Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Čím víc bude vláda rozhazovat, tím vyšší sazby budou, říká ekonom Rusinko

Čím víc bude vláda rozhazovat, tím vyšší sazby budou, říká ekonom Rusinko
ČSOB, užito se svolením
Dalibor Martínek

Zvýšení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 procenta může přinést vyšší úročení na spořicím účtu, zároveň ale zdraží půjčky. Třeba i ty na bydlení. Jde o úrokový krok České národní banky proti Čechům a vládě, nebo centrální bankéři jen brzdí českou ekonomiku, která je nyní založená na utrácení? „Politici by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.

Očekávání, že ČNB zvýší sazby, se naplnilo. Je to správný krok?

Dává smysl. Vzhledem k aktuální situaci, vzhledem k inflačním tlakům, které stále dominují v české ekonomice. Zároveň platí, že jde o krok signalizační, po němž pravděpodobně nebude následovat nějaké drastické zvýšení úrokových sazeb. V tomto kontextu si myslím, že jde o rozumný krok.

Nepředpokládáte tedy, že by v letošním roce došlo ještě k nějakému dalšímu zvýšení úrokových sazeb?

Myslím, že tato debata může být otevřená. Ale pokud nepřijde nějaký další šok, například pokud se nepovede dohoda mezi Spojenými státy a Íránem, pokud nedojde k nějakému vyššímu napětí na energetických trzích, a tím pádem k dalšímu inflačnímu impulsu, tak si myslím, že aktuální sazba 3,75 procenta je relativně rozumná a čekal bych spíše delší období stability úrokových sazeb.

Cesta k dohodě s Íránem se komplikuje. Vance do Švýcarska neletí

Cesta k dohodě s Íránem se komplikuje. Vance do Švýcarska neletí, zatím

Prozatímní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem naráží na první vážnou překážku. Páteční jednání ve Švýcarsku se neuskuteční a podle agentur za odkladem stojí pokračující izraelské útoky v Libanonu.

Přečíst článek

ČNB nekopíruje ECB

Jak souvisí rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb se zvýšením sazeb Evropské centrální banky, která před pár dny zvýšila kvůli rostoucí inflaci v eurozóně základní úrokovou sazbu eura na 2,25 procenta?

ČNB úplně nemusí kopírovat vývoj úrokových sazeb ECB, ale je to nepochybně jeden z faktorů, který bere v potaz při rozhodování o nastavení měnové politiky. Nicméně si myslím, že čtvrteční rozhodnutí je také dáno jedním silným překvapením, a tím je rychlý růst mezd v prvním kvartále. Trh práce je stále hodně napjatý, a to bude přispívat k růstu domácích inflačních tlaků. Nemyslím si, že by ČNB jen tupě sledovala Evropskou centrální banku, faktorů je více.

Je hlavním tlakem na růst cen nepřiměřeně rychlý růst mezd, někde kolem pěti procent ročně po očištění o inflaci?

Centrální banka primárně reaguje na doma vyrobené cenové tlaky. Nezmůže nic proti energiím nebo drahým potravinám, to nemá ve své kompetenci. Úrokovými sazbami může ovlivňovat sílu domácích cenových tlaků, a tady vidíme, že inflace zůstává setrvačná už od roku 2021, od doby vysoké inflace.

Zároveň vidíme napětí na realitním trhu, které se propisuje do cen nových nemovitostí, ale také do cen nájmů. A je tu třetí faktor, který musí brát centrální banka v potaz, a to je vývoj veřejných financí. Respektive to, že dochází k uvolnění fiskální politiky, což ve střednědobém horizontu bude mít proinflační účinky.

Když si všechny argumenty sečteme, vychází z toho, že, jak říká národní banka, je třeba držet sazby v restriktivním pásmu. V takové výši, aby tlumily cenové tlaky.

Ekonom Ivan Černohorský v minulosti dlouhá léta působil v bankovním sektoru

Exšéf banky: Zvýšení sazeb ČNB může zlevnit hypotéky

ČNB pouze vyslala potřebný signál, že nemíní nechat inflaci ulétnout, říká v rozhovoru behaviorální ekonom a bývalý člen představenstva několika velkých bank Ivan Černohorský.

Přečíst článek

Čím víc vláda utrácí, tím vyšší sazby hrozí

Můžeme ve zvyšování sazeb číst souboj České národní banky s vládou?

V ideálním světě by se měnová a fiskální politika budovala v souladu. To není český příklad. Vláda Andreje Babiše deklaruje, že se chce více zadlužovat. Deficity veřejných financí budou možná vyšší než tři maastrichtská procenta. Což jde proti zájmům centrální banky, která se snaží tlumit cenové tlaky.

Čím více bude vláda Andreje Babiše rozhazovat, tím vyšší budou v Česku úrokové sazby. Centrální banka bude muset být přísná. To je celkem jasné. Ani v příštím roce nevidíme, že bychom se měli dostat do scénáře výrazně nižších úrokových sazeb. Budeme tady mít silné proinflační tlaky a fiskální politika je jedním z důvodů.

Michl chce chránit cenovou stabilitu

Guvernér ČNB Aleš Michl nedávno prohlásil, že klidně zdrtí českou ekonomiku, jen aby ochránil ceny. Je to boj ČNB proti vládě?

Úkolem České národní banky je pečovat o cenovou stabilitu. Když to přeložíme do „lidštiny“, znamená to udržovat inflaci nízkou, kolem dvou procent. K tomu má nástroj úrokové sazby, které aktivně využívá. Pokud vidí v ekonomice silné inflační tlaky, které by znamenaly, že nebude plnit svůj cíl, logicky zvedá úrokové sazby.

Centrální banka musí brát v potaz, jaká je fiskální politika. Cíl růstu ekonomiky, na rozdíl od amerického Fedu, nemá ve svém mandátu. Což znamená, že péče o cenovou stabilitu je základním cílem národní banky.

Z pohledu politiků je bohužel občas potřeba úrokovou sazbu zvyšovat a tlumit ekonomickou aktivitu. A třeba i zvyšovat napětí na trhu práce. Takto funguje měnová politika a je v tom možná rozpor mezi politiky, kteří by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš.

Lukáš Kovanda: ČNB si kupuje čas. A Babišovi ukazuje, že ji neřídí

Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.

Přečíst článek

Dopad přijde až se zpožděním

Utlumí zvýšení sazeb vývoj české ekonomiky?

Zvýšení o čtvrt procentního bodu by nemělo ekonomiku nějak zásadně ovlivnit. Jednak proto, že přenos tohoto kroku do ekonomiky bude trvat zhruba rok až rok a půl. Výsledek rozhodnutí, které učinila ČNB, se v ekonomice projeví v polovině roku 2027.

Za druhé, jde skutečně o mírný posun sazeb směrem vzhůru. Jde o signalizaci domácnostem a firmám, že centrální banka je připravená a odhodlaná bojovat s inflací. Nic nechce ponechat náhodě. ČNB si podobně jako ECB vyhodnotila, že tímto jedním krokem neudělá zásadní chybu, i kdyby se nakonec ukázalo, že cenové tlaky nejsou tak silné, jak centrální banka nyní očekává.

Babiš varuje Michla: Zvýšení sazeb poškodí lidi, podnikatele i ekonomiku

ČNB stojí před rozhodnutím, které může zdražit úvěry i hypotéky. Premiér Andrej Babiš před zvýšením sazeb varuje, analytici ale kvůli inflaci, mzdám a dražším službám čekají spíš utažení měnové politiky.

Přečíst článek

Jednou a dost?

Byl to poslední signál letošního roku, nebo ještě můžeme očekávat nějaký pohyb sazeb?

Je možné, že to bylo jednou a dost. Za předpokladu, že skutečně dojde k americko-íránské dohodě, Hormuz se otevře a ceny ropy a zemního plynu se postupně budou vracet na předválečné úrovně. Potom by nebylo potřeba dále zvyšovat úrokové sazby.

Na druhou stranu, v české ekonomice stále máme relativně silné inflační podhoubí. Je otázka, jak se bude vyvíjet trh práce a růst mezd. Pokud by měla mzdová dynamika zůstat takto silná, pak bude pro ČNB velmi těžké, aby na ni nereagovala.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Exšéf banky: Zvýšení sazeb ČNB může zlevnit hypotéky

Ekonom Ivan Černohorský v minulosti dlouhá léta působil v bankovním sektoru
Foto: archiv Ivana Černohorského
Ivana Pečinková

ČNB pouze vyslala potřebný signál, že nemíní nechat inflaci ulétnout, říká v rozhovoru behaviorální ekonom a bývalý člen představenstva několika velkých bank Ivan Černohorský.

Co říkáte zvýšení sazeb ČNB?

Nechává mě to chladným. Čtvrt procentního bodu nehraje žádnou roli. Hlavní smysl je v tom, že ČNB vysílá signál, kterým se snaží ovlivnit inflační očekávání. Díval jsem se teď na to, jak se v posledních letech vyvíjely měnové agregáty ve srovnání s HDP, inflací a dalšími makroekonomickými ukazateli. A dospěl jsem k názoru, že půdu pro velmi vysokou inflaci, která nastoupila po covidu, vytvořil už takzvaný kurzový závazek, kdy ČNB za guvernéra Singera od roku 2013 asi 3,5 roku uměle oslabovala korunu. Důsledky toho ještě umocnila éra guvernéra České národní banky Rusnoka (ten byl guvernérem ČNB v letech 2016 až 2022 – pozn. red.).

Měnové agregáty, tedy hotovost, peníze u bank, dluhopisy atd., čili ukazatele toho, kolik mají lidé a firmy k dispozici pro utracení či investice, expandovaly, což se ale tehdy na inflaci neprojevovalo. Budoucí růst cen už ale byl pod povrchem. K tomu nastoupily extrémní výdaje státu, kdy vláda premiéra Andreje Babiše začala během covidu sypat peníze firmám i domácnostem. To vytvořilo impuls k nebývalému růstu cen. Ale až ve spojení s tou předchozí expanzí měnových agregátů, proti čemuž centrální banka nic neudělala.

Takže byla chyba v tom, že ČNB nezačala zvyšovat sazby už v roce 2019, kdy byla ekonomika přehřátá, což bylo cítit všude, a inflace od podzimu setrvávala mimo toleranční pásmo?

I to by bylo pozdě. Nezapomeňte, že kroky ČNB se projevují s nemalou časovou prodlevou, podle rétoriky centrální banky v horizontu 1,5 až dva roky. Takže když nyní máme inflaci kolem dvou procent, tak to je to, co se dělo před dvěma lety. Kroky ČNB se prostě promítají do inflace pozvolna. Takže to, co banka udělá dnes, se začne projevovat za dva roky.

Jak hodnotíte situaci v současnosti, jak vypadají inflační tlaky?

Stoupla cena ropy, ale teď už zase padá. Stouply ceny pohonných hmot. Pokud neklesnou ceny někde jinde, půjde cenová hladina trochu nahoru. Co s tím? ČNB má strach z toho, že nárůst cenové hladiny, který přichází zvenku, opět rozjede inflační očekávání a inflační spirálu. Proto také guvernér ČNB Aleš Michl hovoří o tom, že centrální banka zdrtí ekonomiku. Snaží se tím verbálně ovlivnit trh a tlumit inflační očekávání. Dnešní rozhodnutí zvýšit sazby o čtvrt procentního bodu zapadá do této strategie.

Michlova ČNB zvedla sazby. Babiš před tím varoval

ČNB poprvé za guvernéra Aleše Michla zvýšila sazby. Základní úrok poslala na 3,75 procenta, a to krátce poté, co premiér Andrej Babiš varoval, že dražší peníze poškodí domácnosti, podnikatele i ekonomiku.

Přečíst článek

Zmínil jste, že inflační tlaky, zatím pod povrchem, signalizovala data už před lety.

Když porovnáme vývoj měnových agregátů, cenové hladiny a reálný růst hrubého domácího produktu, tak je vidět, že v posledních letech nechává růst těch agregátů inflaci i HDP pod sebou. Vzniká něco jako malý inflační polštář, který se nafukuje o procento plus něco málo přes za rok. Má to dvě možná vysvětlení. Buď je to skutečně inflační polštář či akumulovaná inflace. Anebo, a to je pravděpodobnější, dochází ke strukturálním změnám rychlosti obratu peněz v ekonomice. Data signalizují její dlouhodobý pokles. Je to tím, že se mění chování lidí, přibývají technologie, které rychlost obratu rovněž ovlivňují. Takže pokud se dlouhodobě vytváří nějaký inflační potenciál, tak to nemusí mít na inflaci vliv, protože to mohl způsobit pokles money velocity v důsledku strukturálních a technologických věcí.

Dá se ta rychlost nějak změnit?

Naprosto nedá. Je to o chování tržních subjektů. Jedním z důvodů poklesu té rychlosti může být nejistota, kdy firmy i domácnosti nevědí, co bude dál, a proto drží peníze.

Lukáš Kovanda: ČNB si kupuje čas. A Babišovi ukazuje, že ji neřídí

Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.

Přečíst článek

Je podle vás důvod k dalšímu zvýšení sazeb?

Může to být účinné gesto, které zmírní inflační očekávání. Které tady je, nejen kvůli cenovému šoku z Hormzu, ale také kvůli celkovým nejistotám, kterých je v současnosti výrazně více než kdy jindy. A ta očekávání se ČNB snaží ovlivnit. Do této kategorie spadá i to zvýšení o čtvrt procentního bodu, reálně to totiž nebude mít žádný vliv.

Část ekonomů tvrdí, že za vysokou inflací – v roce 2022 dosáhla průměrná inflace 15 procent – stojí předchozí enormní růst mezd a covidové lockdowny, které znemožnily lidem nakupovat, chodit do restaurací, za zábavou atd., tedy utrácet. A že to pak lidé chtěli po znovuotevření obchodů dohnat a měli na to ty předtím neutracené peníze.

To je samozřejmě pravda. Ale podmínkou je likvidita peněz, kterou svými repo operacemi, diskontní sazbou, povinnými minimálními rezervami a dalšími nástroji řídí centrální banka. Pokud to dělá dobře, je obtížnější, aby se takové vysokoinflační prostředí prosadilo.

ČNB to ale nedělala, místo toho od roku 2013, od toho kurzového závazku, v podstatě tiskla peníze. Její politika byla laxní a extrémně akomodativní. Přizpůsobovala se, nešla proti trendům. A nyní říká guvernér Michl, že bude drtit ekonomiku.

Babiš varuje Michla: Zvýšení sazeb poškodí lidi, podnikatele i ekonomiku

ČNB stojí před rozhodnutím, které může zdražit úvěry i hypotéky. Premiér Andrej Babiš před zvýšením sazeb varuje, analytici ale kvůli inflaci, mzdám a dražším službám čekají spíš utažení měnové politiky.

Přečíst článek

Jak tento guvernérův vzkaz číst?

Když jdou ceny nahoru, někdo to musí zaplatit. Když se podíváte na rovnice v makroekonomických modelech, tak vidíte, že se buď zvedne měnový agregát, to je to zaplacení, anebo se zvýší rychlost obratu peněz anebo klesne HDP. A šéf ČNB hrozí tím, že nedopustí, aby se to zaplatilo, a že rovnováha nastane tím, že se propadne HDP.

Guvernér hovoří o restriktivní měnové politice. Říká, mým primárním cílem je držet nízkou inflaci, a já nebudu brát ohled na to, že tu nyní máme cenový šok. Měnová politika ČNB bude restriktivní i za cenu toho, že to bude mít dopad na reálný ekonomický vývoj.

Inflační očekávání jsou ale opět v pohybu. A jak víme z nedávné doby, potvrzuje se paradigma o sebenaplňujícím očekávání. Jak to vidíte vy?

Psychologické faktory hrají velkou roli. A tomu odpovídá hlavní nástroj centrální banky. Kterým jsou ve skutečnosti slovní intervence. Ty ovlivňují ona očekávání aktérů trhu, ať už domácností či firem, a mají okamžitý efekt. Zatímco zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu má v reálu nulový efekt. Jediný efekt zvýšení sazeb je, že tím centrální banka signalizuje, že nenechá inflaci ulétnout jako v minulosti. To je smysl těch sazeb a toho, že se o nich mluví a média o tom píší.

Co jako bývalý předseda či člen představenstev několika velkých bank můžete říci o reálném dopadu změny repo sazby na cenu firemních úvěrů?

To, co centrální banka ovládá, jsou krátkodobé sazby. Podstatně důležitější jsou dlouhodobé úrokové sazby. Na ty ovšem mohou mít změny sazeb ČNB opačný efekt. Když zvýší sazby, a tedy zklidní inflační očekávání, může se úroková křivka naklopit a dlouhodobé sazby mohou klesnout. Takže v souvislosti s posledními vyjádřeními Aleše Michla myslím, že pokud ustojí tlaky ze strany premiéra Babiše, aby snížil sazby a podpořil ekonomiku, je to ta správná věc, která bude mít na reálnou ekonomiku jedině pozitivní efekt. Protože když necháte inflaci takzvaně ulétnout, projeví se to ve vyšších úrokových sazbách. Lidé budou platit vyšší úrokové sazby za hypotéky. Pokud chceme mít dlouhodobě nízké úrokové sazby, pak teď musí být měnová politika restriktivní.

Půjčky zlevňují. Trinity jde se sazbou pod čtyři procenta

Starší půjčky mohou být proti dnešním nabídkám drahé. Sazby spotřebitelských úvěrů totiž klesají. Trinity Bank na trend reaguje snížením sazby Lepší půjčky na 3,97 procenta ročně.

Přečíst článek

Jak vidíte budoucí dopad uzavření Hormuzského průlivu?

Já doufám, že se situace co nejdříve znormalizuje. Cenové výkyvy byly oproti tomu, co se dělo v minulosti, relativně nízké. Dnes třeba vidíme, že barel ropy Brent stojí necelých 78 dolarů, což znamená dramatický pokles. Proto si myslím, že šlo o krátkodobý šok a vše se vrátí k normálu. A jiné inflační tlaky tady moc nevidím. Takže doufám, že to byla jen krátkodobá epizoda.

A jaké nejvážnější problémy vlastně jako ekonom nyní vidíte?

Neustále se diskutuje o euru, zda jej zavést anebo ne, a kam mají jít sazby. A reálné faktory zůstávají stranou. Přitom jsou mnohem důležitější. Máme obrovské strukturální problémy. Zaměřujeme se na umírající odvětví ekonomiky. Největší firma v republice vyrábí hlavně auta se spalovacími motory. Spolu se subdodavatelským sektorem je součástí koncernu, o němž se nyní v německém tisku píše, že by mohl zkolabovat. Trh zaplavují výrobci, kteří včas vsadili na elektromobilitu, jako Číňané či Tesla. My jsme si za posledních 30 let zvykli, že máme relativně nízkou inflaci, kromě covidové epizody, nízkou nezaměstnanost a stabilní měnu. A teď ale bude muset s nástupem AI a koncem spalovacích motorů dojít k brutálním změnám.

Související

Zvedne Michl poprvé sazby? V ČNB se schyluje k bitvě mezi inflací, Babišem a Hormuzským průlivem

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: ČNB si kupuje čas. A Babišovi ukazuje, že ji neřídí

Lukáš Kovanda: ČNB si kupuje čas. A Babišovi ukazuje, že ji neřídí
Profimedia
Lukáš Kovanda

Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.

Česká národní banka dnešním zvýšením úrokových sazeb dala najevo, že nechce připustit návrat inflačního problému – ani za cenu toho, že její krok bude působit tvrdě ve chvíli, kdy celková inflace není daleko od cíle. Zvýšení základní sazby z 3,50 na 3,75 procenta nepředstavuje dramatický obrat měnové politiky. Je to ale důležitý signál: ČNB se nechce řídit jen aktuální cenou ropy ani politickými výzvami, ale především domácími inflačními tlaky.

Příměří není jistota

Rozhodnutí je možné číst jako preventivní krok. Příměří mezi Spojenými státy a Íránem sice snížilo bezprostřední riziko drahé ropy a pohonných hmot, avšak dohoda je zatím křehká. Trh s ropou zůstává citlivý na jakýkoli vývoj v Hormuzském průlivu a geopolitická přirážka se může rychle vrátit. ČNB tím říká, že nechce stavět měnovou politiku na jedné diplomatické zprávě, byť pro Česko příznivé.

Lukáš Kovanda: ČNB dnes řeší dilema. Zvednout sazby, nebo nevypadat jako Babišův spojenec

Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.

Přečíst článek

Fed zúžil ČNB prostor

Ještě důležitější je středeční zasedání Fedu. Americká centrální banka sice sazby ponechala beze změny, ale její nový výhled vyzněl zřetelně jestřábsky. To zužuje prostor malým otevřeným ekonomikám, jako je Česko, aby působily příliš holubičím dojmem. Jestřábí Fed může podporovat dolar, dolarové výnosy, a tím i cenu dovážených komodit. Pro ČNB je proto zvýšení sazeb také pojistkou proti oslabení koruny a proti návratu dovozní inflace.

Domácí inflace zůstává problém

Domácí část příběhu je však podstatnější. ČNB se dívá hlavně na služby, mzdy, trh práce, ceny nemovitostí a jádrovou inflaci. Právě zde zůstává riziko, že ani při nízké celkové inflaci není cenová stabilita plně zajištěna. Levnější benzin může dočasně vylepšit inflační obrázek, ale neřeší drahé služby, mzdové tlaky ani strukturální napětí na trhu bydlení.

Michlova ČNB zvedla sazby. Babiš před tím varoval

ČNB poprvé za guvernéra Aleše Michla zvýšila sazby. Základní úrok poslala na 3,75 procenta, a to krátce poté, co premiér Andrej Babiš varoval, že dražší peníze poškodí domácnosti, podnikatele i ekonomiku.

Přečíst článek

Vzkaz Babišovi

Zvýšení sazeb má i reputační rozměr. Premiér Andrej Babiš v posledních týdnech tlačil na nižší sazby. ČNB dnešním krokem ukazuje, že se politickým tlakem neřídí. To je důležité zejména proto, že důvěra v nezávislost centrální banky je sama o sobě nástrojem proti inflaci. Pokud veřejnost věří, že ČNB nebude podléhat vládě, jsou inflační očekávání lépe ukotvena.

Hypotéky nepodraží ze dne na den

Pro domácnosti nebude zvýšení o čtvrt procentního bodu okamžitým šokem. Hypotéky se řídí hlavně delšími tržními sazbami, které už část takového kroku předem zohledňovaly. Dopad bude proto spíše signální než mechanický. Pro firmy je to zpráva, že levnější financování nepřijde tak rychle, jak doufaly. Pro korunu jde naopak o podporu.

ČNB si kupuje čas

Dnešní zvýšení tedy nelze vykládat jako začátek agresivního cyklu zvyšování sazeb. Spíše jde o jednorázové utažení, kterým si ČNB kupuje čas a kredibilitu. Říká trhu, vládě i domácnostem, že i po odeznění energetického šoku zůstává připravena bránit dvouprocentní inflační cíl. Příměří na Blízkém východě jí dalo důvod vyčkat, Fed a domácí inflační tlaky jí však daly silnější důvod přitvrdit.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Peníze, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Inflace v Česku konečně padá. Vláda na tom má jen malou zásluhu

Přečíst článek
Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB

Nebezpečná jízda. Česko už nasedá do mzdově-inflační spirály, varuje Holub z ČNB

Přečíst článek