 2026 roste. „Přičítám to politické situace posílené válečným konfliktem v místech, kde Češi masivně investovali do realit, například v Dubaji,“ vysvětluje Munter. Nejčastějšími zájemci jsou soukromé osoby se vztahem k historii a umění. Aktuálně například zámek Dřevíč na Rakovnicku, kde žil politik a diplomat Karel Schwarzenberg, získala podle Hospodářských novin rodina Jaroslava Noska, spolumajitele sázkové kanceláře Tipsport. Původní nabídková cena 65 milionů korun byla podle deníku výrazně překonána.

Památky poptávají také investiční skupiny a developeři, kteří se zaměřují na přestavbu objektů na byty, butikové hotely či zdravotní zařízení. Velká poptávka panuje také po netradičních prostorech, jako jsou historické sýpky, mlýny, fary nebo industriální brownfieldy. Významnou roli při investici hraje i daňové prostředí, Česko má jedny z nejnižších daní z nemovitostí v Evropě.

Zatímco Evropa slaví změnu režimu v Maďarsku, kde padl mnohaletý vůdce Viktor Orbán, paktující se s Putinem a nabourávající jednotnou evropskou politiku, na Slovensku se srdce zastavila. Vztahy Slovenska a Maďarska jsou specifické, citlivé, mimo rozlišovací schopnosti Bruselu. A teď podstupují zatěžkávací zkoušku.

Co se teď mezi dvěma členy V4 děje? Má to historické kořeny, které na západ od Břeclavi málokdo chápe. Je tu letitá snaha o emancipaci slovenského národa, z maďarské strany historické sny o velkém Maďarsku. Problém starý, pro Evropu zapomenutý, přesto nyní opět vyvěrající na povrch.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Mnoho Slováků má strach

Jak praví okřídlená poučka, stát má vždy skvělé vztahy se zeměmi na druhé straně zeměkoule, ale napjaté se svými sousedy. Budoucí maďarský premiér Magyar chce po Slovensku, aby zrušilo zákon, který trestá popírání Benešových dekretů. Sám zákon je trochu bizarní. Nicméně zhmotňuje obavy Slováků, žijících blízko hranic jižního souseda, z možné revize majetkových poměrů.

Ano, před osmdesáti lety bylo téměř sto tisíc Maďarů ze Slovenska odsunuto, a jejich majetky zabaveny. Zatímco v Česku už vibrace kolem otázky sudetských Němců ustávají a blíží se nule, je to pro nás hotová věc, na Slovensku téma poválečného uspořádání pořád žije. Mnoho Slováků má strach.

Michal Nosek: Válka v pozadí, studenti v první linii. Vrátí Zůna zpět symbol šikany a ztraceného času?

Názory

Vojenské katedry se mají obnovit jako relikt, který jsme už jednou odmítli. To není vtip. Je to nostalgický sen ministra Zůny, který si katedru nikdy neužil, protože nestudoval civilní vysokou školu, ale přímo tu vojenskou. Ministr sice odmítá povinnou vojnu, ale vrací do hry instituci, která byla symbolem šikany a ztraceného času. Možná neříká všechno, ale historie mluví jasně.

Michal Nosek

Přečíst článek

Premiér Fico proto prosadil podivný zákon, který má trestat popírání Benešových dekretů. Je to zákon z prosince loňského roku, populistický a poplatný Ficově vládě.

Orbán tvořil s Ficem tandem evropských rebelů, závislých na ruské ropě. Takže Orbán Ficův „protimaďarský“ zákon neřešil. Věděl, že se s Ficem vždy dohodne, potřeboval ho jako spojence. Nastupující premiér Magyar se však s Ficem principálně neshoduje na otázkách kolem Evropské unie. Společným zájmem zůstává ruská ropa. Ale protimaďarská legislativa se stala třecí plochou.

Magyar se tvrdě opřel do prezidenta a soudců: Očekáváme rezignaci Orbánových loutek

Politika

Vítěz parlamentních voleb v Maďarsku a pravděpodobný příští premiér Péter Magyar zopakoval svou výzvu, aby prezident Tamás Sulyok odstoupil z funkce a spolu s ním také nejvýznamnější soudci. Podle lídra strany Tisza, která ve volbách získala ústavní většinu poslanců, tak mají učinit nejpozději do konce příštího měsíce, jinak budou odvoláni. Magyar už dříve označil Sulyoka za loutku strany Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána.

ČTK

Přečíst článek

Fico má problém. Zůstal v boji proti Bruselu, v otázkách řešení ukrajinské krize, sám. Teď těžko změní zákon, který před necelým půlrokem odhlasovala „jeho“ Sněmovna. A ani o změnu nebude mít zájem. Řada Slováků má skutečně obavy z maďarského vlivu. Tento sentiment je neopomenutelnou součástí slovenské politické scény.

Jelikož je Slovensko i Maďarsko součástí Evropské unie i NATO, a má společné zájmy zejména v energetice, dodávkách ropy, problém kolem protimaďarského zákona patrně nebude eskalovat. Nicméně, vybízí k pozornosti, jak dávné a z dnešního pohledu už vlastně malicherné záminky mohou oživit a vytvořit dříve nečekaný zdroj napětí ve střední Evropě.