Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Orbán: Dávat peníze Kyjevu znamená zapojit se do války

Maďarský premiér Viktor Orbán
ČTK
 ČTK

Maďarský premiér Viktor Orbán označil téma použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině za mrtvé. Při příchodu na summit EU v Bruselu, kde bude klíčovým tématem právě další unijní finanční pomoc Ruskem napadené zemi, Orbán podotkl, že dávat peníze Kyjevu znamená zapojit se do války.

Pro použití takzvané reparační půjčky s využitím v EU zmrazených ruských aktiv není podle Orbána mezi unijními lídry dostatečná podpora.

„Nechci, aby byla Evropa ve válce. Chci dělat kroky vedoucí k míru, ne k válce,“ řekl maďarský premiér novinářům. „Ve válce jsou dvě země, Ukrajina a Rusko, ne Evropská unie. Belgický premiér má pravdu, neměli bychom to dělat. Znamenalo by to zapojení do války,“ dodal Orbán s odkazem na použití zmrazených ruských aktiv.

Evropská komise navrhla dvě možnosti financování Ukrajiny, která se už skoro čtyři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Jednou je půjčka, kterou by si EU vzala na finančních trzích a za kterou by ručila rezervou v unijním rozpočtu. To by ale muselo být schváleno jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné zejména vzhledem k postoji Maďarska, které v uplynulém roce nepodpořilo žádné závěry summitu týkající se Ukrajiny. Orbán dnes ostatně zopakoval, že „společná půjčka EU je pro Maďarsko nepřijatelná“.

Podle mnohých unijních lídrů, například i Německa je tak jedinou možnou cestou druhá varianta, a sice využití reparační půjčky, kde by stačilo schválení kvalifikovanou většinou.

Lukáš Kovanda: Český paradox. Platíme za ruskou ocel a bojíme se pomoci vlastnímu průmyslu

Česko kvůli drahým energiím dováží rekordní množství oceli z Ruska, čímž přispívá na jeho válku na Ukrajině, ale teď začali mnozí Češi bědovat, že převedením poplatku za obnovitelné zdroje se zatíží rozpočet.

Přečíst článek

Americký prezident Donald Trump

HIMARS, ATACMS i drony: USA chystají rekordní dodávku zbraní Tchaj-wanu

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů, přes 230,5 miliard korun. S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.

Přečíst článek

Související

Fio realitní fond koupil za půl miliardy nákupní park v Český Budějovicích

Retail Park České Budějovice
DRFG, užito se svolením
 ČTK

Fio realitní fond koupil od belgického developera nákupní park Strakonická v Českých Budějovicích. Hodnota transakce je 22,2 milionu eur (zhruba 540 milionů korun). V tiskové zprávě to dnes oznámila Fio banka.

Retail Park Strakonická funguje od konce listopadu 2023 a na jeho vzniku se podílela belgická realitní investiční společnost Mitiska Reim ve spolupráci s tuzemskou firmou Asset Services. Podle ředitele Fio realitního fondu Václava Kubáčka je nákupní zóna na dobrém místě, je plně obsazená a má kvalitní skladbu nájemců, což může fondu přinést stabilní výnosy. Také podle obchodního ředitele Fio banky Jana Bláhy jsou retailové parky se stabilními nájemci atraktivní investicí.

„S cílem posílit prvek diverzifikace našeho realitního portfolia s touto čtvrtou akvizicí systematicky navazujeme na předchozí úspěšné akvizice - kancelářské budovy Rohan Business Centre, průmyslového areálu Fio Industrial Park Chomutov a ikonické budovy Staré Celnice v centru Prahy,“ uvedl Kubáček.

Pronajímatelná plocha obchodního parku činí zhruba 11 tisíc metrů čtverečních. Park disponuje 300 parkovacími místy. Kromě supermarketu Albert tam má své prodejny také například drogerie DM, KIK textil nebo lékárna Dr. Max.

Michal Strnad, majitel skupiny CSG

Strnadův gigant CSG spustil nejmodernější linku na dělostřeleckou munici. Tatry bude vyrábět i na Slovensku

ZVS holding, společný podnik slovenského státu a skupiny CSG, která patří miliardáři Michalovi Strnadovi, uvedl do provozu nejmodernější plnicí linku na velkorážovou dělostřeleckou munici v Evropě. Zároveň Ministerstvo obrany SR a skupina CSG oznámily expanzi výroby vojenských vozidel Tatra na Slovensko v rámci rekordního kontraktu na čtyři tisíce vozidel.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Z brownfieldu v centru Českých Budějovic bude nová čtvrť. Bydlení zde najdou tisíce lidí

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Český paradox. Platíme za ruskou ocel a bojíme se pomoci vlastnímu průmyslu

Lukáš Kovanda: Český paradox. Platíme za ruskou ocel a bojíme se pomoci vlastnímu průmyslu
ČTK
Lukáš Kovanda

Česko kvůli drahým energiím dováží rekordní množství oceli z Ruska, čímž přispívá na jeho válku na Ukrajině, ale teď začali mnozí Češi bědovat, že převedením poplatku za obnovitelné zdroje se zatíží rozpočet.

Takoví Němci ovšem nebědují, od příštího roku zadotují elektřinu tak masivně, že tamnímu průmyslu spadnou celkové platby za ni na polovinu letošní úrovně (viz graf níže). Němcům, kteří jsou navíc v poměru k HDP o 41 procent zadluženější než Češi, snad masivní dotace rozpočet nezatíží?

Přitom, jak vidno z grafu výše, české převedení poplatku za obnovitelné zdroje je jen pětinové v porovnání s tím, jakou úlevu chystají průmyslu roku 2026 právě Němci. A nejen průmyslu. Uleví také domácnostem, třeba v podobě dotování poplatků za přenosovou soustavu. Jen tato úleva, která je plošná, bude v Německu v přepočtu na obyvatele o 17 procent vyšší než české dotování poplatku za obnovitelné zdroje.

Samozřejmě, ideální by místo dotací bylo skoncovat s podstatou drahých energií, tedy s emisními povolenkami EU nebo německou Energiewende, tedy tamním debaklem energetické transformace. Na děje typu vypnutí a likvidace desítek jaderných bloků v Německu, i kdyby nakrásně byly vratné, však česká vláda nemá a nemůže mít sebemenší vliv. Rovněž skoncování s povolenkami je unijní záležitostí, ne českou.

Převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet ČR je primárně úlevou tuzemskému průmyslu, který kvůli mohutným německým dotacím bude od příštího roku z hlediska své konkurenceschopnosti v ještě svízelnější, krizovější situaci.

Můžeme bědovat, že zatížíme rozpočet, ale když jej zatěžují země okolo, a ještě mohutněji, je takový nářek jen projevem nepochopení elementárních souvislostí. Když v závodě dopují všichni závodníci, až na jednoho, ten se sice může chrabře konejšit, že je „čistý“, resp. nejméně nadopovaný, avšak prohraje. V kontextu českého průmyslu to znamená odchod třeba poslední ocelárny, jež v zemi ještě je, do zahraničí a potenciálně ještě objemnější dovoz oceli z Ruska.

Za energetické krize let 2022 a 2023, tedy rovněž za krizové situace z hlediska průmyslu, převedla poplatek na rozpočet také Fialova vláda. Tehdy to rozpočet nezatěžovalo?

Simba a Matěj

Lukáš Kovanda: Češi nemají děti a tak utrácí za mazlíčky. Tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic

Češi nemají děti, takže rekordně utrácí za domácí mazlíčky, podobně jako Američané. Na mazlíčky v Česku padne ročně již tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic.

Přečíst článek

Praha

Lukáš Kovanda: Česko coby šestý světový tygr? Kdeže, jde o klamání veřejnosti

Česko je prý šestou nejrychleji rostoucí ekonomikou světa. To teď slýcháme často. Ale dosti vlhkých snů, jaká je tvrdá realita?

Přečíst článek

Související

Doporučujeme