Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

David Ondráčka: Dotační džungle. Peníze máme, ale smysl se někam ztratil

V dotacích je chaos
iStock
David Ondráčka

Každý rok je to stejný rituál, Nejvyšší kontrolní úřad vydá zprávu a znovu varuje, že český dotační systém se chová jako stroj na utrácení peněz bez ohledu na cíl a výsledky.

Hory papírů, stovky úřadů, miliardy korun, a malý efekt. Zjednodušení systému nepřišlo ani s touto vládou, ani se nad ním nevede politická diskuse. Vystačíme si s ideologickým odmítnutím, a to nic neřeší. Kdo má na „správné lidi“, kteří v dotační džungli znají tajné cestičky, ten vyhrál jackpot.

Stvořili jsme monstrum složené z desítek agentur a úřadů, které se neustále přejmenovávají. Postavili jsme spousty zprostředkovávacích institucí a neustále je měníme a transformujeme. Jen jejich názvy stačí sledovat už jen opravdový insider. Některé orgány v ČR totiž administrují národní i „evropské“ dotace a v podstatě tak ‘provozují’ paralelní administrativní struktury. Kolem administrace fondů jsme si navíc postavili obludný aparát, který nikdo pořádně neřídí. Paralelní struktury, přejmenované agentury, úřady, jejichž názvy znají jen insiders. Výsledkem je chaos, ve kterém ani stát sám neví, co přesně považuje za dotaci a jak ji vykazuje. Proto také existuje tolik různých čísel, tolik metodik, tolik nejasností.

Dotační safari: kdo má průvodce, ten loví miliardy

Česko se naučilo čerpat dotace rychle, ale nikoli rozumně. Jak říká prezident NKÚ Miloslav Kala: „Čerpat a rozhazovat umíme, ale o hodnotu za peníze moc nejde.“ Přeloženo: evropské i národní fondy se často mění v samoúčelný byznys pro ty, kdo mají na to najmout „správné lidi“. Malé a střední firmy, pro něž jsou dotace původně určeny, to mnohdy raději vzdají – protože kdo by měl nervy na takovou papírovou hydru. Zato velcí hráči? Ti v tom umí chodit. A ještě jim tleskáme.

Pro přesnost je třeba říct, že terminologii není jednoznačná. Je trochu nejasnost, co všechno přesně považujeme za dotaci, co tam započítáme. Co je nárokové, co nenárokové, co je transfer ze státního rozpočtu. Není v tom přehlednost a různé metodiky to mohou brát různě, proto se občas liší čísla.

Dotace oligarchům, proč?

Proč, nepotřebují je. Je absurdní, že dotujeme fosilní oligarchy typu Tykač a Křetínský, kteří na dotacích králivsky bohatnou (nejen v Česku, ale po celé Evropě). Jak vypočítává studie organizace Re-set, bavíme se o desítkách miliard, které jen ti dva a jejich firmy ze státních rozpočtů získali. A pak to srovnejte s drobnými, které jdou na jiné, potřebné projekty. V zemi, kde školy živoří a zdravotnictví, školy i obce lepí rozpočty, sypeme desítky miliard lidem jako Tykač a Křetínský. Proč by oligarcha měl dostat kapesné od státu? Ale systém jim to umožňuje, a malým, kteří by pomoc využili nejvíc, zavírá dveře.

Stanjura a jeho tupé škrty, bez koncepce

Pak přijde Stanjura a vymyslí jednoduché a nefunkční řešení, škrtáme všechno, přemýšlíme až pak. Ministr financí v první verzi návrhu státního rozpočtu navrhl škrtnout vše. To je ale nesmyslný, tupý přístup amatérského účetního, tam není politicky nic inovativního. To by způsobilo rozvrat spousty veřejných služeb, chaos v sociálních a vzdělávacích službách. Takto to není možné dělat, škrtnout všechno, bez rozmyslu, bez koncepce. Takhle se neřídí stát, ale maximálně trafika v okresním městě.

Registr dotací

Registr dotací pořád chybí. Stejně jako máme registr smluv, potřebujeme jednoduchou databázi, kde by každý občan mohl dohledat, kdo, kolik a na co dostal. Bez toho zůstane kontrola jen prázdným slovem a prostor pro dvojí čerpání – nebo rovnou podvody – otevřený dokořán.

Obdobně, jako jsme před lety udělali registr smluv pro veřejné zakázky, a vše si můžete najít na jednom serveru, je to dohledatelné, a v nějaké míře tím pádem kontrolovatelné. Tak tohle potřebujeme i pro dotace a EU fondy. le u dotací ne – protože by se najednou ukázalo, kdo, kolik a na co dostává. Protože jinak není možné se vyhnout situaci, kdy někdo přes několik struktur žádá o dotace na stejný projekt na více místech. A to se bohužel dějeTak raději necháváme prostor pro dvojí čerpání a pro dotační kouzelníky, kteří zvládnou požádat o stejný projekt na několika místech najednou.

Promyšlený úklid

Potřebujeme promyšlený úklid. Jasnou definici, co je dotace. Jednotnou administraci napříč ministerstvy. Ale strategicky a chytře, ne plošně a ideologickye. Protože jinak zůstaneme v dotační džungli bloudit dál – a budou na tom vydělávat jen ti, kteří už bohatí jsou. Omezení přebujelé byrokracie. A hlavně smysl: aby podpora skutečně mířila tam, kde přináší užitek, a ne tam, kde má někdo šikovné lobbisty. Správci dotačních titulů by například měli usilovat o jednotnou strukturu pro administraci všech dotací, které poskytují. A digitalizace i v této oblasti je zatím jen nakročením.

A je to akutní téma. Teď se řeší dělení EU fondů na další roky. A jsou dotace, které bychom měli použít strategicky a účelně, pro budoucí prosperitu. A pro kontext, na evropských dotacích získala ČR za uplynulých 20 let, kdy je členem EU, více než bilion korun. Proplatilo se více než 170 tisíc projektů, které administrovalo 221 subjektů. Není divu, že tento bující ekosystém živí ty, kterým systém vyhovuje. Letos začneme vyjednávat o podmínkách programového období 2028+. To je pro nás velká příležitost směrovat prostředky tam, kde přinesou skutečný výsledek.

Daniel Křetínský

David Ondráčka: Vekslácká doba Pelty je pryč. Kouzlo českého fotbalu objevili oligarchové

Česká oligarchie postupně kupuje většinu strategických firem a konsoliduje svou kontrolu nad ekonomikou. A kromě chleba lid potřebuje i hry, tedy hlavně sledovaný fotbal. Kellnerová vlastní vysílací práva na ligu, Komárek ligu sponzoruje, a souboj o titul bude brzy probíhat jako souboj Tykač, Křetínský a Strnad (který má zájem o Plzeň). A to je pak radost si vybrat, komu vlastně fandit.. Ještě že máme ten Baník, jeho majitel Brabec je přece jen jiná byznysová váha.

Přečíst článek

Související

Lukáš Kovanda: Vláda bude „luxovat drobné“ a chce snížit schodek o další téměř čtyři miliardy korun

Lukáš Kovanda: Vláda bude „luxovat drobné“ a chce snížit schodek o další téměř čtyři miliardy korun

Přečíst článek
Loni a letos zdaňuje lidi inflace, od příštího roku to bude konsolidační balíček.

Lukáš Kovanda: Loni a letos zdaňuje lidi inflace, od příštího roku to bude zase vláda. A neumí říct, proč

Přečíst článek

Miliardy po Giorgiu Armanim převezne jeho nadace. Hlavní slovo získá jeho partner

Zemřel italský návrhář Giorgio Armani
ČTK
 ČTK

Módní společnost zesnulého návrháře Giorgia Armaniho zdědí jeho nadace. Největší slovo v řízení firmy bude mít Armaniho životní partner Pantaleo dell´Orco, který dostane čtyřicet procent hlasovacích práv.

Giorgio Armani, čtvrtý nejbohatší Ital, sepsal závěť několik měsíců před smrtí. Nadaci Giorgia Armaniho bude podle textu závětí, které notářka otevřela ve čtvrtek, svěřen celý kapitál společnosti Giorgio Armani. Ta vlastní firmy působící v módním průmyslu, založené známým návrhářem. Armaniho v závětích také upravuje možnost, že jeho nadace část kapitálu odprodá jiným známým módním skupinám, například LVMH či EssilorLuxottica. Píše agentura ANSA.

Zemřel italský návrhář Giorgio Armani

Svět módy truchlí. Zemřel italský návrhář Giorgio Armani

Zemřel italský módní návrhář a zakladatel slavné značky Giorgio Armani. Bylo mu 91 let. Značku luxusního oblečení, která nese jeho jméno, založil v roce 1975.

Přečíst článek

Armani, který zemřel minulý týden ve věku 91 let, také svěřil hlasovací práva ve firmě některým ze svých blízkých. Dell´Orco získá 40 procent hlasovacích práv, vnuci Silvana Armaniová a Andrea Camerana pak 15 procent každý. Nadace, v jejímž vedení jsou Dell´Orco i Armaniho příbuzní, bude mít 30 procent hlasů. Velký vliv bude mít na budoucnost ve firmě právě Dell´Orco, který již ve společnosti působí.

Časopis Forbes označil Armaniho za čtvrtého nejbohatšího Itala. Na začátku roku odhadl hodnotu jeho majetku na zhruba 12 miliard dolarů (250 miliard korun), odhady italských médií mluví o hodnotě od 11 do 13 miliard eur (275 až 325 miliard korun). Armani vlastnil i akciové podíly v jiných firmách, umělecká díla či luxusní nemovitosti.

Vnímání luxusu se mění: prestiž nahrazuje minimalismus a zásady

Olívia Lacenová: Vnímání luxusu se mění. Prestiž nahrazuje minimalismus a zásady

Odvětví luxusního zboží prochází významnými změnami. Zatímco v minulosti bylo vnímáno jako něco exkluzivního, co si nemůže dovolit každý, dnes se zejména v Číně dostává do popředí pojem „luxusní ostuda“. Ekonomická nejistota a přísné sociální zásady vlády totiž nabádají spotřebitele k menší okázalosti. Tyto změny negativně ovlivňují prodej řady známých luxusních značek. A nejen tam. Celkově lze pozorovat změnu chování spotřebitelů a posun k takzvanému „tichému luxusu“, což podtrhuje i aktuální kauza Dior a Armani, ale také hospodářské výsledky prodejů dalších módních domů.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Green Deal je riziko, tvrdí stále více českých firem

Výroba pátých dveří pro vůz Volkswagen ID.Buzz s elektrickým pohonem tvoří zatím jen zhruba deset procent produkce libereckého výrobce autodílů Magna Exteriors
ČTK
 ČTK

V Česku roste počet firem, které Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, vnímají spíše jako riziko než příležitost. Zatímco v roce 2024 jej za hrozbu označila polovina respondentů, letos tento podíl stoupl na 59 procent. Vyplývá to z průzkumu podnikatelského prostředí mezi 250 firmami, které představilo Sdružení pro zahraniční investice (AFI).

Téměř 80 procent firem ze všech regionů plánuje podle průzkumu v Česku další investice. Mezi hlavní bariéry podnikání však respondenti řadí globální nepředvídatelnost, nedostatek kvalifikované pracovní síly, složitou legislativu a vysoké ceny energií.

„Průzkum je důležitým barometrem nálad mezi investory a podnikateli. Ti by letos od svých regionálních politiků uvítali větší nasazení v digitalizaci stavebního řízení, zrychlení povolovacích procesů, zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti nebo snížení administrativní zátěže. Politická reprezentace by těmto tématům měla věnovat zvýšenou pozornost, zvláště s ohledem na blížící se volby,“ shrnula výsledky průzkumu místopředsedkyně řídícího výboru AFI Klára Sobotková.

Lukáš Kovanda: Český průmysl dusí regulace, cla i nedostatečné investice

Český průmysl je pro většinu lidí nejen zdrojem pracovních míst, ale i symbolem stability a národní hrdosti. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK považuje devět z deseti Čechů průmysl za klíč k prosperitě země.

Přečíst článek

Jádrem výzkumu byla otázka podpory investic. Podle skoro dvou třetin respondentů investiční pobídky napomáhají rozvoji české ekonomiky. Přesto počet firem plánujících čerpat dotace meziročně klesl ze 61 na 56 procent. Většina podniků nadále směřuje své rozvojové aktivity do vývoje nových produktů a procesů, digitalizace, robotizace a využití AI nástrojů. Více než polovina firem plánuje v nejbližší době přijímat nové zaměstnance. Podnikatelé se vyjádřili také k chystané směrnici EU o rovnosti odměňování, Equal Pay, která podle 53 procent dotázaných jejich firmy zásadně neovlivní.

Konferenci zahájil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zdůraznil význam infrastruktury jako základu stabilního investičního prostředí. „V tomto volebním období byla rekordní výstavba. Zprovozníme dohromady přes 200 kilometrů nových dálnic a pro příští volební období je připraveno k otevření dalších 250 kilometrů dálničních úseků. Rozšířili jsme také investice do železniční infrastruktury a připravujeme zásadní rozvojové projekty včetně vysokorychlostních tratí,“ uvedl.

Význam dlouhodobých projektů u dopravních sítí, průmyslových areálů nebo energetické infrastruktury pro atraktivní investiční prostředí potvrdila také předsedkyně řídícího výboru AFI Gabriela Hrbáčková. „Česká ekonomika dnes stojí na křižovatce zásadních výzev. Čelíme geopolitickému napětí, obchodním bariérám, energetické nejistotě i bezprecedentní rychlosti technologických změn. Pokud na tyto tlaky chceme reagovat, musíme se dívat dál než jen na infrastrukturu a investiční pobídky. Zásadní je rozvoj lidského kapitálu,“ shrnula.

Související

Doporučujeme