Česká vláda čelí kritice za přesun poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Podobné, jen výrazně dražší kroky přitom Německo podniká bez větší pozornosti.

Převedení poplatku za obnovitelné zdroje na rozpočet ČR se setkává s kritikou. Výrazně zadluženější Němci přitom pro příští rok chystají citelně větší dotace cen elektřiny, a to i v přepočtu na hlavu, které přitom místní kritici nechávají bez povšimnutí.

Zásah do rozpočtu

Včerejší krok nové české vlády, která převedla takzvaný poplatek za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, se setkává s kritikou. Zásah prý zatíží státní rozpočet. Což je nepochybně pravda. V mezinárodním kontextu však jde o zásah, který nevybočuje, což už kritici tolik neakcentují. Přitom nemusí chodit daleko, stačí se podívat třeba do sousedního Německa.

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje bude stát miliardy. Schillerová slibuje, že schodek neporoste

Politika

Chystané převedení poplatků za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát vyjde příští rok státní rozpočet na 17 až 18 miliard korun. Prostředky hodlá nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů získat přesuny prostředků v rámci rozpočtových kapitol, přičemž poplatky chce zrušit pro firmy i pro domácnosti. Schodek rozpočtu 286 miliard korun navržený končící vládou v demisi však zvyšovat nechce. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobně budoucí ministryně financí Alena Schillerová.

ČTK

Přečíst článek

Německý příklad: miliardové dotace

Minulý měsíc němečtí zákonodárci rozhodli dotovat z veřejných zdrojů poplatky za přenosovou soustavu. Celkově na to Němci vyčlení pro příští rok 6,5 miliardy eur, tedy takřka 160 miliard korun. Tato částka nezahrnuje jinou chystanou německou dotaci na levnější energie pro průmysl.

Český versus německý přístup

České opatření má navýšit výdaje státního rozpočtu o 17 miliard korun, což je devět až desetkrát méně, než na kolik vyjde zmíněná německá dotace cen elektřiny. Přitom Česko je mnohem méně zadlužené než Německo. Zatímco ČR má veřejný dluh na úrovni 44 procent HDP, Německo 62 procent HDP.

Dvojí metr?

Proč místní kritici kritizují českou dotaci, a ne německou, která je v přepočtu na obyvatele o 17 procent vyšší než ta česká, když přitom navíc je Německo o 41 procent zadluženější než Česko? Protože dotace německé vlády jsou ty „správné“, kdežto dotace vlády české ty „špatné“?

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Jedna z nejlepších lyžařských oblastí Evropy má ještě jednu silnou identitu. V jihotyrolské Val Gardeně se vedle sjezdovek světového poháru rodí sochy, které míří do galerií v New Yorku či Tokiu.

Val Gardena v jihotyrolských Dolomitech žije v zimě dvěma silnými příběhy. Jedním je špičkové lyžování, druhým dřevořezba. V předvánočním čase se navíc oba světy doslova potkávají. Zatímco se na Saslongu (proslulá sjezdovka, která začíná pod vrcholem Ciampinoi v nadmořské výšce 2 249 m n. m. - pozn. red.) jede tradiční závod světového poháru, vesnice v údolí zdobí nasvícené stromky a ve výlohách stojí vedle lyží vyřezávané sošky.

11 fotografií v galerii

Lyžařská pověst Val Gardeny se táhne dávno do minulosti. Nabízí nejen známý 40kilometrový okruh Sella Ronda okolo stejnojmenného skalnatého masivu, ale možná ještě malebnější věčně sluncem nasvícený horský masiv Seceda, který se pyšní nejdelší sjezdovkou v Dolomitech, 10,3 kilometru dlouhou La Longiou. I proto se sem v roce 2031 vrátí mistrovství světa v alpském lyžování. K tomu kvalitní gastronomie, hotely všech kategorií a rodinné apartmány dělají z místa lákavou lyžařskou destinaci.

Méně viditelná, ale neméně silná je zdejší řezbářská tradice.

Údolí dřeva

V údolí žije asi deset tisíc obyvatel a podle odhadů se až desetina z nich věnuje práci se dřevem. Vedle italštiny a němčiny se tu stále mluví i ladinštinou, původním jazykem pěti dolomitských údolí. „V zimě měli místní farmáři málo práce a minimum knih ve svém jazyce. Dřevo bylo po ruce,“ vysvětluje sochař Aron Demetz, který má ateliér ve městě Ortisei (St. Ulrich) v bývalé hale na opravu sněžných rolb. A zatímco ve Val Gardeně se pracovalo se dřevem, v sousední Alta Badii se podle tradice více muzicírovalo.

Řezbářská tradice se předává i v rodině Arona Demetze. Už jeho dědeček vytvářel sakrální díla, která dodnes zdobí i řadu českých kostelů. Mimochodem, z téhož údolí pochází také Giorgio Moroder, zakladatel evropského diska a držitel tří Oscarů za filmovou hudbu (Chase, Flashdance, Top Gun).

Dva měsíce do olympiády. Predazzo už tři roky mění dolomitskou krajinu kvůli skokanským můstkům

Enjoy

Do startu zimních olympijských her zbývají zhruba dva měsíce a dokončovací práce na sportovištích pokračují. Italské dolomity přitom již zasypal první sníh.

Michal Nosek

Přečíst článek

Dnes leží v hale místo sněžné techniky kmeny stromů, motorové pily, mohutné obráběcí stroje a desítky nejrůznějších dlát. Práce je rychlá, přesná a soustředěná. „Škoda, že mizí ladinské názvy nástrojů. V jiných jazycích už často ani nemají ekvivalent,“ říká Demetz, zatímco mu dláta v rukou tančí téměř jako by byl Střihorukým Edwardem.

Pracuje hlavně s místním dřevem, často se sekvojí starou i více než 100 let, někdy až 130. „Rostou rychle. Každý letokruh – letní širší, zimní užší – nese svůj příběh,“ vysvětluje. I růžová barva dřeva má svůj původ v půdě a organických zbytcích z míst, kde vlci loví lososy. „Farmáři mi pošlou fotku stromu, já si ho objednám a odvezu,“ popisuje s úsměvem.

Demetz nejprve studoval ve Val Gardeně, později na akademii v Norimberku, dnes sám učí studenty v Carraře v Toskánsku. Jeho tvorba prošla výraznými proměnami. Od realistických figur natřených akrylovými barvami přes metamorfózy se stříbrnými povrchy inspirovanými Terminátorem až k experimentům s pryskyřicí, vypalovaným dřevem a bronzovými formami. „Čím dál víc mě zajímá samotný proces,“ dodává.

Sever Itálie láká lyžaře. Na kvalitní sníh, jazz i bezbariérovost

Enjoy

Hory v Evropě pozvolna zahajují lyžařskou sezonu. K nejnavštěvovanějším patří severoitalské Dolomity, které čím dál více lákají nejen na samotné lyžování, ale také na wellness či doprovodný program. Letošní sezonu se údolí Trentino snaží přilákat i sportovce, kteří si dříve lyžování nemohli naplno užít.

sta

Přečíst článek

Výsledkem nejsou vždy radostné pohledy, ale díla nesmírně silná, surová a svým způsobem krásná, podobně jako horská krajina kolem. „Hory jsou tvary a sochy, které stojí na vlastních nohou,“ říká Demetz. Vytvořil i bronzový strom k nerozeznání od živého. Jeho práce se objevují v galeriích i soukromých sbírkách a prodávají se v řádech desetitisíců eur. Jedno z jeho děl je k vidění i na výstavě Dvojník v Galerii Zvon na pražském Staroměstském náměstí.

Sochař na svahu

O několik kilometrů dál, na svahu nad Santa Cristinou (Santa Caterinou), má ateliér Gerhard Demetz. Příjmení Demetz patří k nejčastějším v údolí. Podle Gerharda jich tu žije kolem sedmi set. Rodina má v regionu silné zastoupení.

Ateliér sídlí v suterénu jeho domu s velkým oknem do údolí. Z reproduktorů zní opera, prostor zaplňují mohutné figurální kompozice lidských postav. Často pracuje s kontrastem dětského těla a tvrdých, až krutých motivů. Někdy mu jako model slouží vlastní syn, například v sousoší samuraje s chlapeckou postavou. „Pracuji hlavně s lipovým dřevem,“ říká, materiál si nechává vozit z Chorvatska.

Jeho díla se prodávají v galeriích v USA, Japonsku, Koreji, Německu i jinde po Evropě. Jeden z posledních cyklů nese název Život bez Vánoc. Název naznačuje existenciální polohu jeho práce, aniž by sklouzával k laciné pobožnosti.

Petr Udavský z Elite Voyage: Jednotkou luxusu jsou emoce

Enjoy

V cestovním ruchu pracuje Petr Udavský už 15 let, od dob studií. Před šesti lety spoluzaložil cestovku Elite Voyage, která se specializuje na ty nejbohatší. Ti za dovolenou v průměru zaplatí 700 tisíc korun.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

V době závodu světového poháru na Saslongu se Gerhard na pár dní převléká do kombinézy pořadatelů. Pomáhá přímo na trati, jezdí na lyžích a zůstává součástí místní komunity. „Je to součást života tady,“ říká. Po několika jízdách se pak uvelebí na terase Baita Sofie Hütte na Secedě, dívá se do hor a vychutnává si sklenku vína. „To je naše dolce vita,“ usmívá se.

Možná právě tady našla stará antická idea rovnováhy těla a ducha, kalokagathia, svou moderní jihotyrolskou podobu: spojení sportu, práce rukou, umění i radosti ze života.

Češi si oblíbili podzimní cesty karavanem. Jezdí na jih za sluncem

Enjoy

S karavanem či obytným autem odjíždí na zimu za teplem z Česka stále více lidí. Jejich cílovou destinací je nejčastěji Španělsko, Portugalsko, Řecko či Maroko, kde je stabilní slunečné počasí, teploty okolo 20 stupňů a poměrně teplé noci. Mnozí odjedou už v říjnu a vrací se v dubnu. Často je to pro ně dokonce ekonomicky výhodné, když doma vypnou topení, případně dokonce třeba byt či dům pronajmou. Uvedl  to předseda Asociace kempování a karavaningu Jan Bordovský.

ČTK

Přečíst článek

Alpy, nebo Krkonoše? Jeden den v Rokytnici vyjde na více než čtyři tisíce korun

Enjoy

Sjezdovky upravené, servis dostačující. Asi tak by se daly popsat první nebo spíš jednodenní dojmy z lyžování v Rokytnici nad Jizerou. Tamní červená Fis sjezdovka z Lysé hory je ale opravdu srovnatelná s alpský svahy.

Petra Nehasilová

Přečíst článek