Kapacita virtuálních baterií se snižuje, dodavatelé směřují zákazníky ke sdílení nebo flexibilitě
Sdílení elektřiny je zatím podle Kateřiny Stehlíkové ze společnosti E.ON tématem primárně pro nadšence, boom ale podle ní přijde. Přispěje k němu uvolnění podmínek Elektroenergetického datového centra a také zavedení dynamického alokačního klíče. Odběratelé pak mohou ušetřit přibližně deset procent nákladů ročně.
Jak v praxi funguje sdílení elektřiny? Co je potřeba kromě chytrých elektroměrů u všech zúčastněných a fotovoltaiky na straně výrobce?
Nemusí to být jen fotovoltaika, můžeme využít i další výrobní zdroje jako vítr nebo vodu, často dnes sdílí také „bioplynky“. V režimu aktivního zákazníka je potom nutná pouze registrace u EDC, tedy Elektroenergetického datového centra. Registrují se tam jak výrobní, tak i spotřební odběrná místa.
Kolují v souvislosti se sdílením elektřiny nějaké mýty, které zákazníky odrazují?
Mnozí si představují, že si přes den vyrobí na chatě elektřinu a večer ji spotřebují v pražském bytě. To bohužel nejde, výroba a spotřeba musí vždy proběhnout ve stejném patnáctiminutovém okně. Spousta lidí si pak sdílení představuje jako fyzický přenos energie do daného odběrného místa, ve skutečnosti se ale jedná pouze o účetní operaci. Sbírají se data o výrobě a spotřebě, která se na konci měsíce porovnají a kde se výroba se spotřebou v daném okně protnou, tam dojde k přepočtu ceny. V neposlední řadě jsou tam i cenové nejasnosti. V případě sdílení se bavíme pouze o úspoře na silové složce elektřiny. Poplatky za distribuci zůstávají stejné.
Když se pracuje s režimem „čtvrthodin“, možná tolik nedává smysl sdílet s jinými domácnostmi. Jak vypadá ideální skupina odběratelů?
Určitě bych nezavrhovala ani domácnosti, jen je třeba vybrat takové, které mají spotřebu během dne. Mohou to být rodiny s malými dětmi nebo lidé, kteří pracují z domova. Navíc díky chytrému řízení domácností lze se spotřebou lépe pracovat. Kromě domácností potom ve skupině aktivního zákazníka mohou být například podnikatelé nebo provozovny. Ideální je nakombinovat různé profily, aby bylo sdílení co nejefektivnější.
S kolika odběrnými místy může výrobce sdílet?
Když se bavíme o sdílení v režimu aktivního zákazníka, skupina může mít maximálně jedenáct členů. Jednoho výrobce a deset odběratelů, optimální počet je sedm nebo osm.
Může být odběratel ve vícero skupinách?
To bohužel ne, odebírá vždy jen od jednoho výrobce. Více výrobců můžete mít až v energetickém společenství. Tam se sloučí klidně tisíc subjektů a každý odběratel může mít až pět výrobců.
Máte přehled, jak se v praxi obvykle nastavují ceny za sdílení?
Trh se v tomto ohledu teprve tvoří. Někteří výrobci jsou velmi ambiciózní, jejich sazby mnohdy převyšují současnou nabídku dodavatelů. To se pak projevuje na poptávce ze strany odběratelů, tito výrobci a jejich skupiny zpravidla leží ladem. Zlatý střed se dnes pohybuje kolem patnácti set až dvou tisíc za nasdílenou megawatthodinu.
Rozhovor vyšel v magazínu Newstream CLUB
Dokázala byste říct, jaká je při sdílení průměrná úspora?
To závisí na odběru jednotlivých stran. I proto se v rámci platformy Propojeno snažíme stavět co nejrozmanitější skupiny. Co se průměrné úspory klasických odběratelů týče, jde zhruba o deset procent nákladů. Možná to není ohromující číslo, na druhou stranu zákazník díky sdílení získá jednak chytrý elektroměr, ale také velmi detailní přehled o své měsíční spotřebě. Když to pak dokáže promítnout do svého chování, může ušetřit ještě víc.
Jak vytváření skupin funguje? Lidé si v aplikaci sami vyberou, nebo je propojujete podle určitých parametrů?
Aplikací je na trhu celá řada, každá může fungovat trochu jinak. U nás v první řadě každého zákazníka oskórujeme. Odběratele podle roční spotřeby, výrobce podle kapacity výroby, lokality a dalších parametrů. Odběratelé si pak vybírají výrobce. Aktuálně se rozhodují primárně podle ceny, nicméně věřím, že do budoucna pomůže i skóre.
Ceny elektřiny se po krizových letech uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak řeší zásadní dilema: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se zdá, že nejhorší období je za námi. Realita je ale složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív. A s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.
Ceny elektřiny 2026: Fixovat, nebo čekat? Experti radí
Money
Jak se v Česku vyvíjí zájem o sdílení elektřiny?
Řekla bych, že roste. Sice ne dramaticky, ale patrné to je. Zatím je to téma pro nadšence, ale věřím, že boom ještě přijde. Přispěje k tomu mimo jiné uvolnění pravidel EDC, zejména zavedení dynamického alokačního klíče.
V čem tato změna spočívá?
Dnes se pracuje se statickým klíčem a jeho opakováním. Výrobce si nastaví poměr, kterým výrobu alokuje mezi jednotlivé odběratele ve své skupině sdílení. Jakmile si pak odběratel vyčerpá svůj podíl, víc už vzít nemůže. I kdyby ve skupině zůstaly přebytky. Dynamický alokační klíč umožní odběr i nad rámec alokovaného podílu.
Kolik domácností dnes v Česku sdílí?
V celém Česku zatím vzniklo 21 tisíc skupin a zapojilo se 36 tisíc účastníků. Přímo v E.ONu máme 6500 účastníků ve 1200 skupinách. Z celkového množství retailových zákazníků je to stále zanedbatelné číslo, ani ne jedno procento.
Řada dodavatelů postupně omezuje kapacity virtuálních baterií. Proč se to děje?
Virtuální baterie jsou pro zákazníky jedním z nejlepších způsobů, jak přetoky optimalizovat, ale pro dodavatele je to velmi náročné řešení a musíme řešit rentabilitu tohoto produktu. Proto se na trh dostávají další alternativy, kromě sdílení například i flexibilita, která pomáhá zachovávat rentabilitu virtuální baterie i pro dodavatele. Je pravda, že zákazníkům, kteří fotovoltaiku stavěli v době největšího boomu, se nyní prodloužila návratnost. Výkupní ceny za přetoky odeslané do sítě nejsou tak vysoké. Sdílení tedy může být zajímavou alternativou.
Je možné, že se kapacity virtuálních baterií budou dál omezovat?
Možné to je. Potřebujeme lépe predikovat chování zákazníků a také mít nástroje, jak fotovoltaiky i jejich baterie ovlivňovat. Ze zkušeností ale víme, že zákazníci ani nad určitý limit nebyli schopni spotřebovat vše, co si do virtuální baterie uložili. Proto jsem přesvědčená, že omezení kapacity na její využívání až tak zásadní dopad nemá.
V některých lokalitách už distributoři vůbec neumožňují připojení fotovoltaiky do sítě.
Potom žádná cesta ke sdílení neexistuje?
V roli výrobce bohužel ne, jedině jako odběratel. Z pohledu výstavby fotovoltaiky je v takových oblastech jedinou možností bezpřetoková elektrárna. Do flexibility se ale zapojit lze.
Jak to pak funguje?
Baterii využijeme pouze na dobíjení ze sítě, nikoli naopak. Je to otázka distributorů a kapacit sítě, nicméně problém je i to, že zejména v minulosti se stavěly extrémně předimenzované fotovoltaiky. Přitom když si postavíte systém vybalancovaný se spotřebou a nastavíte si správně fyzickou baterii, může to vycházet velmi dobře. Je to hlavně o tom nemít velké oči a nečekat, že na přetocích z elektrárny extrémně vydělám. Směřovat bychom měli především k pokrytí vlastní potřeby. A ještě je třeba zdůraznit, že to není rentabilní pro každou domácnost, je nutné dobře počítat.
Kateřina Stehlíková
Má více než dvacet let zkušeností v oblasti produktového řízení a inovací v energetice a finančních službách. Ve společnosti E.ON působí jako Head of Product Innovations a zaměřuje se na rozvoj zákaznicky orientovaných produktů a služeb v regulovaném prostředí.
Růst cen ztrácí tempo a investoři přepínají do opatrnějšího režimu. „Mírný růst v řádu jednotek procent je dnes realistický,“ říká Jan Sadil z JRD Development. Hra se přesouvá od spekulace k výnosu.
Šéf JRD Sadil: Realitní trh brzdí. Nově o něm rozhoduje i dění na Blízkém východě
Reality
Ikona, legenda, pan herec i scenárista a dramatik. Ano, čerstvý devadesátník Zdeněk
Svěrák je tím vším. A přes všechny nánosy mramoru by se mohlo zapomenout, proč
se zrovna tento muž stal tak zásadní figurou tuzemské kultury a veřejného života
vůbec, až má část politického spektra potřebu se u příležitosti jeho jubilea vůči němu
ostře vymezit. Proč je Zdeněk Svěrák pojem?
Stanislav Šulc: Zdeněk Svěrák už dekády pomáhá smát se podstatným věcem
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.