Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Babiš v Bruselu tlačí na vyšší peníze pro Česko. Je mi jedno, odkud přijdou, říká

Andrej Babiš
ČTK
 nst
nst

Premiér Andrej Babiš v Bruselu uvedl, že prioritou České republiky je získat z příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie co nejvíce peněz. Ocenil, že kyperské předsednictví v novém návrhu navýšilo prostředky pro Česko o 1,5 miliardy eur, stále to ale podle něj nestačí. Klíčová jednání se očekávají na podzim.

Premiér Andrej Babiš chce při jednáních o novém dlouhodobém rozpočtu Evropské unie zajistit pro Českou republiku více peněz. Při příchodu na druhý den summitu unijních lídrů v Bruselu uvedl, že mu v konečném důsledku nezáleží na tom, odkud budou finance do rozpočtu plynout. Podstatné podle něj je, aby Česko z evropského rozpočtu získalo co nejvíce prostředků.

„Komise chce nové zdroje. To znamená, že chce nové daně, chce zdaňovat, a to se nám nelíbí. Ale mně je ve finále jedno, odkud přijdou ty peníze, já chci peníze pro Českou republiku,“ řekl Babiš.

Lukáš Kovanda: ČNB si kupuje čas. A Babišovi ukazuje, že ji neřídí

Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.

Přečíst článek

Tématem dopolední debaty unijních lídrů je víceletý finanční rámec, tedy sedmiletý rozpočet EU na roky 2028 až 2034. Právě z něj se financují zásadní evropské výdaje, od zemědělských dotací přes kohezní fondy pro méně rozvinuté regiony až po dopravní infrastrukturu nebo pomoc rozvojovým zemím.

Hlavní bitva přijde v listopadu

Babiš zdůraznil, že dnešní jednání nepovažuje za rozhodující střet. Podle něj půjde spíše o první politickou debatu nad konkrétními čísly.

„Dneska to nebude boj. Budeme se bavit poprvé o číslech. Stále nejsme spokojeni, ale ta hlavní bitva bude v listopadu, dneska to nečekám,“ prohlásil premiér.

Zároveň ocenil práci českých úředníků v Bruselu. Ti podle něj dokázali vyjednat, aby Česko v upraveném návrhu získalo dalších 1,5 miliardy eur, tedy zhruba 36,3 miliardy korun.

Andrej Babiš

Babiš: Nesplnění závazku vůči NATO jde za Fialou. Bývalý premiér se brání

Česko podle NATO loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP. Babiš z toho viní Fialovu vládu, zatímco současný kabinet tvrdí, že se cíli snaží přiblížit – jistotu ale nedává.

Přečíst článek

„Poděkoval jsem kyperskému předsednictví, že ten negobox změnili,“ dodal Babiš. Negobox je v bruselském vyjednávacím žargonu pracovní dokument, který shrnuje návrhy a sporné body jednání.

Kypr navrhuje menší rozpočet než Komise

Evropská komise představila první návrh nového sedmiletého rozpočtu loni v červenci. Počítala v něm s objemem 1,76 bilionu eur, tedy přibližně 42,6 bilionu korun. Komise zároveň navrhla několik změn, které mají rozpočet učinit pružnějším.

Kyperské předsednictví minulý týden předložilo vlastní vyjednávací rámec s konkrétními čísly pro jednotlivé výdajové kapitoly. Celkový objem rozpočtu podle tohoto návrhu činí 1,73 bilionu eur, tedy asi 41,9 bilionu korun. Oproti návrhu Komise jde o snížení přibližně o dvě procenta, tedy o 32,8 miliardy eur.

Ani tento návrh však nemá mezi členskými státy jednoznačnou podporu. Německo a Rakousko patří mezi země, které by chtěly evropský rozpočet ještě více osekat. Jiné státy naopak tvrdí, že návrh není dostatečně ambiciózní a že by EU měla výdaje zvýšit.

Spor se vede i o nové evropské příjmy

Jedním z klíčových témat je také otázka nových vlastních zdrojů příjmů EU. Členské státy do evropského rozpočtu přispívají především podle své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem. Evropská komise ale navrhla i nové zdroje, například příjmy z uhlíkového cla nebo zvýšení spotřební daně z tabáku.

Evropský parlament nedávno přišel s dalšími návrhy. Patří mezi ně například daň z digitálních služeb, daň z on-line hazardních her nebo zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.

Právě nové daně jsou pro řadu států citlivým tématem. Babiš dal najevo, že s nimi česká vláda nesouhlasí, zároveň ale zopakoval, že hlavní je pro něj výsledná částka, kterou Česko z rozpočtu získá.

Dohoda má přijít do konce roku

Unijní premiéři a prezidenti mají nyní dát vyjednávání politické zadání. Na jeho základě by pak měla pokračovat jednání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Cílem je připravit půdu pro dosažení dohody do konce roku.

Jednání ale podle evropských lídrů nebudou jednoduchá. Německý kancléř Friedrich Merz už ve čtvrtek varoval, že debata o příštím sedmiletém rozpočtu bude velmi obtížná. Podobně španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že dohoda je zatím ještě hodně daleko.

Babiš v této souvislosti připomněl i francouzské prezidentské volby, které se mají konat příští rok na jaře. Podle něj je v Bruselu patrná snaha uzavřít rozpočtovou debatu co nejdříve.

Samozřejmě všichni víme, i když se to oficiálně neříká, že to chtějí co nejdřív, kdyby náhodou Marine Le Penová vyhrála francouzské volby,“ uvedl premiér. Zatím přitom není jasné, zda by za Národní sdružení kandidovala právě Le Penová, nebo Jordan Bardella.

Související

Čím víc bude vláda rozhazovat, tím vyšší sazby budou, říká ekonom Rusinko

Čím víc bude vláda rozhazovat, tím vyšší sazby budou, říká ekonom Rusinko
ČSOB, užito se svolením
Dalibor Martínek

Zvýšení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 procenta může přinést vyšší úročení na spořicím účtu, zároveň ale zdraží půjčky. Třeba i ty na bydlení. Jde o úrokový krok České národní banky proti Čechům a vládě, nebo centrální bankéři jen brzdí českou ekonomiku, která je nyní založená na utrácení? „Politici by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.

Očekávání, že ČNB zvýší sazby, se naplnilo. Je to správný krok?

Dává smysl. Vzhledem k aktuální situaci, vzhledem k inflačním tlakům, které stále dominují v české ekonomice. Zároveň platí, že jde o krok signalizační, po němž pravděpodobně nebude následovat nějaké drastické zvýšení úrokových sazeb. V tomto kontextu si myslím, že jde o rozumný krok.

Nepředpokládáte tedy, že by v letošním roce došlo ještě k nějakému dalšímu zvýšení úrokových sazeb?

Myslím, že tato debata může být otevřená. Ale pokud nepřijde nějaký další šok, například pokud se nepovede dohoda mezi Spojenými státy a Íránem, pokud nedojde k nějakému vyššímu napětí na energetických trzích, a tím pádem k dalšímu inflačnímu impulsu, tak si myslím, že aktuální sazba 3,75 procenta je relativně rozumná a čekal bych spíše delší období stability úrokových sazeb.

Cesta k dohodě s Íránem se komplikuje. Vance do Švýcarska neletí

Cesta k dohodě s Íránem se komplikuje. Vance do Švýcarska neletí, zatím

Prozatímní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem naráží na první vážnou překážku. Páteční jednání ve Švýcarsku se neuskuteční a podle agentur za odkladem stojí pokračující izraelské útoky v Libanonu.

Přečíst článek

ČNB nekopíruje ECB

Jak souvisí rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb se zvýšením sazeb Evropské centrální banky, která před pár dny zvýšila kvůli rostoucí inflaci v eurozóně základní úrokovou sazbu eura na 2,25 procenta?

ČNB úplně nemusí kopírovat vývoj úrokových sazeb ECB, ale je to nepochybně jeden z faktorů, který bere v potaz při rozhodování o nastavení měnové politiky. Nicméně si myslím, že čtvrteční rozhodnutí je také dáno jedním silným překvapením, a tím je rychlý růst mezd v prvním kvartále. Trh práce je stále hodně napjatý, a to bude přispívat k růstu domácích inflačních tlaků. Nemyslím si, že by ČNB jen tupě sledovala Evropskou centrální banku, faktorů je více.

Je hlavním tlakem na růst cen nepřiměřeně rychlý růst mezd, někde kolem pěti procent ročně po očištění o inflaci?

Centrální banka primárně reaguje na doma vyrobené cenové tlaky. Nezmůže nic proti energiím nebo drahým potravinám, to nemá ve své kompetenci. Úrokovými sazbami může ovlivňovat sílu domácích cenových tlaků, a tady vidíme, že inflace zůstává setrvačná už od roku 2021, od doby vysoké inflace.

Zároveň vidíme napětí na realitním trhu, které se propisuje do cen nových nemovitostí, ale také do cen nájmů. A je tu třetí faktor, který musí brát centrální banka v potaz, a to je vývoj veřejných financí. Respektive to, že dochází k uvolnění fiskální politiky, což ve střednědobém horizontu bude mít proinflační účinky.

Když si všechny argumenty sečteme, vychází z toho, že, jak říká národní banka, je třeba držet sazby v restriktivním pásmu. V takové výši, aby tlumily cenové tlaky.

Ekonom Ivan Černohorský v minulosti dlouhá léta působil v bankovním sektoru

Exšéf banky: Zvýšení sazeb ČNB může zlevnit hypotéky

ČNB pouze vyslala potřebný signál, že nemíní nechat inflaci ulétnout, říká v rozhovoru behaviorální ekonom a bývalý člen představenstva několika velkých bank Ivan Černohorský.

Přečíst článek

Čím víc vláda utrácí, tím vyšší sazby hrozí

Můžeme ve zvyšování sazeb číst souboj České národní banky s vládou?

V ideálním světě by se měnová a fiskální politika budovala v souladu. To není český příklad. Vláda Andreje Babiše deklaruje, že se chce více zadlužovat. Deficity veřejných financí budou možná vyšší než tři maastrichtská procenta. Což jde proti zájmům centrální banky, která se snaží tlumit cenové tlaky.

Čím více bude vláda Andreje Babiše rozhazovat, tím vyšší budou v Česku úrokové sazby. Centrální banka bude muset být přísná. To je celkem jasné. Ani v příštím roce nevidíme, že bychom se měli dostat do scénáře výrazně nižších úrokových sazeb. Budeme tady mít silné proinflační tlaky a fiskální politika je jedním z důvodů.

Michl chce chránit cenovou stabilitu

Guvernér ČNB Aleš Michl nedávno prohlásil, že klidně zdrtí českou ekonomiku, jen aby ochránil ceny. Je to boj ČNB proti vládě?

Úkolem České národní banky je pečovat o cenovou stabilitu. Když to přeložíme do „lidštiny“, znamená to udržovat inflaci nízkou, kolem dvou procent. K tomu má nástroj úrokové sazby, které aktivně využívá. Pokud vidí v ekonomice silné inflační tlaky, které by znamenaly, že nebude plnit svůj cíl, logicky zvedá úrokové sazby.

Centrální banka musí brát v potaz, jaká je fiskální politika. Cíl růstu ekonomiky, na rozdíl od amerického Fedu, nemá ve svém mandátu. Což znamená, že péče o cenovou stabilitu je základním cílem národní banky.

Z pohledu politiků je bohužel občas potřeba úrokovou sazbu zvyšovat a tlumit ekonomickou aktivitu. A třeba i zvyšovat napětí na trhu práce. Takto funguje měnová politika a je v tom možná rozpor mezi politiky, kteří by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš.

Lukáš Kovanda: ČNB si kupuje čas. A Babišovi ukazuje, že ji neřídí

Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.

Přečíst článek

Dopad přijde až se zpožděním

Utlumí zvýšení sazeb vývoj české ekonomiky?

Zvýšení o čtvrt procentního bodu by nemělo ekonomiku nějak zásadně ovlivnit. Jednak proto, že přenos tohoto kroku do ekonomiky bude trvat zhruba rok až rok a půl. Výsledek rozhodnutí, které učinila ČNB, se v ekonomice projeví v polovině roku 2027.

Za druhé, jde skutečně o mírný posun sazeb směrem vzhůru. Jde o signalizaci domácnostem a firmám, že centrální banka je připravená a odhodlaná bojovat s inflací. Nic nechce ponechat náhodě. ČNB si podobně jako ECB vyhodnotila, že tímto jedním krokem neudělá zásadní chybu, i kdyby se nakonec ukázalo, že cenové tlaky nejsou tak silné, jak centrální banka nyní očekává.

Babiš varuje Michla: Zvýšení sazeb poškodí lidi, podnikatele i ekonomiku

ČNB stojí před rozhodnutím, které může zdražit úvěry i hypotéky. Premiér Andrej Babiš před zvýšením sazeb varuje, analytici ale kvůli inflaci, mzdám a dražším službám čekají spíš utažení měnové politiky.

Přečíst článek

Jednou a dost?

Byl to poslední signál letošního roku, nebo ještě můžeme očekávat nějaký pohyb sazeb?

Je možné, že to bylo jednou a dost. Za předpokladu, že skutečně dojde k americko-íránské dohodě, Hormuz se otevře a ceny ropy a zemního plynu se postupně budou vracet na předválečné úrovně. Potom by nebylo potřeba dále zvyšovat úrokové sazby.

Na druhou stranu, v české ekonomice stále máme relativně silné inflační podhoubí. Je otázka, jak se bude vyvíjet trh práce a růst mezd. Pokud by měla mzdová dynamika zůstat takto silná, pak bude pro ČNB velmi těžké, aby na ni nereagovala.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Lukáš Kovanda: Koruna brzdí vládu v rozhazování. Euro by jí sundalo nohu z plynu

Přečíst článek

Konec půlročních dohadů. EU prodloužila protiruské sankce rovnou na rok

Konec půlročních dohadů. EU prodloužila protiruské sankce rovnou na rok
Profimedia
 ČTK

Sankce proti Rusku poprvé nedostanou jen půlroční prodloužení. Lídři EU se dohodli na dalších 12 měsících, což umožnila i změna postoje Budapešti po nástupu nového maďarského premiéra Pétera Magyara.

Unijní lídři se ve čtvrtek na summitu v Bruselu shodli na prodloužení protiruských sankcí o dalších 12 měsíců. Informovala o tom mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy Maria Tomasiková. Dosud se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců. Ke každému prodloužení je přitom potřeba jednomyslný souhlas celé sedmadvacítky.

Rozhodnutí musí ještě formálně potvrdit Rada EU

Prodloužení se týká takzvaných sektorových sankcí, které jsou zaměřeny na celé části ruské ekonomiky. Platnost opatření přijatých v jednotlivých sankčních balíčcích měla vypršet 31. července.

Nynější prodloužení je politickým rozhodnutím. Formálně ho bude muset ještě schválit Rada EU, která zastupuje členské státy.

Lídři G7

G7 přitvrdí vůči Rusku. Ukrajině slibuje více zbraní i nové sankce

Lídři zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na dalším zpřísnění sankcí proti Rusku a navýšení vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady, které bylo zveřejněno v noci na dnešek.

Přečíst článek

Dopad na finance, dopravu i energetiku

Sektorové sankce se týkají ruského finančního sektoru, dopravy, energetiky, průmyslového zboží, ale i obranných produktů.

Evropská unie dosud schválila 20 balíků těchto sankcí. Jednadvacátý balík nedávno navrhla Evropská komise a členské státy doufají, že se ho podaří odsouhlasit ještě před letní pauzou, tedy do konce července.

Budapešť už neblokuje delší prodloužení

Prodlužování těchto postihů dosud probíhalo každých šest měsíců a v minulosti se proti němu často stavěly zejména Slovensko či Maďarsko. Budapešť rovněž odmítala prodloužení sankcí o delší dobu, tedy o 12 měsíců, jak navrhovaly ostatní státy.

Situace se nyní změnila s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem.

Kyjev dostane další miliardy na zbraně, drony i střely

Kyjev dostane další miliardy na zbraně, drony i střely

Ukrajina získá další peníze na obranu proti ruské agresi. Spojenci slíbili přes miliardu dolarů na nákup amerických zbraní, více než půl miliardy na českou muniční iniciativu a další miliardu na drony a střely.

Přečíst článek

Související