Čím víc bude vláda rozhazovat, tím vyšší sazby budou, říká ekonom Rusinko
Zvýšení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 procenta může přinést vyšší úročení na spořicím účtu, zároveň ale zdraží půjčky. Třeba i ty na bydlení. Jde o úrokový krok České národní banky proti Čechům a vládě, nebo centrální bankéři jen brzdí českou ekonomiku, která je nyní založená na utrácení? „Politici by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Očekávání, že ČNB zvýší sazby, se naplnilo. Je to správný krok?
Dává smysl. Vzhledem k aktuální situaci, vzhledem k inflačním tlakům, které stále dominují v české ekonomice. Zároveň platí, že jde o krok signalizační, po němž pravděpodobně nebude následovat nějaké drastické zvýšení úrokových sazeb. V tomto kontextu si myslím, že jde o rozumný krok.
Nepředpokládáte tedy, že by v letošním roce došlo ještě k nějakému dalšímu zvýšení úrokových sazeb?
Myslím, že tato debata může být otevřená. Ale pokud nepřijde nějaký další šok, například pokud se nepovede dohoda mezi Spojenými státy a Íránem, pokud nedojde k nějakému vyššímu napětí na energetických trzích, a tím pádem k dalšímu inflačnímu impulsu, tak si myslím, že aktuální sazba 3,75 procenta je relativně rozumná a čekal bych spíše delší období stability úrokových sazeb.
Prozatímní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem naráží na první vážnou překážku. Páteční jednání ve Švýcarsku se neuskuteční a podle agentur za odkladem stojí pokračující izraelské útoky v Libanonu.
Cesta k dohodě s Íránem se komplikuje. Vance do Švýcarska neletí, zatím
Politika
ČNB nekopíruje ECB
Jak souvisí rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb se zvýšením sazeb Evropské centrální banky, která před pár dny zvýšila kvůli rostoucí inflaci v eurozóně základní úrokovou sazbu eura na 2,25 procenta?
ČNB úplně nemusí kopírovat vývoj úrokových sazeb ECB, ale je to nepochybně jeden z faktorů, který bere v potaz při rozhodování o nastavení měnové politiky. Nicméně si myslím, že čtvrteční rozhodnutí je také dáno jedním silným překvapením, a tím je rychlý růst mezd v prvním kvartále. Trh práce je stále hodně napjatý, a to bude přispívat k růstu domácích inflačních tlaků. Nemyslím si, že by ČNB jen tupě sledovala Evropskou centrální banku, faktorů je více.
Je hlavním tlakem na růst cen nepřiměřeně rychlý růst mezd, někde kolem pěti procent ročně po očištění o inflaci?
Centrální banka primárně reaguje na doma vyrobené cenové tlaky. Nezmůže nic proti energiím nebo drahým potravinám, to nemá ve své kompetenci. Úrokovými sazbami může ovlivňovat sílu domácích cenových tlaků, a tady vidíme, že inflace zůstává setrvačná už od roku 2021, od doby vysoké inflace.
Zároveň vidíme napětí na realitním trhu, které se propisuje do cen nových nemovitostí, ale také do cen nájmů. A je tu třetí faktor, který musí brát centrální banka v potaz, a to je vývoj veřejných financí. Respektive to, že dochází k uvolnění fiskální politiky, což ve střednědobém horizontu bude mít proinflační účinky.
Když si všechny argumenty sečteme, vychází z toho, že, jak říká národní banka, je třeba držet sazby v restriktivním pásmu. V takové výši, aby tlumily cenové tlaky.
ČNB pouze vyslala potřebný signál, že nemíní nechat inflaci ulétnout, říká v rozhovoru behaviorální ekonom a bývalý člen představenstva několika velkých bank Ivan Černohorský. 
Exšéf banky: Zvýšení sazeb ČNB může zlevnit hypotéky
Money
Čím víc vláda utrácí, tím vyšší sazby hrozí
Můžeme ve zvyšování sazeb číst souboj České národní banky s vládou?
V ideálním světě by se měnová a fiskální politika budovala v souladu. To není český příklad. Vláda Andreje Babiše deklaruje, že se chce více zadlužovat. Deficity veřejných financí budou možná vyšší než tři maastrichtská procenta. Což jde proti zájmům centrální banky, která se snaží tlumit cenové tlaky.
Čím více bude vláda Andreje Babiše rozhazovat, tím vyšší budou v Česku úrokové sazby. Centrální banka bude muset být přísná. To je celkem jasné. Ani v příštím roce nevidíme, že bychom se měli dostat do scénáře výrazně nižších úrokových sazeb. Budeme tady mít silné proinflační tlaky a fiskální politika je jedním z důvodů.
Michl chce chránit cenovou stabilitu
Guvernér ČNB Aleš Michl nedávno prohlásil, že klidně zdrtí českou ekonomiku, jen aby ochránil ceny. Je to boj ČNB proti vládě?
Úkolem České národní banky je pečovat o cenovou stabilitu. Když to přeložíme do „lidštiny“, znamená to udržovat inflaci nízkou, kolem dvou procent. K tomu má nástroj úrokové sazby, které aktivně využívá. Pokud vidí v ekonomice silné inflační tlaky, které by znamenaly, že nebude plnit svůj cíl, logicky zvedá úrokové sazby.
Centrální banka musí brát v potaz, jaká je fiskální politika. Cíl růstu ekonomiky, na rozdíl od amerického Fedu, nemá ve svém mandátu. Což znamená, že péče o cenovou stabilitu je základním cílem národní banky.
Z pohledu politiků je bohužel občas potřeba úrokovou sazbu zvyšovat a tlumit ekonomickou aktivitu. A třeba i zvyšovat napětí na trhu práce. Takto funguje měnová politika a je v tom možná rozpor mezi politiky, kteří by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
Lukáš Kovanda: ČNB si kupuje čas. A Babišovi ukazuje, že ji neřídí
Názory
Dopad přijde až se zpožděním
Utlumí zvýšení sazeb vývoj české ekonomiky?
Zvýšení o čtvrt procentního bodu by nemělo ekonomiku nějak zásadně ovlivnit. Jednak proto, že přenos tohoto kroku do ekonomiky bude trvat zhruba rok až rok a půl. Výsledek rozhodnutí, které učinila ČNB, se v ekonomice projeví v polovině roku 2027.
Za druhé, jde skutečně o mírný posun sazeb směrem vzhůru. Jde o signalizaci domácnostem a firmám, že centrální banka je připravená a odhodlaná bojovat s inflací. Nic nechce ponechat náhodě. ČNB si podobně jako ECB vyhodnotila, že tímto jedním krokem neudělá zásadní chybu, i kdyby se nakonec ukázalo, že cenové tlaky nejsou tak silné, jak centrální banka nyní očekává.
ČNB stojí před rozhodnutím, které může zdražit úvěry i hypotéky. Premiér Andrej Babiš před zvýšením sazeb varuje, analytici ale kvůli inflaci, mzdám a dražším službám čekají spíš utažení měnové politiky.
Babiš varuje Michla: Zvýšení sazeb poškodí lidi, podnikatele i ekonomiku
Money
Jednou a dost?
Byl to poslední signál letošního roku, nebo ještě můžeme očekávat nějaký pohyb sazeb?
Je možné, že to bylo jednou a dost. Za předpokladu, že skutečně dojde k americko-íránské dohodě, Hormuz se otevře a ceny ropy a zemního plynu se postupně budou vracet na předválečné úrovně. Potom by nebylo potřeba dále zvyšovat úrokové sazby.
Na druhou stranu, v české ekonomice stále máme relativně silné inflační podhoubí. Je otázka, jak se bude vyvíjet trh práce a růst mezd. Pokud by měla mzdová dynamika zůstat takto silná, pak bude pro ČNB velmi těžké, aby na ni nereagovala.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
