Vyšší schodek na úrovni 310 miliard korun a porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti nikoho nepřekvapil. Je to v souladu s komunikací zástupců nové vlády v posledních týdnech a měsících. Schodek bude vyšší, i přes příznivější odhad vývoje naší ekonomiky z prognózy MFČR, která je využita pro odhad příjmů rozpočtu. Odhadované příjmy budou s vyšším růstem ekonomiky vyšší.

Rozpočet tak s nejvyšší pravděpodobností pracuje s vyššími příjmy než původní návrh předchozí vlády a přesto dosahuje vyššího deficitu. Schodek 310 miliard navíc pravděpodobně počítá s dodatečným příjmem okolo 40 miliard z rozpočtů EU, které fakticky patří do rozpočtu 2025.

Nyní je klíčové, zda bude tento schodek dodržen, nebo zda bude ještě v průběhu roku navyšován a zda bude v letech 2027 a dále patrná deklarovaná snaha o úspory a konsolidaci rozpočtu. Navyšování schodku místo jeho snižování je z dlouhodobého pohledu pro stabilitu našich veřejných financí problematické.

Schillerová: Prezidenta Pavla chci přesvědčit, aby podepsal rozpočet

Money

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve Sněmovně jednat o něm s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal. Řekla to v dnešním diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Řekl to tento týden. S tímto argumentem již dříve vystoupila Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.

ČTK

Přečíst článek

Nižší investice do obrany

Nejsem plně přesvědčen argumentací, že vyšší schodek jde na prorůstové investice. Peníze z obrany byly přesunuty do sektoru dopravy. Vyšší investice v dopravě budou vykoupeny nižšími investicemi do obrany. Vyšší výdaje, ve srovnání s rozpočtem Fialovy vlády, pak mají jít na zlevnění energií skrze převod plateb za obnovitelné zdroje z domácností na stát. Silnější mají být mj. výdaje na sociální věci a vyšší platy státních zaměstnanců. Takové změny výdajů lze jen stěží označit za proinvestiční ve smyslu obhajoby vyššího schodku.

Ano, naše republika má dluh v % proti HDP jeden z nejnižších v rámci EU. To ale není argument pro vyšší tempo zadlužování. Naopak, měli bychom se snažit relativně nízké zadlužení ekonomiky udržet. Vyšší dluh znamená vyšší splátky dluhu. Dluhová služba už nyní přesahuje 100 miliard korun každý rok.

Zahraniční prezidenti vstupují do českého veřejného prostoru většinou jen na chvíli. Když se děje něco mimořádně zajímavého. Jinak o nich víme málo a zajímají nás ještě méně. Přesto dokážeme poměrně přesně říct, komu důvěřujeme. Průzkum důvěry tak připomíná spíš test domácích nálad než znalostí světa.

O zahraničních prezidentech se v Česku mluví hlavně tehdy, když je problém. Válka, summit, sankce. Jakmile se svět uklidní, zmizí i oni. Zůstanou jen jména, která si většina lidí sotva spojí s konkrétní politikou, ale přesto dokáže říct, komu věří.

Typicky třeba Emmanuel Macron. Podle průzkumů mu důvěřuje 52 procent Čechů. Což zní, jako bychom sledovali francouzskou politiku detailněji než tu vlastní. Ve skutečnosti většina lidí ví jen to, že je prezident, Francouz a že doma řeší protesty.

Na opačném konci stojí Vladimir Putin s 87 procenty nedůvěry. Ani tady se neodehrála národní debata nad strukturou ruského rozpočtu. Spíš rychlá orientace na hodnotové mapě: kam patří on, a kam patřím já.

Kdo je Si?

A pak je tu třetina respondentů, kteří u jména Si Ťin-pchinga váhají nebo přiznají, že netuší. Což je mimochodem nejrealističtější výsledek celého průzkumu. V zemi, kde má každý názor na všechno, je „nevím“ skoro podezřele poctivé.

Tyhle žebříčky totiž nejsou dalekohledem do světa. Jsou zrcadlem do nás. Když říkáme, zda věříme Trumpovi, Zelenskému nebo komukoli jinému, nehodnotíme jejich politiku. Hodnotíme vlastní identitu. Zahraniční lídři fungují jako projekční plátno, na které promítáme domácí spory, frustrace i sympatie. Neříkáme: On dělá dobrou politiku. Říkáme: On patří k těm mým, nebo k těm druhým.

Přesto mají tyhle průzkumy cenu. Neprozradí nic zásadního o kvalitě státníků, ale hodně o kvalitě našich příkopů. Ukazují, které světové konflikty jsme si přetáhli do domácí politiky a jak pevně jsme rozděleni i ve věcech, které se odehrávají tisíce kilometrů od nás. Je to teploměr nálady, ne kompas pravdy.

Macron tepe do Trumpa: Z USA přišla vůči EU jasná agrese

Politika

Evropská unie čelí každý den a týden novým hrozbám, které nově přichází i ze Spojených států, kde převládá ideologie naladěná proti Evropě. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru, který vydal deník El País. Podle něj z USA přišla jasná agrese. Macron kritizuje také strategii některých vlád, které se snaží demonstrovat svou ideologickou afinitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

ČTK

Přečíst článek

Putin „zavařil“ Orbánovi, jenž před blížícími se volbami čelí závažnému výpadku dodávek ruské ropy

Názory

Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek