Evropští lídři se shodují, že by bylo spravedlivé využít zmrazená ruská aktiva na financování Ukrajiny. Řekl to podle agentury Reuters novinářům polský premiér Donald Tusk na summitu EU, který se bude zabývat i způsobem financování Ukrajiny na příští dva roky. V tomto ohledu jde podle Tuska o průlom. Polský premiér potvrdil, že lídři budou hledat způsob, jak Ukrajině poskytnout takzvanou reparační půjčku zajištěnou zmrazenými aktivy ruské centrální banky. Zbývá však vyřešit četné technické problémy, zdůraznil Tusk.
„Všichni se shodují, že má smysl vyjednávat a že by bylo fér využít ruská aktiva, ale některé země budou bojovat až do konce, aby maximalizovaly své záruky,“ řekl Tusk novinářům v Bruselu.
Polský premiér uvedl, že šéfové států a vlád na summitu budou hledat způsob, jak v této věci poskytnout garance Belgii, kde se předmětná ruská aktiva z valné většiny nacházejí. Belgie, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko, mají k reparační půjčce zajištěné ruskými aktivy výhrady. Alternativní možnost půjčky zaručené rezervou v unijním rozpočtu však podle Tuska nevyvolala nadšení klíčových unijních zemí.
Geniální plán, nebo právní mina? EU vymýšlí, jak sáhnout na ruský majetek
„Vlk se má nažrat o koza zůstat celá“ aneb Evropská komise se chce ruského majetku v Euroclearu zmocnit tak, aby technicky zůstal nedotčen. Hodlá nahradit bezcennými dluhopisy hotovost a tu darovat Kyjevu.
„Čeká nás mnoho hodin diskusí o stále techničtějších otázkách, protože země, které jsou do budoucna nejvíce ohroženy ruskými finančními odvetnými opatřeními, zejména Belgie, ale nejen ona, chtějí záruky,“ řekl Tusk.
Tusk dnes rovněž varoval, že nezávislost Polska bude ohrožena, pokud bude Ukrajina, která se brání ruské agresi, vehnána do situace, kdy bude muset kapitulovat. Polský premiér oznámil, že v pátek odpoledne bude ve Varšavě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten se dnes účastní i jednání v Bruselu.
Související
Bitva o ruská aktiva: EU vyjednává v kuloárech, Belgie chce záruky
Německo v příštím roce zvýší prodej státních dluhopisů zhruba o pětinu na 512 miliard eur, tedy 12,5 bilionu korun, uvedla německá agentura pro správu dluhu (DFA). Podle agentury Bloomberg je to rekordní částka. Vláda kancléře Friedricha Merze požaduje více peněz na zlepšení infrastruktury, ale i na modernizaci ozbrojených sil.
Agentura pro správu dluhu plánuje získat přibližně 318 miliard eur prodejem cenných papírů na kapitálových trzích a dalších 176 miliard eur prostřednictvím peněžního trhu. Vydat se chystá i tzv. zelené dluhopisy, a to v objemu 16 až 19 miliard eur.
Německé dluhopisy si po oznámení udržely růst. Výnosy desetiletých dluhopisů od začátku roku vzrostly téměř o 50 bazických bodů, částečně v důsledku očekávaných dodatečných výdajů.
Německo má největší ekonomiku v Evropě, od pandemie covidu-19 se ale potýká s problémy a v posledních dvou letech je v útlumu. Vláda se ekonomiku snaží podpořit a zavázala se, že v příštích deseti letech vyčlení 500 miliard eur na infrastrukturu.
Trumpovy plány po válce na Ukrajině? Těžba vzácných kovů v Rusku a ropy v Antarktidě
Nezveřejněné dodatky plánu administrativy prezidenta Donalda Trumpa týkající se poválečné obnovy Ukrajiny a návratu Moskvy na mezinárodní ekonomickou scénu zahrnují návrhy na investice amerických společností v Rusku, uvedl deník The Wall Street Journal. Plány počítají například s americkými investicemi do těžby ruských vzácných kovů a těžby ropy v Arktidě. Rusko je investicím ze zahraničí otevřeno, zareagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, napsala agentura Reuters.
Merzova koalice, tvořená konzervativním blokem CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD) ministra financí Larse Klingbeila, také zvyšuje investice do dlouhodobě zanedbávaných ozbrojených sil, píše Bloomberg. Merzova vláda tím částečně reaguje na bezpečnostní obavy, které má Evropa po ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.
Ve středu schválili zákonodárci v Berlíně investice na zbrojení v objemu zhruba 50 miliard eur. Peníze půjdou hlavně na obrněná vozidla, střely protivzdušné obrany a satelity.
Celkový objem vydaných dluhopisů se zvýší ze 425 miliard eur plánovaných na letošní rok. Zároveň překročí rekord z roku 2023, kdy objem dluhopisů vydaných za spolkovou vládu činil zhruba 500 miliard eur.
David Ondráčka: Metnar a Zůna. Budoucí ministři budou „bezpečnostní duo Pat a Mat“
Metnar a Zůna, budoucí ministři vnitra a obrany, budou bezpečnostní duo Pat a Mat. Ve složité geopolitické době plné rizik bude naše vnitřní a vnější bezpečnost v rukou takových nešťastníků. Považuji to za nejhorší duo za dlouhé roky, které na těchto klíčových postech bezpečnostní politiky bude působit (a to tam už seděli opravdu různé figurky). Máme se na co těšit.
Tammo Diemer, který je jedním z vedoucích agentury DFA, dnes novinářům řekl, že průměrná splatnost federálních cenných papírů klesne na 7,7 roku. Nicméně zdůraznil, že se tato doba proti současným 7,8 roku prakticky nezměnila. Německo podle něj také poprvé prodá dluhopisy se splatností 20 let.
Dluh německé vlády v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) je hluboko pod 100 procenty, v rámci skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 je tento poměr zdaleka nejnižší. Fiskální pravidla EU nicméně stanovují, že dluh k HDP by neměl překročit 60 procent. V případě Německa to v letošním druhém čtvrtletí bylo 62,4 procenta.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Babišova vláda obnoví program půjčování si od domácností, vydá nové Dluhopisy Republiky
Tisíce farmářů v Bruselu protestují proti změnám ve společné zemědělské politice EU a chystané obchodní dohodě EU s jihoamerickým uskupením Mercosur. Část zemědělců přijela ve svých traktorech, což narušilo dopravu v belgickém hlavním městě, informovala agentura AFP. Do protestů by se měly zapojit také až dvě stovky zemědělců z Česka a Slovenska.
„Jsme tu, abychom řekli ne dohodě s Mercosurem. Máme dojem, že Ursula dnes chce prosadit svou a vnutit nám své zákony,“ řekl AFP belgický producent mléka Maxime Mabille s odvoláním na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.
Mercosur, daně z hnojiv, reforma společné zemědělské politiky (SZP): důvodů k nespokojenosti je mnoho, řeklo několik demonstrantů, které oslovila agentura AFP.
FOTOGALERIE: V Bruselu protestují tisíce zemědělců
„Lidé mají dost norem a omezení,“ prohlásil Antoine Delefortrie, jeden z vedoucích představitelů organizace Mladí zemědělci ze severní Francie, který navíc poukázal na riziko „nekalé soutěže“ ze strany jihoamerických zemí sdružených v uskupení Mercosur.
Demonstrace zemědělců se koná v den, kdy se v Bruselu na summitu sešli nejvyšší představitelé států a vlád 27 členských zemí EU.
Bez finančního řešení pro Ukrajinu ze summitu neodejdu, uvedla Ursula von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že ze začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Na vrcholnou schůzku přijel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Během dopoledne se desítky traktorů pokoušely projet do belgického hlavního města, zatímco jiné utvořily kolonu zablokovanou policejním kordonem v okolí budov EU. Podle listu The Brussels Times policie dnes kolem deváté ráno použila vodní děla proti pěti traktorům, které se pokusily prorazit policejní blokádu.
Traktory se do Bruselu začaly sjíždět už ve středu večer; hlavní evropská zemědělská lobby Copa-Cogeca očekává nejméně 10 tisíc demonstrantů z několika zemí, zejména mnoho francouzských zemědělců.
Související
Obchodní dohoda po 20 letech. Zemědělci už ale proti paktu EU – Mercosur chystají protesty
