McDonald's vytvořil vánoční reklamu pomocí AI. A je z toho fiasko

Češi stále častěji přemýšlejí o tom, co jedí, a čím dál víc lidí při nákupu potravin sleduje jejich původ a kvalitu. Podle průzkumu agentury STEM/MARK patří mezi nejdůvěryhodnější orientační body značka Regionální potravina, kterou zná 64 procent respondentů. Osm z deseti lidí, kteří si během posledního roku koupili výrobek s tímto logem, se pro něj vrátilo znovu.

Ačkoli většina spotřebitelů miluje slevy, dvě třetiny Čechů jsou ochotné připlatit si za kvalitní lokální potraviny s jasným původem. Rostoucí zájem se projevuje i na straně výrobců: o ocenění Regionální potravina se letos ucházelo téměř 500 producentů s více než 1900 produkty, což je nejvíce za celou šestnáctiletou historii projektu.

Jedním z příkladů výrobců, kteří staví na kvalitě i příběhu, je farma Slížany na Kroměřížsku. Její majitel Jiří Červenka obnovil chátrající klášter, zachránil zvířata z velkochovů a letos získal ocenění Regionální potravina Zlínského kraje za svůj větrník. Podobné příběhy podle průzkumu oslovují zejména ženy, lidi ve věku 45 až 55 let a respondenty s maturitou.

Foodora vysílá do Prahy roboty. V Karlíně budou doručovat jídlo

Zprávy z firem

V pražském Karlíně začal pilotní provoz autonomních rozvozových vozítek pro doručování jídla. Novinku představují roboty od Starshipu ve spolupráci s Foodorou. Záměr prošel schválením dopravní komise Prahy 8, a proto může firma své roboty nasadit i bez speciálního povolení.

Michal Nosek

Přečíst článek

Podpora místních producentů

Značku Regionální potravina mohou nést produkty z krajských soutěží v devíti kategoriích, pokud splní přísné požadavky na původ surovin, složení i zpracování. Logo uděluje Ministerstvo zemědělství na čtyři roky a je určeno výhradně malým a středním výrobcům. Podle ředitelky Odboru administrace podpory kvalitních potravin SZIF Kateřiny Ratajové zákazníci oceňují zejména chuť, složení bez zbytečných aditiv a podporu místních producentů.

Lokální výroba má podle odborníků i širší ekonomický a ekologický význam. Místní producenti vytvářejí pracovní místa, podporují komunitní život a jejich výrobky necestují tisíce kilometrů, což snižuje ekologickou zátěž. Vyšší cena regionálních potravin pak obvykle souvisí s šetrnějším způsobem zpracování.

Rostoucí zájem o lokální potraviny potvrzují i studie Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Podle nich si 55 procent domácností pěstuje vlastní ovoce nebo zeleninu a 92 procent Čechů považuje způsob stravování za důležitý. Přes 65 procent lidí je navíc ochotno preferovat místní produkty, i když jsou dražší.

Češi omezují cukr i alkohol. Zejména mladí jsou posedlí zdravím

Názory

Nová data ČSÚ ukazují největší životní stylový posun za desítky let. Spotřeba alkoholu i cukru padá na historická minima. Podle ekonoma Lukáše Kovandy za to mohou krize, demografie i nové zdravotní trendy.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

O významu řemeslné výroby se letos návštěvníci přesvědčili i na Dožínkových slavnostech v Praze, kde Státní zemědělský intervenční fond uspořádal expozici „Potraviny k nezaplacení“. Zákazníci zde ochutnávali a sami určovali cenu výrobků regionálních držitelů ocenění — některé produkty podle nich měly dokonce vyšší hodnotu, než jakou uvádějí běžné cenovky.

Značka Regionální potravina funguje od roku 2010 a jejím cílem je zviditelnit kvalitní zemědělské a potravinářské výrobky z jednotlivých krajů. Klíčové jsou regionální původ surovin, tradiční postupy, čerstvost a chuť — hodnoty, za které jsou Češi podle průzkumů čím dál ochotnější si připlatit.

Drahé a nedostupné bydlení je podle nové analýzy Platformy pro sociální bydlení hlavní příčinou chudoby v Česku. Ceny bytů i nájmů v poslední dekádě rostly výrazně rychleji než příjmy, což zvyšuje riziko chudoby zejména u rodin s dětmi, mladých lidí a samoživitelek. Autoři doporučují přesunout státní podporu od daňových úlev k výstavbě dostupných obecních bytů a úpravě pravidel nájemního bydlení i sociálních dávek.

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Podíl rodin i mladých ve vlastním bytě za deset let klesl, v nájmu naopak vzrostl. I nájemné se ale zvedá výrazně rychleji než výdělky, uvádí analýza o řešení krize bydlení, kterou vydala Platforma pro sociální bydlení.

Pro příští čtyři roky do konce volebního období radí podporu výstavby obecních bytů, změnu danění či pravidel uzavírání nájemních smluv i úpravu sociálních dávek. Na analýze pracovali experti a expertky platformy, Ostravské univerzity, agentury PAQ Research, Asociace pro mezinárodní otázky a Sdružení nájemníků ČR.

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej

Reality

Lovecký zámeček Dřevíč, kde více než třicet let žil politik a podnikatel Karel Schwarzenberg, je nyní na prodej. Exkluzivně jej nabízí realitní kancelář Svoboda & Williams za cenu 65 milionů korun.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Rostou ceny bytů i nájemné

„Mě samotného překvapilo, že rozklíčování příčin chudoby trvalo až do roku 2025. Opravdu v Česku příčina chudoby číslo jedna jsou v tuto chvíli náklady na bydlení,“ uvedl analytik platformy Jan Klusáček.

Autoři srovnali vývoj cen bytů, nabídek nájemného a mediánového čistého příjmu na osobu. Proti roku 2014 se medián zvedl zhruba o 40 procent. Ceny bytů v Praze a krajských městech vzrostly zhruba o 80 procent a nájmy skoro 2,5krát. V roce 2011 bylo v Česku podle sčítání 4,38 milionu domácností, o deset let později 4,81 milionu.

Chudoba po úhradě bydlení hrozila v roce 2019 třetině úplných rodin v nájmu, loni téměř polovině. Mezi samoživitelkami vzrostl podíl ze 43 procent na 52 procent. Naopak u lidí v důchodovém věku klesl. U samotných seniorek se snížil z 37 na 24 procent a u seniorských párů ze čtyř na dvě procenta, a to díky valorizacím penzí. „Nedostupnost bydlení je vidět i generačně. Nárůst je výrazný a chudoba vyšší mezi mladými,“ podotkl analytik.

Vlastní bydlení mělo v roce 2014 v Praze a Brně 80 procent rodin s dětmi do deseti let, loni polovina. V nájmu tam před desetiletím byla pětina takových rodin, loni téměř polovina. V malých městech vlastníků přibylo a nájemníků ubylo. V nájmu v Praze a Brně v roce 2014 bylo 36 procent domácností třicátníků, loni 53 procent. V krajských městech to bylo před deseti lety 42 procent a loni 52 procent. Ve městech nad 50 tisíc obyvatel v EU podle loňských dat Eurostatu žilo v průměru 39 procent lidí a v obcích a městech do 5000 obyvatel 25 procent. V Česku to bylo 28 procent ve velkých městech a 34 procent na venkově.

Investice do bydlení se nejvíc vyplatí v regionech, říká Jaroslav Ton ze Salutem Real

Reality

Společnost Salutem Real, kterou před téměř dvaceti lety založili Jaroslav Ton a Petr Jiříček, má jedinečný obchodní model. Nakupuje a renovuje bytové nemovitosti, následně byty prodává investorům. Ale ne na bydlení, jako investici. Z nájmu jim potom vyplácí nadstandardní zhodnocení peněz, mezi šesti a sedmi procenty ročně. A o správu bytů se sama stará.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Do podpory stavebního spoření od roku 2005 do loňska stát poslal podle analýz celkem asi 153 miliard korun, teď jsou to ročně dvě až tři miliardy korun. Díky odpočtu daní u hypoték se za dvě desetiletí snížil příjem rozpočtu asi o 60 až 90 miliard korun, ročně je to teď asi osm až deset miliard korun. Podle expertů je podpora neefektivní a nedostupnost bydlení se prohlubuje.

Autoři analýzy doporučují daňové úlevy zrušit a podporu přesměrovat do investic do výstavby dostupných bytů. Navrhují řešit i danění krátkodobých pronájmů či vysoké zátěže nízkých příjmů. Kritizují řetězení krátkodobých nájemních smluv, radí zavedení roční zkušební lhůty a po ní smlouvy na neurčito. Upravit by se měla i část superdávky na bydlení, zohlednit by se v ní měly cenové mapy.