Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Michal Nosek: Válka v pozadí, studenti v první linii. Vrátí Zůna zpět symbol šikany a ztraceného času?

Výcvik vojáků české armády
ČTK
Michal Nosek

Vojenské katedry se mají obnovit jako relikt, který jsme už jednou odmítli. To není vtip. Je to nostalgický sen ministra Zůny, který si katedru nikdy neužil, protože nestudoval civilní vysokou školu, ale přímo tu vojenskou. Ministr sice odmítá povinnou vojnu, ale vrací do hry instituci, která byla symbolem šikany a ztraceného času. Možná neříká všechno, ale historie mluví jasně.

Tohle už není jen mlžení, to je návrat starých pořádků. Ministr Jaromír Zůna sice uklidňuje veřejnost, že „povinná vojna je vyloučená“, ale současně oznamuje možnost obnovy vojenských kateder na civilních vysokých školách. A právě tady začíná problém. Ne kvůli samotné myšlence přípravy záloh, která může být moderní a smysluplná, ale kvůli tomu, jak nejasně, vágně a historicky zatíženě je to celé podáváno.

Vojenské katedry civilních vysokých škol totiž v českém prostředí nejsou žádný neutrální nástroj. Byly symbolem buzerace v její nejčistší podobě. Ne efektivní výcvik, ale bezduchý dril, ztracené hodiny, pochodování pro pochodování, memorování příruček, které postrádaly jakýkoli vztah k realitě. Studenti trávili den v týdnu po dva roky na povinných nástupech, poslouchali rozkazy, které nedávaly smysl, a učili se především jediné. Poslušnosti. Nebyla to příprava na obranu státu, ale demonstrace moci nad těmi, kdo se nemohli bránit. A právě proto byly po roce 1989 zrušeny, jako vědomé odmítnutí systému, který deformoval akademické prostředí i samotné studenty.

Když dnes ministr pateticky říká „já to pamatuju“, neuklidňuje to. Naopak. Připomíná tím, že vychází ze zkušenosti, kterou společnost jako celek odmítla. A o to znepokojivější je, že současně nedokáže jasně vysvětlit, co vlastně navrhuje místo toho. Jak mají nové katedry fungovat, kdo je bude řídit, kde jsou garance, že nepůjde o skrytou formu tlaku? A proč se to vůbec jmenuje stejně jako instituce, která je historicky spojená se šikanou a ideologickým dohledem?

Aerolinkám hrozí nedostatek paliva

Letecké palivo na příděl? Problémy se zásobováním se prohlubují i kvůli armádám

Již tuto středu by podle agentury Bloomberg mohli zástupci Evropské unie přijít s novým opatřením, které by mělo racionalizovat distribuci leteckého paliva na kontinentu. Kvůli problémům v Hormuzském průlivu totiž hrozí nedostatek této suroviny, jejíž spotřebu navíc v posledních měsících výrazně navýšily ozbrojené složky NATO.

Přečíst článek

Další bezduché fráze

Odpovědi nepřicházejí. Místo nich slyšíme obecné fráze o dobrovolnosti. Jenže právě tady je zakopaný pes. Dobrovolnost na papíře ještě neznamená dobrovolnost v praxi. Stačí pár „motivací“ jako stipendia, výhody, body navíc, a z volby se rychle stane norma. Nenápadná, tichá, ale o to účinnější. Kdo se nepřidá, bude zaostávat. A přesně takhle podobné projekty v minulosti bobtnaly.

Pokud chce ministerstvo moderní systém přípravy důstojníků, inspirace existuje. Transparentní programy, jasná pravidla, respekt k akademické svobodě. Jenže tady zatím vidíme spíš návrat starého myšlení v novém balení. Víru, že disciplínu lze vynutit, že čas studentů je k dispozici a že militarizace univerzit je přijatelná, pokud se vhodně pojmenuje.

Petr Pavel

Armáda zveřejnila zadržený podcast s Pavlem. Ministerstvo odmítá cenzuru

Armáda na svém youtubovém kanále zveřejnila diskutovaný rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem. Video mělo podle avizovaných informací vyjít na sociálních sítích 7. dubna, podle webu Aktuálně.cz ale zasáhlo ministerstvo obrany. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odmítl obviňování z cenzury, podle něj byly porušeny předpisy. Video pak minulý týden zveřejnil na facebooku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Přečíst článek

Ministr tvrdí, že nechce „vysát mladé lidi z ekonomiky“. Jenže přesně tohle hrozí, pokud se z vágně definovaného projektu stane systém, který se bude postupně rozšiřovat a normalizovat. Výsledkem pak nebude moderní příprava, ale recyklace starého modelu, jen méně přiznaná a o to hůř kontrolovatelná.

Jednou rukou se tak odmítá návrat povinné vojny, zatímco druhou se nenápadně pokládají její základy. A možná je to ještě horší. Protože povinnost dnes nemusí přijít rozkazem. Stačí ji udělat „dobrovolnou“ a dostatečně výhodnou, aby se jí nedalo vyhnout.

Související

Válka v Íránu dopadá i na kondomy. Ceny rostou, hrozí nedostatek

Největší světový výrobce kondomů kvůli válce na Blízkém východě zvyšuje ceny
iStock
 ČTK

Malajsijská společnosti Karex, která je největším světovým výrobcem kondomů, plánuje kvůli rostoucím nákladům zvýšit ceny o 20 až 30 procent. Pokud bude přetrvávat narušení dodavatelského řetězce kvůli válce v Íránu, ceny se mohou zvýšit ještě více, řekl agentuře Reuters generální ředitel Goh Miah Kiat.

„Situace je rozhodně velmi křehká, ceny jsou vysoké. Nemáme jinou možnost než tyto náklady v tuto chvíli přenést na zákazníky,“ řekl Goh. Dodal ale, že firma současně zažívá prudký růst poptávky po kondomech, protože vyšší náklady na dopravu a zpoždění při přepravě způsobily, že mnoho zákazníků má nižší zásoby než obvykle.

Karex ročně vyrobí více než pět miliard kondomů. Je dodavatelem pro přední značky jako Durex a Trojan, ale také do státních zdravotnických systémů, jako je britská zdravotní služba NHS, a globálních programů pomoci provozovaných Organizací spojených národů.

Výrobce kondomů se tak připojuje k rostoucímu počtu firem, včetně výrobců lékařských rukavic, které se připravují na problémy v dodavatelském řetězci. Konflikt na Blízkém východě, který se vyostřil americko-izraelským útokem na Írán, zhoršuje dostupnost petrochemických produktů z Blízkého východu a zhoršuje nákup surovin.

Zásoby na několik měsíců

Od začátku konfliktu 28. února se zvýšily náklady prakticky na všechno, od syntetického kaučuku po nitril používaných při výrobě kondomů až po obalové materiály a lubrikanty, jako jsou hliníkové fólie a silikonový olej, upozornil Goh. Karex má podle něj dostatečné zásoby na několik měsíců a snaží se zvýšit produkci, aby uspokojil rostoucí poptávku.

Od začátku roku se poptávka po kondomech zvýšila asi o 30 procent. Současné narušení přepravy navíc dál zvyšuje riziko jejich nedostatku. Vývoz do destinací, jako je Evropa a Spojené státy, nyní Karexu trvá skoro dva měsíce, zatímco dříve to byl jeden měsíc. Mnoho rozvojových zemí teď nemá dostatečné zásoby, protože trvá dlouho, než se k nim produkty dostanou, dodal Goh.

Miroslav Táborský

Jak se dožít vyššího věku ve zdraví? Kardiolog Táborský má překvapivě jednoduchou odpověď

Zdraví se nedá outsourcovat ani koupit v longevity programu. Podle kardiologa Miloše Táborského rozhodují o délce života ve zdraví překvapivě „běžné“ věci: spánek, pohyb, strava a prevence. V rozhovoru vysvětluje, proč Češi stárnou nemocní a proč většina longevity trendů míří vedle.

Přečíst článek

Tichý zabiják plic. Češi jsou v jeho odhalení napřed

Nenápadný kašel, zadýchávání nebo únava. Příznaky, které lidé často podceňují. Za nimi se ale může skrývat vážné onemocnění – plicní fibróza. Lékaři varují, že klíčem k úspěšné léčbě je včasný záchyt. Ten dnes stále častěji umožňuje i vyšetření původně určené pro odhalení rakoviny plic. A Češi ve screeningu udávají tempo.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Německé firmy v Česku čekají dobrý rok, poroste obrat i investice

Automobilový průmysl
ČTK
Dalibor Martínek
lib

Německé firmy, které působí v Česku, vidí v naší zemi větší potenciál než v Německu, říká aktuální konjunkturální průzkum, který každoročně zpracovává Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK). Po osmi letech letos poprvé rostou investice do rozvoje podniků.

Jako největší riziko vnímají firmy cenu energií. Dalším úzkým hrdlem jsou kvalifikovaní zaměstnanci. Lidí vzdělaných v technických oborech je na trhu dlouhodobý nedostatek a velké firmy si své zaměstnance raději vzdělávají samy. Z průzkumu vyplývá, že u téměř všech ukazatelů jsou podniky pro rok 2026 optimističtější než loni. Do výsledků průzkumu se přitom promítl i vliv konfliktu na Blízkém východě.

Současnou ekonomickou situaci hodnotí podniky výrazně lépe než před rokem. Podobný trend je patrný i v hodnocení vlastního podnikání firem. Druhým rokem také pokračuje trend rostoucího očekávaného obratu.

Pozitivní naladění v průmyslu i obchodu

Jinými slovy, německé firmy, z nichž 125 se zúčastnilo průzkumu, jsou z hlediska vývoje podnikání výrazně optimističtější. Výjimečně pozitivní výsledky vykazuje sektor obchodu. Každá druhá firma očekává příznivější hospodářský vývoj, 64 procent firem počítá se zlepšením vlastního podnikání a 71 procent předpokládá v průběhu roku 2026 růst obratu. Tento trend podporuje stabilní domácí spotřeba i skutečnost, že americká cla už nestojí v centru pozornosti jako dříve.

Také v průmyslu panuje pozitivní naladění. Růst obratu letos očekává 45 procent podniků ve zpracovatelském průmyslu oproti 39 procentům v loňském roce. Ještě výraznější změnu lze sledovat u investic. Loni plánovalo jejich snížení 43 procent firem, letos už je to jen 29 procent. Zvýšení investic naopak očekává 34 procent podniků. Zastavil se tak osmiletý pokles investic.

Německý průmysl bude letos místo růstu stagnovat

Špatné zprávy pro německý průmysl. Místo růstu ho letos čeká stagnace

Německý průmysl bude v letošním roce v nejlepším případě stagnovat. Vyšší náklady na energie, rizika v dodavatelských řetězcích a domácí strukturální slabiny vyvíjejí na největší evropskou ekonomiku tlak. Uvedl to prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Peter Leibinger.

Přečíst článek

Srovnání s aktuálním konjunkturálním průzkumem v Německu ukazuje, že česká ekonomika se vývojem stále více vzdaluje německému trendu. Nejzřetelnější je to u investic a výhledu zaměstnanosti pro rok 2026. Zatímco v Německu firmy investice v součtu sníží, v Česku je zvýší. V Německu očekává růst počtu zaměstnanců jen 12 procent firem, v Česku 29 procent.

„Zdá se, že alespoň v tuto chvíli už neplatí, že když ‚Německo dostane rýmu, česká ekonomika z toho onemocní zápalem plic‘,“ říká výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer. „Navzdory strukturálním problémům a nejistotě v Německu si bilaterální česko-německý obchod udržuje vysokou odolnost a dosáhl rekordního objemu 115,7 miliardy eur.“

Jako největší riziko budoucího vývoje vnímá 51 procent firem ceny energií. Třiačtyřicet procent firem pociťuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V pětiletém horizontu firmy považují za největší riziko zabezpečení dodávek surovin a energií. Evropa je i nadále výrazně závislá na dovozu fosilních paliv, která dnes tvoří zhruba 30 procent celkových nákladů energetického systému.

„Ceny jsou proto mimořádně citlivé na jakýkoliv geopolitický otřes,“ uvedla Claudia Viohl, CEO a předsedkyně představenstva společnosti E.ON Česká republika. Úspěšná energetická transformace proto podle ní není jen otázkou klimatických cílů, ale také předpokladem pro stabilní ceny, energetickou bezpečnost a dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy.

Moskva

Ruská ekonomika slábne. Ani drahá ropa ji nespasí, varují zpravodajci

Ruská ekonomika se podle šéfa švédské vojenské rozvědky nadále potýká s vážnými problémy, a to i navzdory růstu cen ropy, který během konfliktu na Blízkém východě dočasně posílil příjmy Kremlu. Uvedl to deník Financial Times.

Přečíst článek

Za klíčové považují firmy především stabilní a předvídatelné regulatorní prostředí, které požaduje 64 procent podniků. Výrazná část firem zároveň volá po rychlejším rozvoji jaderné energetiky, zatímco urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů podporuje 37 procent respondentů.

V rámci střední Evropy obsadilo z hlediska investiční atraktivity první místo Polsko. Rozhodly zejména výrobní náklady či dostupnost pracovní síly. Následuje Česko, poté Rumunsko, Slovensko, Bulharsko a na posledním místě Maďarsko.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Friedrich Merz, šéf CDU a Lars Klingbeil z SPD

Merz se dohodl se sociálními demokraty. Žádných sto dní na rozkoukání jeho vláda nedostane

Přečíst článek
Doporučujeme