Nový klimatický zákon Evropské unie zasadil ukrajinskému ocelářství „okamžitou ránu“. Uvedl to server Politico s odkazem na zástupce průmyslu, kteří varují před ztrátou evropských trhů i tisíců pracovních míst.

Podle ukrajinských výrobců oceli vede zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) k rušení objednávek ze strany evropských zákazníků. Nový systém, který platí od ledna, ukládá dovozcům povinnost platit poplatky za emise u vybraných průmyslových výrobků včetně oceli. Cílem je omezit využívání fosilních paliv, podle ukrajinských firem ale opatření zároveň dopadá na jejich konkurenceschopnost.

Ocelářství přitom patří mezi klíčová exportní odvětví Ukrajiny s hodnotou téměř čtyři miliardy dolarů ročně. Evropská unie je pro něj zásadním odbytištěm a například Polsko tvoří zhruba třetinu exportu ukrajinských kovů.

Šéf společnosti ArcelorMittal Kryvyi Rih Mauro Longobardo uvedl, že CBAM firmu „téměř okamžitě“ připravil o evropský trh. Jakmile zákazníci zjistili, že poplatek může činit 60 až 90 dolarů za tunu, zrušili objednávky na první čtvrtletí roku 2026 v objemu asi 300 tisíc tun. Firma kvůli tomu uzavřela jednu ze svých hutí a podle svých slov přišla nejméně o 3400 pracovních míst.

Podobné potíže hlásí i společnost Metinvest, která upozorňuje, že ukrajinští producenti fungují v horších podmínkách než jejich konkurence. Ačkoliv má CBAM podle ní oficiálně ekologické cíle, v praxi prý slouží i jako nástroj ochrany evropského trhu.

Riziko v Černobylu roste. Greenpeace varují před zhroucením sarkofágu

Politika

Ekologická organizace Greenpeace varovala před možným nekontrolovaným zhroucením vnitřního radiačního pláště v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině, které by mohlo zvýšit riziko úniku radioaktivity do životního prostředí. Informovala o tom agentura AFP.

ČTK

Přečíst článek

Někteří novinku vítají

Evropské ocelářské a cementářské firmy naopak nový mechanismus vítají. Podle nich vyrovnává podmínky s výrobci ze zemí s méně přísnými ekologickými pravidly, kteří by jinak mohli evropský trh zaplavit levnější produkcí.

Ukrajinské podniky ale upozorňují, že kromě regulací čelí i dopadům války. Výroba je narušena ostřelováním, výpadky energií i nedostatkem pracovníků a situaci zhoršuje dlouhodobá nejistota. Firmy proto vyzývají Evropskou unii k přechodným opatřením a podpoře.

Metinvest navrhuje například využít výnosy z uhlíkových poplatků na modernizaci ukrajinského průmyslu, což by zároveň mohlo zvýšit poptávku po evropských technologiích.

Ukrajina přitom ještě loni patřila spolu s Indií a Čínou mezi největší dodavatele oceli do EU. Nová pravidla však motivují evropské výrobce k ekologičtější produkci a zároveň k prodeji na domácím trhu. Unie navíc nedávno přijala opatření, která mají omezit dovoz zahraniční oceli a podpořit vlastní produkci.

Hypoteční trh v Česku v březnu výrazně ožil. Banky a stavební spořitelny poskytly úvěry za 55,4 miliardy korun, což je o 37 procent více než v únoru a meziročně dokonce o 69 procent více. Nové hypotéky bez refinancování vzrostly meziměsíčně o 36 procent na 40,3 miliardy korun. Průměrná úroková sazba přitom mírně klesla na 4,43 procenta.

Za silnými čísly podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jaromíra Šindela stojí především snaha klientů zajistit si výhodnější podmínky ještě před zpřísněním pravidel a očekávaným vývojem sazeb. Roli sehrál i předchozí pokles úroků, který ale podle něj může narušit aktuální geopolitická situace.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Průměrná výše úvěru vzrostla

Počet nových hypoték vzrostl na 8381, což je o více než 30 procent více než v únoru a o čtvrtinu více než před rokem. Zároveň dál roste i průměrná výše úvěru, která se v březnu vyšplhala na 4,81 milionu korun. To je téměř o čtyři procenta více než o měsíc dříve a o 19 procent více než loni.

Výrazně posílilo také refinancování. Objem refinancovaných a navýšených úvěrů dosáhl 15,1 miliardy korun, což je více než dvojnásobek loňského průměru. Podíl refinancování na celkovém objemu hypoték tak stoupl na 27,3 procenta. Domácnosti přitom refinancovaly za průměrnou sazbu 4,16 procenta.

Podle odborníků stojí za tímto trendem kombinace končících fixací z doby nízkých sazeb a novějších úvěrů s vyšším úročením. Zároveň se do vývoje promítá i dřívější pokles tržních sazeb, který krátkodobě zlepšil dostupnost hypoték.

Výhled do dalších měsíců už ale tak optimistický být nemusí. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka byl březen mimořádně silný i díky relativně příznivým cenám úvěrů, ty však mohou kvůli geopolitickému vývoji opět růst. Konflikt na Blízkém východě totiž tlačí nahoru ceny pohonných hmot, což může zvýšit inflaci a následně i úrokové sazby.

Kombinace nižších sazeb a vyšších částek hypoték zároveň zvýšila průměrnou měsíční splátku nového úvěru zhruba o 2800 korun. I přes mírný pokles sazeb oproti loňsku, který splátku snížil asi o 400 korun, se průměrná měsíční splátka pohybuje kolem 25 600 korun.