Evropští lídři se shodují, že by bylo spravedlivé využít zmrazená ruská aktiva na financování Ukrajiny. Řekl to podle agentury Reuters novinářům polský premiér Donald Tusk na summitu EU, který se bude zabývat i způsobem financování Ukrajiny na příští dva roky. V tomto ohledu jde podle Tuska o průlom. Polský premiér potvrdil, že lídři budou hledat způsob, jak Ukrajině poskytnout takzvanou reparační půjčku zajištěnou zmrazenými aktivy ruské centrální banky. Zbývá však vyřešit četné technické problémy, zdůraznil Tusk.
„Všichni se shodují, že má smysl vyjednávat a že by bylo fér využít ruská aktiva, ale některé země budou bojovat až do konce, aby maximalizovaly své záruky,“ řekl Tusk novinářům v Bruselu.
Polský premiér uvedl, že šéfové států a vlád na summitu budou hledat způsob, jak v této věci poskytnout garance Belgii, kde se předmětná ruská aktiva z valné většiny nacházejí. Belgie, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko, mají k reparační půjčce zajištěné ruskými aktivy výhrady. Alternativní možnost půjčky zaručené rezervou v unijním rozpočtu však podle Tuska nevyvolala nadšení klíčových unijních zemí.
Geniální plán, nebo právní mina? EU vymýšlí, jak sáhnout na ruský majetek
„Vlk se má nažrat o koza zůstat celá“ aneb Evropská komise se chce ruského majetku v Euroclearu zmocnit tak, aby technicky zůstal nedotčen. Hodlá nahradit bezcennými dluhopisy hotovost a tu darovat Kyjevu.
„Čeká nás mnoho hodin diskusí o stále techničtějších otázkách, protože země, které jsou do budoucna nejvíce ohroženy ruskými finančními odvetnými opatřeními, zejména Belgie, ale nejen ona, chtějí záruky,“ řekl Tusk.
Tusk dnes rovněž varoval, že nezávislost Polska bude ohrožena, pokud bude Ukrajina, která se brání ruské agresi, vehnána do situace, kdy bude muset kapitulovat. Polský premiér oznámil, že v pátek odpoledne bude ve Varšavě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten se dnes účastní i jednání v Bruselu.
Související
Bitva o ruská aktiva: EU vyjednává v kuloárech, Belgie chce záruky
Německo v příštím roce zvýší prodej státních dluhopisů zhruba o pětinu na 512 miliard eur, tedy 12,5 bilionu korun, uvedla německá agentura pro správu dluhu (DFA). Podle agentury Bloomberg je to rekordní částka. Vláda kancléře Friedricha Merze požaduje více peněz na zlepšení infrastruktury, ale i na modernizaci ozbrojených sil.
Agentura pro správu dluhu plánuje získat přibližně 318 miliard eur prodejem cenných papírů na kapitálových trzích a dalších 176 miliard eur prostřednictvím peněžního trhu. Vydat se chystá i tzv. zelené dluhopisy, a to v objemu 16 až 19 miliard eur.
Německé dluhopisy si po oznámení udržely růst. Výnosy desetiletých dluhopisů od začátku roku vzrostly téměř o 50 bazických bodů, částečně v důsledku očekávaných dodatečných výdajů.
Německo má největší ekonomiku v Evropě, od pandemie covidu-19 se ale potýká s problémy a v posledních dvou letech je v útlumu. Vláda se ekonomiku snaží podpořit a zavázala se, že v příštích deseti letech vyčlení 500 miliard eur na infrastrukturu.
Trumpovy plány po válce na Ukrajině? Těžba vzácných kovů v Rusku a ropy v Antarktidě
Nezveřejněné dodatky plánu administrativy prezidenta Donalda Trumpa týkající se poválečné obnovy Ukrajiny a návratu Moskvy na mezinárodní ekonomickou scénu zahrnují návrhy na investice amerických společností v Rusku, uvedl deník The Wall Street Journal. Plány počítají například s americkými investicemi do těžby ruských vzácných kovů a těžby ropy v Arktidě. Rusko je investicím ze zahraničí otevřeno, zareagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, napsala agentura Reuters.
Merzova koalice, tvořená konzervativním blokem CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD) ministra financí Larse Klingbeila, také zvyšuje investice do dlouhodobě zanedbávaných ozbrojených sil, píše Bloomberg. Merzova vláda tím částečně reaguje na bezpečnostní obavy, které má Evropa po ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.
Ve středu schválili zákonodárci v Berlíně investice na zbrojení v objemu zhruba 50 miliard eur. Peníze půjdou hlavně na obrněná vozidla, střely protivzdušné obrany a satelity.
Celkový objem vydaných dluhopisů se zvýší ze 425 miliard eur plánovaných na letošní rok. Zároveň překročí rekord z roku 2023, kdy objem dluhopisů vydaných za spolkovou vládu činil zhruba 500 miliard eur.
David Ondráčka: Metnar a Zůna. Budoucí ministři budou „bezpečnostní duo Pat a Mat“
Metnar a Zůna, budoucí ministři vnitra a obrany, budou bezpečnostní duo Pat a Mat. Ve složité geopolitické době plné rizik bude naše vnitřní a vnější bezpečnost v rukou takových nešťastníků. Považuji to za nejhorší duo za dlouhé roky, které na těchto klíčových postech bezpečnostní politiky bude působit (a to tam už seděli opravdu různé figurky). Máme se na co těšit.
Tammo Diemer, který je jedním z vedoucích agentury DFA, dnes novinářům řekl, že průměrná splatnost federálních cenných papírů klesne na 7,7 roku. Nicméně zdůraznil, že se tato doba proti současným 7,8 roku prakticky nezměnila. Německo podle něj také poprvé prodá dluhopisy se splatností 20 let.
Dluh německé vlády v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) je hluboko pod 100 procenty, v rámci skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 je tento poměr zdaleka nejnižší. Fiskální pravidla EU nicméně stanovují, že dluh k HDP by neměl překročit 60 procent. V případě Německa to v letošním druhém čtvrtletí bylo 62,4 procenta.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Stát chtěl 20 miliard, Češi nabídli čtyřikrát víc. Dluhopisy šly na dračku
Tisíce farmářů v Bruselu protestují proti změnám ve společné zemědělské politice EU a chystané obchodní dohodě EU s jihoamerickým uskupením Mercosur. Část zemědělců přijela ve svých traktorech, což narušilo dopravu v belgickém hlavním městě, informovala agentura AFP. Do protestů by se měly zapojit také až dvě stovky zemědělců z Česka a Slovenska.
„Jsme tu, abychom řekli ne dohodě s Mercosurem. Máme dojem, že Ursula dnes chce prosadit svou a vnutit nám své zákony,“ řekl AFP belgický producent mléka Maxime Mabille s odvoláním na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.
Mercosur, daně z hnojiv, reforma společné zemědělské politiky (SZP): důvodů k nespokojenosti je mnoho, řeklo několik demonstrantů, které oslovila agentura AFP.
FOTOGALERIE: V Bruselu protestují tisíce zemědělců
„Lidé mají dost norem a omezení,“ prohlásil Antoine Delefortrie, jeden z vedoucích představitelů organizace Mladí zemědělci ze severní Francie, který navíc poukázal na riziko „nekalé soutěže“ ze strany jihoamerických zemí sdružených v uskupení Mercosur.
Demonstrace zemědělců se koná v den, kdy se v Bruselu na summitu sešli nejvyšší představitelé států a vlád 27 členských zemí EU.
Bez finančního řešení pro Ukrajinu ze summitu neodejdu, uvedla Ursula von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že ze začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Na vrcholnou schůzku přijel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Během dopoledne se desítky traktorů pokoušely projet do belgického hlavního města, zatímco jiné utvořily kolonu zablokovanou policejním kordonem v okolí budov EU. Podle listu The Brussels Times policie dnes kolem deváté ráno použila vodní děla proti pěti traktorům, které se pokusily prorazit policejní blokádu.
Traktory se do Bruselu začaly sjíždět už ve středu večer; hlavní evropská zemědělská lobby Copa-Cogeca očekává nejméně 10 tisíc demonstrantů z několika zemí, zejména mnoho francouzských zemědělců.
Související
Obchodní dohoda po 20 letech. Zemědělci už ale proti paktu EU – Mercosur chystají protesty
