Trh s ojetými vozy se v květnu znovu mírně přiklonil na stranu kupujících. TipCars Index klesl na 945,3 bodu, nejnižší hodnotu od loňského listopadu. Deset nejvyhledávanějších modelů sice meziročně většinou zlevnilo o 10 až 18 procent, nižší cena má ale často háček: typické nabízené vozy jsou starší a mají více najeto.

Květnový TipCars Index, který sleduje nabídku deseti nejvyhledávanějších modelů na portálu TipCars, klesl na 945,3 bodu. Oproti dubnu jde o pokles o 4,7 procenta. Podle společnosti to znamená, že podmínky na trhu se o něco zlepšily pro kupující.

„Jedná se o nejnižší hodnotu od listopadu 2025, kdy index dosáhl 935,4 bodu. Tento vývoj naznačuje, že se opět více vyplatí ojeté vozy kupovat, protože čím nižší je hodnota indexu, tím příznivější jsou podmínky pro kupující,“ říká Marek Knieža, ředitel TipCars.

Na nové není, na lepší často taky ne. Češi dál berou staré ojetiny

Zprávy z firem

Průměrná ojetina stojí už téměř 328 tisíc korun. Jenže český trh dál táhnou hlavně levné vozy, které mají často za sebou čtrnáct až devatenáct let provozu a stovky tisíc kilometrů.

ČTK

Přečíst článek

Zároveň ale upozorňuje, že z meziročního pohledu byl trh pro kupující ještě příznivější loni. V květnu 2025 měl index hodnotu 908 bodů a pohyboval se poblíž svých historických minim.

Nabídka roste. Prodejci reagují slevami

Jedním z hlavních důvodů poklesu cen je rostoucí nabídka ojetých vozů. V květnu se počet nabízených aut zvýšil u devíti z deseti sledovaných modelů. Celkově bylo v nabídce 17 457 sledovaných vozů, což je meziměsíčně o 5,2 procenta více.

Ve srovnání se začátkem roku je růst ještě výraznější. V lednu bylo v nabídce 15 823 vozů, do května tedy přibylo více než 1 600 aut.

Elektromobily netáhnou. Jejich počet ve svém portfoliu zredukovala další autopůjčovna

Zprávy z firem

Autopůjčovna Sixt SE snížila počet elektromobilů ve své flotile, protože zákazníci dávají přednost pronájmu vozů se spalovacím motorem. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na oznámení společnosti. Podobný krok učinila i konkurenční autopůjčovna Hertz Global Holdings.

ČTK

Přečíst článek

Největší meziměsíční nárůst nabídky zaznamenala Škoda Kodiaq, u které počet inzerovaných vozů vzrostl o 28,1 procenta. Jedinou výjimkou byl Mercedes-Benz Třídy E, jehož nabídka se snížila o šest kusů.

Podle Knieži větší výběr vytváří tlak na ceny. „Kupující mají dnes na výběr z většího množství aut než před rokem, což vytváří tlak na ceny. Neznamená to však, že stejné vozy lze koupit výrazně výhodněji. Často jde o auta s vyšším nájezdem nebo stářím, než jaká se v obdobném cenovém rozpětí objevovala před rokem,“ vysvětluje.

Focus zdražil, Passat je na minimu

V meziměsíčním srovnání se ceny u šesti z deseti sledovaných modelů zvýšily, u čtyř naopak klesly. Změny ale byly většinou jen mírné.

Nejvýraznější zdražení zaznamenal Ford Focus. Jeho mediánová cena vzrostla o pět procent na 199 895 korun. Na opačné straně žebříčku stojí Volkswagen Passat, který už druhý měsíc po sobě zůstává na nejnižší hodnotě od začátku sledování. V květnu jeho cena meziměsíčně klesla o 2,7 procenta na 328 437 korun.

Levnější auta mají často vyšší nájezd

Z meziročního srovnání deseti nejvyhledávanějších modelů vyplývá, že většina z nich zlevnila. Pokles se nejčastěji pohyboval mezi 10 a 18 procenty. Výjimkou byl Ford Focus, jehož typická cena se proti loňsku prakticky nezměnila.

Nižší ceny ale neznamenají automaticky výhodnější nákup stejného typu vozu. U všech sledovaných modelů vzrostl mediánový nájezd a ve většině případů také stáří vozidel.

„Ačkoli jsou dnes mnohé modely dostupnější než před rokem, často jde o starší vozy s vyšším počtem najetých kilometrů. Nejvýrazněji je to patrné u Volkswagenu Passat. Jeho cena meziročně klesla o 18 procent na historické minimum, zároveň však typický vůz zestárl z pěti na osm let a jeho nájezd vzrostl přibližně o 30 tisíc kilometrů,“ říká Knieža.

Superb i Mercedes třídy E zlevnily, ale zestárly

Podobný vývoj je vidět i u dalších oblíbených modelů. Škoda Superb meziročně zlevnila o více než 16 procent, nájezd typického vozu se ale zvýšil téměř o 40 tisíc kilometrů.

Ještě výraznější rozdíl ukazuje Mercedes-Benz Třídy E. Jeho cena klesla meziročně o více než 120 tisíc korun, zatímco počet najetých kilometrů se oproti loňsku zvýšil o více než polovinu.

Skladba paliv se naopak u většiny modelů příliš nezměnila. Výraznější posun nastal u Volkswagenu Golf, kde podíl benzinových verzí vzrostl na 60 procent, zatímco zastoupení dieselů kleslo na 37 procent.

Nižší poptávka brzdí prodeje

Na vývoj cen podle TipCars nepůsobí jen rostoucí nabídka, ale také mírně slabší poptávka. Ojeté vozy se prodávají pomaleji než dříve, a prodejci proto častěji přistupují ke slevám.

„Vozy se tak prodávají pomaleji než dříve. Prodejci na tuto situaci reagují slevami, které mají podpořit poptávku a rozpohybovat trh,“ uzavírá Knieža.

Koruna není podle ekonoma Lukáše Kovandy sentimentální přežitek, ale pojistka proti vládnímu rozhazování. Euro by dnes znamenalo nižší sazby, pohodlí pro dlužníky a větší riziko, že úspory sežere inflace.

Připomeňme si, že kdyby Česko platilo eurem, mělo by po včerejšku základní měnověpolitickou sazbu eurozóny 2,25 procenta, nikoli českou repo sazbu 3,75 procenta. V nynější situaci by tedy měnové podmínky eurozóny byly pro českou ekonomiku zřejmě příliš uvolněné. A tedy proinflační.

Pokud ještě před rozhodnutím České národní banky někteří spekulovali, že bankovní rada půjde na ruku premiéru Andreji Babišovi a sazby nezvýší, euro by mu šlo na ruku mnohem více. Česko by totiž nemělo vlastní centrální banku schopnou zareagovat na domácí inflační rizika vyšší sazbou.

Měnovou politiku by za něj nastavovala Evropská centrální banka ve Frankfurtu, a to podle průměrných potřeb eurozóny, nikoli podle aktuálních potřeb české ekonomiky. Cenou by byla vyšší inflace, než jakou má Česko nyní.

ČNB jako brzda vlády

V nynější situaci by tedy euro na Česko působilo proinflačněji než koruna. Naopak samotný zvýšený deficit Babišovy vlády nemusí být výrazně inflační, pokud proti němu stojí nezávislá a kredibilní měnová politika. Právě to je podstatný rozdíl.

Rozvolněnější rozpočtová politika vlády může vytvářet tlak na poptávku, ale Česká národní banka jej může vyššími úrokovými sazbami tlumit. A nyní ukázala, že je ochotna to dělat i proti přání politiků.

Měnová politika ČNB tak funguje jako brzda. Pokud vláda více utrácí a zvyšuje deficit, centrální banka může odpovědět přísnější měnovou politikou. Vyšší sazby tlumí poptávku, podporují korunu, chrání úspory před inflací a zároveň vládě zdražují obsluhu veřejného dluhu.

To je důležitý disciplinující mechanismus. ČNB tím politikům fakticky vzkazuje: pokud budete rozpočtově příliš uvolnění, my budeme měnově přísnější.

Deficity nemusejí automaticky znamenat inflaci

Ve vyspělých ekonomikách s nezávislou a důvěryhodnou měnovou politikou se rozpočtové deficity samy o sobě nemusí automaticky přelévat do inflace. Klasická studie Mezinárodního měnového fondu ukazuje, že vztah mezi deficity a inflací je výrazný zejména v rozvojových a vysokoinflačních ekonomikách.

V nízkoinflačních vyspělých zemích je slabší právě tehdy, když má centrální banka dostatečnou kredibilitu a nezávislost. Nezávislost zde ovšem znamená nejen nezávislost na domácích politicích, ale také schopnost nastavovat měnovou politiku podle domácích podmínek.

A to je přesně to, co Česko s korunou má a co by s eurem nemělo. Slovensko ani Rakousko si kvůli členství v eurozóně nemohou samostatně nastavit úrokovou sazbu odpovídající vlastní inflaci, vlastnímu trhu práce a vlastní fiskální politice.

Jejich národní centrální banky jsou součástí Eurosystému, mají hlas v rámci ECB, ale nemohou samy pro Slovensko či Rakousko zvýšit sazbu tak, jako to nyní udělala ČNB pro Česko.

Slovensko a Rakousko vlastní brzdu nemají

Proto rozpočtové deficity působí inflačněji právě tam, kde proti nim nestojí vlastní měnová brzda. Slovensko i Rakousko nyní vykazují násobně vyšší inflaci než Česko. Není to dáno pouze eurem; roli hrají také energie, služby, mzdy, daně, regulované ceny či specifická domácí opatření.

Euro je však důležitou součástí příběhu, protože oběma zemím nastavuje měnové podmínky, které jsou pro jejich vlastní inflační situaci příliš uvolněné.

Za vyšší vládní deficity tak Slováci či Rakušané platí nejen růstem veřejného dluhu, ale i reálným znehodnocováním úspor. Mají vyšší inflaci než Češi a zároveň se jejich bankovní vklady úročí podle sazeb, které se odvíjejí od měnové politiky ECB.

Sazby na vkladech jsou přitom na základní sazbu centrální banky obvykle navázány těsněji než například sazby hypoték, které více odrážejí delší tržní výnosy. Čeští střadatelé tak v nynější situaci těží z toho, že ČNB může držet sazby výše než ECB.

Čtyřka na spořáku nemusí být strop. Další desetiny teď může střádalům přihrát ČNB

Money

ČNB může tento týden poslat sazby nahoru. A pravděpodobně tak i učiní, zní z trhu. Oslovené banky naznačují, že její krok nezůstane bez odezvy. Pro střadatele to bude znamenat lepší úroky na spořicích účtech, pro banky další kolo boje o vklady. Kde nyní vaše úspory pracují nejlíp? A které banky slibují víc a za jakých podmínek?

Veronika Kudrnová

Přečíst článek

Koruna chrání úspory

Koruna proto není jen symbol měnové suverenity. Je to praktický nástroj ochrany úspor a cenové stability. Díky ní může ČNB reagovat na domácí inflační tlaky, i když by se to vládě nehodilo.

A právě tato možnost dává českým veřejným financím určitý disciplinující rámec. Vláda ví, že příliš rozvolněný rozpočet může vést k vyšším sazbám, dražšímu financování dluhu a politicky nepříjemnému růstu nákladů na obsluhu dluhu.

Tuto výstrahu svým politikům národní banky v Bratislavě či ve Vídni dát nemohou. Ne proto, že by v nich chyběli kvalitní centrální bankéři, ale proto, že jejich země odevzdaly samostatnou měnovou politiku do Frankfurtu.

I proto se stav veřejných financí Slovenska či Rakouska v posledních letech zhoršuje výrazněji než v Česku, což se promítá i do horšího ratingového výhledu těchto zemí. Český rating se přitom rozhodně nezhoršuje.

Čím víc bude vláda rozhazovat, tím vyšší sazby budou, říká ekonom Rusinko

Money

Zvýšení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 procenta může přinést vyšší úročení na spořicím účtu, zároveň ale zdraží půjčky. Třeba i ty na bydlení. Jde o úrokový krok České národní banky proti Čechům a vládě, nebo centrální bankéři jen brzdí českou ekonomiku, která je nyní založená na utrácení? „Politici by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Slabá pravidla eurozóny

Právě kvůli tomu, že země eurozóny nemají vlastní měnovou brzdu vůči domácím rozpočtovým excesům, vznikla pravidla dluhu a deficitu eurozóny, tedy Pakt stability a růstu. Ta měla nahrazovat disciplinující roli národních měnových politik a dluhopisových trhů.

Jenže tato pravidla jsou dlouhodobě a opakovaně porušována. Jejich vynutitelnost je slabá a politická vůle k tvrdému trestání hříšníků ještě slabší.

Výsledkem je morální hazard. Země eurozóny si často půjčují levněji, než by odpovídalo jejich vlastnímu dluhu, deficitu a ratingovému výhledu, protože trhy předpokládají, že v krajním případě zasáhne jádro eurozóny, především Německo.

Tak jako v minulém desetiletí pomohlo Řecku, očekává se, že by v zájmu záchrany eurozóny pomohlo i dalším zemím. Díky tomu mohou některé vlády hospodařit volněji, než by jim dovolil vlastní měnový režim a vlastní dluhopisový trh.

Exšéf banky: Zvýšení sazeb ČNB může zlevnit hypotéky

Money

ČNB pouze vyslala potřebný signál, že nemíní nechat inflaci ulétnout, říká v rozhovoru behaviorální ekonom a bývalý člen představenstva několika velkých bank Ivan Černohorský.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Německá pojistka nemusí být věčná

Tato víra však nemusí být věčná. V Německu sílí politické strany odmítající dluhovou a transferovou unii. Alternativa pro Německo se v některých průzkumech dostává na první místo a staví se proti tomu, aby němečtí daňoví poplatníci opakovaně ručili za dluhy jiných zemí eurozóny.

Představa, že Berlín vždy a za všech okolností přispěchá na pomoc Bratislavě, Vídni, Římu či Paříži, je proto stále odvážnější.

Podstatná část eurozóny tak morálně hazarduje na účet Němců. Porušuje fiskální pravidla, těží z nižších úroků, než jaké by měla mimo eurozónu, a zároveň nemá vlastní centrální banku, která by domácím politikům zvýšením sazeb dala jasnou výstrahu.

Tato výstraha přichází v zemích mimo eurozónu přirozeněji. Česko ji právě dostalo od ČNB.

Babiš v Bruselu tlačí na vyšší peníze pro Česko. Je mi jedno, odkud přijdou, říká

Politika

Premiér Andrej Babiš v Bruselu uvedl, že prioritou České republiky je získat z příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie co nejvíce peněz. Ocenil, že kyperské předsednictví v novém návrhu navýšilo prostředky pro Česko o 1,5 miliardy eur, stále to ale podle něj nestačí. Klíčová jednání se očekávají na podzim.

nst

Přečíst článek

Euro by přineslo pohodlí pro vládu, ne pro střadatele

Včerejší zvýšení sazeb je proto víc než běžné měnověpolitické rozhodnutí. Ukazuje, že koruna je pro Česko v nynější situaci pojistkou proti inflaci, proti politickému tlaku i proti fiskální lehkovážnosti.

Euro by nyní znamenalo nižší sazby, levnější peníze a krátkodobé pohodlí pro vládu i dlužníky. Jenže právě toto pohodlí by zaplatili střadatelé vyšší inflací a horším reálným zhodnocením svých úspor.

ČNB svým rozhodnutím připomněla, že nezávislá měnová politika má cenu. Ne vždy je populární. Ne vždy vyhovuje vládě. Ale právě proto chrání peníze lépe než měnový režim, v němž sazby pro zemi nastavuje někdo jiný podle průměru celku, jehož potřeby se mohou od českých potřeb zásadně lišit.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy