Svět technologií čelí nové krizi. Nedostatek paměťových čipů DRAM — základního stavebního kamene téměř veškeré moderní elektroniky — začíná tvrdě dopadat na globální výrobu, zisky firem i koncové ceny produktů. A podle šéfů největších technologických společností bude situace ještě horší.

Od začátku roku 2026 Tesla, Apple a další velké korporace upozorňují, že nedostatek pamětí omezuje výrobu. Šéf Applu Tim Cook varoval, že tlak na dodávky stlačí marže iPhonů. Micron označil situaci za „bezprecedentní“. Elon Musk šel ještě dál — Tesla podle něj možná bude muset postavit vlastní továrnu na výrobu pamětí.

„Máme dvě možnosti: narazit na čipovou zeď, nebo postavit fabriku,“ prohlásil Musk, kterého cituje agentura Bloomberg.

AI vysává světové zásoby

Hlavní příčinou je masivní výstavba datacenter pro umělou inteligenci. Firmy jako Alphabet, OpenAI, Meta, Microsoft či Amazon investují stovky miliard dolarů do infrastruktury, která vyžaduje obrovské objemy paměťových čipů.

Jen letos plánují Alphabet a Amazon investovat až 185 miliard, respektive 200 miliard dolarů do výstavby datacenter — nejvyšší kapitálové výdaje v historii firem. Výdaje čtveřice největších technologických firem mají vzrůst z 217 miliard dolarů v roce 2024 na odhadovaných 650 miliard dolarů v roce 2026.

Pro představu: jeden výpočetní čip pro umělou inteligenci, například Nvidia Blackwell, má 192 gigabajtů operační paměti. To je asi šestkrát víc, než kolik má výkonný domácí počítač. A když se takových čipů spojí 72 do jednoho serveru, spotřebují dohromady tolik paměti, kolik by stačilo zhruba pro tisíc špičkových chytrých telefonů. Jeden jediný AI server tak „spolkne“ obrovské množství paměťových čipů.

Výrobci pamětí jako Samsung, SK Hynix a Micron proto přesouvají výrobu na speciální, dražší typ pamětí určený právě pro umělou inteligenci. Jenže tím pádem zbývá méně kapacity na výrobu běžných pamětí, které se používají v telefonech, noteboocích nebo autech. A to je jeden z hlavních důvodů, proč začíná být pamětí nedostatek.

Umělá inteligence vstupuje do robotů. Od těch průmyslových po humanoidy s empatií

Názory

Robot bude díky umělé inteligenci stále chytřejší, univerzálnější, převezme více úkolů ve výrobě i ve službách, opečuje seniory, soudí Mezinárodní federace robotiky. Rizika takovéhoto vývoje však spíše přehlíží.

Josef Tuček

Přečíst článek

Ceny letí „parabolicky“

Důsledky jsou dramatické. Cena jednoho typu DRAM vzrostla mezi prosincem a lednem o 75 procent. Někteří prodejci mění ceny každý den. V oboru se začíná používat výraz „RAMmageddon“.

„Stojíme na prahu něčeho většího, než cokoli, čemu jsme dosud čelili,“ varoval šéf Lam Research Tim Archer. „Poptávka do konce dekády převýší všechny ostatní zdroje poptávky.“

Analytik Mark Li ze společnosti Bernstein hovoří o „parabolickém“ růstu cen. To sice přinese rekordní zisky výrobcům pamětí, ale zbytek sektoru čekají těžké měsíce.

„Tato strukturální nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou není krátkodobým výkyvem,“ uvedl šéf Lenova Yang Yuanqing. Podle něj bude nedostatek trvat minimálně do konce roku.

Viceprezident Micronu Manish Bhatia situaci označil za „největší rozpor mezi nabídkou a poptávkou za 25 let“.

Ohrožené konzole i auta

Dopady už jsou vidět. Sony zvažuje odklad nové generace PlayStationu až na roky 2028 či 2029. Nintendo údajně uvažuje o zdražení konzole Switch 2. Výrobci notebooků hlásí častější revize dodavatelských kontraktů. Čínští producenti smartphonů snižují výrobní plány. Cisco už kvůli nedostatku pamětí vydalo slabší výhled zisků. Qualcomm i Arm varují před dalšími dopady.

„Jsme uprostřed bouře, kterou řešíme hodinu po hodině,“ uvedl šéf norské IT firmy Atea Steinar Sonsteby.

Podle analytiků může podíl pamětí DRAM na výrobních nákladech levných smartphonů vzrůst z deseti až na 30 procent.

„Paměti jsou novým zlatem pro AI a automobilový sektor,“ řekla šéfka Arista Networks Jayshree Ullalová. „Ale nebude to jednoduché. Zvýhodní to ty, kdo plánovali dopředu a mají kapitál.“

Wall Street se vrací do éry tučných výplat. Kolik si vydělají šéfové největších bank?

Money

Po letech zdrženlivosti po finanční krizi z roku 2008 vyplácí americké banky svým generálním ředitelům rekordní odměny. Šéfové největších bank na Wall Street letos obdrželi roční kompenzace přesahující 40 milionů dolarů, čímž překonali rekordy z let 2006 a 2021.

nst

Přečíst článek

Supercyklus, který nemusí skončit

Výstavba nových továren na paměti trvá roky. Odborníci proto mluví o nástupu „supercyklu“ AI — dlouhodobé vlny poptávky, která může narušit tradiční střídání boomu a propadů v paměťovém průmyslu.

Jedno je jisté: paměťové čipy se staly strategickou surovinou digitální éry. A jejich nedostatek začíná přepisovat pravidla globální výroby.

České nemovitostní fondy zaznamenávají rekordní přítoky nových peněz. „Podle odhadů jde asi o sto milionů eur měsíčně a více,“ tvrdí Zdenka Klapalová, jednatelka poradenské společnosti Knight Frank a prezidentka správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Výsledkem je větší poptávka po nemovitostech.

Češi investují do bydlení, ale výnosné jsou rovněž investice do komerčních nemovitostí. Nemovitostní trh zaznamenal loni rekord, uskutečnily se transakce za 4,4 miliardy eur. Velká poptávka po nemovitostech podle Klapalové jistě vydrží delší čas.

Reality jsou v době velkých pohybů na ostatních trzích, jako lze vidět i v této době, bezpečné. To se projevuje nejen v Praze, ale v celé Evropě. „V rámci naší pobočkové sítě vidíme příklon k investicím do kvalitních nemovitostí,“ uvádí jednatelka poradenské firmy. Přesun investic do realitních fondů je dán i faktem, že na depozitech dostávají lidé menší výnosy než ve fondech. I nejvíc konzervativní realitní fondy nabízejí výnosy kolem čtyř a půl až pěti procent. Na rozdíl třeba od akcií může investor vidět portfolio konkrétních nemovitostí, do kterých investuje.

O kanceláře je obrovský zájem

V současnosti se ukazuje větší zájem například o kancelářské budovy. Na pražský trh přichází ročně desítky tisíc metrů čtverečních. „To je opravdu velmi málo,“ tvrdí Klapalová. O kanceláře je v současnosti obrovský zájem, jejich neobsazenost v Praze klesá. Obsazenost dosahuje v průměru přes 94 procent. Nájemné jde kvůli vysoké poptávce nahoru, sektor je považovaný za atraktivní pro investice. Součástí celé situace je i fakt, že řada zaměstnavatelů prosazuje návrat pracovníků z domova do kanceláří.

Zbourat, nebo rekonstruovat? Projektant popisuje, jak se podařilo staré chalupě vrátit lesk

Reality

Koupit starou chalupu a vtisknout jí nový život. Sen mnoha lidí zvláště v post-covidové době. Má to řadu úskalí, ale výsledek může stát opravdu za to. Projektant Jan Shejbal radí na vlastní realizaci rekonstrukce chalupy ve východočeském Chlumu, jak dosáhnout co nejlepšího výsledku.

Jan Shejbal

Přečíst článek

Růstu cen v kancelářském segmentu hraje do karet i situace, že se kanceláří stále málo staví. Jedny z mála projektů rostou na Smíchově a na Rohanském ostrově. „Většina těch kanceláří už má své uživatele. Většinou si nové kanceláře kupují majitelé přímo pro sebe. Tím není nabídka na trhu dostatečná,“ říká Klapalová.

Velmi populární je také investování do residenčních projektů. To se projevuje jednak v růstu nájmů, zároveň v růstu hodnoty samotných nemovitostí. Cena metru čtverečního nového i staršího bydlení roste zhruba tempem kolem deseti procent ročně. „To jsou všechno fundamenty, které posilují zájem o investice do realit,“ vysvětluje prezidentka asociace.

Řada fondů se specializuje na nájemní bydlení. „Chyběla tady nabídka kvalitního nájemního bydlení, kdy jeden investor vlastní celý bytový projekt. Poptávka po takových bytech je značná,“ říká Klapalová. Nové projekty se velmi rychle zaplní, a to i přes vyšší nájemné. Což je pro investory samozřejmě atraktivní.