Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lyžařská sezona začala pod tlakem nákladů. Skiareály hledají úspory v technologiích, energii i provozu

Podmínky pro lyžování v ČR příliš dobré zatím nejsou
ČTK
Michal Nosek

České hory vstoupily do nové lyžařské sezony s lépe připravenými sjezdovkami, ale také s mimořádným tlakem na ekonomiku provozu. Vysoké ceny energií, proměnlivé počasí a rostoucí investiční náklady nutí provozovatele hledat úspory napříč celým areálem. Od zasněžování přes řízení spotřeby až po chytrou práci s daty.

Lyžařská sezona v Česku rozběhla ve většině velkých horských středisek odstartovala. Díky chladnějším nocím a lepší technologické připravenosti se podařilo zahájit provoz v termínech srovnatelných s dlouhodobým průměrem, často i přes složité klimatické podmínky. Za tímto relativně hladkým startem však stojí především vysoké investice do technologií, které mají jeden společný cíl. Snížit energetickou náročnost provozu.

Zasněžování dnes představuje více než polovinu celkové spotřeby elektrické energie většiny lyžařských areálů. Právě proto se modernizace soustředí především sem,“ říká ředitel Asociace horských středisek Libor Knot. Podle AHS směřují přibližně dvě třetiny z každoročně investované částky, která se blíží jedné miliardě korun, právě do technického zasněžování.

Úspory začínají u vody a tlaku

Klíčovou roli v celém procesu hrají čerpací systémy. Ty musí v krátkých časových oknech, kdy jsou vhodné teplotní podmínky, dopravit obrovské objemy vody do vysokých nadmořských výšek. Moderní technologie dnes umožňují vyrábět více sněhu při nižší spotřebě energie – a často i bez nutnosti nákladných stavebních úprav.

„Naším cílem je dodávat technologie, které umožní vyrábět více sněhu s menší spotřebou energie. Vysoce účinná čerpadla s chytrým řízením dokážou stabilizovat tlak i při proměnlivém průtoku a snižují ztráty v celém systému,“ říká k problematice zasněžování Jan Cidlinský, výkonný ředitel společnosti Wilo pro střední Evropu. Právě kombinace efektivní hydrauliky a digitální regulace podle něj umožňuje areálům zvládat i velká převýšení bez budování dalších čerpacích stupňů.

Lyžařský areál Svatý Petr v Krkonoších

OBRAZEM: Lyžařská sezóna je tu. Které sjezdovky v Krkonoších už jsou otevřené?

Vlekaři ve východních Krkonoších a v Orlických horách otevřeli další areály a sjezdovky. Lyžovat se začalo v krkonošské Peci pod Sněžkou a Malé Úpě a v Říčkách v Orlických horách. Střediska Špindlerův Mlýn a Černá hora, která zahájila sezonu v pátek, otevřela další tratě. Od pátku se lyžuje i v areálu Šerlišský Mlýn v Orlických horách. Lyžaři mají v Královéhradeckém kraji k dispozici přes 16 kilometrů sjezdovek. První skiareály dnes zahájily sezonu i v Pardubickém kraji.

Přečíst článek

Dalším důležitým prvkem jsou retenční a akumulační nádrže. Ty dávají provozovatelům možnost „počkat si“ na ideální mráz a nevyrábět sníh v okamžicích, kdy je proces energeticky nejdražší. Nové nebo rozšířené nádrže vznikají například v areálech Dolní Morava, Zadov či Janské Lázně, jejich rozvoj ale často brzdí dlouhé povolovací procesy.

Trendy: data, automatizace a vlastní energie

Úspory se však zdaleka netýkají jen zasněžování. Skiareály stále častěji investují do centrálních systémů řízení energií, které v reálném čase sledují spotřebu elektřiny, vody i tepla. Automatické regulace dokážou optimalizovat provoz lanovek, zasněžování i vytápění budov podle aktuální návštěvnosti a počasí.

Roste také zájem o vlastní zdroje energie. Fotovoltaické elektrárny na střechách hotelů a technických budov, bateriová úložiště nebo využití odpadního tepla z technologií se postupně stávají standardem větších areálů. „Nejde o to stát se energeticky soběstačnými přes noc, ale o snížení závislosti na drahé elektřině v nejkritičtějších momentech sezony,“ doplňuje Knot.

Do popředí se dostává i efektivnější práce se sněhem, přesnější měření jeho výšky, kvality a rozložení na sjezdovkách. Díky senzorům a datům mohou areály vyrábět sníh jen tam, kde je skutečně potřeba, a omezit zbytečné plýtvání energií i vodou.

Ekonomika rozhoduje

Společným jmenovatelem všech těchto trendů je návratnost investic. V době vysokých provozních nákladů a nejistého počasí se technologie stávají klíčovým faktorem konkurenceschopnosti. „Účinnost čerpadel, délka provozních cyklů i možnost chytrého řízení dnes přímo ovlivňují hospodaření celého areálu,“ uzavírá Jan Cidlinský.

Lyžování v Jižním Tyrolsko

Skiareály v Jižním Tyrolsku se těší na výjimečnou zimní sezonu. Kdy zahajují provoz?

Ojedinělá zima čeká Jižní Tyrolsko, nejsevernější italskou provincii. Co se týká počasí, to ještě záleží na Sankt Peterovi, resp. San Pietrovi. Ale už delší čas je jisté, že v Antholzu/Anterselvě (blízko Kronplatzu) proběhnou v únoru olympijské soutěže v biatlonu. A že největší lanovkářská síť planety Dolomiti Superski (jejíž součástí je i Kronplatz) slaví padesát let. Na co se můžete těšit?

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Cestovní ruch sílí

Turistů je již víc než před covidem. Evropské ostrovy zavádějí kvóty, rezervace a nové poplatky

Přečíst článek

Kdo ovládne Hollywood? Warner Bros. volí Netflix

Kdo ovládne Hollywood? Warner Bros. volí Netflix
Profimedia
 ČTK

Hollywoodský souboj o mediální aktiva má další dějství. Paramount neuspěl, Warner Bros. Discovery dává přednost fúzi s Netflixem.

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) podle očekávání odmítla nepřátelskou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Paramount podle ní neposkytl dostatečné finanční záruky. Akcionářům proto doporučuje nabídku od Netflixu. V tiskové zprávě ze středy to uvedl předseda správní rady WBD Samuel Di Piazza.

Paramount proti Netflixu: boj o Warner Bros. mění pravidla globálního mediálního trhu

Paramount proti Netflixu: boj o Warner Bros. mění pravidla globálního mediálního trhu

Paramount spustil jednu z nejagresivnějších akvizičních bitev posledních let. Nabídkou na převzetí Warner Bros. ve výši zhruba 108 miliard dolarů se pokouší zastavit dříve oznámenou dohodu mezi Warner Bros. a Netflixem.

Přečíst článek

Nabídka je riziková, tvrdí vedení

„Představenstvo dospělo po pečlivém vyhodnocení nedávno zveřejněné nabídky na převzetí od společnosti Paramount k závěru, že hodnota nabídky je nedostatečná a našim akcionářům přináší značná rizika a náklady,“ uvedl Di Piazza. „Jsme přesvědčeni, že fúze s Netflixem představuje pro akcionáře vyšší a jistější hodnotu,“ dodal. Hlasování bylo jednomyslné.

Paramount vs. Netflix

Společnost Paramount nabídla za každou akcii WBD 30 dolarů. Odmítavé stanovisko vedení WBD tedy vrací do hry nabídku na převzetí od streamovací služby Netflix, která chce převzít filmová studia Warner Bros a také streamingovou divizi této skupiny včetně konkurenční platformy HBO Max za 72 miliard dolarů (1,5 bilionu korun). Nabízí 27,75 dolaru za akcii.

Do kin vstoupuje třetí Avatar

Dosáhne Avatar zlatého hattricku? Novinka Jamese Camerona vstupuje do kin s velkými ambicemi

Třetí film ze série Avatar opět cílí na tržby ve výši dvou miliard dolarů. Pokud se to povede, bude to první filmová série v historii, jejíž tři pokračování pokořila tuto hranici.

Přečíst článek

Souboj o mediální impérium

Převzetí studií a streamovacích služeb Netflixem už dříve jednomyslně schválily správní rady obou společností. Konglomerát Paramount Skydance se ale pokusil tuto dohodu zvrátit vlastní nabídkou.

Kdo je kdo v mediálním byznysu

Skupina Warner Bros. Discovery vznikla v roce 2022 spojením firem WarnerMedia a Discovery. Do portfolia skupiny patří vedle slavného filmového studia nebo platformy HBO Max také například filmové kanály HBO, Animal Planet či zpravodajská televize CNN. Společnost Paramount Skydance vznikla v letošním roce fúzí mediálních firem Paramount Global a Skydance Media.

Související

Netflix

Netflix ztratil 260 miliard dolarů hodnoty. Investoři čekají, zda výsledky zastaví pád

Přečíst článek
Warner Bros. Discovery

Velká hollywoodská bitva pokračuje. Netflix najednou v boji o Warnery tahá za kratší konec

Přečíst článek

Fanoušci spalováků mohou slavit. Brusel zmírnil plán na jejich zákaz

Evropská komise zmírnila zákaz, některé spalovací motory zůstanou i po roce 2035
ČTK
 ČTK

Evropská komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.

Určitá nová auta se spalovacími motory se tak po tlaku automobilek budou moci i nadále prodávat, konkrétně plug-in hybridy či auta s prodlužovačem dojezdu REX, což jsou elektromobily, které mají malý spalovací motor pro dobíjení baterie.

Podpora pro automobilky

Komise představila celý balík podpory pro automobilový průmysl, který obsahuje několik návrhů. „Automobilový průmysl je již desítky let klíčovým odvětvím evropského průmyslu, zajišťuje miliony pracovních míst a je hnací silou technologických inovací. S tím, jak se svět mění, prochází automobilový průmysl transformací díky novým technologiím a novým hráčům,“ uvedla komise.

Dnešní krok podle EK nadále vysílá silný signál trhu s vozidly s nulovými emisemi, zároveň prý ale poskytuje odvětví větší flexibilitu při dosahování cílů v oblasti CO2 a podporuje vozidla a baterie vyrobené v Evropské unii. Unijní exekutiva rovněž navrhuje určitá zjednodušení v oblasti automobilového průmyslu, která by měla ušetřit přibližně 706 milionů eur ročně a snížit byrokracii a administrativní zátěž.

„Inovace. Čistá mobilita. Konkurenceschopnost. To byly letos hlavní priority v našich intenzivních dialozích s automobilovým sektorem, organizacemi občanské společnosti a dalšími stranami,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dnešní balíček opatření by podle ní měl vyjít vstříc všem těmto skupinám.

Americká automobilka Ford Motor ukončí výrobu několika modelů elektromobilů

Ford ustupuje od elektroaut. Automobilka se zaměří na modely s benzinovým a hybridním pohonem

Americká automobilka Ford Motor ukončí výrobu několika modelů elektromobilů. V souvislosti s tím zaúčtuje odpisy za 19,5 miliardy dolarů, tedy 404,1 miliardy korun, oznámila firma. Rozhodnutí automobilky je zatím nejdramatičtější ukázkou ústupu od modelů aut poháněných bateriemi v reakci na politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a slábnoucí poptávku po elektromobilech, uvedla agentura Reuters.

Přečíst článek

„Normy CO2 nyní poskytují další flexibilitu na podporu průmyslu a posílení technologické neutrality, zároveň ale poskytují předvídatelnost výrobcům a zachovávají jasný signál trhu směrem k elektrifikaci,“ stojí v prohlášení komise.

Od roku 2035 budou podle návrhu muset výrobci automobilů splnit cíl snížení emisí o 90 procent, přičemž zbývajících 10 procent bude muset být kompenzováno použitím nízkouhlíkové oceli vyrobené v EU nebo syntetickými palivy a biopalivy. To podle EK umožní, aby i po roce 2035 hrály vedle plně elektrických a vodíkových vozidel roli rovněž plug-in hybridy, auta s prodlužovačem dojezdu REX. takzvaná mild hybridní vozidla, ale stále také vozidla se spalovacím motorem.

Unijní exekutiva čelila silnému tlaku ze strany Německa, Itálie a evropského automobilového sektoru, v posledním roce bylo několik jednání s šéfy evropských automobilových společností. Návrh komise musí schválit Evropský parlament i členské státy unie. Podle agentury Reuters jde o nejvýznamnější ústupek EU v její tzv. zelené politice za posledních pět let.

Rozhodnutí komise přichází v době, kdy americká automobilka Ford Motor v pondělí oznámila, že v reakci na politiku Trumpovy administrativy a slábnoucí poptávku po elektromobilech odepíše 19,5 miliardy dolarů a zruší několik modelů elektromobilů. Evropské automobilky, jako je Volkswagen a majitel Fiatu Stellantis, už dříve také poukázaly na slabou poptávku po elektromobilech a vyzvaly ke zmírnění cílů a pokut za jejich nedodržení.

Evropská komise už v roce 2021 navrhla, aby se do roku 2035 emise CO2 u nových automobilů snížily o 100 procent. Požadavek znamenal, že od roku 2035 by skončil prodej nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory. Opatření se ale má týkat pouze nových vozů, lidé by tedy nadále měli mít možnost používat i starší vozy se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.

Volkswagen poprvé ve své historii zavírá továrnu v Německu

A je to tady. Volkswagen zavírá německou fabriku na elektroauta

Automobilka Volkswagen ukončí výrobu vozidel ve svém závodě v Drážďanech. Jde o první uzavření výrobního provozu na území Německa za 88 let existence společnosti. Rozhodnutí přichází v době, kdy firma čelí rostoucímu tlaku na hospodaření a přehodnocuje své investiční priority.

Přečíst článek

Součástí dohody byla nicméně i klauzule, že unijní exekutiva v roce 2026 přezkoumá, zda je dohoda v současné podobě dosažitelná s ohledem na situaci na trhu, vývoj nových technologií, ale i s ohledem na ekonomické dopady.

Po silném tlaku od některých zemí, které patří k největším výrobcům aut v regionu, se nakonec Evropská komise rozhodla přesunout revizi předpisu už na konec letošního roku. Uspíšení žádalo několik členských států, včetně Německa, České republiky nebo Slovenska.

Debaty o možné reformě předpisu se odehrávaly uvnitř komise několik posledních týdnů a podle informací byly velmi dlouhé a bouřlivé. Změny požadovala i Evropská lidová strana (EPP), ke které patří Ursula von der Leyenová. Hlasitě byl často slyšet například její šéf Manfred Weber. Do debat se podle informací zapojoval i český eurokomisař Jozef Síkela (rovnež z EPP).

Související