Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že ze začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Na vrcholnou schůzku přijel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Von der Leyenová při příchodu na jednání připomněla, že druhou zvažovanou možností financování Ukrajiny, která již čtvrtým rokem čelí ruské invazi, je využití unijního rozpočtu. Znamenalo by to použití společné půjčky, kterou by si EU vzala na finančních trzích.

„Zcela podporuji Belgii,“ zmínila také von der Leyenová.

Belgický premiér Bart De Wever dnes v belgickém parlamentu před začátkem summitu řekl, že požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky.

Orbán: Dávat peníze Kyjevu znamená zapojit se do války

Politika

Maďarský premiér Viktor Orbán označil téma použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině za mrtvé. Při příchodu na summit EU v Bruselu, kde bude klíčovým tématem právě další unijní finanční pomoc Ruskem napadené zemi, Orbán podotkl, že dávat peníze Kyjevu znamená zapojit se do války.

ČTK

Přečíst článek

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová novinářům řekla, že evropští lídři si v otázce financování Ukrajiny nemohou dovolit selhat a naopak musí ukázat, že jsou silní. EU se podle ní zabývá obavami, které Belgie vyjádřila ohledně reparační půjčky. „Takže doufám, že to dotáhneme do konce,“ řekla Kallasová. Je třeba ale podle ní zajistit, aby byla s výsledným řešením spokojená právě Belgie.

Francouzský prezident Emmanuel Macron před začátkem jednání vyjádřil přesvědčení, že evropští lídři na summitu najdou společnou pozici o tom, jak financovat válečné úsilí Ukrajiny. „Evropská komise navrhla několik možností a začaly důležité rozhovory o tom, jak použít aktiva Ruska. Chci říct, že je nutné, abychom se sjednotili. Najdeme (společnou) pozici,“ řekl Macron.

Podobně se vyjádřil německý kancléř Friedrich Merz. „Mám dojem, že můžeme dospět k dohodě. Chápu obavy některých členských států, zvláště belgické vlády, ale doufám, že společně je můžeme vyřešit,“ řekl Merz. Již dříve německý kancléř v odpovědi odhadoval, že šance na dosažení dohody ohledně použití ruských zmrazených aktiv je „padesát na padesát“. Kallasová dnes prohlásila, že to vidí podobně.

Odhodlání vyřešit na summitu otázku zajištění finančních potřeb Kyjeva vyslovil také předseda Evropské rady. „Mohu vás ujistit, že na tom budeme pracovat dnes, a pokud bude potřeba, tak i zítra (v pátek). Nikdy toto jednání neopustíme bez konečného rozhodnutí o zajištění financování Ukrajiny,“ prohlásil Costa, který rovněž zmínil obě projednávané možnosti.

„Buď dnes peníze, nebo zítra krev“

„Nyní máme jednoduchou volbu: buď dnes peníze, nebo zítra krev,“ řekl před začátkem summitu polský premiér Donald Tusk. Poukázal na to, že bez dohody o financování Ukrajiny hrozí nebezpečí nejen Ukrajině, ale celé Evropě. „Toto rozhodnutí musíme učinit, a jen my sami,“ zdůraznil Tusk.

Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona je dnešní schůzka nejdůležitějším summitem od začátku ruské války na Ukrajině před necelými čtyřmi lety. Otázka použití zmrazených ruských aktiv je podle něj otevřená. „Bude to dlouhá diskuse. Budu tady sedět celou noc, když to bude potřeba. Potřebujeme řešení,“ dodal Kristersson.

Když dotuje energie Česko, je zle. Když Německo, je ticho

Názory

Česká vláda čelí kritice za přesun poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Podobné, jen výrazně dražší kroky přitom Německo podniká bez větší pozornosti.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Finský premiér Petteri Orpo řekl, že EU nemá jinou možnost, než použít zmrazená ruská aktiva na reparační půjčku Ukrajině. Prezident Litvy Gitanas Nauséda míní, že Rusko musí pocítit cenu své agrese vůči svému sousedovi. Na jednání je podle něj nutné dosáhnout rozhodnutí o využití reparační půjčky.

Rovněž i podle premiérů Španělska a Řecka Pedra Sáncheze a Kyriakose Mitsotakise by summit EU neměl skončit bez rozhodnutí o financování Ukrajiny. Mitsotakis se při příchodu na summit vyjádřil pro reparační půjčku pro Ukrajinu. Sánchez vyzval Evropskou unii, aby byla jednotná, konzistentní a akceschopná. Španělský premiér rovněž ve svém prohlášení pro novináře podpořil „využití zmrazeného ruského majetku pro financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027“.

Summit by měl rozhodnout o budoucí finanční pomoci pro Ukrajinu. Belgie, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k variantě reparační půjčky stále výhrady. Itálie, Bulharsko a Malta minulý týden ve společném prohlášení vyzvaly Evropskou komisi, aby prozkoumala alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky.

Od začátku roku 2026 čeká zaměstnance, živnostníky i brigádníky řada změn v daních, odvodech i benefitech. Brigádníci si budou moci bez odvodů vydělat víc, OSVČ naopak zasáhne další skokové zvýšení záloh. Novinky přinese i růst minimální mzdy, zaměstnanecké akcie nebo zpřísnění pravidel pro benefity. Přehled změn shrnuje poradenská společnost BDO.

Lidé pracující na dohodu o provedení práce (DPP) si v roce 2026 budou moci vydělat více peněz, aniž by museli odvádět sociální a zdravotní pojištění. Limit se zvyšuje z 11 500 korun na 12 000 korun měsíčně.

„Zatímco v roce 2025 bylo nutné odvody hradit už od příjmu 11 500 korun, v roce 2026 se hranice posouvá na 12 tisíc,“ říká Monika Lodrová, daňová poradkyně a partnerka společnosti BDO.

Změna souvisí s navázáním DPP na průměrnou mzdu. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) zůstává limit beze změny na 4 500 korun.

Program nové vlády odhalen. Chce ochránit korunu, krotit Green Deal a zvedat důchody

Politika

Rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů odeslala na Hrad návrh programového prohlášení. Kabinet slibuje udržet deficit veřejných financí „bezpečně pod 3 % HDP“ či nepřijmout euro. Zásadní změny chystá v sociálním systému, důchodech a na trhu práce. V energetice chce stát posílit kontrolu nad výrobou ve skupině ČEZ a přenést veškeré poplatky na podporované zdroje energie (POZE) na státní rozpočet. Vláda zároveň ohlašuje revizi evropské zelené dohody a odmítá rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu (ETS2).

ČTK

Přečíst článek

OSVČ čeká rekordní zdražení

Podnikatele a živnostníky naopak čeká další výrazné zvýšení minimálních odvodů. Od ledna 2026 si připlatí zhruba o 1 200 korun měsíčně. Jde o důsledek dříve schváleného růstu vyměřovacího základu. Nová, Babišova vláda ovšem slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které by tak mělo zůstat na 35 procentech průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku roku 2026 nepodaří, a tak bude platit již dříve schválené zvýšení.

„OSVČ s minimálními zálohami zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění dohromady o 1 124 korun měsíčně více, u paušální daně je to 1 268 korun,“ uvádí Petra Pospíšilová, vedoucí daňového oddělení BDO.

Lukáš Kovanda: Stát v příštím roce pořádně naloží podnikatelům s nižšími příjmy

Názory

Paušální daň jim podnikatelů a živnostníci, jejichž příjmy v předchozím roce nepřesáhly jeden milion korun, vyskočí o skoro 15 procent, což je bezmála sedminásobek očekávané inflace.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Celkové minimální odvody OSVČ s hlavní činností tak v roce 2026 dosáhnou 9 026 korun měsíčně, u paušální daně v prvním pásmu 9 984 korun. Vznikající vláda chce ale odvody do konce března 2026 zase vrátit na úroveň roku 2025. A vybrané navýšení do té doby plánuje živnostníkům a podnikatelům vrátit.

 „OSVČ se mohou přihlásit do režimu paušální daně do 12. ledna 2026, výhodou je jednodušší režim, kdy poplatníci posílají jen jednu částku místo dvou, a ve většině případů nemusí podávat daňové přiznání,“ dodává Pospíšilová.

Vyšší minimální mzda ovlivní daně i bonusy

Minimální mzda vzroste od ledna 2026 o 1 600 korun na 22 400 korun hrubého. Změna se dotkne nejen lidí s minimální mzdou, ale i nároku na daňové bonusy.

„Například pro daňový bonus na dítě musí mít zaměstnanec příjem alespoň poloviny minimální mzdy, tedy nově 11 200 korun měsíčně,“ upozorňuje Lodrová z BDO.

Vyšší minimální mzda zvedne i zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů, například studentů nad 26 let. To bude činit 3 024 korun měsíčně.

Příspěvek na penzijko pro rizikové profese

Novinkou je povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění u vybraných rizikových profesí. Zaměstnavatelé budou muset přispívat 4 procenta z vyměřovacího základu na sociální pojištění.

„Podmínkou je alespoň tři směny rizikové práce v měsíci,“ říká Jana Heranová, vedoucí mzdového oddělení BDO. Pokuty za porušení povinností mohou dosáhnout až dvou milionů korun.

Benefity se dočkají zpřísnění

Od roku 2026 se zpřísní pravidla pro daňové osvobození nepeněžních benefitů. Osvobozené budou jen ty, které zaměstnanec dostává nad rámec mzdy.

„Pokud benefity fakticky nahrazují část mzdy, budou se nově danit,“ vysvětluje Lodrová. Stejně se bude nakládat například s ročním bonusem, který má zaměstnanec možnost nechat si vyplatit ve formě „volnočasových“ benefitů. Lze tak očekávat, že někteří zaměstnavatelé budou plán zaměstnaneckých benefitů revidovat.

Novinky u zaměstnaneckých akcií

Změny se týkají i zaměstnaneckých akcií. Nový daňový režim má pomoci startupům a menším firmám, které často nemohou konkurovat vysokými platy, ale mohou nabídnout vlastnický podíl ve společnosti. „Zaměstnanecké akcie tak mohou pomoci náboru nových zaměstnanců a motivovat je k dlouhodobému růstu spolu s firmou,“ říká daňová poradkyně s tím, že nový daňový režim, který si musí zaměstnavatel výslovně zvolit oznámením na finanční úřad a jeho vhodným nastavením, však v současném znění přináší poměrně vysokou míru nejistoty v posouzení splnění podmínek a administrativní zátěže, jako jsou opakované znalecké posudky. Jeho praktická použitelnost je tak zatím s otazníkem. „V některých případech tak může být vhodnější využít existujícího režimu volitelného odkladu zdanění,“ uzavírá Lodrová.