EU chystá další tlak na Moskvu. Nové sankce mají zasáhnout více než 80 osob a subjektů, včetně ruského vojensko-průmyslového komplexu, propagandistů a lidí odpovědných za porušování lidských práv. Brusel zároveň připravuje už 21. sankční balík, který má mířit hlavně na ruskou ropu a stínovou flotilu financující válku proti Ukrajině.
Proti konfiskaci zabaveného majetku se staví zatím země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Proto mohou být ve hře válečné reparace.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila, že nechala svolat na pondělí jednání ministrů zahraničí EU v souvislosti s chystanou schůzí prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Uvedla to agentura Reuters. Trump a Putin by měli jednat o vyřešení války na Ukrajině. Podle Kallasové se musí jakékoliv dohody mezi USA a Ruska účastnit Ukrajina a evropské státy.
Evropská unie pracuje na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, unijní ministři zahraničí by se jím měli zabývat na svém zasedání v květnu, uvedla po dnešním jednání v Lucemburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Některé ze zemí chtějí, aby sankce mířily i na dovoz ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy. Podle Kallasové veškeré diskuse o obsahu balíčku nadále trvají. Potřebujeme shodu všech 27 zemí EU, připomněla šéfka unijní diplomacie.
Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.
Evropská unie podle německého kancléře Olafa Scholze může na případná americká cla reagovat zavedením vlastních celních opatření, řekl před začátkem neformální schůzky lídrů zemí EU týkající se hlavně obrany. Předseda německé vlády zároveň zdůraznil, že spolupráce se Spojenými státy je pro EU důležitější. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová upozornila, že z možné obchodní války mezi sedmadvacítkou a Spojenými státy bude profitovat Čína.
Estonská expremiérka je jednou z nejvýraznějších členů nové Evropské komise. Zahraniční politiku dostala na starosti politička, která je vůči Rusku dlouhodobě velmi obezřetná. V ostatních regionech však tak silný hlas nemá. Učiní Kaja Kallasová konečně evropskou diplomacii vlivnou?
Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou a další pobaltské činitele. Podle agentury TASS to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj jsou důvodem zařazení na seznam hledaných osob jejich „nepřátelské kroky vůči historické paměti“ i Rusku jako takovému. Portál Nastojaščeje vremja dává věc do souvislosti s odstraňováním sovětských památníků v Pobaltí po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Kallasová uvedla, že se nenechá umlčet a bude dále podporovat Ukrajinu.
Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán byl na sjezdu své strany Fidesz opět zvolen jejím předsedou. Navzdory drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách uvedl, že se nikdy nevzdá, informovala agentura Reuters. Po porážce Fideszu expremiér čelil tlaku některých svých stoupenců, aby odešel z politiky. Na stranickém sjezdu Fideszu ale hlasovalo pro Orbánovo znovuzvolení 729 z 737 delegátů, informovala státní tisková agentura MTI.
Číst více
