Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.

Jenže kdo tu má koho od kontrolou? Pamětníci si vzpomenou na éru Martina Romana, za jehož šéfování se mluvilo o tom, že spíše ČEZ řídí politiky, než aby tomu bylo opačně. Právě v těchto dnech slaví 14 let ve funkci jeho nástupce Daniel Beneš, pod kterým se vystřídalo pět premiérů včetně toho současného. Mezitím ČEZ procházely i některé diskutabilní či vyloženě kontroverzní kroky, jako byly investice v Albánii a Rumunsku nebo prodeje IC Energo či uhelné elektrárny Počerady. Pravdou je, že v posledních letech po ukončení zahraniční expanze kontroverze okolo ČEZ poněkud opadly. Dosluhující vláda uzavřela v této věci s vedením ČEZ zjevný nekorektní kompromis: věnujte se Česku, odvádějte windfall tax, nestěžujte si na ni a jinak si dělejte, co chcete.

S ohledem na tyto vazby je namístě se ptát, zdali by zestátnění ČEZ nějak přispělo k vyšší míře kontroly ze strany státu. A hlavně, co si politici obhajující zestátnění ČEZ pod onou kontrolou vlastně představují. Předně je faktem, že vláda, zejména v osobě ministra financí a prostřednictvím obsazování dozorčí rady, má dostatek nástrojů, aby svoji kontrolu uplatnila, a nejen to. Bezesporu nejdůležitějším projektem na poli energetiky je výstavba nových jaderných bloků, kterou má na starosti společnost Elektrárna Dukovany II. Ta byla založena jako dceřinka ČEZ, stát v ní však mezitím odkoupil osmdesátiprocentní podíl a na nedostatečnou kontrolu nad tímto strategickým záměrem si tedy stěžovat nemůže - pokud ji tedy umí manažersky uplatnit.

Jan Palaščák: Čína může vypnout českou fotovoltaiku stiskem tlačítka

Názory

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by to mohlo vypadat v praxi, nastiňuje v komentáři Jan Palaščák ze skupiny Amper.

Jan Palaščák

Přečíst článek

Diskuzi o plném zestátnění Skupiny ČEZ je proto třeba nahlížet hlavně v kontextu blížících se voleb. Navzdory řečem politiků by tento krok neznamenal snížení cen energií - viděli jste už nějakou kvalitní a přitom levnou komoditu nebo službu, poskytovanou národním podnikem? Na druhou stranu je nutné ukončit praxi, kdy se stát prostřednictvím windfall tax financuje (odhadem souhrnně ve výši 30 miliard korun) z kapes minoritních akcionářů ČEZ. Pokud by výkup byl realizován v tržně právním rámci za férovou cenu, tato ošklivá epizoda poškozující české kapitálové trhy jako takové by byla vyřešena. 

Potřebuje ale stát kontrolovat celý ČEZ? Stát by měl plně investovat a provozovat jaderné bloky, o tom není diskuse. Stát by měl kontrolovat prostřednictvím ČEZ nabytou plynárenskou infrastrukturu. Nedává také smysl rozprodávat patrně za nízké ceny a nejspíš předem známým hráčům uhelné elektrárny, které česká energetika potřebuje i do budoucna jako záložní zdroje. Potom nám na případné dělení ČEZ a jeho zachování na pražské burze v menším rozsahu zbývají v podstatě ČEZ Distribuce, což je skutečná „dojná kráva“ v ČEZ z hlediska stabilního příspěvku k EBITDA skupiny, a ČEZ ESCO. 

Američané jsou s vyššími cenami smíření, hlavně ať nic není z Číny, říká šéf plzeňského Doosanu

Zprávy z firem

Od chvíle, kdy exportér turbín podepíše obchodní kontrakt, uběhnou třeba dva roky, než finální výrobek překročí hranice. „A dnes nikdo neví, jaké potom bude ve Spojených státech platit clo,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Daniel Procházka, výkonný ředitel plzeňské společnosti Doosan Škoda Power. V době, kdy se spousta věcí v Americe – včetně celních sazeb – mění prakticky přes noc, zůstávají obchodní vztahy velmi nejisté.

Jan Žižka

Přečíst článek

Jednoznačné slovo

Elektrická distribuční síť nepochybně má strategický význam, ale jedná se o regulované odvětví, které by mimo polostátní či plně státní koncern mohlo fungovat nadále bezpečně a dost možná i více transparentně - zatuchlý ekosystém dodavatelských společností ČEZ Distribuce vyžaduje provětrat, což by v tržním prostředí mohlo fungovat lépe. Notabene v době, kdy do sítí míří rekordní objem investicí. A samozřejmě není důvod, aby měl stát podíl v progresivní divizi ČEZ ESCO. Prodeje energií, energetické úspory i investice do OZE jsou oblastmi, kde česká energetika bude nejvíce těžit z otevřeného tržního prostředí a ČEZ ESCO má dostatečně silnou pozici, aby obstál.

Jakákoliv budoucí vláda by měla říct jednoznačně, zda s ČEZ hýbat budu či nebude. A pokud ano, měla by pojmenovat obě varianty, zestátnění i rozdělení - o rozdělení ČEZ se dlouho mluvilo a najednou jako by ta varianta vůbec nebyla na stole. Bylo to tedy někdy míněno vážně? Je třeba vypočítat všechna pro a proti a ukázat čísla - do té míry, do které nepůjde o manipulaci s kurzem akcií. Anebo současnou debatu ukončit v případě, že se s ČEZ nic dít nemá. V každém případě by nová vláda měla pojmenovat hranice státního zájmu a volného trhu, narýsovat rozhraní mezi vládou a ČEZ, a nadále se těchto hranic držet.

Úřady spadající pod ministerstvo zemědělství nepotvrdily, že začnou vymáhat po firmách z holdingu Agrofert vrácení dotací, jak v týdnu oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dosud nemají žádný harmonogram ani jasno v postupu. Uvedl to Deník N. Výborný na svých slovech trvá, první rozhodnutí mají podle něj padnout ještě do konce září, píše server.

Ministr v týdnu oznámil, že vymáhaná částka přesáhne sedm miliard korun. Podle Výborného jde o dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021 navzdory střetu zájmů majitele firmy, šéfa hnutí ANO a tehdejšího premiéra Andreje Babiše. Agrofert uvedl, že k navrácení není důvod, věc vnímá jako kampaň před říjnovými volbami do Sněmovny.

„Zadal jsem jasné pokyny, že chci, aby se jak u národních, tak u evropských nárokových dotací první správní řízení a rozhodnutí o vrácení začala realizovat do konce měsíce září," řekl Deníku N Výborný.

Opravdu se začne vymáhat?

Například podle Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZFI) ale harmonogram není znám. Není ani jisté, že se vymáhat skutečně začne. „V současné době probíhají detailní právní analýzy, které mají za cíl vyhodnotit možnosti dalšího postupu v návaznosti na ukončená soudní řízení týkající se nenárokových zemědělských dotací,“ sdělili serveru zástupci fondu.

Žádný dokument s termíny jednotlivých kroků vymáhání dotací nemá podle Deníku N ani Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Zatím ještě neví, zda bude případně dotace vymáhat přímo, nebo Agrofert vyzve k jejich dobrovolnému vrácení.

Dalibor Martínek: Fiala vytáhl na Babiše drtivou zbraň. Papírové kladivo

Názory

Premiér Petr Fiala se posledního půl roku tváří jako hráč pokeru. Snaží se přesvědčit národ, že předvolební preference, které přejí Babišovi, nic neznamenají. Že má v ruce silné karty, plán. A že v září vše zvrátí ve svůj prospěch. A znovu bude premiérem.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Výborný v týdnu uvedl, že by bylo ideální, kdyby firmy uznaly právní stav a dotace vrátily, pak by byl proces rychlý. Podniky se ale mohou odvolat, což by řešilo ministerstvo zemědělství, a následně dát věc k soudu. „Netušíme, jak dlouho budou soudy rozhodovat, čili bude to opravdu běh na dlouhou trať,“ řekl ministr. Ředitel Agrofertu Josef Mráz už dříve avizoval, že holding se bude bránit právní cestou.

Ministr trvá na tom, že první rozhodnutí by mělo padnout ještě tento měsíc. „V tuto chvíli kompletujeme první spisy, které máme na ministerstvu; ještě tento týden je dáme dohromady - jsou rozptýlené v archivech ., aby se předaly SZIF. (…) Poté je potřeba sepsat pečlivé právní odůvodnění,“ sdělil serveru. Rozhodnutí podle něj musí být pečlivě odůvodněné. Ve středu jednal s úředníky ministerstva zemědělství a s generálním ředitelem SZFI Petrem Dlouhým. „Rozešli jsme se s tím, že dostal úkol, aby pokud to bude jenom trochu možné, se první řízení rozeběhla ještě v měsíci září,“ podotkl Výborný.

Své rozhodnutí o navrácení opírá o rozhodnutí soudů, nově o další rozsudek Nejvyššího správního soudu. „Máme tady další rozsudek, respektive odmítnutí kasační stížnosti, kde v odůvodnění se opět Nejvyšší správní soud zabývá touto problematikou a opět je to vodítko k odůvodnění správných řízení,“ řekl v týdnu Výborný. Zopakoval, že navrácení dotací nesouvisí s volbami, s výzvou čekal, až bude mít rozhodnutí soudu.

Babiš vlastnil holding do února 2017, pak jej kvůli novele zákona o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů. Podle českého rejstříku je ovšem Babiš evidován jako skutečný majitel Agrofertu.

Z celkových tržeb Agrofertu tvoří dotace zhruba jedno procento. Zisk holdingu loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun.